archiv
Učitelské noviny č. 11/2014
tisk článku

OD MALÝCH SOLITÉRŮ K VELKÉ KORPORACI

Kdysi byla pilířem českého energetického školství, dodnes jím zůstala, nicméně postoupila ještě o notný kus dál. Se svými téměř třinácti sty žáky se po nedávné optimalizaci stala součástí systému tzv. páteřních škol Ústeckého kraje. Jak vyplývá z jejího názvu, spojuje čtyři zdánlivě neslučitelné typy středních škol. Co může někdo považovat za slabinu, to proměnila v přednost – Střední odborná škola energetická a stavební, Obchodní akademie a Střední zdravotnická škola Chomutov.

Páteřní školou

O chomutovské Integrované střední škole energetické jsme před mnoha lety psali v UN zejména díky jejímu lvímu podílu na vytvoření systému jednotných závěrečných zkoušek pro energetické učební obory, jenž se stal jakýmsi ideovým předobrazem dnešního standardizovaného výučního listu (ostatně škola je i nyní v tomto projektu autorem části úloh). Od té doby se však viditelně rozrostla. V roce 2007 se spojila s chomutovskou Střední školou stavební, ale to byl, jak se posléze ukázalo, jen začátek. Když o tři roky později Ústecký kraj rozjel ve velkém optimalizaci, vyhlásil program páteřních škol, tedy škol splňujících několik podstatných parametrů – například počet žáků v denní formě studia vyšší než 800, prokazatelnou spolupráci se zaměstnavateli, kombinaci nabídky maturitního studia a vyučení, bohatou doplňkovou činnost a nabídku volnočasových aktivit a slušné výsledky v mezinárodní spolupráci. Příslušný certifikát s tímto prestižním titulem chomutovská škola získala dokonce ještě předtím, než v září 2012 došlo k jejímu sloučení se zdejší Obchodní akademií a Střední zdravotnickou školou.

Posílila hlavně personální oblast

„Druhá vlna optimalizace byl zlom, který podstatně změnil život nám všem,“ konstatovala ředitelka školy Soňa Valušková. Funkce se ujala v roce 2011, do té doby vedla chomutovskou zdrávku – měla tedy jeden rok na přípravu velké slučovací akce.

Na druhé straně chomutovská optimalizace nebyla o jinak typických masivních přesunech lidí a majetku. Proběhla v úplně jiné rovině. Nástupnický subjekt se například rozrostl na patnáct budov rozesetých po celém městě. V podobných případech bývá obvyklé, že se nadbytečného majetku nové vedení postupně zbaví. Nikoliv zde. Zdravotnická škola i obchodní akademie zůstaly a také zůstanou ve svém, což kromě evidentního komfortu pro žáky znamená, že jejich budovy a vůbec budovy celé školy jsou prakticky beze zbytku naplněné. Půvab chomutovské optimalizace tedy spočívá v personální a řídící oblasti.

„Spojili jsme nespojitelné jen zdánlivě, stále zůstáváme odbornou školou, jejíž žáci se připravují primárně pro pracovní trh, byť samozřejmě mnozí z nich úspěšně pokračují ve studiu na vysokých školách,“ uvedla ředitelka Valušková.

Podle ní optimalizace především prospěla učitelům. Někteří z nich učí na dvou i třech školách, třeba pedagog přednášející první pomoc se uplatní nejen na zdrávce, ale i v oborech Bezpečnostně právní činnost anebo Požární ochrana. O jazykářích ani nemluvě. V minulosti, v solitérech, by se prý pro mnohé z nich těžko hledala práce na celý úvazek. Teď po sloučení je vše mnohem jednodušší.

Pavouk

To samé platí i pro řízení komplexu škol. Nešlo jen o škrtnutí dvou ze tří vedení. Bylo třeba vymyslet zbrusu nový model managementu. Ředitelce Valuškové samozřejmě nikdo hotový návod nedal, hledala proto inspiraci u jiných velkých středních škol po optimalizaci. Bohužel na domácí podmínky žádný nepasoval, takže nakonec dali „pavouka“ řízení dohromady sami.

„Musela jsem zapomenout na klasické schéma ředitel plus dva zástupci,“ poznamenala. Model řízení má proto hned několik rovin. Ředitelka má pod sebou tři zástupce – pro teoretické, odborné a praktické vyučování. A vedle nich vedoucí ekonomického úseku a vedoucí domova mládeže (mimochodem domovy jsou tři) a vedoucí technicko-správního úseku. V tomto okamžiku se pavouk začíná větvit. Pod zástupcem pro teorii jsou čtyři vedoucí učitelé pracovišť, tedy energetické, stavební a zdravotnické školy a také obchodní akademie. A konečně zástupce pro praktické vyučování řídí čtyři oborové vedoucí pro kovo-, stavo-, elektro- a dřevoobory.

S. Valušková uvedla, že zpočátku, než se nový model řízení usadil, si vedoucí pracovníci občas lezli do zelí. Dnes už všechno běží jako na drátkách.

„Každý zástupce přirozeně hájí zájmy své části školy, svých oborů, ale nakonec dojdeme ke společnému cíli. Musíme.“

Spravedlivé dělení

Dohromady ale bylo nutné dát i žáky školy. „Mladí dnes spolu komunikují hlavně prostřednictvím sociálních sítí, my se jim snažíme nabídnout vztahy reálné. Pořádáme proto různé akce společné pro všechny obory. Jednou z prvních hned po sloučení v podstatě chlapecké školy a převážně škol dívčích byly školní taneční. Po optimalizaci jsme také založili studentský parlament, v němž jednají zástupci všech oborů. Dnes je pro nás parlament klíčový poradní sbor, který kromě jiného brání tomu, aby se některá ze škol cítila v tom či onom odstrčena – třeba jako nedávno v nabídce divadelních představení,“ řekla S. Valušková.

Spravedlivě, tedy poměrově k velikosti, respektive k počtu žáků, se dělí i prostředky na učební pomůcky. A obdobně to funguje i v oblasti odměňování – když zbudou ke konci roku volné mzdové prostředky, peníze se podle spravedlivého klíče rozdělí na jednotlivá pracoviště. Od této úrovně jsou už ale odměny samozřejmě diferencované.

Podle ředitelky prý nelze říct, že právě tato část školy je lepší než jiná, třeba proto, že je nadprůměrně úspěšná v soutěžích. Každá ze škol totiž vyniká – v soutěžních kláních na úrovni kraje, státu i té mezinárodní – v něčem specifickém. Chomutovští vyhrávají v soutěžích zaměřených na požární techniku, první pomoc, finanční gramotnost i na dovednosti v instalatérství, zámečnictví, slabo- či silnoproudu...

Logo školy tvoří čtyři čtverce symbolizující čtvero zaměření a zkratku ESOZ, což znamená spojení energetiky, stavebnictví, obchodu a zdravotnictví. Jak ředitelka opět zdůrazňuje, žádná část školy není upřednostňována, byť čtverce v logu jsou různě veliké – všem se měří stejně.

A k názvu školy ještě poznámku. Po sloučení se nabízela jako logická varianta Střední odborná škola. Nakonec ale vyhrál výčtový název, a to jako vstřícný krok vůči sociálním partnerům. Škola například byla a je klíčovým partnerem Svazu zaměstnavatelů v energetice. A ta samá vazba funguje v případě Svazu podnikatelů ve stavebnictví a také řady zdravotnických a bankovních či obchodních subjektů v regionu...

Klíčová vazba na zaměstnavatele

Právě vazba na zaměstnavatele je hlavní silou chomutovského vzdělávacího komplexu. Díky ní mají absolventi dobré vyhlídky, což v kraji s nejvyšší nezaměstnaností v zemi dost znamená. Bez problémů získávají práci například zdravotničtí asistenti. Zhruba z poloviny míří na vysokou, ostatní se prý skvěle uplatňují nejen v krajských zdravotnických zařízeních, ale zejména v pražských nemocnicích a také v sousedním Německu. To samé platí o unikátních oborech Požární ochrana či Bezpečnostně právní činnost, které jsou otevírány pod odbornou patronací ministerstva vnitra a generálního ředitelství hasičského sboru.

A výjimkou nejsou ani elektroobory. Ostatně většina jejich absolventů míří do partnerské firmy školy, společnosti ČEZ. Navíc v poslední době se otevírají i další nabídky spolupráce v souvislosti s příchodem velkých firem zejména do nedaleké průmyslové zóny Triangle, což by mohlo přinést další možnosti uplatnění absolventů.

Obchodní akademie sice nemá jednoho silného sociálního partnera jako třeba energetici nebo stavebníci, nicméně ani v tomto oboru, o který na mnoha jiných školách nejen v Ústeckém kraji klesá zájem, není s nezaměstnaností absolventů problém. Každoročně opouštějí brány školy dvě třídy, jedna je klasická obchodka, druhá se zaměřuje na sportovní mana-gement, který láká ke studiu především sportovně založené žáky z regionu.

Určitou slabinou z hlediska zaměstnanosti jsou stavební obory. Ze dvou důvodů. Stavebnictví jako hospodářské odvětví prochází vleklou krizí. Ta se však na zájmu o stavebnické obory příliš neprojevila. Potíž je spíš v nízké motivaci k práci, kterou si někteří učni přinášejí už z domova – že jde o celorepublikový problém, je jasné.

Dobrou zprávou je, že úřad práce eviduje ze všech absolventů školy pouze jednotlivce, což mimo jiné znamená, že kdo chce, práci si najde.

Petr Husník

 

 

Škola je zapojena v mnoha projektech:

Peníze EU středním školám

Zelený most mezi školou a praxí

Jak přilákat žáky do středních odborných škol

Interdisciplinární vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v oblasti vzduchotechniky

UNIV 2 Kraje

Nová závěrečná zkouška

Program Leonardo da Vinci: mobility (Slovensko, Německo, Španělsko, Švýcarsko), přenos inovací

Kvalifikace pracovníků ve svařování

Personální rozvoj ve stavebnictví – PERSTAV

Environmentální vzdělávání pro život

Peer projekty

eTwinning

 

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_1_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
feuerstein_125x125.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz