archiv
Učitelské noviny č. 46/2013
tisk článku

PODPOŘTE MATEŘINKY!

První náměstek ministra školství Jindřich Fryč představil krátce před Vánoci na jednání Výboru ministrů Rady Evropy ve Štrasburku dosavadní výsledky plnění Akčního plánu k výkonu rozsudku D. H.

Podle tiskové zprávy MŠMT se Česká republika v rámci Akčního plánu zavázala mimo jiné podpořit nový systém diagnostiky žáků zařazovaných do upravených vzdělávacích programů pro žáky s lehkým mentálním postižením (dále LMP), připravit novelizaci klíčových právních předpisů a vést širší diskuzi k otázce inkluzivního vzdělávání. Předmětem Akčního plánu a jeho prezentace ve Štrasburku bylo i poskytnutí informace o podílu romských žáků, kteří se vzdělávají v upraveném vzdělávacím programu. Z celkového počtu téměř patnácti tisíc dětí s LMP byly čtyři tisíce z romského etnika. Celkem je podle informací z jiného zdroje zhruba 20,5 romských dětí ve školním věku. Zhruba 80 % z nich tedy navštěvuje běžnou základní školu.

„Počet individuálně integrovaných žáků s LMP do běžných tříd ZŠ stoupl o více než 66 %. Počet žáků s LMP ve speciálních třídách základních škol klesl za posledních 5 let o více než čtvrtinu,“ říká J. Fryč.

MŠMT počítá s novelizací vyhlášek týkajících se diagnostiky a vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, o tom UN informovaly již v minulém čísle. „Další kroky ke zlepšení záruk rovného přístupu ke vzdělání jsou zahrnuty v již připravené novele školského zákona, která nabízí systém podpůrných opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami,“ říká se ve zprávě s tím, že ke zlepšení došlo i v oblasti používaných diagnostických nástrojů.

UN požádaly několik osobností o názor na tuto oblast. Senátor za ČSSD Marcel Chládek zdůrazňuje, že „jedním z nejefektivnějších opatření na podporu rovného přístupu ke vzdělání je zavedení posledního povinného roku předškolního vzdělávání. Speciální školství má v našem systému nezastupitelnou roli a pracovníky v této oblasti je nutné podporovat.“

Expert pro školství hnutí ANO Jiří Zlatuška odpověděl, že „problém rovného přístupu ke vzdělávání je velmi podstatným prvkem zlepšování parametrů českého vzdělávacího systému“, a také zdůrazňuje význam předškolní výchovy. „Zdaleka se nejedná jen o to, do jaké školy děti chodí, ale zejména o šance jejich uplatnění po absolvování školní docházky.

Data předkládaná Českou republikou svědčí o vývoji předběžných čísel o neoprávněné diskriminaci romských žáků směrem, který je pozitivní, i když zjevně zatím nesahá dostatečně daleko,“ píše J. Zlatuška.

Předseda školských odborů František Dobšík konstatuje, že „MŠMT více než méně optimisticky popisuje postup naplňování Akčního plánu v souvislosti s rozsudkem D. H.“, a připomíná, že tento rozsudek je o romských žácích, ale že inkluze má širší rozměr. „Zamýšlená veškerá podpora, skloňovaná od vzdělávání a přípravy učitelů v praxi, i těch budoucích na pedagogických fakultách, zvýšení počtů asistentů, nižší počty žáků ve třídách až po sdílení dobré praxe mezi školami, bude finančně značně náročná. Již nyní nastartovaná obměna diagnostických nástrojů si vyžádá zvýšené finanční náklady a nároky na zaměstnance v pedagogicko psychologických poradnách. Ministerstvo školství je před významným úkolem, jak pokračovat v moderování a ovlivňování debaty o rovném přístupu ke vzdělání,“ říká F. Dobšík. A upozorňuje, že „existují obavy např. z extrémní aplikace inkluze a v jejím důsledku útlumu speciálního školství. O to více je zde důležitá role MŠMT připravit a vykomunikovat změny se všemi partnery, následně učinit rozhodnutí a získat podporu finančními zdroji. Věřím, že sousloví ‚v rámci rámce‘ odzvonilo a další úkoly, které se na zaměstnance školství pohrnou, budou i finančně zajištěny.“

Předseda Asociace speciálních pedagogů Jiří Pilař prý MŠMT vůbec nezávidí. „Ve snaze hledání konsenzu, což je chvályhodné, zvolilo nejméně vhodný argument, a to zprávu České školní inspekce, která je již v samém základě postavena na chybné metodologické premise,“ tvrdí s tím, že se „musíme skutečně zabývat důvody, PROČ je tolik romských dětí ve speciálním vzdělávání a JAK tuto skutečnost pozitivně ovlivnit, abychom se dostali k co nejmenšímu počtu dětí ‚pseudodementních‘, tedy těch, které jsou na hranici či pod hranicí standardního vzdělávání kvůli působení naprosto sociálně nepodnětného rodinného prostředí.

Přestaňme se schovávat za výmluvy o jisté předpojatosti naší společnosti vůči vzdělávání romských žáků a zabývejme se skutečnými důvody. To ale nemůžeme očekávat od fanatických ochránců čehokoliv vůči státní politice, to nemůžeme očekávat od neziskovek, které jsou finančně podporovány státem, aby jej v rámci svých výhod nakonec v cizině stejně pomluvily.“ A doplňuje ještě, že „pan náměstek Fryč chce situaci uklidnit a dovést do smysluplného vyústění, ale je ve velice složité situaci. Nicméně mu patří dík za hledání konsenzu, který by nevyhlásil vítěze v celé té přetahované, ale měl pozitivní dopad na všechny zúčastněné.“

Plná znění vyjádření najdete na webových stránkách UN v rubrice Nástěnka.

Radmil Švancar

 


MŠMT říká, že relevantní srovnání vývoje počtu těchto dětí bude mít až v příštím školním roce, protože letošní sčítání proběhlo podle nové, přesnější metodologie. Na dotaz UN, co je touto přesnější metodologií, odpověděl M. Zeman z MŠMT, že na rozdíl od předchozích šetření, která byla do jisté míry závislá na označení školy (základní škola praktická) či na domněnce o tom, že se zde vzdělávají děti s lehkým mentálním postižením, bylo nyní systémově osloveno celkem 483 škol, které splňovaly kritérium zařazení do výběru, tj. 5 a více žáků s diagnózou LMP (na základě informací předaných MŠMT za školní rok 2012/2013). Do analýz bylo následně zahrnuto 478 škol, z nichž byly dostupné kompletní údaje.“

Problematický je však zejména první údaj, na základě kterého (jistě mimo jiné) štrasburský soud rozhodoval. Zahrnuje údaje pouze z několika ostravských základních škol praktických, předkládá se však tak, jakoby platil pro celou republiku.

 

< zpět do čísla
banners/1598997600_uspesny-web_390x60.gif
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
1543878000_mikroskop.gif
dekra_125x125-s.jpg
1597960800_mascotte_125 x 125.jpg
ucebnice
1599602400_okentes.gif
anketa
Pomůže Strategie 2030+ změnit školství k lepšímu?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
40%
33%
27%
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz