archiv
Učitelské noviny č. 40/2013
tisk článku

POLITIKUM, NEBO PEDAGOGIUM?

Za různé aspekty kvality školy je přisuzována odpovědnost zřizovatelům. Ti jsou však někdy kritizováni za to, že znají spíš budovu než to, co škola v době, kdy pracuje podle vlastního školního vzdělávacího programu, skutečně potřebuje. Když se ale snaží posoudit a zhodnotit si podmínky a výsledky vzdělávání např. pro zlepšení kvality vzdělávání a rozvoj školy nebo pro další čerpání finančních prostředků, opět se na jejich hlavu snáší kritika, že hodnotit proces vzdělávání jim vlastně nepřísluší.

Dovolím si malé ohlédnutí do historie. Když se řekne císařovna Marie Terezie, většina z nás si vybaví zavedení povinné školní docházky, která otevřela všeobecné vzdělání veškerému obyvatelstvu a znamenala pozitivní a základní změnu ve vývoji vzdělanosti českého národa. Chci ale ocitovat její výrok, že „škola je politikum“. V tehdejší době vyjadřoval skutečnost, že problematika vzdělání se musí stát především zájmem státu a záležitostí státní politiky. Byla to reakce na ekonomickou nutnost a potřebnost, na nezbytný požadavek obecného vzdělání, které by zabezpečovalo další hospodářský rozvoj státu.

Myšlenka bezesporu pokroková a osvícená, ale přesto je dobré si připomenout, že naši předkové považovali právě obecnou znalost, či lépe řečeno výklad tohoto výroku „za příčinu mnohých neduhů školství“. Vedl podle nich k tomu, že o odborných školských otázkách rozhodovali často spíše politici než na slovo vzatí odborníci. Prosazovali proto zásadu, že „škola je pedagogium“ a požadovali, aby veškeré problémy školství byly řešeny v těsné spolupráci s odborníky, jejichž hlasů a názorů by se mělo vždy dbát.

Jak prosté. A přesto i my o tři století později stále hledáme odpověď na otázku, kde najít tu správnou míru konstruktivní spolupráce, jakou roli přisoudit obcím jako zřizovatelům. Jak skloubit ono „politikum“ a „pedagogium“, aby výstup byl pozitivní a přínosný pro náš vzdělávací systém. Jak má postupovat zřizovatel, když se nacházíme v době, kdy radikální proměna v podobě výrazné decentralizace vedla k velkému roztříštění řízení, rozmělnění podpůrných kapacit a problémům s koordinací vzdělávacích politik na úrovni státu, krajů, měst a obcí? Vlivem fragmentace vzdělávací politiky v posledních letech je patrné oslabení vnímání vztahů mezi jednotlivými součástmi vzdělávacího systému a přetrvávající problém chybějícího vedení na všech úrovních. Zástupci škol shodně se zřizovateli konstatují, že aktuálně chybí ze strany státu náhrada za zrušené odvětvové řízení v podobě zajištění metodické podpory a společného sdílení pohledu na činnost školy.

Novým obecným poznatkem z diskuze, který je v rozporu s mezinárodním trendem, je to, že v České republice hodnocení není považováno hlavními aktéry za významný nástroj pro zlepšování výsledků vzdělávání. Panují zde spíše obavy a nejistota.

S tím vším se musí jak zřizovatel, tak škola vypořádávat. V posledních letech prochází oblast školství nadále dost významnými změnami, ať už se jedná např. o zavádění školních vzdělávacích programů, osvojování kompetencí a dovedností, zavádění evaluace škol a srovnávacího hodnocení výsledků žáků z jednotlivých škol nebo rozvoj inkluzivního vzdělávání, díky nimž by se mělo dosáhnout kvalitativní změny v systému vzdělávání. Současně se objevuje nutnost reagovat na populační vývoj a změny v demografické struktuře dětí, protože úbytek žáků přináší problémy školám i zřizovatelům. Znamená to například snižující se počet pracovních úvazků, nárůst dalších povinností, rostoucí procento neaprobované výuky nebo zásadní redukci počtu mateřských a základních škol a jejich zánik zejména v malých obcích nebo mikroregionech, kde páteř vzdělávací nabídky tvoří málotřídní základní školy.

Cílem zřizovatele je v ekonomické oblasti zajistit hospodárnost a stabilitu provozních nákladů na žáka v jednotlivých školních zařízeních s jasně stanovenými prioritami využití prostředků tak, aby přidělované finanční prostředky umožňovaly škole provádět inovace vybavení a učebních pomůcek, zajišťovat chod organizace co se týče energií, oprav, údržby, služeb, zajištění spotřebním materiálem a odpovídajícím způsobem případně i odměňovat pracovníky školy. Personální podmínky jsou také velmi důležité. Podpora stabilizace pedagogických sborů v souvislosti se zajištěním odborné a pedagogické kvalifikace a aprobovaností výuky může mít formu nabídky učitelských bytů, finančního příspěvku pro pedagogy, kteří si doplní studiem při zaměstnání kvalifikaci v potřebných aprobacích, akcemi podporujícími růst společenské prestiže povolání učitele.

Zřizovatelé by měli být také schopni zhodnotit kvalitu, předat tuto informaci školám a následně ji propojit se zlepšováním školy. Kvalita škol, kterou by zřizovatelé měli hodnocením měřit a posuzovat, je ale výsledkem společného působení mnohem širšího spektra ukazatelů. Objektivitě hodnocení může napomoci například přesné stanovení kritérií a parametrů hodnocení, výběr odpovídajících nástrojů a zdrojů informací. K objektivitě hodnocení by jistě přispěla i možnost vzdělávání zřizovatelů v oblasti hodnocení. Vlastní hodnocení vnímají některé školy již nyní jako smysluplnou činnost. Spolu se zřizovateli by měly hledat vhodné provázání mezi vlastním hodnocením školy a jejím hodnocením externím.

Záleží na vzájemném souznění dostatečně aktivní politiky zřizovatele a školy. Otevřít nejen školu obci, ale i obec dětem a učitelům. Velmi důležitá je také soustavná zpětná vazba. Vědět o spokojenosti či naopak kritických připomínkách k různým oblastem, které se škol dotýkají a upozorňují na to, co je třeba upravit nebo změnit. Všechna tato opatření a snažení pak mohou pozitivně ovlivňovat oblast plnění cílů vzdělávacího programu a průběh a kvalitní výsledky vzdělávání, na kterém i nám zřizovatelům opravdu záleží.

 Marcela Štiková

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_1_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz