archiv
Učitelské noviny č. 40/2013
tisk článku

POČET NÁVŠTĚV SE DRAMATICKY NESNÍŽÍ

K 1. říjnu jmenoval ministr školství ústředním školním inspektorem TOMÁŠE ZATLOUKALA. Ten byl vedením instituce pověřen již dva měsíce před tím. Už v tomto období připravoval některé změny ve fungování inspekce. Jeho koncepční záměry dostaly podobu dokumentu a schválila je porada vedení ministerstva školství (www.csicr.cz/cz/O-nas/Koncepcni-zamery-CSI-2014-2020).

 

Připravujete v ČŠI nějaké významné organizační změny?

Určité dílčí organizační změny jsme už provedli, a to zejména na ústředí. Například jsme jednotlivé aktivity v různých odborech a sekcích upravili tak, aby nedocházelo k jejich zdvojování.

V srpnu byl zahájen komplexní audit efektivity detašovaných pracovišť za účelem jejich optimalizace. Kdy budou známy výsledky?

První návrh už máme. Jejich počet se bude snižovat z dvanácti na zhruba polovinu.

Počty zaměstnanců ČŠI se v posledních letech snižovaly (nyní jich máte 460), spektrum aktivit se ale naopak rozrůstá. Nehrozí inspekci v dohledné době personální krize?

Určitě ne. Některé naše aktivity jsou součástí projektu NIQES (Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice), kde působí tým rozšířený o externí pracovníky. Navíc i naše běžná činnost je podporována některými výstupy z tohoto projektu, například rozvinutějším informačním systémem.

Veřejnost doposud vnímala NIQES téměř výhradně jako projekt určený k pilotnímu ověřování výsledků vzdělávání na úrovni žáků 5. a 9. ročníků. Testování je ale součástí mnohem širšího projektu. (Cílem není nic menšího než vytvoření komplexního systému inspekčního hodnocení regionálního vzdělávání.) Jak v současné době vypadá realizace jeho dalších částí? Je známo, že došlo k jistému skluzu oproti původnímu harmonogramu…

Všechny výstupy projektu budou hotové do konce června 2015. Došlo tedy k posunu o jeden rok. Tím, že k této změně došlo, jsme si vytvořili dostatečný prostor pro pilotáž a důkladné proškolení. Inspektoři budou tedy od školního roku 2015–16 po všech stránkách naprosto vybaveni svými dovednostmi i technicky k tomu, aby nový systém hodnocení mohli využívat v běžné inspekční činnosti. Zároveň budou všechny zamýšlené elektronické aplikace k dispozici školám, včetně potřebné instruktáže. K dispozici bude databanka testových úloh využitelná jak pro školní, tak i pro domácí testování.

Pakliže se politici nakonec nerozhodnou z ověřování výsledků učinit celoplošné povinné testování, inspekce ho bude využívat pro své potřeby i nadále. Jak?

Aplikace je využitelná jak pro celoplošné, tak pro výběrová šetření, která k našemu účelu plně dostačují. Ta budeme přizpůsobovat šestiletému cyklu komplexních inspekcí. Každý rok budeme sledovat úroveň podpory dvou funkčních gramotností a budeme provádět výběrová šetření i v předmětech, jež nejsou profilové, a to v různých ročnících. Tím budeme eliminovat oprávněnou obavu, že testováním jen v profilových předmětech se uměle podpoří příprava na ně a tím se sníží úroveň těch ostatních. Výběr neprofilových předmětů nebude náhodný, ale bude určován tématy, jimiž se budeme v daném školním roce zabývat. Kromě povinného testování ve vybraném vzorku škol nabídneme v rámci modulu školního testování všem ostatním školám, aby testy využily i ve svém vlastním hodnocení. Své výsledky si pak budou moci samy porovnat s výsledky oficiálně testovaného vzorku škol.

Při svém uvedení do funkce jste řekl, že ČŠI by se do budoucna měla více zaměřit na sledování kvality a efektivity výuky. Rozveďte to, prosím.

Inspekce posune náplň své činnosti ve vztahu ke školám tak, aby jim dávala relevantní zpětnou vazbu, které budou dobře rozumět a jíž prakticky využijí. Je potřeba, aby jasně věděly, jak je v rámci externího hodnocení vnímáme. Zároveň jim nabídneme doporučení a směr, kterým by se mohly ubírat. A při příští inspekční návštěvě se budeme zajímat o to, k jakému posunu došlo.

Frekvence plánovaných komplexních inspekčních návštěv na jedné škole se sníží ze čtyř na šest let (funkční gramotnosti na tři). Školám se asi uleví, ale nezvyšuje se tak zároveň riziko možného snížení kvality u některých z nich?

Šestiletý inspekční cyklus vážeme k šestiletému funkčnímu období ředitele školy. Chceme tedy, aby za dobu působení jednoho ředitele dostal kompletní zpětnou vazbu on, zřizovatel i rodiče žáků. Tuto komplexní inspekci skutečně garantujeme, což donedávna nebylo. Ano, ČŠI sice školy jednou za čtyři roky navštívila, ale zdaleka ne vždy se návštěva uskutečněná na nějaký podnět vyvinula v komplexní inspekci. (A je to možná paradox, ale mnozí ředitelé naopak upozorňovali na to, že jsme u nich takovouto kontrolu už dlouho neprovedli.) Takže počty našich návštěv ve školách se nijak dramaticky nesníží, ale dojde k jasnějšímu pojmenování jejich podoby. Školy budeme také sledovat na základě už zmíněného hodnocení výsledků ve vzdělávání. Díky tomuto monitoringu budeme moci velmi efektivně identifikovat rizikové školy, které pak samozřejmě hned navštívíme, abychom zjistili, co je příčinou daného problému.

OECD ve své dva roky staré zprávě o stavu systému hodnocení v naší zemi tvrdí, že pro školy, které při inspekčním hodnocení nedopadly dobře, to v zásadě nemá žádné podstatné důsledky. Jste téhož názoru?

Ano, myslím si, že výstupy z této zprávy jsou kvalitní. A řešením má být právě naše následná návštěva, v níž budeme zjišťovat, jak si škola s daným problémem poradila.

Ale o nápravu nedostatků se ČŠI už přeci zajímala i v předešlé době…

Doposud se pochybení uvádělo do protokolu, včetně lhůty na odstranění. To se ale výhradně týkalo porušení právního předpisu. V oblasti hodnocení se však nebude uvádět, že škola něco porušila, ale že v určité oblasti její práce vidíme rezervy. A protože budeme při návštěvách úspěšných škol evidovat příklady dobré praxe, nabídneme je pak ředitelům, kteří potřebují něco zlepšit. Tyto příklady se také stanou součástí inspekčních zpráv.

Chcete tedy, aby inspekční zprávy byly užitečnější než doposud. V jakém smyslu to představuje nové nároky na inspektory? Budou muset nějak změnit i způsob své dosavadní práce?

Pozměněný způsob práce nebude nijak zvlášť patrný při jejich působení ve školách, budou ale vybaveni řadou dalších informací a novými nástroji určenými pro inspekční činnost. Budeme tedy třeba upravovat podobu hospitačních záznamů tak, aby inspektor mohl efektivněji sledovat průběh výuky ve třídě a zaměřil se na opravdu podstatné záležitosti, například jestli si učitel stanovil cíl vyučovací hodiny a zdali ho umí vyhodnotit. Netvrdím, že dosavadní hospitační záznamy byly špatně koncipovány, ale naším úmyslem je nyní zaměřit se i na podporu učitele ve výuce. Pedagog může předvést velice působivou hodinu za použití interaktivní tabule nebo s prvky individualizace, ale nemusí být vždy zřejmé, co bylo konkrétním cílem tohoto vystoupení. Naplnění záměru pak budeme konzultovat nejen s daným kantorem, ale i s jeho žáky. Na to inspektoři potřebují hodně času, proto změníme i taktiku inspekční činnosti. Z tohoto důvodu se inspektoři budou na návštěvu připravovat ještě před vstupem do školy, a to zejména studiem školních dokumentů v elektronické podobě. Školám bude k dispozici elektronický systém určený na podporu tvorby ŠVP, jehož součástí bude i správa těchto dokumentů. Systém budou moci školy začít využívat začátkem příštího kalendářního roku.

Nezdá se vám někdy, že pro některé zřizovatele je inspekční zpráva jen cárem papíru? Jinak řečeno, nejenže se mnohdy neřídí výsledky vašeho šetření, ale dokonce někdy jednají v jejich přímém rozporu.

Neřekl bych, že zřizovatelé inspekční zprávu vnímají jako cár papíru, pravdou ale je, že ji mnohdy účelově využívají. Význam zprávy se pokusíme zvýšit tím, že zřizovatele budeme vždy aktivně vyzývat, aby se zúčastnil prezentace inspekční zprávy a kladl při ní případné dotazy. To mohl i doposud, pozvánku však nedostával.

V čem vy osobně spatřujete největší nedostatky našeho regionálního školství?

Hlavní problém spatřuji v oblasti financování, které má pak výrazný vliv na některé parametry, jež nejsou v pořádku. Dalším podstatným nedostatkem je absence strategického řízení rezortu. Kdyby zde existovalo, ani by pak tolik nevadilo, že se poměrně často ministři školství střídají. Dále by bylo dobré mít rezortní informační systém, který by nám umožňoval relativně rychle získávat potřebnou zpětnou vazbu. MŠMT by mělo pro tyto účely využít finanční prostředky z evropských fondů.

A pokud jde přímo o školský terén, kde jsou nejzávažnější nedostatky?

Klíčový problém spatřuji rozhodně v nedostatečné podpoře učitele, a to v metodách a formách výuky, ve sledování a vyhodnocování cílů nebo v absenci formativního hodnocení žáků. Když některý z učitelů chce do svého předmětu zavést nějakou novou metodu výuky, netýká se to jen jeho, ale celého učitelského sboru. Když budeme dané škole dávat doporučení ke zlepšení určitých oblastí výuky v souvislosti s ŠVP, musíme být informováni o tom, co v této věci podnikají i další instituce. Například NIDV má na každém krajském pracovišti zaměstnance, který by měl v případě potřeby na školu přijet a požadovanou změnu pomoci provést. Ve školském systému bychom každý měli jasně vědět, jakou roli v něm máme.

Máte jako někdejší člen Výboru pro kulturu a vzdělávání Evropského parlamentu jistě nadstandardní přehled o školství a tedy i školních inspekcích v EU. Čím ze zahraničí byste se chtěl inspirovat?

V průběhu vývoje procházejí inspekční systémy v různých zemích řadou změn. V celé Evropě i ve světě se hledá optimální model. Každá země se primárně přiklání buď k hodnocení instituce, nebo učitele. U nás se sice na učitele zaměřujeme, klíčové je hodnocení školy. Žádný konkrétní zahraniční model nelze v plné šíři převzít. Kdyby snad takový dokonalý model někde fungoval, školní inspekce všech ostatních zemí by ho okamžitě převzaly. A přestože jsme přikročili k odlišení kontrolní činnosti (porušení právních předpisů v protokolu) od hodnocení (inspekční zpráva), nelze říci, že jdeme německou, respektive saskou cestou, kde každou z těchto oblastí monitoruje samostatná instituce. V rámci mezinárodní spolupráce vzájemně sdílíme maximum informací a zkušeností.

Lukáš Doubrava

 

 

Tomáš Zatloukal (1969)

Absolvent Pedagogické fakulty a Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci.

Učitel na Gymnázium ve Zlíně. (1998–2004 ve funkci ředitele.)

Člen zastupitelstva a radní města Napajedla (2002).

Poslanec Evropského parlamentu za SNK-ED (2004–2009).

Náměstek ústřední školní inspektorky pro inspekční činnost (2010).

Ředitel odboru vzdělávání na MŠMT (2012).

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz