archiv
Učitelské noviny č. 39/2013
tisk článku

KROKY K LEPŠÍ ŘEČI

Být nejlepší je bezpochyby příjemné a povzbuzující. Základní škole a Mateřské škole Ruská 2059 v Litvínově se to podařilo. Přihlásili se do ministerského rozvojového programu na podporu logopedické péče pro děti v předškolním věku a jejich projekt se ocitl na prvním místě v tabulce hodnocení přihlášených. A tak to teď zkoušejí znova v rámci dalšího programu, který by logopedickou péči ve zdejší škole dál podpořil. Svůj program pojmenovali Bystrý jazýček – chytrý človíček. Možná trochu moc zdrobnělin, ale proč ne, je to přece pro děti těsně před nástupem do školy.

  

Rozvojové programy jsou v posledních letech vzácností. Po školách jde hlas, že se udržují jen kvůli podpoře sociálně znevýhodněných, hlavně Romů, protože řada z nich na tuto skupinu žáků skutečně cílí. Ale i kdyby tomu tak bylo, aspoň něco. Program na podporu logopedické prevence pro děti s problémy v komunikaci nejde jednoznačně tímto směrem, vyhlásilo ho ministerstvo školství na začátku června a vyčlenilo na něj pro zbytek letošního roku 10 milionů korun. A pro rok 2014 vyhlásilo program velmi podobný, který může pomoci logopedickou péči na školách udržet. Jistě, musí se přihlásit znova, další práce a administrativa navíc, ale to je daň za nesoulad školního a kalendářního – fiskálního roku.

Do tří bez jídla

Škola v Ruské ulici v Litvínově je velká, má šest set žáků a vešlo by se jich do ní ještě o dvě stě víc. K základní škole byly přiřazeny tři mateřské školy a v jedné z nich je logopedická třída, mají tedy s takto zaměřenou péčí o děti zkušenosti, vědí, jak je potřebná. V letošním roce škola otevřela i přípravný ročník, o který byl velký zájem, v současnosti do něho chodí devět dětí, většinou z vyloučených lokalit, jakou je v Litvínově třeba nedaleký Janov, který má i svoje blogové stránky (http://litvinovjanov.blog.cz/, hutnou informaci najdete i na videu http://old.stream.cz/uservideo/91117-litvinov-janov-ghetto). Školy, které jsou blíž této lokalitě, už přípravné třídy mají a bylo by jich víc, kdyby měly místo. Ředitelka Pavla Tomášová bere tedy novou přípravnou třídu ve své škole jako pomoc při řešení nedobré situace.

Přijaté děti nikdy nechodily do mateřské školy, s životem ve skupině, se školním prostředím a režimem neměly na začátku roku žádné zkušenosti. A protože pro některé z nich čeština ani není domácím jazykem (a pokud je, pak na nepříliš dobré úrovni), mají problémy s komunikací. Tyto problémy nejsou ovšem jen ve výslovnosti některých hlásek, ale hlavně ve slovní zásobě neodpovídající předškolnímu nebo raně školnímu věku.

Je tedy logické, když svůj projekt v ZŠ a MŠ Ruská napsali právě pro přípravný ročník. Nezískali tak mnoho peněz, trošku přes 40 000 korun, což není pro tak velkou školu mnoho. „Hlásíme se ale do mnoha projektů, protože každá koruna, kterou takto získáme, je dobrá. Díky tomuto projektu jsme například mohli například nakoupit logopedické pomůcky pro děti v přípravné třídě,“ říká ředitelka.

Těmto dětem je nezbytné pomoci, plyne ze slov ředitelky školy. A vypráví o podmínkách, ve kterých některé žijí. Někdy bývají ve škole od osmi (i dřív) do tří, kdy se ve skupině vracejí pěšky pod dozorem těch starších své tři kilometry domů – bez jídla, rodiče prostě nemají peníze na svačiny a na oběd. Zůstávají v klubu Srdíčko, který tu otevřeli. Učitelky i asistentky pedagoga jim rozdávají svoje svačiny. „Není ale v silách jednotlivých lidí jim všem skutečně pomoci, na to bychom potřebovali nějaký centrální program, díky kterému by tyto děti mohly dostat třeba aspoň jednou denně najíst,“ říká ředitelka. Konečně, mohu potvrdit její slova z osobního zážitku, kdy na drobné dítě z této třídy čekal před školou otec a jejich první společné kroky vedly do zastavárny v objektu hned vedle školy… „Oslovujeme žádostmi velké i jiné společnosti, jestli by finančně nepodpořily pomoc sociálně znevýhodněným dětem. Zatím bohužel marně,“ konstatuje P. Tomášová.

Přípravná třída s logopedickým projektem se uchytila. Nestalo se to, co jinde bývá běžné – tedy že rodiče postupně přestávají děti do školy posílat a vodit, protože to prostě není povinné. Naopak, ředitelka chválí učitelku, která tuto třídu vede, protože navázala s rodiči velmi úzký kontakt.

Málo logopedů

Škola se těší i na logopedický projekt na příští rok, do kterého se také hlásí. Díky němu by se měly s logopedickou prevencí seznámit i učitelky ve dvou mateřinkách, kde toto téma ještě nedominuje. Staly by se z nich díky kurzu preventistky řečové výchovy, dřív se jim jednodušeji říkalo logopedické asistentky. Jak se vybírají příslušné logopedické kurzy, ptám se, protože opakovaně zaznívají kritické hlasy odborníků na úroveň tohoto vzdělávání, organizovaného často soukromými agenturami. A P. Tomášová vypočítává věcně: zajímá ji cena, kdy kurz probíhá (jestli zasáhne do organizace školy nebo zda kurzy běží třeba o víkendech, což zase znamená vyšší náhrady), jak je kurz daleko, protože i vzdálenost zvyšuje náklady školy. To všechno jsou finanční otázky. A kromě toho se ptá kolegyň, které podobné kurzy už absolvovaly, aby pomohly svými zkušenostmi vybrat firmu, jejíž náplň odpovídá tomu, co škola potřebuje. „Stává se, že přijde kolegyně a říká – tam už nikdy! To je třeba si pamatovat,“ říká ředitelka.

Logopedický projekt podala škola i proto, že je v regionu naprostý nedostatek klinických logopedů. „Potřebovali bychom odborníka, který by byl rodičům častěji k dispozici, který by jim pomáhal a radil, ale pro řadu rodičů je tato pomoc nedosažitelná,“ konstatuje P. Tomášová. Je podle ní důležité, že mají špičkovou spolupráci se sociálními pracovnicemi OSPODu, ne všude mohou říci, že má škola speciální pedagožku s logopedickou specializací, která zároveň pracuje na část úvazku v pedagogicko-psychologické poradně. Ta má ale spoustu práce s pomocí dětem se specifickými poruchami učení a chování a na logopedické nápravy čas skoro nezbývá. „Že to u nás v podstatě funguje, to je ale v lidech, bohužel ne v systému,“ myslí si ředitelka školy. Kdyby systém pomoci existoval, mohla by škola otevřít i logopedický kroužek pro děti třeba na prvním stupni, což si v současné době z ekonomických důvodů nemůže dovolit. Bylo by to důležité, protože problémy v komunikaci dětem vstupem do první třídy rozhodně nekončí a komplikují i samotné vzdělávání.

Rok v přípravné třídě může hodně pomoci

Školní speciální pedagožka Pavla Kostelecká poznamenává, že děti ze sociálně znevýhodněného prostředí kromě častých vad řeči i hůř rozumějí, protože nemají dostatek potřebných podnětů pro rozvoj slovní zásoby, což je pak může limitovat ve školní úspěšnosti. Rok v přípravné třídě může podle ní dítěti hodně pomoci – dá se dorovnat slovní zásoba na standardní úroveň, dají se opravit jednoduché poruchy výslovnosti. Je ale nutné, aby rodiče spolupracovali, k čemuž není jednoduché lidi ze sociálně vyloučených oblastí přimět.

„Nicméně naší paní učitelce se to podařilo. Rodiče vodí děti do školy každé ráno, potkají se s ní a pozdraví, řeknou pár slov. Všichni přišli na schůzku, kterou jsme koncem října zorganizovali. Mají zájem, aspoň zatím,“ říká P. Kostelecká.

V rámci prvního projektu využila svou specializaci, pravidelně s dětmi v přípravné třídě pracuje individuálně a na začátku školního roku supervidovala i skupinovou práci, kterou vedla právě zkušená učitelka této třídy. V novém projektu už projdou učitelky standardním rozsáhlým logopedickým kurzem (minimálně 80 hodin prezenčního vzdělávání). P. Kostelecká potvrzuje slova ředitelky školy, že vzdělávání pořádá společnost, se kterou už mají dobré zkušenosti, o jeho kvalitu se neobávají. A využijí i pracovní listy a pomůcky, které pořídili z financí prvního projektu.

Nakonec se běžně domluví

Alena Brabcová je velmi zkušená učitelka (Jsem už v důchodu, říká, ale strašně ráda s dětmi pracuji.) a musím říci, že třídu malých dětí, které nikdy do mateřinky nechodily, po dvou měsících zvládá naprosto obdivuhodně. „Všem tady přípravný ročník moc pomáhá, získávají zkušenosti se životem mezi ostatními dětmi, poznávají limity, kterým se musí přizpůsobit, velmi rychle si rozšiřují slovní zásobu, hrají si s hračkami, které doma nemají,“ vypočítává namátkou a průběžně reaguje na dotazy dětí okolo A. Brabcová. Poznamenává, že všechny děti prošly pedagogicko-psychologickou poradnou a právě pobyt v přípravném ročníku jim byl doporučen, proto taky škola nakonec třídu otevřela. A většina z nich navíc potřebuje logopedickou péči, což jim alespoň v základu nyní zdejší speciální pedagožka a s její pomocí i A. Brabcová poskytuje.

„Opravdu je nesmírně důležité, že si s jejich rodiči rozumím. Těšíme se na sebe, obracejí se na mě i s věcmi, které se školou nesouvisejí, nemám s tím problém,“ říká. Možná zní spojení ‚vzájemná důvěra‘ nadneseně, ale podle ní je v tomto případě na místě.

Pani ucite_ko, pani… tahá ji za ruku jeden z chlapců a ptá se na cosi, čemu rozumím jen z půlky. „To víš, že ano, můžeš,“ reaguje učitelka, „postavíme si něco hezkého ze stavebnice.“ A pro mě dodává: „Pokud sem bude chodit celý rok, na jeho konci se se svými učiteli už běžně domluví.“

Radmil Švancar

 

 

MŠMT o projektu Bystrý jazýček – chytrý človíček

„Tento projekt je velmi propracovaný a škola se na jeho realizaci podílí vlastním vkladem částkou 321 646 Kč (jde o prostředky na platy, odvody, FKSP – pozn. red.) a dále dotací od MŠMT v částce 40 681 Kč. Z projektu budou hrazeny náklady na učební pomůcky a literaturu související s projektem. K žádosti o dotaci byl přiložen seznam konkrétních učebních pomůcek a odborné literatury.“

 

 

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyčlenilo na Rozvojový program Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2013 deset milionů korun. MŠMT tak reagovalo na stále se snižující úroveň řečových dovedností u dětí předškolního věku, což vede také k rostoucím počtům odkladů školní docházky z důvodu vad řeči u dětí. „V rámci projektu chceme podpořit aktivity na další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti logopedické prevence, tvorbu a realizaci školních projektů na podporu rozvoje řeči ve spolupráci s rodiči a také možnosti vybavení pracovišť moderními pomůckami pro logopedickou prevenci,“ shrnul cíle programu náměstek ministra Jindřich Fryč.

(Z tiskových zpráv MŠMT.)

 

< zpět do čísla
banners/1598997600_uspesny-web_390x60.gif
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
1543878000_mikroskop.gif
1604012400_polar_125x125.jpg
linka-bezpeci_125x125.png
ucebnice
1599602400_okentes.gif
anketa
Pomůže Strategie 2030+ změnit školství k lepšímu?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
39%
34%
27%
janacek_2_240x100.jpg
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz