archiv
Učitelské noviny č. 35/2013
tisk článku

ŠPATNÉ NEJSOU DĚTI, ALE METODY VZDĚLÁVÁNÍ

V září v Praze přednášel Andreas Schleicher, vedoucí mezinárodního šetření PISA. Zdůraznil zásadní změnu poměrů na pracovním trhu: „Moderní svět vám neplatí za to, co víte, ale za to, co s tím umíte udělat. To je totiž velký rozdíl. Není důležité, zda umíte zopakovat, co jste se naučili, ale zda to dokážete převést do života. A jak. Musíte to dále rozvíjet, používat v nových situacích. Všechno, co víme dnes, může být zítra zcela neprodejné. Dokážete s tím, co víte, překračovat hranice dnešního vědění?“

 

Ověřovat, zda žáci dokážou použít v nových situacích to, co se naučili nebo naučit měli, si už od roku 1995 kladl za cíl náš projekt Kalibro. Šetření PISA, které některé naše úlohy převzalo, zveřejnilo své první výsledky až v roce 2001. Učitelé ve školách účastnících se projektu Kalibro tedy mohli o šest let dříve než ostatní zjistit, že opomíjejí něco důležitého.

V prvních letech projektu jsme je žádali o zpětnou vazbu: měli odhadnout, kolik procent jejich žáků vyřeší bez jediné chyby určitou testovou úlohu. Takových žáků se sice obvykle nenašlo více než pár procent, učitelé ale běžně uváděli hodnoty desetkrát vyšší. Většinu z nich velký rozdíl zaskočil.

V čem byl problém? Učiteli ve výuce zpravidla stačilo, když žáci dokázali zopakovat, co se minule naučili. My v Kalibru jsme se s tím nespokojili: pokud se žáci měli ve výchozí situaci testové úlohy vyznat, museli poznat, které základní učivo v ní mají použít, a přijít na to jak. Učitelé, kteří nebyli zvyklí stavět své žáky před podobné úkoly, nové nároky podcenili: oni sami rozuměli jak nové situaci, tak (neotřelému) způsobu použití základního učiva.

Když se například v matematice procvičuje nepřímá úměrnost, žáci vědí, že mají použít právě ji – příklady jsou tak vybírány. Jak ale mají potom poznat, zda v určité situaci o nepřímou úměrnost jde, či nejde? Podle toho, zda v ní najdou „kopáče“? Opakovaně jsme například zjistili, že asi třetina sedmáků (a o trochu více deváťáků) hledá nepřímou úměrnost v této situaci: Houslista hrál skladbu 8 minut. Jak dlouho bude hrát tutéž skladbu smyčcové kvarteto?

Část učitelů také pokládá za základní učivo něco, co je pouhou technickou berličkou. Vtloukají například žákům do hlavy, že metr má deset decimetrů, ale metr čtvereční má sto decimetrů čtverečních. Základním učivem je ovšem v těchto situacích pochopení, proč tomu tak je. Zhruba sedmi desetinám sedmáků toto pochopení uniká. Odhalila to následující úloha: Anglická stopa, jednotka délky, měla dvanáct palců. Kolik palců čtverečních měla stopa čtvereční?

V roce 2000 byla těžištěm prvního ročníku mezinárodního srovnání PISA čtenářská gramotnost – souhrn dovedností, jejichž obsah i význam bylo nutno české veřejnosti, a to i učitelské, podrobně vysvětlovat. Toto pojetí vypadá na první pohled jako z nouze ctnost: mezinárodní srovnávací šetření nemůže ověřovat znalosti pravopisu a gramatiky, protože získané výsledky by kvůli rozmanitosti jednotlivých národních jazyků nebyly srovnatelné.

Testy projektu Kalibro ověřovaly čtenářskou gramotnost žáků od samého začátku, a to zcela záměrně. Tušili jsme, že je dost nízká, a chtěli jsme iniciovat určitý posun ve výuce. Zvládnutí pravopisu a gramatiky, jak se u nás v předmětu český jazyk tradičně vyučovaly, nebylo pro velkou část žáků krokem k lepšímu vyjadřování a k lepšímu porozumění textu, ale další překážkou na cestě k těmto cílům. Je to vlastně podobné jako s matematikou, o níž se traduje, že rozvíjí logické myšlení. U velmi malého procenta žáků nepochybně ano – u naprosté většiny žáků na základních školách i na nižších gymnáziích však nemá studium matematiky (tak, jak se vyučuje a zkouší) s rozvojem logického myšlení téměř nic společného. Žáci se učí matematiku nazpaměť stejně, jako se učí letopočty bitev nebo hlavní města států.

O pojetí našich testů jsme s učiteli dlouho diskutovali, a nebýt šetření PISA, asi bychom bývali prohráli. Výsledky PISA však potvrdily, že čeští patnáctiletí ve čtení s porozuměním zaostávají. Nešlo však jen o výsledky: veřejnost, a to i učitelská, nakonec uznala, že testové úlohy ověřující čtenářskou gramotnost žáků jsou smysluplné a testují dovednosti užitečné pro život.

Obáváme se, že výraznějšího zlepšení průměrných výsledků našich žáků se jen tak nedočkáme. Nemáme strach o děti ze vzdělaných rodin – nadané i nenadané. Prostředí, v němž vyrůstají, je totiž nakonec stejně vytáhne „nahoru“. Výsledky Česka v mezinárodních srovnáváních zhoršují žáci pocházející z méně podnětného prostředí. U nás je totiž základní vzdělávání chápáno především jako příležitost, jak oddělit zrno od plev: Neučíš se – mazej na učňák! Nemá-li dítě, nadané i nenadané, podporu v rodině, škola ho velmi snadno „ztratí“ už někde ve druhé či třetí třídě. A pak vlastně jen trpně přihlíží, jak se bez porozumění protlouká z ročníku do ročníku. Špatné nejsou děti – špatné jsou metody výchovy a vzdělávání, které v našich školách převládají. Teď to jen konečně vychází najevo.

Je to patrné i na epidemii kázeňských problémů, na něž si učitelé stěžují, ale zpravidla si s nimi nevědí rady. Všechny významnější dlouhodobé snahy o hlubší změny metod výuky (uveďme jako ilustrativní příklady projekty Heuréka, Kritické myšlení nebo tzv. matematiku profesora Hejného) přišly se dvěma zásadními poznatky. Za prvé, když metody výuky opustí tradiční pasivní přesouvání poznatků z hlavy učitele do hlav žáků, jsou žáci výrazně aktivnější, mají o učivo zájem a projevují netušené schopnosti. Za druhé, připravit učitele na používání takových metod vyžaduje dlouhodobé systematické úsilí obou stran: lektorů i vzdělávaných učitelů. U učitelů si je nelze vynutit. Mnozí mají zpočátku velké pochybnosti o smyslu změny, a pokud se jich vůbec zbaví, dojde k tomu až po čase.

Nenamlouvejme si proto, že obrodit české základní školství půjde snadno a rychle, když ani rodičovské veřejnosti nevadí, že škola připravuje jejich děti na život v jedenadvacátém století nefungujícími metodami ze století devatenáctého.

Oldřich Botlík a David Souček,
autoři projektu Kalibro

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_1_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz