archiv
Učitelské noviny č. 26/2013
tisk článku

VĚROZVĚSTOVÉ V 21. STOLETÍ

Na časové přímce je nastaveno 9. století našeho letopočtu. Na Velké Moravě vládne silný panovník kníže Rastislav. Misionáři, kteří přicházejí z francké říše, aby zde šířili křesťanství, však znamenají pro zemi hrozbu závislosti na francké říši. Rastislav proto žádá papeže, aby zde založil biskupství, nebo raději arcibiskupství, které by podpořilo samostatnost velkomoravské říše. Když nepochodí, požádá o stejnou oporu byzantského císaře. Ten ve snaze rozšířit svůj vliv na další území Rastislavovi vyhoví. V roce 863 vysílá na Velkou Moravu věrozvěsty Konstantina a Metoděje.

  

Od významného mezníku v naší historii uplynulo 1150 let. Výročí se chystáme oslavit s úctou, která mu náleží. Mnohé výstavy na toto téma už jsou veřejnosti několik měsíců otevřeny, Velehrad se chystá na svůj velký den… Ale zkuste se zeptat jen tak namátkou, co o věrozvěstech a jejich odkazu uvízlo lidem v paměti. Ti, co jsou nejvíc v obraze – a teď nemám na mysli odborníky, kteří se touto problematikou zabývají – si vzpomenou, že Konstantin, který posléze přijal jméno Cyril, a Metoděj byli první, kdo šířili náboženské myšlenky v jazyce, kterému zde rozuměli i „obyčejní“ lidé. Že vytvořili písmo zvané hlaholice a do staroslověnštiny přeložili nejdůležitější části Bible… Je to málo, je to dost? Záleží na úhlu pohledu.

„Obyčejný“ dějepis

V základní škole se děti setkají s Cyrilem a Metodějem už na 1. stupni ve vlastivědě, pak v 7. ročníku, kam je v RVP ZV zařazen středověk.

„Právě proto, že první informace mají tak brzy, v sedmičce se s nimi dobře pracuje. Téma je pro ně zajímavé, zvlášť když zdůrazníme, že jsme naučili skoro všechny Slovany psát. To je přece úžasné – staroslověnština se stává čtvrtým církevním jazykem!“ říká předseda Asociace učitelů dějepisu (ASUD) a zároveň učitel Základní školy ve Vratislavově ulici v Praze 2 Pavel Martinovský.

Jenže to, že žáci vyslechnou učitelovu přednášku, ještě neznamená, že jim uvízne v paměti. Dějepis by měl přinášet příběhy, prožitek, aby zaujal. Dlouhé sloupce dat nenadchnou.

„Jedna věc mne překvapila. Šel jsem najisto do našich metodických sborníků, v kterých je spousta zajímavých nápadů. Zjistil jsem, že v nich je hodně ukázkových hodin například na téma Přemyslovci nebo husité, ale našel jsem jen jediný příspěvek o Cyrilovi a Metodějovi.“

V edici Inspirace už vydala ASUD za dobu své existence celkem čtrnáct sborníků, v nichž si učitelé navzájem předávají své zkušenosti. Metodická inspirace pro hodinu s názvem Význam vzdělanosti na Velké Moravě vyšla ve sborníku č. 11, který je věnovaný mezipředmětovým vztahům v dějepise. Její autorkou je Ludmila Bursíková z Gymnázia Opatov v Praze 4. Žáci dostanou mimo jiné také úkol najít v Proglasu text, v němž věrozvěstové hájí staroslověnštinu. Žáci se rozdělí do skupin, v každé se někdo ujme role jednoho z věrozvěstů a před ostatními pak přednese svoji obhajobu. Kdo bude nejpřesvědčivější? Kolegům pak L. Bursíková radí, kde najdou jeden z mála dosažitelných textů z Proglasu (www.blisty.cz/2005/7/4/art18809.html).

„Věřím, že podobných nápadů je mnohem víc, jen si je učitelé nechávají pro sebe. Ale třeba je to i tím, že jde o krátký dějinný úsek, navíc natolik svébytný, že neláká k většímu projektu. Ale učitelé se mu rozhodně nevyhýbají,“ ujišťuje P. Martinovský. „Už téma Velké Moravy je samo o sobě nosné, můžete připojit pověsti, osobnost knížete Svatopluka. K těmhle tématům se s dětmi vracíme. Stačí ťuknout, třeba když probíráme 19. století a všeslovanství. Je pravda, že časová dotace nedovolí, abychom se tématu věnovali víc než dvě, maximálně tři vyučovací hodiny. Záleží na učiteli, na čem je postaví. Když děti zná, odhadne, co je může zaujmout. Nesmíme zapomínat také na to, že nezastupitelnou roli hraje genius loci, dotek historie v místě, v regionu…“

A potom knížky, výstavy, hudba, filmy… Všechno, co pomůže vrýt myšlenky hlouběji do paměti. I tohle k výuce dějepisu patří.

Vstupenka do historie

Film Cyril a Metoděj – Apoštolové Slovanů mapuje život obou věrozvěstů od dětství až po jejich skon. Vznikal téměř tři roky ve filmové a produkční společnosti Three Brothers, která se cíleně zaměřuje na historické hrané a dokumentární filmy pro české i zahraniční společnosti, mezi nimiž je například ZDF, ARD, ARTE, BBC. Jména jeho tvůrců už předem slibují silný zážitek. Režisér Petr Nikolaev, kamera David Ployhar, scénář Miroslav Oščatka, v hlavních rolích Roman Zach jako Metoděj a Ondřej Novák jako Cyril. Původně to měl být pouze celovečerní hraný film, ale nakonec k němu přibyl ještě stejnojmenný čtyřdílný seriál, na němž se jako koproducent podílí nejen Česká, ale i Slovenská televize.

„Když chcete udělat komerční film, musíte se držet určitých pravidel, aby divák neztratil pozornost. Pak ovšem hrozí, že se odkloníte od skutečnosti,“ vzpomínal producent Viktor Krištof na dobu, kdy s tématem začali pracovat. „Rozhodli jsme se, že cestou komerce nepůjdeme, a zvolili jsme formát docu-dramatu, s nímž máme bohaté zkušenosti, natočili jsme jich přes osmdesát. Pak jsme si ale uvědomili, že rezignovat na klasickou filmovou podobu by byla chyba, a tak kromě čtyřdílného seriálu vznikl ještě celovečerní film.“

Obojí existuje samo o sobě, navzájem se nepopírá ani na sebe nenavazuje. Čtyřdílné docu-drama je víc didaktické, i když natočené filmově. Má pomalejší tempo, je v něm víc animovaných map. Dějem provázejí dva vypravěči. Jedním je sám Metoděj, který na smrtelném loži diktuje paměti svému učedníku Gorazdovi. To, co Metoděj nemohl zažít, popisuje druhý vypravěč hlasem Martina Stránského. Film je dějovější, není v něm tolik faktografie. Nese v sobě příběh, popisuje velkou bitvu u Veligradu, objeví se v něm vyfabulovaná, navíc ještě záporná postava kněze Eibena. Tvůrci ujišťují, že ani tento film není komerční.

Odbornou kvalitu filmu garantuje tým složený z osmi historiků a zástupců církví České i Slovenské republiky. Záštitu nad ním převzaly tehdejší hlavy obou církví – kardinál Dominik Duka, arcibiskup pražský, a vladyka Kryštof, metropolita pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku.

„Nebývá snadné skloubit dohromady názory více odborníků. Nešlo jen o to, že se v průběhu času dívala každá církev na tento úsek dějin z trochu odlišného úhlu. Podobně je třeba nutné dolaďovat například i názory archeologů. Jsem rád, že dnes mohu říci: Konsenzus, ke kterému jsme došli, se maximálně blíží realitě. Pokud jsme nebyli schopni rozluštit, kde je pravda, načrtli jsme v docu-sérii oba možné směry. Nebo jsme se dané situaci raději vyhnuli. Ať se výkladu zhostí další generace.“

Jedna z předpremiér docu-dramatu byla součástí mezinárodní konference na téma Cyrila a Metoděje, která se konala na Karlově univerzitě.

„Přiznávám, že jsem měl trochu obavy, jestli nebudeme pranýřováni. Přece jen tolik historiků pohromadě… Ale dopadlo to dobře.“

I když prý nějaká drobnost se při tak výpravném historickém filmu vždycky najde. Už bylo všechno hotovo, když si při projekci producenti všimli, že v davové scéně se jeden Velkomoravan pokřižoval obráceně. Nakonec se uklidnili, že to snad tolik nevadí. Vždyť se to tehdy teprve učili. Že historici jsou přísní, ale zároveň velmi důležití kritici, prozrazuje i další příběh.

„Měli jsme natočenou krásnou, poetickou scénu, v níž oba bratři kráčejí po mořském břehu a vzpomínají, jak jako děti dováděli ve vlnách. Metoděj se najednou rozběhne do moře a láká za sebou opatrnějšího Konstantina. Protože běhat ve vysokých vlnách v dlouhém hábitu je nesmysl, shodí ho Metoděj ze sebe a vběhne do vody nahý. Ale narazili jsme. Nejen na etiku, ale hlavně jsme se dověděli, že v té době se mniši nekoupali. Záběr, na který jsme byli hodně pyšní, musel pryč.“

Seriál už má za sebou velkou slavnostní premiéru pro významné hosty v Obecním domě. Další promítání patří partnerům filmu, lidem, kteří k natáčení jakkoli přispěli. Česká televize by měla zařadit první díl do hlavního programu ČT 2 v sobotu 29. června ve 20.00 hod. Na velkém plátně budou moci některé díly zhlédnout návštěvníci Dnů lidí dobré vůle ve dnech 4. – 5. července 2013 na Velehradě. Film by měl vstoupit do kin během listopadu.

„Naším přáním je, aby si lidé uvědomili, že historie není jen Karel IV., Jan Žižka a druhá světová válka, o které je natočeno nespočet filmů. Že významné kapitoly našich dějin jdou mnohem dál.“

Projekt na počest věrozvěstů

Dalším z pořadů s hlubokou silou prožitku, které se budou vracet k odkazu slavného výročí delší dobu, je společný pořad Alfreda Strejčka, Štěpána Raka, Jiřího Pavlici a Hradišťanu SLNOCE OT BOGA, který bude mít premiéru 30. června na Mezinárodním folklorním festivalu ve Strážnici. Spolu s nimi vystoupí také pěvecký sbor Stojanova gymnázia ve Velehradě, skupina HUKL a Smíšený sbor z Hluku a Buchlovic.

„Nebudeme jenom mapovat historii, ale půjdeme ve stopách odkazu Cyrila a Metoděje až do dnešních dní,“ říká Alfred Strejček, který spolupracuje s Jiřím Pavlicou na scénáři. Pořad připomene velkomoravskou říši i knížete Rastislava. Velehrad jako místo, kde je pravděpodobně ukryt hrob Metoděje. Jako místo, kde se naplňuje vize věrozvěstů, aby právě tady byl bod setkávání a vzájemného porozumění. Dotkne se také vlády Karla IV., který se k cyrilometodějské tradici a sloužení mše ve slovanském jazyce hlásil. Zaznamená i to, jak ortodoxní větev katolické církve v různých obdobích slovanské obřady zakazovala, pak zase povolovala… Nezapomene ani na další významné výročí, které si letos připomínáme – 400 let Kralické bible, v níž se čeština dostala do té nejskvostnější podoby…

Překvapilo vás něco při studiu historických dokumentů? – zeptali jsme se A. Strejčka.

„Dostupných materiálů není mnoho, ale přinášejí řadu překvapení. Nejvíc mne asi zaujalo, že když k nám Cyril s Metodějem přišli, byli zaskočeni zdejším naprosto nevázaným životem. Velkomoravská říše byla sice pobožná, ale mravy lidí byly velice uvolněné.

Ne vždy se věrozvěstové setkali s okamžitým pochopením a sympatiemi. Časem si vychovali kolem dvou set učedníků, kteří dál putovali po slovanském světě, aby šířili myšlenky i písmo. Nejsem ortodoxní, ale k náboženství se hlásím. Mám dojem, že z onoho nevázaného života v nás leccos zůstalo, někdy až příliš. Morálce této společnosti by pevnější kodex mravní a etický určitě pomohl. V žádném případě by nám neublížil.“

Autoři téměř dvouhodinového pořadu, v němž mluvené slovo prokládá sugestivní hudba Hradišťanu, kompozice Štěpána Raka a sborový zpěv, předpokládají, že může oslovit i mládež. Nebudou v něm chybět legendy, melodramy, literární ukázky dotýkající se tématu.

„Je mi líto, že mladí lidé pokládají dějiny za suchopárnou nutnost svého vzdělávání. Málokdo si uvědomuje, že jsou doslova živou tepající horkou rukou podávanou nám k poučení. Nedávno jsme byli se Štěpánem Rakem a naším pořadem o Karlu IV. v Oucmanicích, kousek od Brandýsa nad Orlicí. Sešlo se víc lidí, než má obec čísel, a po představení se rozpoutala živá debata. Nepřeslechnutelný byl názor jednoho kantora: Kdyby se vyučoval dějepis i uměleckou formou, budou jím žáci daleko víc zasaženi, než když mají něco pouze namemorovat.

Měl pravdu, učit by se mělo vyváženě rozumem i srdcem. To je klíč k oslovení mladé generace.“

Měl jste štěstí na takové učitele?

„Měl, i když mne všichni neučili přímo. Studoval jsem na průmyslovce v Kutné Hoře, hrál jsem ochotnické divadlo. Právě tam jsem se seznámil se skvělým člověkem, učitelem historie Ladislavem Znojemským, který se mi stal i nejlepším přítelem. Zcela výjimečnou osobností byl i historik a blízký kamarád Zdeněk Jelínek, po roce 1989 ředitel Vojenského historického muzea. V nich jsem našel dva skvělé vykladače historie a jedinečné kantory. Vlastně k nim musím přičíst ještě naši češtinářku z průmyslovky, profesorku Marii Lipskou. Učila srdcem, založila s námi studentské divadlo. A další jméno Pavel Jurkovič – muzikant, pedagog a také blízký kamarád, který mne přiváděl k dějinám přes starou hudbu. Naučil mne hrát na zobcové flétny, zpívat gotické písně… I Pavla pokládám za svého velkého učitele.“

 

Nejrůznějších pořadů, výstav a akcí připomínajících významné výročí Cyrila a Metoděje je nespočet (mnohé najdete na www.cyrilametodej.eu). Byla by škoda, kdyby jen prošly kolem nás. Není to jen okřídlená fráze. Dějiny skutečně učí. Ale jen ty vnímavé a ty, kdo se chtějí nechat poučit.

Jaroslava Štefflová

 

Úryvek z Proglasu

Proto slyšte, Slované, toto:

Dar tento jest zajisté od Boha daný,

dar boží jest to údělu na pravici,

dar duším, nikdy se nekazící,

těm duším, které jej přijmou.“

Slyšte, všechen lide slovanský,

slyšte Slovo, přišlo od Boha,

slovo krmící lidské duše.

slovo posilující srdce i rozum,

slovo toto, připravující

k poznání Boha.

 

Festival Jeden svět umožňuje školám, aby prostřednictvím internetu získaly přístup k filmům, které pomáhají oživit nejen výuku dějepisu. Asociace učitelů dějepisu by uvítala, kdyby podobně mohly časem využívat i film a docu-drama o Cyrilovi a Metodějovi. Už proto, že k této části historie moc moderních pomůcek není. Tím spíš přijde líto, že nesrovnalosti, které přibližně před rokem a něco na MŠMT silně zredukovaly projekty dotované ESF, spláchly i zajímavý projekt společnosti Three Brothers.

„Zahrnoval film, multimediální on-line encyklopedii a zábavnou počítačovou hru,“ vysvětoval V. Krištof. „S hrou by bylo možné pracovat na interaktivní tabuli stejně jako v chytrém telefonu nebo tabletu. Děti by putovaly s hrdinou ze Soluně na Velkou Moravu, cestou by pátraly po různých tajemstvích. Aby dosáhly svého cíle, musely by se opírat o znalost reálií té doby, které by našly ve filmu, v knihách, v encyklopedii… Bohužel když jsme přišli projekt podat, dověděli jsme se, že už to není možné.“

 

Tituly, které mohou učitelé využít

Jan Kvirenc a Eliška Kunstová: ČESKÉ DĚJINY DO ROKU 1914

Sbírka dokumentů přináší ukázky ze starých kronik, včetně ukázky z Proglasu.

Matěj Pavlík, Roman Wimmer: CYRIL A METODĚJ – APOŠTOLOVÉ SLOVANŮ

Obnovené vydání knihy biskupa Gorazda II.

Petr Piťha: SLYŠTE SLOVO A ZPÍVEJTE PÍSEŇ

Životní příběh Cyrila a Metoděje uvádí všechna základní historická fakta, aniž by porušil plynulý tok vyprávění.

Hana Gerzanicová: CRHA A STRACHOTA KRAJEM JDOU

Životní příběh věrozvěstů, kteří přinesli do naší země první slovanské písmo, bohatě ilustruje téměř 90 historických fotografií, kreseb a rytin.

PŘÍPRAVA OSLAV 1150 VÝROČÍ SLOVANSKÉ MISIE NA VELKOU MORAVU

Příručka pro školní praxi, lze stáhnout na www. sgv.cz/files_tiny/2012-13/priprava-oslav-1150.-vyroci-slovanske-mise-na-velkou-moravu.pdf

 

 

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_1_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz