archiv
Učitelské noviny č. 26/2013
tisk článku

KDE JESTÁTNÍ MATURITA S OBJEKTIVITOU NA ŠTÍRU

Statistiky CERMATu potvrdily to, co se vlastně tiše předpokládalo. Hodnotitelé písemných prací z češtiny na školách svým studentům přilepšovali. A dost možná poměrně výrazně. Může to ohrozit pověst státní maturity jako zkoušky, která by měla být striktně srovnatelná a objektivní?

Není nad přesný metr

Při premiéře státní maturity v jarním termínu nenapsalo písemku z češtiny 1,9 procent studentů… Psal se rok 2011 a hodnocení písemné práce z českého jazyka leželo v rukách stovek vyškolených učitelů. Výsledek přijali školy, učitelé a konečně i sami maturanti v pohodě. Peklo nastalo až o rok později. V roce 2012 už hodnotil písemky desetitisíců žáků tým speciálně vyškolených externích hodnotitelů, od nichž se čekalo, že jejich práce bude díky tomu srovnatelnější a objektivnější. Plusem mělo být to, že hodnocení probíhalo anonymně, to znamená, že hodnotitelé nevěděli, čí slohovku právě opravují.

Vloni byli externí hodnotitelé rozdělení do skupin po 15 až 20 učitelích, kteří se podle manuálu CERMATu měli zaměřovat nejen na dodržení metodiky hodnocení, ale také na zajištění srovnatelné přísnosti hodnocení. „Kromě toho má vedoucí týmu za povinnost provádět druhé revizní hodnocení těch prací, které jsou hodnoceny hodnotiteli nulou nebo jejichž bodové ohodnocení se pohybuje v pásmu kolem mezní hranice úspěšnosti. Chceme tak předcházet případným chybám při verdiktu zkoušku vykonal/nevykonal, tedy v případě tzv. hraničních hodnocení,“ řekl před rokem UN tehdejší ředitel CERMATu Pavel Zelený.

Výsledek? V jarním termínu písemku z češtiny nenapsalo 7 procent maturantů! Nastalo mediální grilování CERMATu, které P. Zeleného stálo křeslo. Bouřily se školy a neúspěšní studenti se v tisících odvolávali.

Na druhé straně, možná centrální hodnocení nebylo dobře připraveno, ale principiálně to nebyl špatný krok. Když se totiž podíváme na grafy hraniční úspěšnosti žáků u písemek z češtiny v roce 2011, spatříme pěkný „zub“ tam, kde by měla mít křivka hladký průběh (připomínající Gausse). Co to znamená? V podstatě to, že v prvním roce státních maturit učitelé svým studentům poměrně výrazně nadržovali, když jim přidali rozhodující bod právě na zmíněné hranici vykonal/nevykonal.

Poměrně výstižně celou situaci s centrálním hodnocením na svém webu popisuje občanské sdružení Matt a Hurry, které se věnuje přípravě studentů ke státní maturitě a u jehož zrodu stál právě P. Zelený:

„Je zřejmé, že ani studenti, ani jejich učitelé nedocenili v plné míře úskalí přechodu na nezávislé hodnocení a že výuka stylistiky a písemného projevu se výrazně liší od maturitní zkouškové praxe. Tuto skutečnost potvrzují i závěry MŠMT obsažené ve Zprávě o průběhu a výsledcích maturitní zkoušky v jarním a podzimním zkušebním období roku 2012, kterou předložilo vládě ČR. Zpráva dále konstatuje, že meziroční porovnání výsledků písemek ukazuje, že se v roce 2011 do hodnocení maturitních písemek ve školách ve zvýšené míře promítla i hlediska ´ležící mimo oblast jednotné metodiky hodnocení´ a že nemalá část studentů prokázala výrazné nedostatky svého písemného projevu. Přes tato konstatování však ministerstvo samo iniciovalo v případě češtiny návrat k hodnocení písemek ve školách a Parlament tuto změnu schválil…“

Když v loňském roce opravovali písemky centrální hodnotitelé, skok v úspěšnosti byl viditelně menší (padala dokonce obvinění na hlavu CERMATu, že písemky, které byly na hranici úspěšnosti, se hodnotitelům vracely, aby křivka byla co nejblíže Gaussovu průběhu. Letos se ale hodnocení písemek vrátilo z centra zpátky do škol a spolu s ním i onen „zub“ v grafech, jak se ostatně můžete na protější straně přesvědčit.

Zub jako nutné zlo

Před zhruba dvěma týdny proběhlo v Senátu veřejné slyšení na téma státní maturita. Mimo jiné zde vystoupil ředitel CERMATu Jiří Zíka. Ten řekl, že průběh křivky, o níž jsme se zmínili, tedy onen skok na dvanácti bodech (cut-off score) ukazuje, že něco nebude úplně v pořádku.

To „něco“ prý on sám nazývá sociálním faktorem, kdy hodnotitel, pokud jen trochu může, své hodnocení uzpůsobí a zvedne na dvanáct bodů, i když by měl obodovat žáka třeba na jedenáct.

„Letos je skok markantní. V roce 2012, kdy práce opravovali centrální hodnotitelé, tam ale byl k mému překvapení také, byť menší. Hodnotitelé jsou zkrátka lidé a s tím musíme počítat,“ uvedl J. Zíka.

Na dotaz UN, zda přimhuřování oka učitelů češtiny nemůže učinit nevěrohodnou celou maturitu, odpovědělo i ministerstvo školství.

Podle tiskového mluvčího úřadu Marka Zemana se tento fenomén objevil už v roce 2011 a byl jedním z důvodů k zavedení pokusu s centrálním hodnocením.

I ministerstvo přiznává, že jednou z příčin je „sociální faktor“, který vede k jakési autokorekci hodnocení těsně pod cut-off score.

„Tato složka se objevuje i u centrálního hodnocení a objevila se i v roce 2012. Je potřeba s ní počítat při každém hodnocení, které provádí člověk. Jeho vliv je, dá se říci, plošný a z pohledu srovnatelnosti zkoušky nemá zásadní dopad.“

Podle M. Zemana v rámci decentralizovaného hodnocení, a to jak u písemné práce, tak u ústní zkoušky, mohou existovat i jiné, a to zcela individuální „motivace“.

„Nelze z nich však zkoušející pedagogy primárně obviňovat a hovořit třeba o masivním nadržování. Hodnocení probíhá podle předem daných centrálních kritérií a jeho srovnatelnost a objektivita je jistě vyšší než například u hodnocení v rámci profilových zkoušek. Jestliže byla a stále je akceptována profilová maturitní zkouška ve škole, není důvod kvůli tomuto faktoru zpochybnit maturitní zkoušku jako takovou. To, co je potřeba, je hledání cesty, jak tento jev do budoucna maximálně eliminovat,“ zdůraznil mluvčí a připomněl, že v porovnání s rokem 2011, kdy se písemné práce také hodnotily ve školách, u nich neúspěšnost žáků stoupla z dřívějších 1,6 procenta v základní úrovni obtížnosti na letošních 3,3 procenta.

„Z masivního nadržování nechceme pedagogy v žádném případě plošně obviňovat, věříme v jejich profesionalitu. Díky metodice a proškolování učitelů se objektivita posuzování písemných prací z českého jazyka zvýšila,“ dodal M. Zeman.

Tak horké to nebude

Podobnou otázku jako ministerstvu jsme položili i předsedovi Unie školských asociací Czesha Jiřímu Zajíčkovi.

„To je těžké. Ano, najdeme tam zkreslení, ale docházelo k němu i vloni, kdy písemné práce z češtiny opravovali centrální hodnotitelé. Není to tedy nic, co bychom tady neměli už v minulých letech. Navíc je to patrné pouze u písemky z češtiny, ale maturita z češtiny je zkouška komplexní. Takže o znevěrohodnění maturity bych asi nemluvil,“ uvedl J. Zajíček.

Czesha k této věci dokonce přijala stanovisko, v němž navrhuje vrátit hodnocení písemné práce z českého jazyka do centra s několikaletým přechodným obdobím, kdy bude hodnotit paralelně škola i centrum.

„Nebylo ale přijato jednoznačně. Některým našim členům by se líbila varianta, kdy by po nějakou dobu hodnocení třeba na menším vzorku středních škol probíhalo jak v centru, tak přímo ve škole, aby terén dostal čas a prostor zkalibrovat své hodnocení na úroveň centrálních hodnotitelů. A pak ve chvíli, kdy už by to fungovalo, by už podle mě nebyl takový problém vrátit hodnocení plošně zpátky do centra. Navíc když se podíváte na cizí jazyky, kde se centrálně hodnotí i dnes, naprosto žádné potíže s tím nejsou. Jde jen o češtinu. Faktem je, že má-li maturita i v budoucnu zůstat zkouškou centrální, pak je logické, že musí být centrální kompletně, tedy včetně hodnocení písemek,“ dodal J. Zajíček.

Cinknutá maturita

„V letech 2011 a 2013 se maturitní slohové práce hodnotily ve školách. Dramaticky vyšší neúspěšnost kandidátů při centrálním hodnocení v roce 2012 oproti těmto dvěma rokům lze vysvětlit jediným způsobem: domácí učitelé jsou na své vlastní žáky zjevně mírnější – nechceme-li samozřejmě připustit, že maturitní ročník 2012 byl jako celek podstatně hloupější než ročník předchozí a následující… Chybovost centrálních hodnotitelů ani zdaleka nebyla tak velká, aby se na ni dal svést rozdíl 5 procent (v roce 2011 byla neúspěšnost 1,9 %, o rok později 7 %, pozn. red.),“ uvedl pro UN Jiří Kostečka z Gymnázia Open Gate, který vede Středoškolskou asociaci češtinářů a loni na stránkách UN předložil řadu argumentů pro ponechání centrálního hodnocení písemek z češtiny na centrální úrovni.

Křivky úspěšnosti, o nichž tu stále mluvíme, podle něj bez sebemenší pochyby ukazují, že „domovští“ učitelé svým žákům nepřípustně přidávají.

„Gaussova křivka se přitom vždy záhadně hroutí v oblasti pásma cut-off score, kde vzniká zub, jenž by při standardním průběhu hodnocení nikdy vzniknout nemohl. Týká se to jak slohové práce, tak ale i ústní zkoušky,“ řekl J. Kostečka.

Na zmíněném jednání Senátu dokonce kvůli tomu maturity označil za „cinknuté“. Svá slova podepřel i ukázkami z letošních písemek (viz rámeček), které, jak uvedl, dokládají bez nadsázky otřesnou jazykovou i myšlenkovou úroveň značné části současné středoškolské populace.

„Něco takového, jako je náš systém hodnocení, by v Evropě nemohlo projít. Maturitu musíme nastavit korektně, to znamená, že tato zkouška musí bezpečně ohlídat slušnou výstupní úroveň středoškoláka. V maturitě moderního evropského formátu se písemné práce i ústní zkouška zásadně hodnotí a klasifikují nezávislými odborníky mimo domovské školy, v případě ústní zkoušky je navíc samozřejmostí nahrání ústního výkonu kandidáta na audiomédium,“ připomněl.

Jaká byla letošní maturita

Podle ministra školství Petra Fialy byl návrat opravování písemek do škol správným krokem, protože loni docházelo k nespravedlivému hodnocení některých studentů. Navíc prý maturitu nelze postavit na apriorní nedůvěře vůči školám.

Ministr minulý týden také zhodnotil letošní již uzavřené jarní maturity.

„Podařilo se nám splnit hlavní cíl, který jsme si po nepovedeném loňském ročníku dali – stabilizovat situaci, úspěšně zorganizovat maturity, nepoškozovat zájmy žáků a dát maturantům i školám jistotu. Na tom, abychom dosáhli tohoto stavu, jsme pracovali celý rok, postupovali jsme systematicky a konzultovali jsme jednotlivé kroky s odborníky. Jsem rád, že opatření, která jsme udělali, zajistila, že jsme se vyhnuli chybám, k nimž docházelo v minulém roce,“ uvedl ministr.

A my dodejme ještě pár čísel.

K jarnímu maturitnímu termínu 2013 se přihlásilo celkem 99 849 žáků z 1190 škol, z toho 90 493 žáků k povinným zkouškám v řádném termínu. Všechny povinné zkoušky nakonec vykonalo 80 464 maturantů, z nich 83,6 procenta úspěšně a 16,4 procenta neuspělo alespoň u jedné zkoušky.

„Největší problémy letos dělala maturantům matematika, kde neúspěšnost u povinných zkoušek v řádném termínu dosáhla 20,6 procenta. Do neúspěšných jsou započítáni i žáci, kteří se ke zkoušce nedostavili a neomluvili se, popř. jim nebyla omluva uznána,“ uvedl ředitel CERMATu Jiří Zíka.

V těsném závěsu se v celkové procentuální neúspěšnosti, stejně jako v předchozích letech, drží němčina s 20,4 procenta neúspěšných v řádném termínu.

Neúspěšnost v cizích jazycích celkově zdaleka tak vysoká není, v řádném termínu nesložilo některou z dílčích zkoušek společné části maturity z cizího jazyka pouze 7,9 procenta žáků. U zkoušky z českého jazyka a literatury dosáhla čistá neúspěšnost 6,4 procenta žáků.

Petr Husník

 

 

 

Perličky z letošních písemek

Z blýžící se my večernímy hodinamy se představitelé města rozloučili.

Na závěr bych rád podotknul moji úvahu o tom, že bulvár se už nezmění a bude nám nadále sloužit.

Cestou domů mě pronásledoval prošedivělý str. 2. je na str. 3 omlouvám a se děkuji za pochopení.

< zpět do čísla
banners/1600293600_tesco_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
1543878000_mikroskop.gif
1597960800_mascotte_125 x 125.jpg
ucebnice
1599602400_okentes.gif
anketa
Pomůže Strategie 2030+ změnit školství k lepšímu?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
40%
33%
27%
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz