archiv
Učitelské noviny č. 24/2013
tisk článku

JULES VERNE FILMOVÉHO PLÁTNA

Schválně se zeptejte svých žáků, který český film byl podle nich zatím mezinárodně nejúspěšnější. Myslím, že na to přijde jen málokdo. Byl to Vynález zkázy. Nejenže vyhrál mezinárodní filmový festival EXPO v roce 1958, ale poté se prodal do více než sedmdesáti zemí a jen v USA ho tehdy promítali v bezmála sto kinech současně! Tvůrcem tohoto legendárního díla i řady dalších skvělých filmů byl režisér, scénárista, výtvarník, animátor a loutkař KAREL ZEMAN.

Zemanův nápad byl v zásadě prostý, ale ve své době technicky nesmírně obtížně uskutečnitelný – ve filmu oživit původní ilustrace vybraných románů. „Tím Karel Zeman předběhl svoji dobu. Dnes se to běžně děje u komiksových příběhů. Verneov-ky ani Baron Prášil sice komiksy nejsou, ale jejich klasická vydání jsou doprovázena velkým množstvím ilustrací, pod nimiž je navíc doprovodný text,“ uvádí Ondřej Beránek, jeden z autorů expozice Muzea Karla Zemana. Ti za tento počin obdrželi cenu Asociace režisérů a scénáristů pro rok 2013.

Několik verneovek s velkým úspěchem ilustroval i akademický malíř Zdeněk Burian. Těmi se sice ve filmových adaptacích románů francouzského spisovatele Zeman nikdy neinspiroval, ale Burian ho přivedl k vytvoření jiného filmového světa. Rozhodl se na plátně oživit pravěký svět…

Cesta do pravěku je stále aktuální

„Cesta do pravěku byla už od samého počátku zamýšlena v prvé řadě jako populárně-naučný film určený školákům. Snímek byl dokonce původně plánován jako fiktivní dokument. U mnoha svých přátel a známých jsem si potvrdil, že všichni čerpáme základní poznatky o pravěku právě z tohoto filmu, který pak samozřejmě doplnila škola a další zdroje. Kromě nezpochybnitelného didaktického významu má toto dílo i své důležité výchovné prvky – parta kluků, která podniká dobrodružnou výpravu kvůli poznání,“ komentuje O. Beránek.

Mohlo by se na první pohled zdát, že Cesta do pravěku bude ale dnes didakticky využitelná jen jako příklad toho, o jak velký kus paleontologické bádání za šedesát let pokročilo. Navíc pod vlivem vizuálně působivých digitálních technologií budou dnešní děti na tento film hledět blahosklonně, a dokonce možná i s posměchem. A když uvidí nostalgickou slzu v očích svých otců nebo dědů, půjdou a raději si pustí Jurský Park (1993) Stevena Spielberga. Avšak opak je pravdou!

„Myslím, že výhodou Cesty do pravěku oproti Jurskému parku je, že Zeman nabízí dobrodružný příběh, který mohou děti při svých hrách v lese u potoka klidně použít, zatímco Spielbergova fantazie se jim bude napodobovat již mnohem hůře. Nejen moje zkušenost jako rodiče malých dětí, ale i dalších, s nimž jsme o tom hovořili, je, že naše děti se doma k DVD Cesta do pravěku neustále vracejí,“ říká O. Beránek.

Karel Zeman na filmu spolupracoval s nejlepšími českými odborníky své doby, zejména s profesorem Josefem Augustou, významným českým paleontologem. „Z tohoto důvodu je snímek nadčasový a skutečně žádná výrazná chyba se v něm neobjevuje. Navíc výběr živočichů je velice reprezentativní. Už jako kluk jsem na filmu oceňoval, že je v něm představen evoluční vývoj v čase. To je i dnes asi nejvýznamnější didaktický prvek filmu,“ míní Milan Libertin z Paleontologického oddělení Přírodovědeckého muzea Národního muzea. Cesta do pravěku je však poutí proti toku času – chlapci plující po řece postupně poznávají evolučně stále starší živočichy: od mamuta po trilobita. V Muzeu Karla Zemana ale směr obrátili a na televizních obrazovkách zde běží sestřih záběrů všech živočichů, kteří se ve filmu vyskytnou, a to podle toho, jak se na naší planetě postupně objevovali.

Jisté chyby se Zeman dopustil v tom, že ve filmu dával na jedno místo živočichy, kteří se ve skutečnosti nacházeli v různých geografických oblastech světa. (Něco podobného udělal Verne ve svém Tajuplném ostrově se současnou faunou.) Ovšem slavný filmový souboj stegosaura s ceratosaurem rozhodně ve skutečnosti proběhnout mohl.

Druhohorní trachodon – vizuálně jakási kombinace klokana a kachny – je sice fiktivní konstrukcí, ovšem nikoliv Zemanovou. Ta totiž vznikla omylem na základě kompilace artefaktů dvou koster, které byly nalezeny pohromadě. Až později se zjistilo, že jde o dva odlišné živočichy.

A teď něco z prehistorické botaniky: Když čtveřice hochů prochází karbonským močálem, má kolem sebe i obrovské stromovité plavuně a velké přesličky. Podle paleontologických nálezů úlomků otisků těchto rostlin se v Zemanově době předpokládalo, že nejen větve, ale i jejich kmeny se dělí vidličnatě po dvou. Dnes se vědci přiklánějí k tomu, že tomu tak nebylo a tyto pravěké rostliny připomínaly uspořádáním svých větví spíše současné jehličnany než dřeviny s deštníkovitou korunou.

To Steven Spielberg si ve svém Jurském parku hlavu s vědeckou věrohodností jako Zeman asi tolik nelámal. „Velociraptora tento americký režisér ve filmu představil více než dvoumetrového, ve skutečnosti ale šlo maximálně o osmdesáticentimetrového živočicha!“ ilustruje M. Libertin.

Traduje se i legenda, že právě Spielberg se před natáčením Jurského parku zajímal i o Zemanovu Cestu do pravěku a údajně se přímo v Praze pídil po videokazetě s tímto filmem… „Co však asi pravda je, že nejen Spielberg, ale i několik dalších amerických filmařů se Zemanovými filmy skutečně inspirovalo. Terry Gilliam, režisér i scénárista filmu Dobrodružství Barona Prášila z roku 1988, se k Zemanovi hlásí zcela nepokrytě a přiznává, že jeho Baron prášil vznikl díky tomu, že viděl toho Zemanova. A dokonce došel k sebekritickému názoru, že ten první byl lepší!“ glosuje O. Beránek.

Byl to záměr, nebo za to mohla animace?

„Dnes dinosaury vnímáme jako velmi pohyblivé živočichy, kteří byli teplokrevní. A už v době vzniku Cesty do pravěku se tušilo, že nešlo o studenokrevné plazy, ale o zvířata do značné míry podobná ptákům. Ovšem Zemanův film vyvolává dojem, že to byli těžkopádní studenokrevní plazi. Možná to ale bylo způsobeno jen animací…,“ analyzuje M. Libertin.

„Nemáme žádný doklad nebo svědectví o tom, že by se Karel Zeman zamýšlel nad tím, jestli mají jeho dinosauři vystupovat spíše jako teplokrevní, nebo studenokrevní plazi. Ať tak, či onak, myslím, že limitem pro něho skutečně byly technologické možnosti tehdejší animace. I kdyby tedy chtěl loutky dinosaurů rozpohybovat ještě více, o moc rychlejší by asi nebyly. A existoval zde ještě jeden důvod pomalejšího pohybu dinosaurů, o němž nám vyprávěla režisérova dcera paní Ludmila Zemanová: Chtěl tím evokovat mohutnost těchto plazů. Mimochodem, všichni Zemanovi dinosauři jsou loutkami, až na mrtvého stegosaura, jehož model byl vytvořen v životní velikosti,“ informuje O. Beránek.

To ale neznamená, že Zeman si z dnešního pohledu v omezených technických podmínkám mnohdy geniálně neporadil. Tak například iluzi skutečného letu vážky musel v Cestě do pravěku udělat jinak než jen klasickým snímáním vždy jen lehce změněného pohybu křídla okýnko po okýnku. V takovém případě by totiž výsledkem byl vizuálně ostrý pohyb křídla jako u většiny ptáků. Hmyz ale mává křídly tak rychle, že jejich obrysy už vidět samozřejmě nejsou. Zeman tedy křídly pohyboval už během samotné animace. Výsledkem je dokonalá iluze hmyzího letu, odborně dnes v jazyce filmařů nazývaná pohybová neostrost.

Dalším z moha Zemanových triků je iluze podmořského světa ve Vynálezu zkázy. Nejenže režisér natáčel přes akvárium s vodou, v níž se objevují bublinky vzduchu, ale především si poradil s iluzí podvodní rozmlženosti. Ve skutečnosti není ve filmu voda vůbec vidět, proto Zeman dal ještě před akvárium nepravidelně zprohýbané sklo, se kterým se při natáčení hýbalo a vznikl tak efekt vodního vlnění.

Vynález zkázy jako filmová brána do Vernova světa

Kdyby se mě někdo zeptal, jaká filmová adaptace je pro dítě, které vůbec nikdy nečetlo žádnou verneovku, nejvhodnější, bez rozmyslu bych odpověděl: Vynález zkázy od Karla Zemana. Nejenže jej považuji vůbec za nejlepší vernovskou adaptaci všech dob, ale zároveň jde o poctivou vizitku do podivuhodného světa Julese Verna. Ten svět není nabitý akcí, je v něm mnoho vědeckých informací, a i když je z dnešního pohledu malebný, pro současné děti bude možná až příliš nudný. Avšak stále nabízí velký prostor pro vlastní fantazii. Dokonce i literární, respektive filmové postavy zde jaksi splývají s ostatními reáliemi. „Od paní Zemanové jsme se dozvěděli, že její tatínek chtěl herce ve Vynálezu zkázy používat svým způsobem jako loutky. Proto je instruoval tak, aby ani tolik nehráli, ale byli spíše trochu strnulí. Jedině tak mohl režisér dosáhnout toho, aby se i postavy staly součástí filmových rytin,“ potvrzuje O. Beránek.

Podobně jako Verne i Zeman měl rád techniku, ale oba dva ve svých dílech varují také před jejím možným zneužitím, a to zejména válečným. Není asi náhoda, že Zemanova adaptace vznikala v jednom z nejvážnějších období studené války, v době masivních jaderných zkoušek. Zeman šel ale ještě dál. Nejen ve vernovských adaptacích, ale i v dalších svých filmech ukazuje absurditu války v její satirické až groteskní podobě. A přestože ve verneovkách je řada přírodovědných a technických nesmyslů, Zeman je neodvrhl, ba naopak je opět posunul do další roviny, tentokrát poetické. I když tedy původní Vernova ponorka nemá kachní plováky, jeho potápěči se neprohánějí na podmořských šlapadlech a vzduchoplavci neveslují napříč vzdušným oceánem, jde paradoxně nejen o umocnění vernovského ducha, ale i o jakousi rehabilitaci spisovatelových (někdy i vědomých) přešlapů. Jako by Zeman říkal: Vždyť ve světě fantazie je možné všechno. Ale především, kdyby jí nebylo, neexistovaly by ani úžasné vynálezy dneška a jistě i zítřka. Otázkou je, jestli by učitelé měli zvláště mladší žáky na tyto nereálné prvky upozornit a vysvětlit jim, proč ve skutečnosti nemohou fungovat, nebo raději mlčet a nepřipravit je tak částečně o cíleně zamýšlené kouzlo. „Zabýval bych se tím jenom tehdy, pokud by se děti samy zeptaly. Jinak bych je bez obav nechal, ať tomu třeba i na chvíli věří… Myslím si, že Zeman do svých filmů tyto prvky dával, protože velice obdivoval nejrůznější snílky,“ poznamenává O. Beránek.

Objeví se někdy druhý Zeman?

Traduje se, že Karel Zeman zamýšlel vytvořit celý vernovský cyklus. Kromě veleúspěšného Vynálezu zkázy, adaptace románu Na kometě (kde se, byť oproti předloze, opět objevují dinosauři) a variace na vernovský svět Ukradená vzducholoď (inspirace romány Dva roky prázdnin a Tajuplný ostrov) chtěl Zeman prý natočit ještě nějaké dva další filmy na motivy Verna… Které, to však netuší ani O. Beránek: „To, že ve výtvarných a zároveň hraných filmech již dále nepokračoval a vrátil se ke klasické animaci, zapříčinilo několik důvodů: Po osmašedesátém se soudruhům přestalo líbit, že K. Zeman stále jezdí na mezinárodní filmové festivaly a sbírá jednu cenu za druhou. Zhoršily se mu proto pracovní podmínky, zejména už neměl odpovídající pracovní tým. K tomu se přidaly i zdravotní problémy. V neposlední řadě na jeho rozhodnutí měl vliv i tehdejší technologický vývoj světové, zejména americké kinematografie – blížily se například Lucasovy Hvězdné války (1977). Říkal, že američtí režiséři jsou tak daleko, že už je nedožene. Dnes si to moc neuvědomujeme, ale Zemanovy verneovky byly ve své době mezinárodní špičkou i po technologické stránce.“

Přestože vernovské adaptace vzešly z dílny mistra Zemana nakonec „jen“ tři, filmů, které byly literárním i výtvarným světem verneovek více méně inspirovány, je de facto skutečně pět. Už sama Cesta do pravěku, hlavně její expoziční část, je výrazně ovlivněna Vernovým románem Cesta do středu Země, v němž hrdinové také jdou po stopách evoluce. Navíc Zeman na začátku svého příběhu na francouzského autora přímo odkazuje. Ale především má tento film k duchu Vernova díla nesrovnatelně blíže než filmové adaptace jeho románů z posledních let, zejména několik verzí Tajuplného ostrova, a to včetně didaktického rozměru. I z tohoto důvodu si Zeman zaslouží přízvisko, jež je v titulku tohoto článku. Vernovou snahou totiž také bylo prostřednictvím dobrodružného příběhu vzdělávat a vychovávat. A to se rozhodně o novodobých amerických filmových verneovkách v žádném případě nedá říci! Nu a pak do pětice je to Baron Prášil, který je okořeněn motivy z Vernova románu Ze Země na Měsíc.

Překvapuje mě, že se v dnešní době digitálních technologií ještě nikdo mnohem jednodušší cestou nepokusil znovu oživit původní knižní ocelorytiny, a tedy práce minimálně tří z řady Vernových ilustrátorů: Rioua, Benneta a Férata. Na to se pokouší odpovědět O. Beránek: „K. Zeman byl geniální výtvarník. To znamená, že by se nejdříve musel najít někdo s podobným nadáním. Dalším důvodem je to, že současný trend animovaného filmu je zaměřen jednak k loutkovým filmům, jednak k počítačové animaci, která je co možná nejvíce plná akce, což je přesně opačný styl než Zemanův svět, který je pomalý, klidný a poetický. Je ale možné, že čas už ve světové kinematografii nazrává k další změně a diváci si budou žádat opět něco jiného, možná bližšího právě zemanovskému duchu.“

Lukáš Doubrava

 

1910

Karel Zeman se narodil 3. 11. v Ostroměři u Nové Paky.

1926

Absolvoval dvouletou obchodní školu a kurs reklamního kreslení a aranžování.

1927

Vypravil se do jihofrancouzského Aix-en-Provence, kde studoval reklamní výtvarnictví.

1943

Začal pracovat v Baťových zlínských trikových ateliérech.

1945

Natočil spolu s režiséry Bořivojem Zemanem a Hermínou Týrlovou film Vánoční sen.

1946

Za tento jedenáctiminutový snímek získal na MFF v Cannes Cenu za nejlepší loutkový film.

1955

Natočil průlomový film Cesta do pravěku.

1958

Do kin šla adaptace Vernova románu Vynález zkázy. Za ni dostává řadu domácích, zahraničních i mezinárodních cen.

1961

V Baronu Prášilovi, který také získal řadu filmových ocenění, se víc zaměřil na herce, zejména na představitele titulní role Miloše Kopeckého.

1974

Ze sedmi krátkých animovaných snímků vytvořil celovečerní film Pohádky tisíce a jedné noci.

1977

Nejvíce oceňovaná Zemanova pohádka Čarodějův učeň.

1989

Zemřel 5. dubna ve Zlíně.

 

 

Muzeum K. Zemana: http://www.muzeumkarlazemana.cz/cz

Didaktický text pro školy: http://www.muzeumkarlazemana.cz/images/download/Muzeum-Karla-Zemana-doprovodne-texty.pdf

Filmografie K. Zemana: http://www.csfd.cz/tvurce/3138-karel-zeman/

 

 

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_1_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
feuerstein_125x125.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz