archiv
Učitelské noviny č. 23/2013
tisk článku

INSPIRUJME SE DUÁLNÍM SYSTÉMEM

Předkládáme otázku: Není vhodné se inspirovat systémem odborného školství aplikovaným ve Spolkové republice Německo, tedy v zemi, na kterou je výrazně navázána česká ekonomika, a v zemi, kde je trvale nejnižší nezaměstnanost mladých lidí a absolventů škol?

V Německu se kromě docházky do školy na teoretické vyučování samozřejmě budoucí absolventi odborného školství připravují v rámci praktického vyučování ve firmách, se kterými uzavírají smlouvy po ukončení základní školy. V Česku se již téměř 15 let mluví o smluvním vztahu firmy a žáka, prozatím bez výsledku s odvoláním na svobodnou volbu dalšího profesního působení. Copak v SRN „porušují“ institut této tzv. svobodné volby?

Ředitelé středních odborných škol s technickým zaměřením považují „duální vzdělávání“ v odborném školství za nezbytné. Mělo by ho provázet zavedení příslušných legislativních změn s tím, že řešení pomocí evropských projektů (např. „Pospolu“, ve kterém školy nemohou být odpovědným realizátorem) pouze odvádí pozornost od skutečné problematiky.

Velmi málo se v médiích a ve výstupech různých představitelů hovoří a píše o tom, že německé firmy mají povinné členství v hospodářských (HVK) nebo dalších komorách, které vytvářejí technologická centra, ve nichž se žáci v rámci učebních plánů příslušných oborů učí tomu, co jim naopak nemohou nabídnout jednotlivé firmy, protože je logické, že celé znalostní a dovednostní portfolio oboru je daleko širší než předmět činnosti dané firmy.

Celý systém má stanoven výukové plány ve všech třech částech výuky, jedná se tedy spíše o „triální“ systém než duální, a to je třeba zdůraznit.

Podstatnou částí vzdělávacího systému jsou mistrovské zkoušky s titulem „Meister“. Jejich úspěšné absolvování umožňuje další oborové vyšší vzdělávání. O této vysoce hodnocené kvalifikaci se zatím v Česku vůbec nediskutuje. Místo toho se věnujeme nekonečným diskuzím o podobě státní maturity, která naopak zcela nelogicky má za úkol sjednotit všechny střední školy od gymnázií přes čtyřleté odborné obory s maturitní zkouškou až po nástavbová studia, která by k transformaci na mistrovské zkoušky se všemi dopady do českého kvalifikačního systému byla v první fázi poměrně vhodnou platformou.

Navrhovaná východiska:

● 
vytvoření technologických center (obdoba těch německých) v současných centrech odborného vzdělávání a jejich využití pro odbornou výuku dalších středních škol,

● 
zavedení institutu mistrovské zkoušky a její implementace do právního systému ČR,

● 
vytvoření právního prostředí umožňujícího podpisy smluvních vztahů mezi firmami a žáky a jejich zákonnými zástupci,

● 
praktické vyučování v prostředí firem minimálně ve 3. ročníku (v 1. ročníku adaptace na danou profesi, obor, profesně-sociální příprava v rámci odborných škol, v 2. ročníku možnost volby mezi praktickým vyučováním ve škole nebo na pracovištích firem),

● 
příprava zákona o odborném vzdělávání (příklad Slovensko) se systémovým zahájením dané problematiky s definicí požadované úlohy, kompetence firem a vzdělávacích zařízení s cílem vytváření větší rovnováhy mezi reálnou poptávkou a nabídkou pracovních sil v jednotlivých segmentech hospodářství.

Jsme rovněž toho názoru, že počet RVP tříletých a potažmo čtyřletých oborů středního vzdělání s odborným zaměřením se může snížit s akcentem na redukci akcelerované brzké specializace, kterou lze rovněž aplikovaně řešit v rámci školních vzdělávacích programů ve vazbě na spolupráci s profesními partnery a na regionální potřebu.

Za velmi nutnou a nedílnou součást odborného vzdělávání považujeme získávání specializovaných odborných kvalifikací a certifikátů (oblast dopravy, strojírenství, manipulační techniky, elektrotechniky, grafiky, zemědělství, výpočetní techniky – ECDL) ve spolupráci s profesními partnery, sdruženími a akreditovanými institucemi.

 

Ze stanoviska ředitelů technických středních škol Královéhradeckého kraje

 

Ředitelé technických škol Královéhradeckého kraje ke státní maturitě

Neúspěch řady studentů ve společné části maturitní zkoušky z matematiky ředitelé chápou jako velmi problémový stav, který je třeba řešit už v základních školách, včetně celkového přístupu žáků a studentů k tomuto předmětu až po navazující řešení problematiky výuky matematiky ve středním vzdělávání, a kladou si za jeden z koncepčních cílů tento stav pozitivně změnit.
Velmi negativně vnímají strukturu témat ve společné části maturitní zkoušky z českého jazyka v rámci písemné práce. „V celém portfoliu se neobjevilo jediné téma s akcentem na odborné zaměření středních škol (odborný popis, popis pracovního postupu, expertní výklad, téma z běžně používané písemné komunikace v obchodním styku apod.), vedle toho se objevila témata (č. 4 a č. 9), o jejichž smysluplnosti a důležitosti pro generaci maturantů si dovolujeme intenzivně pochybovat. Srovnání smyslu například zařazení problematiky „gothic“ a například popisu pracovního postupu z našeho pohledu vyznívá poměrně jednoznačně a svědčí pouze o tom, že výběr témat provádějí osoby s akcentem mimo realitu potřeb společnosti.“

< zpět do čísla
banners/1598997600_uspesny-web_390x60.gif
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
1543878000_mikroskop.gif
dekra_125x125-s.jpg
1597960800_mascotte_125 x 125.jpg
ucebnice
1599602400_okentes.gif
anketa
Pomůže Strategie 2030+ změnit školství k lepšímu?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
40%
33%
27%
evvoluce.png
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz