archiv
Učitelské noviny č. 23/2013
tisk článku

MYŠLENKOVÉ MAPY

Mohl by někdo vysvětlit, co jsou to myšlenkové mapy
a jak se dají ve škole využít?

Myšlenkovou mapu můžeme popsat i jako grafické znázornění projektu, problému, struktury systému aj. Protože všechny uvedené pojmy bývají složitější nebo obsahují více aspektů, položek, struktur a podstruktur, pak i jejich grafické znázornění je složitější, členitější a „košatější“.

Při samotné tvorbě se pak postupuje několika způsoby. Nejčastější a nejpoužívanější jsou dva.

1.
Jádro, tedy hlavní pojem problému, je nahoře a směrem dolů se dále dělí a člení, tak jak to jeho struktura vyžaduje.

2.
Jádro je uprostřed a stromovitě se dělí do větví a podvětví, kterých může být více a paprskovitě z toho jádra vycházejí.

Samozřejmě může nastat i situace, kdy je středů – jader více, například dvě, ale celková struktura MM a její interpretace je potom složitější.

Důležitým aspektem a přidanou hodnotou MM je fakt, že jednotlivé větve mohou znázorňovat i ryze subjektivní pojmy, pocity, specifické hodnoty, individuální postoje aj. Potom se MM stává velmi individuální záležitostí anebo zachycuje velmi specifické aspekty popisovaného problému. Tyto aspekty by se v běžném schématu nebo popisu vytrácely, byly by hůře pochopitelné anebo přímo zmatečné.

Příkladem je zřeba MM „Můj rok“. Jádro je daný rok. První čtyři větve jsou roční období. Další podvětve jsou jednotlivé měsíce. Až potud je MM univerzální a může být i skoro u všech stejná. (Liší se například jen v detailech – barvy, velikost, styl, umístění větví…) Osobní, tedy ryze individuální podobu potom nabývá v okamžiku, kdy k jednotlivým měsícům přidávám to, co je pro mě osobně typické, co plánuji a co měsíce charakterizují. V tuto chvíli je MM skutečně odrazem mého myšlení a hodnot, postojů, plánů…

Před několika lety mi na jednom z prvních školení o myšlenkových mapách jedna paní učitelka okomentovala obsah přednášky pouhým mávnutím ruky, že to je jasné, taková schémátka kreslí žákům také. Skutečně dobrá myšlenková mapa ale není prosté schéma, je to graficky provedený otisk vašich myšlenek, hodnot či cílů. Nejde jen o grafické znázornění nějakého členění nebo struktury. MM je mnohem subtilnější a individuálnější ztvárnění. Odráží se v ní nejen naše myšlenky, ale i hodnoty, postoje, priority a v neposlední řadě u některých map i pocity nebo emoce. Dobrá myšlenková mapa je odrazem našeho já. Proto, i když zadám žákům nebo i dospělým osobám jednotný úkol a zadání, nikdy nenajdu dvě stejné mapy. Nikdy! Podobné? Snad. Jen do určité míry.

Myšlenkové mapy můžeme využít ve školství několika způsoby. Mohou to být učitelé, kteří je použijí pro výklad, procvičení příslušného učiva. Mohou je však použít pro svoji vlastní potřebu, při plánování školních akcí, projektů nebo i vzdělávacích cílů. Pro žáky jsou myšlenkové mapy výzvou v podobě aktivní metody, která může významně pomoci v procesu „učení se“.

Rád bych zdůraznil jednu z předností myšlenkových map. Je to významná a úspěšná pomoc pro žáky s poruchami učení. Relativní jednoduchost, komplexnost a grafická podoba myšlenkové mapy při správném použití a při přiměřeném nasazení ve výuce může této skupině našich žáků výrazně pomoci. Záměrně jsem nasadil myšlenkové mapy do výuky jako pomoc nadaným, ale významnější podporu a pomoc poskytly tyto mapy žákům s určitým hendikepem. Prověřil jsem si tuto skutečnost v testu.

Při klasickém výkladu a zápisu látky do sešitu byl výsledek testu standardní. Byly zde jedničky i horší známky. Výsledek byl rozložen v klasické „gaussovce“. Pokud ale byla látka zapisována jako myšlenková mapa, zápis byl tedy v podobě jednoho obrázku, pak konečné výsledky testu byly diametrálně odlišné. Známky byly pouze ve spektru 1–3, ale těch jedniček bylo výrazně více a ještě navíc přibylo testů bez jediné chyby. V testu a následné klasifikaci se totiž žáci z těch horších známek „přestěhovali“ mezi úspěšnější. A nemusím říkat, že to byli žáci slabší a hlavně žáci se zmíněnými poruchami učení, kterým klasický textový zápis nevyhovoval, tedy i proces samotného učení byl méně úspěšný.

Je však nutné skutečně zdůraznit, že MM jako metoda učení není všemocná a univerzální. Nelze ji využít vždy a všude, ale je záhodno ji přidat do svého portfolia metod a forem výuky. Musí se ovšem i správně tvořit a využívat.

U MM v dlouhodobém hledisku pozoruji ještě jeden aspekt. Je to určitý černobílý postoj k nim. Lidé jim buďto přijdou na chuť, a tím pádem je začnou aktivně používat, anebo je vyzkouší, a pokud je neosloví, pak je záhy opouští a jejich využití je spíše ojedinělé než systematické.

V práci ředitele si své uplatnění myšlenkové mapy najdou také. Ve strategickém řízení i plánování. Silnou stránkou je již zmíněná výhoda v tom, že vidíte jednotlivé detaily, aspekty daného problému, ale zároveň jej vidíte jako celek včetně vzájemných vazeb a souvislostí. Dobře udělaná myšlenková mapa může být potom váš ŠVP, roční plán, strategie a koncepce školy, zápis na poradu nebo mapa jako rozklad nějakého problému či projektu.

Co myslíte, čemu dají vaši podřízení nebo i nadřízení přednost? Jedné vhodně, barevně a přehledně vyvedené MM nebo několikastránkovému materiálu? (Třeba zápisu z porady, jednání, popisu projektu…) Budou jej vůbec číst? A jak pozorně? Moje zkušenost je, že dají přednost myšlenkové mapě. Dlouhé texty šly stranou a veškerá diskuze se točila kolem mapy. A čím byl problém složitější a náročnější, tak tím více to platilo. A ještě byla diskuze plodnější a efektivnější.

Ani ČŠI neměla s myšlenkovými mapami problém, naopak jsem zjistil, že i mezi školními inspektory jsou přívrženci a znalci myšlenkových map.

Miloslav Hubatka

Myšlenková mapa (někdy také mentální mapa) je grafické uspořádání klíčových slov, doplněné obrázky s vyznačením souvislostí. Může být využívána například k učení, plánování nebo řešení problémů. Jedním z prvních uživatelů byl novoplatónský filozof Porfyrios z Tyru (asi 232–304).

(Wikipedie)

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_1_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
feuerstein_125x125.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz