archiv
Učitelské noviny č. 18/2013
tisk článku

VOŠKY šíří petici za plnoprávné členství v terciáru

Archy podepsalo zhruba 30 tisíc občanů

„Na principech vaší dosavadní existence se nic měnit nebude. Zatím,“ to byl vzkaz ministerstva školství, který si vyslechli účastníci výroční valné hromady Asociace vyšších odborných škol, která proběhla minulý týden v Praze. Je to pro vošky dobrá, anebo špatná zpráva? Asi ani jedno, spíš nijaká. Ministerstvo školství totiž pro jejich postavení v terciárním sektoru vzdělávání hledá vhodný legislativní rámec už dvě desítky let. Dosud marně.

Zapomenuté desatero

„Mediálně to možná vypadá, že vymíráme, nebo snad dokonce vyhníváme, jak bylo někde napsáno. Ale není to pravda. Stačí pohled do statistik udávajících počty studentů, kteří rok co rok nastupují do prvních ročníků – čísla zůstávají na zhruba stejné úrovni,“ tak shrnula momentální stav své členské základny Markéta Pražmová, předsedkyně Asociace vyšších odborných škol (AVOŠ).

Valná hromada byla věnována prakticky celá zdánlivě nejisté budoucnosti vyšších odborných škol. Atmosféra rozhodně nepřekypovala pozitivními emocemi. Spíš převládala skepse, občas i odevzdanost. Není divu. Nejistota a ustavičné vymezování se diplomovaného asistenta vůči konkurenčnímu titulu bakalář – žít v takové atmosféře už dvě desítky let, to určitě není žádný med.

Přitom před rokem a půl vše vypadalo mnohem nadějněji. V srpnu roku 2011 porada vedení tehdejšího ministra školství Josefa Dobeše přijala koncepční záměr pro VOŠ. Školy a jejich zřizovatelé tehdy dostali exkluzivně na výběr: kdo bude chtít a bude na to mít, umožníme mu transformovat se na vysokou školu, respektive spíše s nějakou vhodnou vysokou školou splynout. Této možnosti mohlo samozřejmě využít jen několik subjektů. Pro drtivou většinu vošek byla mnohem schůdnější druhá varianta – program stabilizace. Ostatně mají ho vepsán na svém bojovém štítu dodnes.

Podstatné ovšem také je, že principy zmíněného koncepčního záměru byly pouze jinými slovy vtěleny do Dlouhodobého záměru rozvoje vzdělávací soustavy ČR na období 2011 – 2015. I tento fakt vošky v současnosti zdůrazňují, když se ohrazují proti nečinnosti ministerstva školství, které na svůj původní koncepční záměr po rezignaci J. Dobeše na funkci ministra pozapomnělo. Dnes je pryč euforie z roku 2011, kdy ministerští úředníci objížděli kraje a školy, aby je informovali o stabilizační vizi, která se měla posléze zaplatit z evropských peněz. Nic z ambiciózního plánu se nerealizovalo.

Na druhé straně, proč si ji znovu nepřipomenout, třeba ještě neztratila schopnost něčím inspirovat odpovědná místa.

Koncepci ministerstvo vyhlásilo ve formě jakéhosi desatera transformačních opatření, která měla vnést řád a jistotu do sektoru VOŠ. Tady jsou:

1.         Oboustranná prostupnost voškových vzdělávacích programů s vysokoškolskými.

2.         Exkluzivita na úrovni 5 evropského kvalifikačního rámce, kam spadají odborně zaměřené krátké cykly terciárního vzdělávání, které jsou jednoduše prostupné s vysokoškolskými kvalifikacemi.

3.         Zavedení plně funkčního kreditního systému ECTS, který využívají vysoké školy, a s tím související úpravy délky studia na dva až tři a půl roku ohodnoceného minimálně 120 kredity.

4.         Nová akreditace vzdělávacích programů. Předpokládal se vznik akreditační agentury se dvěma komisemi – pro vysoké a vyšší odborné školy.

5.         Změna systému financování – zachování financí i při snižování délky studia ze současných tří a půl na dva roky.

6.         Zachování odborné profilace vošek.

7.         Podpora pedagogických pracovníků.

8.         Zlepšení postavení diplomovaných specialistů v platových tabulkách.

9.         Nabídka profesně orientovaného jednoletého specializačního studia v rámci dalšího vzdělávání.

10.       Absolventi oboru všeobecná sestra by odcházeli rovnou s titulem bakalář.

Heslo trvá: stabilizace!

Přesně tohle chtějí vošky, anebo aspoň jejich většina sdružená v AVOŠ i dnes. Mají ale smůlu. Na konci roku 2011 a na začátku roku 2012 došlo ke dvěma událostem, které dovedly vošky až ke zmíněnému zorganizování petice za své zachování a koncepční „vyřešení“ (viz rámeček dole). Nejprve ministerstvo školství popřelo samo sebe, tedy konkrétně zmíněný koncepční dokument, když přišlo s věcným záměrem zákona o vysokých školách, který úplně vynechal vošky, byť ty se měly stát i formálně součástí terciáru.

Druhou ránu do vazu jim zasadilo ministerstvo zdravotnictví, které předložilo návrh novely zákona o zdravotnických povoláních obsahující hodně třaskavou směs – všechny voškové zdravotnické obory se měly přesunout do výhradní péče vysokých škol. Vzhledem k tomu, že diplomované sestřičky spolu s několika dalšími obory tvoří početně zhruba čtvrtinu všech studentů VOŠ, začalo se opět hovořit o likvidaci celého sektoru. Pokolikáté už!

A aby toho nebylo málo, nové vedení ministerstva školství nedávno předložilo k veřejné diskuzi návrh tezí, z nichž by měla vzejít vzdělávací strategie Česka do roku 2020.

Dokument tvrdí, že „problémy pociťují i absolventi vyšších odborných škol, kdy drtivá většina z nich po absolutoriu pokračuje ve studiu na vysoké škole, namísto předpokládaného vstupu na pracovní trh“. Na jiném místě textu se dokonce dávají vošky do souvislosti s označením slepá vzdělávací cesta. Takový podklad pro diskuzi musel vošky pořádně nadzdvihnout, zvlášť když ani jedno z tvrzení není pravdivé (viz tabulka na následující straně).

Nic se pro vás nemění

Faktem je, že ministerstvo trochu v nastolené razanci povolilo.

„Vyšší odborné školy vnímáme jako součást vzdělávacího systému,“ ujistil na valné hromadě přítomné ředitele VOŠ náměstek ministra školství Jindřich Fryč. Nicméně podotkl, že v delším časovém horizontu mohou mít teoreticky i prakticky dopad na fungování VOŠ případné změny, které souvisejí s novelou vysokoškolského zákona.

„V jejím návrhu se snažíme definovat vysoké školy z hlediska jejich profesní, akademické a výzkumné orientace. Čas pro změny ve vyšším odborném vzdělávání vidím v okamžiku, kdy bude nastavena možnost jejich další profilace – pro některé například v oblasti profesních bakalářů. V současnosti ale v sektoru VOŠ nepřipravujeme žádné změny zákonných ani podzákonných norem,“ uvedl J. Fryč.

Podle jeho slov ministerstvo takto postupuje proto, že si je vědomo, že vošky nemají problém s uplatněním svých absolventů, kteří se naopak mohou pochlubit hlubokou odbornou erudicí. Zkrátka ví, že vošky produkují vysokou kvalitu.

„Na druhé straně vnímám a vítám snahu vyšších odborných škol o prohlubování spolupráce s vysokými školami. Je to cesta, která umožní zvýšit zájem o tento druh vzdělávání,“ podotkl náměstek.

Na odhodlání AVOŠ předat petici do rukou předsedy senátu Milana Štecha jeho slova však podstatný vliv neměla.

Není bez zajímavosti, že ke sbírání podpisů v regionech vošky takříkajíc navedl předseda školského výboru senátu a stínový ministr za ČSSD Marcel Chládek, který požadavky vošek pomalu, ale jistě vtěluje do stranického volebního programu. Kdoví co bude s voškami po sněmovních volbách…

A postoj náměstka neměl vliv ani závěrečné usnesení valné hromady, v němž se uvádí, že vošky „souhlasí se základními východisky stabilizace vyšších odborných škol, která jsou obsažena v koncepčním materiálu rozvoje vyššího odborného vzdělávání, který byl schválen poradou vedení v srpnu 2011. A požaduje je dále rozpracovat ve formě úpravy legislativy.“

Na zdravotnické frontě klid

Na valné hromadě ale došlo i na další velmi ožehavé téma budoucnosti zdravotnických škol. Připomeňme si nedávnou historii této kauzy.

Před zhruba deseti roky zasáhlo zdravotnické školství zemětřesení, které zavinilo ministerstvo zdravotnictví přehnaným lpěním na evropských směrnicích o tzv. regulovaných povoláních. Nástrojem změn se tehdy stal zákon o nelékařských povoláních, který kromě mnoha dalších přesunů a novinek převedl obor všeobecné sestry z maturitního na úroveň vyššího a bakalářského studia, přičemž oba tyto programy musely být kvůli směrnicím EU prakticky identické. Na začátku loňského roku však zdravotnický rezort „zaútočil“ na zdrávky znovu, když navrhl zrušit podle něj zbytečnou dvoukolejnost v přípravě sester a převést téměř všechny voškové obory na bakalářské.

„Ministerstvo zdravotnictví si neuvědomuje a zjevně podceňuje reálný dopad a fatální důsledky prohloubení vakua, které při permanentním odlivu a generačním úbytku sester každoročně zaplňuje zhruba 600 kvalifikovaných diplomovaných všeobecných sester – absolventek VOŠ,“ řekla před rokem pro UN M. Pražmová. „Případné navýšení počtu studujících na vysokých školách s nelékařskými obory je nereálné, navíc není doprovázeno analýzou nutného a objektivního navyšování státních finančních prostředků pro tyto vysoké školy. Praxe posledních let navíc prokázala, že vysokoškolsky vzdělané sestry často odmítají nastoupit na běžné sesterské pozice za současných platových podmínek.“

Podle předsedy Asociace ředitelů zdravotnických škol (AŘZŠ) Karla Štixe ze statistických šetření vyplývá, že zdravotnická zařízení jsou saturována téměř výhradně všestrannými a především prakticky kvalitně připravenými absolventkami a absolventy oboru Diplomovaná všeobecná sestra.

„Všeobecné sestry-bakalářky buď pokračují v navazujících formách studia, nebo do zdravotnických profesí vůbec nenastoupí,“ uvedl.

AVOŠ navíc nedávno začala řešit na toto téma evropský projekt, který jasně dokázal, že zaměstnavatelé v „dvoukolejnosti“, tedy v tom, že k výkonu nelékařských zdravotnických povolání lze získat odbornou způsobilost absolvováním VOŠ i VŠ, nevidí problém. Pokud zaměstnavatelé požadují pracovníky s většími praktickými dovednosti, přijmou do pracovního poměru absolventa vyšší odborné školy, pokud požadují pracovníka orientovaného více teoreticky, vezmou absolventa vysoké školy.

Podle předsedy AŘZŠ Karla Štixe jsou argumenty o dvojkolejnosti zdravotnických oborů jen zastíracím manévrem. Ve skutečnosti je totiž zájem o diplomované studium obrovský a není pravdou, že diplomovaní specialisté si své studium opakují ještě jednou v bakalářském studiu. Drtivá většina jich po absolutoriu míří rovnou do praxe. To se ale o bakalářích říct nedá.

Mají zastánce

Na valné hromadě AVOŠ vystoupil prezident Unie zaměstnavatelských svazů Jiří Horecký, který voškám, a to nejen těm zdravotnickým, vyjádřil plnou podporu. Podle J. Horeckého Unie o problému zdravotnických škol již jednala s ministerstvem zdravotnictví.

„Návrh zákona o zdravotnických povoláních zatím není ve stavu, aby mohl odejít byť jen do vnitřního připomínkového řízení,“ uklidňoval představitel zaměstnavatelů přítomné ředitele.

Za zdravotnickými voškami však stojí i ministerstvo školství.

J. Fryč zdůraznil, že jeho úřad zastává v této věci názor velmi podobný stanovisku AVOŠ. Hodně ale prý bude záviset na požadavcích na profil absolventa, který vznesou zdravotnická zařízení jakožto zaměstnavatel.

Pokud prý jednou v dalekém budoucnu dojde k tomu, že obor všeobecná sestra bude pouze bakalářský, bude tomu muset předcházet restrukturalizace všech zdravotnických oborů. Bude nutné redefinovat je a znovu popsat.

Zdravotnické školy podle něj tvoří velmi silný segment VOŠ a domnívá se, že ministerstvem zdravotnictví navrhované změny by mohly mít dopad na vošky jako celek. Zatím platí status quo.

„Důležité nicméně je, aby se o sektoru VOŠ hovořilo v kontextu připravované strategie 2020. Bylo by dobré roli vyššího odborného vzdělávání společnými silami popsat a definovat, aby ve výhledu šesti sedmi let byl vytvořen mandát pro směrování VOŠ ať už v oblasti provázání s profesními bakaláři na vysokých školách, či směrem jiným, který budete prezentovat na společných diskuzích,“ uzavřel svůj proslov k účastníkům setkání náměstek Fryč.

K. Štix poté připomněl, že přijetí nového zákona o zdravotnických povoláních v jeho stávající podobě zdravotnické školy de facto zruší.

„Ministerstvo zdravotnictví je k našim argumentům hluché. Jednání skončila na mrtvém bodě,“ dodal K. Štix.

Pozor na reakreditace!

Nebezpečí však na zdravotnické vošky číhá i odjinud. Rizikem jsou reakreditace vzdělávacích programů, zaznělo z pléna. Hrozí prý, že pravidelné prodloužení akreditace bude na ministerstvu zdravotnictví jako klíčovém aktéru při schvalování oborů bezdůvodně zablokované. Aniž by byl přijat jakýkoli zákon, může se stát, že pomocí této „metody“ zmizí podstatná část vyšších zdrávek ze vzdělávací mapy.

Petr Husník

 

 

Když ministr školství Petr Fiala v letošních UN č. 13 hovořil o novele vysokoškolského zákona, zmínil i vošky. Podle jeho slov se připravovaná legislativa vyšších odborných škol nedotkne:

„VOŠ jsou ošetřeny ve školském zákoně. Tyto školy ale vyžadují řešení i v rámci vysokoškolské legislativy. Ano, teoreticky jsou součástí systému terciárního vzdělávání, avšak legislativně a prakticky jsou součástí regionálního školství. Musíme s tím ale něco udělat, protože některé VOŠ nabízejí velice kvalitní teoretické a hlavně praktické vzdělání. Nemůžeme to však řešit touto novelou…“

 

 

Návrh ministerské Strategie vzdělávací politiky do roku 2020 mimo jiné říká, že by bylo dobré „odstranit slepé vzdělávací cesty, navázat strukturu vzdělávacího systému na kvalifikační rámce uznávané v Evropě, včetně systémového začlenění vyššího odborného vzdělávání“. Se slepými cestami má úřad jistě pravdu, ale takhle je vztáhnout v jedné větě k voškám? To si tyto školy opravdu nezaslouží. Zvlášť když máslo na hlavě má právě ministerstvo, které tomuto, navzdory spoustě nepříznivých okolností fungujícímu a relativně prosperujícímu sektoru vzdělávání za dvacet let jeho existence nedokázalo ušít na míru zákonný rámec pevně usazený v terciáru. Na druhé straně díky dlouhodobému přístupu ministerstva aspoň víme, jak vypadá skutečná a nefalšovaná koncepční bezradnost…

 

 

Asociace vyšších odborných škol zorganizovala petici, která s desítkami tisíc podpisů doputuje do rukou předsedy senátu. Tady je znění petice:

Nesouhlasíme s odkládáním řešení problému VOŠ a se zpochybňováním jejich zařazení do segmentu terciárního vzdělávání.

Naším cílem je vytyčení cesty vedoucí ke zvýšení prestiže a společenského uznání absolventů VOŠ a vymezení prostoru, ve kterém budou VOŠ poskytovat excelentní, profesně orientované vzdělávání.

Sektor vyššího odborného vzdělávání se dlouhodobě potýká s nevyjasněným postavením v rámci vzdělávací soustavy a absencí ucelených koncepčních představ o možném dalším rozvoji.

V polovině roku 2011 byl skupinou 2 MŠMT předložen poradě vedení „Koncepční záměr opatření pro sektor vyššího odborného vzdělávání“, kde je definováno desatero opatření, která povedou k zajištění prostupnosti vyššího odborného vzdělání v rámci vzdělávací soustavy s návrhem na novelu školského a vysokoškolského zákona, kdy bude na VOŠ zavedený kreditový systém ECTS, oborové deskriptory, měřítka kvality vyššího odborného vzdělávání, oboustranná prostupnost mezi VOŠ a bakalářským studiem, diverzifikace vzdělávacích programů, změna systému financování, podpora provázání vzdělávací činnosti VOŠ s praxí, systematická podpora rozvoje VOŠ a jejich pracovníků, finanční ohodnocení a společenské uznání absolventů, profesní specializační studium poskytované VOŠ a systémové opatření pro VOŠ poskytující vzdělávací programy pro zdravotnické nelékařské profese atp.

Tento dokument však nebyl nakonec schválen, přestože byl představen široké odborné veřejnosti včetně zřizovatelů.

Sektor vyššího odborného vzdělávání nadále čelí negativní publicitě o nejisté budoucnosti škol a absolventů studia. V současnosti navíc ministerstvo zdravotnictví připravuje nový zákon o nelékařských zdravotnických povoláních, jehož schválení by prakticky znamenalo likvidaci zdravotnických VOŠ převedením většiny akreditovaných vzdělávacích programů do bakalářských studií.

 

Podporujeme proto požadavek Asociace vyšších odborných škol na koncepční vyřešení přetrvávající nejasné situace v oblasti vyššího odborného vzdělávání tak, jak bylo uvedeno v původním návrhu MŠMT v srpnu roku 2011.

 

Z Dlouhodobého záměru MŠMT:

Z pohledu vzdělávací soustavy je nutné vytvořit taková opatření, která povedou k prostupnosti mezi vyšším odborným a vysokoškolským vzděláváním (prostřednictvím kreditů ECTS). Předpokládanou novelou školského zákona by mohlo být upraveno přijímání uchazečů do prvního ročníku po datu stanoveném v současně platné právní úpravě a případný přestup neúspěšných studentů VŠ na VOŠ. Současně bude VOŠ umožněno poskytovat kursy pro získání kvalifikace, která odpovídá pátému stupni Evropského kvalifikačního rámce.

 

 

Souhrnná statistika počtu absolventů denní formy studia ve školním roce 2011/2012 a jejich uplatnění dle oboru vzdělání (údaje za 107 škol sdružených v AVOŠ)

vzdělávací obory

studuje na VŠ (VOŠ)

zaměstnán v oboru vzdělání (mimo obor)

nezaměstnán, v zahraničí, mateřská dovolená, není kontakt

zdravotnické            1288

142

989 (46)

111

technické            485

131

232 (10)

112

humanitní            571

164

272 (34)

101

zemědělské            98

29 (2)

29 (14)

 24

ekonomické            888

438

234 (29)

187

celkem 3330

904 (2)

1756 (133)

535

 

 

 

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz