archiv
Učitelské noviny č. 18/2013
tisk článku

Budou si ředitelé stěžovat u ústavního soudu?

Být ředitelem školy, to je kromě zodpovědnosti jako hrom ještě navíc pěkný balík nejistoty. Po novelizaci školského zákona, která platí od začátku loňského roku, totiž měl každý ředitel školy či školského zařízení procházet jednou za šest let konkurzem, respektive rekonkurzem. Problém byl v tom, že zřizovatelé uchopili zákon každý po svém. Část konkurzy vypsala a argumentovala tím, že to jinak podle zákona ani nejde, a část ředitele ve funkcích potvrdila a argumentovala tím, že jim to zákon bez problému umožňuje. To byl hlavní důvod, proč se Asociace ředitelů gymnázií rozhodla zformulovat ústavní stížnost. V současnosti se připravuje další novelizace školského zákona, a proto se právě o podání ústavní stížnosti začalo znovu hovořit.

Asociace ředitelů gymnázií

Předseda asociace a ředitel nymburského gymnázia Jiří Kuhn UN potvrdil, že se problém objevil už před loňskými konkurzy. Na poslední konferenci AŘG v rámci diskuze informoval J. Kuhn kolegy, že ústavní stížnost je připravována, ale že je dobré počkat ještě na zpracovávanou novelizaci školského zákona, která by měla hlavní problém vyřešit. Podklady a právní analýzy jsou podle J. Kuhna hotovy.

Připomíná, že všichni zřizovatelé tvrdili, že postupují podle zákona. Ministerstvo školství tehdy vydalo výklad, že vyhlásit konkurz je pouze možnost… Zákon ale jednoznačný není. Ředitelé škol v různých místech republiky tak neměli srovnatelné podmínky. Pokud by se nakonec rozhodlo, že správný postup je konkurzy vypisovat, může být řada rozhodnutí ředitelů, kteří jimi neprošli, zpochybněna. Není to malý problém, jde o platnost nejrůznějších správních rozhodnutí – o přijetí, o vyloučení ze studia…

Zvláštní je i pozice školské rady. J. Kuhn upozorňuje na to, že má vysoké kompetence, dokonce může navrhovat (bez zdůvodnění) odvolání ředitele školy, odpovědnost však nemá žádnou. „Jeden z kolegů mi říkal, že je to absurdní – v pondělí budu vytýkat učiteli chyby a ve středu stejný kantor jako člen školské rady bude hodnotit mě,“ vysvětluje J. Kuhn.

Navrhovaná novela školského zákona by mohla vyřešit problém s trváním pracovního poměru i po eventuálním neobhájení funkce ředitele, nemluví se v ní už totiž o pracovní smlouvě na dobu určitou. Další komplikace však jednoznačně podle ředitelů škol řešeny nejsou. AŘG tedy počítá s tím, že své výhrady v připomínkovém řízení uplatní.

Asociace ředitelů základních škol

Viceprezident Asociace ředitelů základních škol Pravoslav Němeček, ředitel ZŠ a ZUŠ Bezdrevská z Českých Budějovic, oba věcné problémy, o nichž mluvil i J. Kuhn, potvrdil. Doplnil navíc, že nikde není a nebylo zdůvodněno, proč má být funkční období šestileté, považuje tuto dobu za příliš krátkou na to, aby se mohl ředitel zasadit za významný rozvoj školy.

Změna, kterou by novela mohla přinést v zaměstnávání ředitele, stejně nebude znamenat výraznou jistotu, že na škole zůstane jako učitel. Velmi často na školu přichází při konkurzu odjinud, po skončení tohoto mandátu pak pro něho nebývá místo. Proto stejně od nového ředitele dostává výpověď pro nadbytečnost. Výhodou je odstupné, na které má v takovém případě nárok, a taky velmi praktická skutečnost, že v případě smlouvy na dobu neurčitou má ředitel větší naději například na získání úvěru než nyní, kdy je tato zákonná profesní nejistota často překážkou.

Co se školské rady týká, P. Němeček říká, že už při minulé novelizaci doporučovala AŘZŠ, aby školská rada neměla kompetenci dávat návrh na odvolání ředitele školy. A pokud ji již má, pak je její kompetence navrhovat vyhlášení konkurzu nadbytečná. „Pokud je totiž ředitel odvolán, zřizovatel vyhlašuje konkurz automaticky, nikdo mu to nemusí navrhovat,“ poznamenává. A přitakává i příkladu, který uvedl J. Kuhn – při tříčlenné školské radě (což bývá podle P. Němečka velmi časté obsazení tohoto orgánu) stačí naštvat učitele, který je jejím členem, a maminku (třeba s nepříliš úspěšným dítětem) – a návrh na odvolání je na světě… Zase se dostáváme k jistotám pro ředitele škol. „Když se o tomto problému naposledy diskutovalo, byly navrhovány nepovinné školské rady. A pak se najednou v zákonu objevily jako povinnost a ještě se jim rozšířily kompetence,“ krčí rameny viceprezident AŘZŠ.

Ministerstvo školství

UN požádaly o stanovisko i ministerstvo školství. Ředitel tiskového odboru MŠMT Marek Zeman mimo jiné napsal, že si je MŠMT „vědomo komplikací, které by ředitelům v budoucnu mohly vznikat v důsledku pracovního poměru na dobu určitou třeba při jednání s bankami o poskytnutí úvěru. Také samotná absence nároku na nabídku jiného pracovního zařazení po skončení pracovního poměru je pro ředitele tíživou skutečností“.

Návrh novely školského zákona počítá s tím, že „nadále bude platit model šestiletého období, na jehož konci bude zřizovatel oprávněn vyhlásit konkurz a odvolat dosavadního ředitele, nepůjde však o pracovní poměr na dobu určitou. Ředitelé budou jmenováni zásadně na dobu neurčitou (podobně jako před rokem 2012) a v případě jejich odvolání po šesti letech jim pracovní poměr neskončí a budou mít nárok na nabídku jiného pracovního zařazení. Stejně jako před rokem 2012 ale nepůjde o nárok na zařazení na konkrétní pracovní pozici učitele. Bude záležet na aktuální nabídce volných míst v příslušné škole. Jedná se tedy o situaci, do které se v případě odvolání dostane vedoucí zaměstnanec, jehož pracovní poměr byl založen jmenováním, u jakéhokoli jiného zaměstnavatele.“

Co se týká ředitelů, kteří prošli rekonkurzy loni a letos, měli by díky přechodným ustanovením také získat pracovní poměr na dobu neurčitou. „Také třetí vlna převodu pracovních poměrů ředitelů veřejných škol plánovaná podle přechodných ustanovení k poslední novele školského zákona na rok 2014 by měla proběhnout již podle nových pravidel,“ dodává M. Zeman.

Zmínil se i o kompetencích školské rady. Měla by být oprávněna navrhnout zřizovateli vyhlášení konkurzu na konci šestiletého období a ten by byl povinen návrhu vyhovět. Mohla by navrhnout odvolání ředitele i v průběhu šestiletého období. Pro zřizovatele by tento návrh mohl být důvodem pro ředitelovo odvolání. „V prvním případě se MŠMT domnívá, že právní úprava není co do míry kompetencí školské rady sporná. Druhý případ – oprávnění školské rady navrhnout odvolání ředitele a vytvořit tak pro zřizovatele jedinečný důvod pro odvolání – je předmětem diskuzí ohledně věcné přiměřenosti. Z hlediska ústavněprávního ani zde zřejmě nebudou shledány nedostatky – stále je nutné mít na zřeteli, že bez jakékoli nadstandardní úpravy ve školském zákoně by měl zřizovatel ještě více volnosti a mohl by ředitele odvolat kdykoli a bez udání důvodu,“ píše se ve stanovisku MŠMT.

Ze skutečnosti, že se v něm zmiňuje ústavněprávní hledisko, je zřejmé, že úvahy Asociace ředitelů gymnázií o podání ústavní stížnosti MŠMT na lehkou váhu nebere.

Radmil Švancar

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz