archiv
Učitelské noviny č. 1516/2013
tisk článku

S DĚTMI SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI SE LETOS POČÍTÁ

Upravené úlohy, prodloužený čas, uzpůsobené podmínky

Při druhé generálce budou poprvé připraveny alternativní testové úlohy a nabídnuta variantní úprava podmínek pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP). O těchto možnostech jsme hovořili s Kamilem Melichárkem, ředitelem odboru ICT ČŠI a manažerem pro realizaci testování projektu NIQES, a Petrem Suchomelem, garantem tvorby testových úloh projektu NIQES.

Pilot a SVP

V listopadu 2011 se do prvního testování vědomostí žáků 5. a 9. ročníků základní školy pustilo na 104 škol. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mezi nimi tehdy chyběli. „Šlo tehdy o úplně první test, připravený velmi rychle již zhruba dva měsíce po podpisu smlouvy s dodavatelem systému. Nešlo tolik o obsah, zkoušeli jsme v postatě, zda zvládneme logistiku, jestli je navržený systém realizovatelný, jednalo se vlastně o technickou pilotáž,“ říká K. Melichárek. Připomíná, že ani nebylo cílem tohoto pilotního šetření ověřit možnost zapojení žáků se SVP do testování, proto ani ve výsledcích se tato kategorie žáků nevyskytovala, nepočítalo se s nimi. Proto už v doporučení pro školy bylo napsáno, že úlohy nejsou pro tyto děti určeny. Navíc se testování neúčastnili všichni žáci pátých a devátých tříd v pilotních školách, vybírána byla obvykle jedna třída a v ní žáci hlavního vzdělávacího proudu.

První generálka

Závěrečná zpráva druhého pilotního ověřování z května 2012 se už ovšem v jednom odstavci o žácích se speciálními vzdělávacími potřebami zmiňuje. „Ani v této fázi jsme ještě nepočítali s tím, že by se už do projektu zařadili i žáci se SVP. Na vývoj speciálních testových úloh a testů v potřebné kvalitě pořád nebylo dost času, od první pilotáže uběhlo jen půl roku. Věděli jsme, že pozvání této skupiny dětí má smysl, až jim budeme moci něco nabídnout – tedy upravený obsah i technologii uzpůsobenou tak, aby odpovídala jejich postižení,“ vysvětluje K. Melichárek filozofii nabídky při druhém kole pilotního ověřování. Z celkového počtu 165 000 žáků bylo takto registrováno asi 3500 se speciálními vzdělávacími potřebami, tedy okolo 2 procent. Což s ohledem na to, že jejich účast byla naprosto dobrovolná a že k dispozici byly jen testy bez zohlednění, je relativně vysoké číslo, které ukazuje na zájem o tuto formu zjišťování dosažené úrovně znalostí. „Možná se pro jejich účast v testu rozhodovali ředitelé (a rodiče) i proto, že uvěřili našemu ujišťování, že výsledky budou známy skutečně pouze konkrétním učitelům a samotným dětem,“ myslí si P. Suchomel.

Informace pro školy tedy zněla, že účast žáků se SVP je čistě dobrovolná, že je zcela na ředitelích škol, jestli do projektu žáka přihlásí, nebo nepřihlásí, jestli se pak žák zúčastní celého testování, nebo jen vybraných předmětů, nebo dokonce v rámci vybraných předmětů jenom několika vybraných úloh.

„Pokud se tedy žáci se SVP nakonec testování zúčastnili, úkolem školy bylo označit tuto skutečnost při registraci žáka. Ve výsledkových sestavách jsme výsledky těchto žáků oddělili, v tabulkách zachycujících například výsledky žáků té které třídy bylo jasně označeno, že jde o dítě se SVP,“ říká K. Melichárek s tím, že dál nebyly tyto testy speciálně zpracovávány, protože šlo o standardní testy, neuzpůsobené pro speciální vzdělávací potřeby žáků, což by podle autorů jejich vypovídací hodnotu znehodnocovalo. Škola nemá možnost do obsahu a náročnosti těchto úloh zasahovat, jen mohla rozhodnout, který předmět a kterou konkrétní úlohu bude či nebude ten který žák řešit. V tomto prvním generálním ověřování byly tedy stále ještě k dispozici pouze testy pro žáky hlavního vzdělávacího proudu a školy, žáci i jejich rodiče měli pouze možnost buď respektovat toto zadání, pokud se chtěli testování účastnit, nebo se do projektu nezapojit.

„Přestože jsme tak získali nestrukturovanou informaci o výsledcích žáků se SVP, bez zachycení typu a míry postižení, zjistili jsme, že výsledky žáků se SVP se v průměru pohybují na úrovni o 5 až 10 procentních bodů nižší, než tomu bylo u žáků, které škola takto neoznačila,“ doplňuje P. Suchomel. Větší rozdíly byly v českém jazyce, menší v matematice, výraznější diference byly u dívek než u chlapců. Samotné „rozostření“ výsledků už je podle něho dostatečně statisticky významný údaj pro to, aby se začali skupinou žáků se SVP v rámci druhé generálky speciálně zabývat.

Druhá generálka

I ve druhé generálce letos v květnu bude účast žáků se SVP dobrovolná, zase si budou moci vybrat, jestli budou řešit testy pouze jednoho, nebo více předmětů, jestli se budou zabývat všemi úlohami, nebo jen výběrově. Navíc byly testy pro jednotlivé skupiny žáků s různými speciálními vzdělávacími potřebami uzpůsobeny a taky byly upraveny podmínky, za kterých budou tyto testy zpracovávat.

„Vytvořili jsme strukturu rozčleněnou podle typu a v některých případech i závažnosti hendikepu. Ne všechno se dá ale postihnout, ne každé dítě je možné kvůli jeho limitům do elektronického testování zahrnout,“ říká K. Melichárek. Přesto krátce před ukončením registrace jich bylo okolo 15 600 s avizovanými speciálními vzdělávacími potřebami. Autoři odhadují, že se číslo okolo 11 % udrží až do konce registrace. Je ale téměř nemožné odhadnout strukturu žáků se SVP, není jasné, kolik jich bude se specifickými vývojovými problémy, se zrakovým postižením nebo s lehkou mentální retardací. „Z toho, jak se školy přihlašují, je zřejmé, že řada z nich čeká, až proběhnou regionální panelové diskuze, kde se s nimi setkáváme, že čekají na naše vysvětlení – a teprve pak se rozhodují, zda se do testování přihlásit, nebo ne,“ konstatuje K. Melichárek.

Zjišťuji ještě, zda skutečně není testování po 5. a 9. ročníku „uzavřeno“ pro žádného žáka – bez ohledu na postižení. „Z našeho pohledu skutečně ne. Jistě, existují určitě žáci, kterým bychom účast nedoporučili, protože prostě není v našich silách připravit natolik individualizované baterie testů, abychom vyhověli každému postižení s ohledem na jeho typ a hloubku, ale pokud se ředitel s rodiči (a s žákem) dohodnou, že jak obsahová úprava, tak technická podpora je dostatečná, že například pomůže asistent, že si vezme k ruce nějaké podpůrné pomůcky (například kalkulačku u matematiky atd.), pak skutečně není nikdo z testů a priori vyloučen,“ říká K. Melichárek. A doplňuje i další možnosti, které například přicházejí v úvahu u různých druhů postižení – pro zrakové postižené vytisknout zadání na Pichtově psacím stroji, využít hlasový výstup, třeba vynechat geometrii, zvolit variantu s nejdelším možným časem na řešení… Pokud tedy má škola prostředky, potřebné pomůcky, čas atd., může takto individuálně vytvořit žákovi speciální podmínky, které obsahově neznehodnotí konečný výstup testu.

Na druhou stranu se může stát, že by jak škola, tak rodiče žáka měli zájem, aby si test zkusil, ale protože bude spadat do kategorie postižení, kterému jako podpora přísluší prodloužený čas (třeba o 30 minut), nebude mít škola možnost mu účast v projektu organizačně zajistit, protože má jednu počítačovou učebnu, ve které se budou střídat děti v rámci standardního testování. A škola, kterou navštěvují pouze žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, se může z účasti na druhé generálce omluvit.

Při pročítání dokumentů, které ČŠI ke 2. generální zkoušce připravuje, jsem narazil na jeden rozpor se současným trendem, který ministerstvo školství prosazuje při formulování novely školského zákona a jeho paragrafu 16 a dalších, kterým chce změnit pojetí péče o žáky s postižením. MŠMT totiž ustupuje od stavění podpůrné péče na diagnóze, ale preferuje individuální definování speciálních vzdělávacích potřeb. „My musíme vycházet z platné legislativy,“ vysvětluje K. Melichárek s tím, že v případě změny nebude žádný problém „překlopit“ obsah programu tak, aby to odpovídalo změněnému zadání z ministerstva školství. Půjde podle něho pouze o změnu dat do stávajícího systému. Není tedy problém vytvořit paralelně jiný číselník pro žáky se SVP a tomuto číselníku přiřadit nikoliv příslušná postižení, ale stupně podpůrných opatření… Určitý problém by to ale nakonec znamenat mohlo,

„Ovšem ta komplikace by nebyla nijak fatální. Pouze by to znamenalo, že číselník testovacího systému by dál rozděloval žáky se SVP do skupin z pohledu nabízených úlev v testování a tento číselník by pouze nekopíroval strukturu rozdělení SVP z legislativy,“ říká K. Melichárek.

Kompetence rodičů

V hlavním proudu vzdělávání platí, že se škola musí zúčastnit generální zkoušky – kromě vyjmenovaných případů, mezi nimiž je i už zmiňovaná situace, kdy do školy chodí pouze žáci se SVP. Obecně platí, že pokud si rodiče nepřejí, aby se žák generální zkoušky účastnil, sdělí to škole a ředitel nemusí žáka do testování zařadit.

„U žáků se SVP je pochopitelně zařazení žáka do testování na vzájemné dohodě ředitele a rodičů. Může se stát, že ředitel by chtěl žáka vyřadit, ale rodiče mají o jeho testování zájem. Pak ale nastupuje dohoda obou stran, ČŠI do tohoto jednání nijak nevstupuje,“ říká K. Melichárek. Pokud by se z nějakých důvodů nedohodli, bude ke konci září nebo na začátku října otevřena podle K. Melichárka možnost domácího testování, budou tedy zveřejněny všechny úlohy, které prošly generálními zkouškami. „Díky tomu by si rodiče mohli pak své děti sami otestovat, navíc do tohoto systému budou moci vkládat své úlohy i samotní učitelé, což bude další přidaná hodnota k této nabídce,“ vysvětluje K. Melichárek. Poznamenává k tomu ale, že zatím nemají zprávy, že by k takovým nedohodám docházelo, že si ředitelé a rodiče vycházejí vstříc, že zejména rodičů žáků se SVP se ředitelé dotazují na jejich názor na testování jejich dětí v rámci druhé generální zkoušky.

Do určité míry…

V poznámkách k zařazení žáků se SVP do testování ČŠI uvádí, že testy jsou upraveny „do určité míry“. Kde je tedy ta míra, do které jsou upraveny?

Podle K. Melichárka je úpravou myšleno třeba vygenerování určitého souboru úloh, vyřazení typů úloh, jejichž zadání například koliduje s možnostmi dítěte (typickým příkladem jsou poslechové úlohy pro neslyšící). Kromě toho se respektují zvláštností žáků různě prodlouženým časem pro splnění úkolů (od patnácti do třiceti minut navíc). I o tom rozhoduje ředitel školy podle toho, do které kategorie žáka se SVP zařadí. Třetí možností je zařazení přestávky do práce žáka, aby si zejména při prodlouženém čase pro zpracování testu odpočinul. Všechny tyto navržené úpravy se mohou kombinovat, eventuálně doplnit například pomocí asistenta pedagoga.

„Vytvořili jsme v rámci různých předmětů pro různé kategorie žáků se SVP různé šablony testů, jejichž součástí je i nabídka několika možností úlev. Zpravidla jsou v nabídce dvě až tři možnosti úlev podle typu a hloubky postižení. A ředitel školy vybere tu možnost, která mu pro žáka připadá nejpříhodnější,“ říká K. Melichárek.

Všechny kategorie žáků se SVP se učí podle RVP ZV – s výjimkou žáků s mentálním postižením. Žáci s lehkým mentálním postižením mají připraveny testové úlohy podle přílohy RVP pro žáky s LMP. Ovšem žáci se středním a těžším mentálním postižením ve struktuře postižení nefigurují. „Tito žáci skutečně spadají do kategorie těch, jimž zatím nemůžeme nabídnout přiměřené úlohy v rámci tohoto testování,“ konstatuje P. Suchomel. Pokud by přece jen některý žák s tímto postižením, ale řekněme s hraničními schopnostmi mezi základní školou speciální a praktickou, se chtěl testování účastnit, je možné mu nabídnout z hlediska nároků nejbližší variantu, třeba s asistentem. Rozhodnutí je ale zase na řediteli každé školy na základě znalosti toho kterého dítěte. P. Suchomel ale dodává, že v současné době skutečně není možné vyjít vstříc úplně všem dětem.

„Nejde ale pouze o žáky s mentálním postižením. I pro těžkého dyskalkulika zvlášť v kombinaci s dalším postižením například budou některé úkoly z matematiky obtížné i v případě prodlouženého času. Proto existuje možnost výběru pouze některých úloh, na které žák stačí,“ vysvětluje P. Suchomel.

Mezi děti, které jsou většinou velmi limitovány ve školním vzdělávání, patří děti s poruchou autistického spektra. Ani ty jsem ve výčtu ČŠI nenašel… „Právě proto jsme vytvořili kategorii „ostatní“, protože nám bylo jasné, že budou vždycky existovat děti, které bude obtížné zařadit do některé z více méně jasně daných kategorií. Žáci s PAS právě sem náležejí a posouzení jejich možností zapojit se do testování bude na řediteli školy,“ doplňuje P. Suchomel.

Poradenské doporučení

Pokud chce student získat uzpůsobení maturitní zkoušky podle svých vzdělávacích možností, potřebuje k tomu odborné doporučení – posudek k uzpůsobení maturitní zkoušky. To je ale dáno legislativou. Pro současnou generální zkoušku žádné poradenské doporučení žáci nepotřebují. „Jak jsem říkal, je to skutečně plně na rozhodnutí ředitele školy. Dokonce i v případě, že žák nemá žádné doporučení od poradny nebo SPC, pokud je ředitel nebo učitel přesvědčen, že dítě do některé z definovaných kategorií patří, může ho tam pro testování zařadit,“ říká P. Suchomel s tím, že ověřovat a porovnávat tyto informace ČŠI při vyhodnocování a zpracovávání podkladů nebudou.

Tabulky se SVP

Pokud bude ředitel zvědavý, jak dopadla v testování jeho škola, bude mít možnost otevřít si informaci, jakého výsledku všichni žáci dohromady dosáhli, jaká část žáků dopadla lépe, než odpovídá průměru v jeho škole. Stejně tak ale může zjistit, jak dopadli „jeho“ žáci se SVP podle jednotlivých kategorií – a zase je porovnat s výsledky ostatních žáků s podobným postižením – nikoliv formou žebříčku, ale zase systémem „jaká část jich měla lepší výsledky, jaká část horší“. Může si také najít jednu úlohu a zjišťovat, kolik žáků s daným postižením ji vyřešilo, kolik ne… „To jsou informace, které budeme moci poskytnout, tato porovnání budeme mít zpracována. Neodlišíme už ale rozdílnou míru postižení v jedné kategorii – tedy neumíme porovnávat lehké dyskalkuliky mezi sebou a těžší dyskalkuliky zase mezi sebou. Z hlediska našich kategorií to jsou prostě dyskalkulici…“ říká K. Melichárek.

„Zase pak najdete v závěrečné zprávě odstavec, ve kterém shrneme poznatky, které tímto způsobem zjistíme. Nemůžete ale čekat podrobnou analytickou zprávu o stavu vzdělávání žáků se SVP. To bychom museli vytvořit specializované, podstatně užší šetření. Není to samozřejmě nemožné, ale zatím to nemáme v našem zadání od ministerstva školství,“ konstatuje P. Suchomel.

Oba diskutující tvrdí, že zhoršení celkového výsledku žáků školy v souvislosti s tím, že v rámci testování zahrnou i žáky se SVP, nehrozí. Platí to prý bez ohledu na typ postižení, tedy včetně žáků s mentálním postižením nebo třeba dětí se sociálním znevýhodněním. Nehrozí to právě proto, že z výsledkových sestav je možné extrahovat pouze žáky běžné školy, stejně jako žáky podle jednotlivých kategorií postižení. „Souvisí to s tím, že nevytváříme žebříčky, že takové informace systém vůbec negeneruje, že ho tedy nikomu nemůžeme poskytnout, ani kdyby ho po nás někdo chtěl,“ říká K. Melichárek. Není proto podle něho ani potřeba, ani žádoucí, aby se školy snažily tyto žáky (s tělesným, smyslovým či mentálním postižením nebo dítě z nepodnětného rodinného prostředí), z testování vyřazovat. Úplně stačí, když jeho postižení (respektive zařazení do příslušné kategorie) zanesou do testových listů.

Zadání nemáme, ale umíme to

Bylo by možné alespoň zjistit, zda vycházejí lépe žáci individuálně integrovaní v běžné škole, nebo žáci, kteří navštěvují školy speciálně zřízené pro děti právě s jejich postižením? „Takové zadání nemáme, ale dokázali bychom to. Je možné, že při konečné analýze dat se budeme i touto otázkou zabývat, ale nijak kvůli tomu neupravujeme základní otázky a systémy,“ kýve K. Melichárek. Podstatné ale je, jestli bude k dispozici tolik dat, aby se výsledkům dala přikládat dostatečná váha, věrohodnost.

„Podstatné ale je, aby byly výsledky zajímavé pro žáka, pro učitele, pro rodiče. Ředitelé nemusí mít obavu. Pokud by opakovaně při ostrých verzích testů nějaká škola u žáků v hlavním vzdělávacím proudu vycházela výrazně hůře než ostatní srovnatelné školy, je možné, že by se inspekce o důvod tohoto rozdílu začala zajímat. Protože ale umíme oddělit data žáků v hlavním vzdělávacím proudu a žáků se SVP, není nutné se bát, že by výsledky žáků se SVP školu nějak ohrožovaly,“ uklidňuje ředitel odboru ICT ČŠI a manažer pro realizaci testování projektu NIQES K. Melichárek.

Text a foto: RADMIL ŠVANCAR

 

Kategorie SVP pro generální zkoušku 2013:

1          tělesné postižení bez omezení pro práci s PC

2          tělesné postižení s omezením pro práci s PC

3          zrakové postižení – slabozrací

4          zrakové postižení – nevidomí

5          sluchové postižení

6          vývojové poruchy učení – dyslexie

7          vývojové poruchy učení – dysgrafie

8          vývojové poruchy učení – dyskalkulie

9          mentální postižení

10        souběžné postižení více vadami

11        sociální znevýhodnění – rodinné prostředí

12        sociální znevýhodnění – azylanti, cizinci

13        ostatní

 

 

Pro jednotlivé kategorie SVP a předměty budou nabízeny následující přizpůsobení:

Matematika (5. i 9. ročník)

běžné úlohy, prodloužený čas 60 minut   5, 2, 3, 6, 11

běžné úlohy, prodloužený čas 75 minut   5, 2, 10, 12, 13

úlohy bez obrázků, prodloužený čas 60 minut      4

úlohy bez obrázků, prodloužený čas 75 minut      4, 10

bez polootevřených úloh, standardní čas 45 minut          7

úlohy podle RVP-LMP, standardní čas 45 minut 9

úlohy podle RVP-LMP, prodloužený čas 60 minut           9, 10

Český jazyk (5. i 9. ročník)

běžné úlohy, prodloužený čas 60 minut   5, 2, 3, 6, 8, 11

běžné úlohy, prodloužený čas 75 minut   5, 2, 10, 12, 13

úlohy bez obrázků, prodloužený čas 60 minut      4

úlohy bez obrázků, prodloužený čas 75 minut      4, 10

bez polootevřených úloh, standardní čas 45 minut          7

úlohy podle RVP-LMP, standardní čas 45 minut 9

úlohy podle RVP-LMP, prodloužený čas 60 minut           9, 10

Cizí jazyk – přizpůsobení budou vytvořena a nabízena pouze pro jazyk anglický (5. i 9. ročník)

test bez poslechu, standardní čas 40     5

test bez poslechu, prodloužený čas 60 minut      5

běžné úlohy, standardní čas 60 minut     1, 8, 11, 12

běžné úlohy, prodloužený čas 75 minut   2, 3, 6, 11

běžné úlohy, prodloužený čas 90 minut   2, 10, 12, 13

úlohy bez obrázků, prodloužený čas 75 minut      4

úlohy bez obrázků, prodloužený čas 90 minut      4, 10

bez polootevřených úloh, standardní čas 60 minut          7

běžné úlohy A1, prodloužený čas 90 minut (pouze pro 9. ročník) 9, 10

 

Důvody pro uvolnění z povinnosti účastnit se generální zkoušky mohou být zejména následující:

1.
Škola nemá žáky na úrovni 5. ani 9. ročníků základních škol.

2.
Škola má pouze PC s operačním systémem Windows 2000 a starší nebo verzi Linuxu, která není podporována.

3.
Jde o školu při zdravotnickém zařízení, kde je pobyt konkrétních žáků dočasný, dynamický a předem neodhadnutelný.

4.
Škola má pouze žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.

5.
Jiné technické problémy (škola dočasně nevyužívá vlastní prostory, nemá žádná PC apod.).

 

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz