archiv
Učitelské noviny č. 1516/2013
tisk článku

ZDA CELOPLOŠNÉ TESTOVÁNÍ ZAVEDEME, UVIDÍME AŽ PO SKONČENÍ JEHO ZKUŠEBNÍ FÁZE,

Uvidíme. Zatím nevíme. Takto lapidárně by se dala shrnout současná taktika ministerstva školství týkající se celoplošného testování na úrovni 5. a 9. ročníků základních škol. Přesto jsme se pokusili zjistit, jak na danou problematiku, alespoň teoreticky, nahlíží ministr školství PETR FIALA.

Jaká instituce by se měla po skončení zkušební fáze testování stát po České školní inspekci tím, kdo bude tuto činnost zabezpečovat?

To, jak nyní testování probíhá, je určováno nastavením projektu NIQES. Potvrzuji tedy, co jsem říkal již opakovaně: Protože letošní druhý ročník celoplošného testování je ještě stále ve své pokusné fázi, o tom, jak se bude pokračovat dále, se rozhodneme teprve až poté, kdy z celé této zkoušky získáme vyhodnocení. Nevylučuji proto, že i při „ostrém“ testování by se o něj mohla starat ČŠI. Nemohu ale dokonce ani vyloučit, že se po skončení pilotní fáze projektu ani k zavedení celoplošného testování nepřikloníme. Rozhodnutí musí být učiněno maximálně zodpovědně, a to na základě faktů, zkušeností a odborných analýz. Jde totiž nejen o velmi citlivou, ale i finančně nákladnou záležitost.

 

Přestože o celoplošném testování není ještě rozhodnuto, proč MŠMT nepřipravilo novelu školského zákona, z níž by bylo mimo jiné jednoznačně patrné, že testování (a to ani jeho zkušební fáze) není určeno pro vytváření žebříčků škol?

Jedná se o ověřovací testy a žádné srovnávání toho, co se dnes zjišťuje, není možné. Proto i nějaká prozatímní právní úprava by byla nadbytečná. Žádné nebezpečí vytváření relevantních žebříčků zde nespatřuji. To ale neznamená, že se bráním návrhu příslušné novely školského zákona, z níž by bylo jednoznačně patrné, že testování není určeno k vytváření nějaké hierarchizace škol. V tuto chvíli by však šlo o předčasné rozhodnutí. Navíc stávající školský zákon předepisuje každý detail. Takto ale zákon vypadat nemá, měl by být mnohem obecnější a řada věcí by měla být ošetřena podzákonnými předpisy. Nemyslím si proto, že by každou obavu, byť oprávněnou, měl řešit zákon.

 

Připusťme tedy, hypoteticky, že se MŠMT nakonec k zavedení celoplošného testování rozhodne. Měla by pak být nějak sankciována škola (nebo jiná instituce), která by se výsledky testování (byť zavádějícím způsobem) pokusila využít k vytvoření takovéhoto žebříčku?

Toto je skutečně jen hypotetická otázka. Bude záležet na tom, jak bude testování v zákoně nastaveno. Osobně však žádným velkým příznivcem sankcí nejsem.

 

Řada škol má nedostatečné technické vybavení pro provádění plnohodnotného a plynulého testování. Má ministerstvo v úmyslu těmto školám nějak pomoci?

ČŠI v roce 2011 zjišťovala, jak jsou školy ICT vybaveny. A podle toho pak nastavila parametry elektronického testování. Nicméně je pravda, že i přesto mají některé školy příliš zastaralé vybavení, a proto se zkoušky testování účastnit nemohou. V rámci šablon (EU peníze školám) jsme školám dali možnost, aby si své ICT obnovily a doplnily. Využila toho zhruba polovina z nich. Předpokládám však, že vybavenost škol těmito technologiemi bude i jedním z bodů nového operačního programu.

 

Pokud bude přeci jenom nakonec testování probíhat „naostro“ a některá ze škol se ho odmítne účastnit, jaké sankce by z toho pro ni měly vyplývat? A to samé v případě žáka, respektive jeho rodičů…

Opět platí, že to bude záviset na tom, jak budou nastaveny parametry celého systému testování.

 

Nezamýšlí MŠMT, že by se testování v 9. ročnících mohlo stát jakousi „malou maturitou“ mající vliv na další vzdělávání žáka, tedy při jeho postupu na střední školu?

Takové požadavky se objevují. Zatím se nám ale ani nedaří dostatečně využívat výsledky státních maturit při přijímání na vysoké školy. Zatímco před několika lety OECD celoplošné testování doporučovala jako potřebný nástroj pro zkvalitňování vzdělávacího systému, nyní ho už nepovažuje za nutnou podmínku pro jeho dobré fungování. Dokonce lze říci, že zahraniční odborníci od celoplošného testování ustupují. Bez důkladné analýzy nelze přece udělovat rozhodnutí, které bude takovým způsobem ovlivňovat osudy dětí.

 

Platforma testování vyvíjená ČŠI může (podle jejích slov) velice dobře sloužit i pro vytváření jakéhokoliv jiného typu národní zkoušky, případně přijímacího řízení. Neuvažuje proto MŠMT o nějakém dalším využití tohoto systému?

Uvažovat nad tím musíme, protože si myslím, že systém je dobře nastaven, což, předpokládám, potvrdí i jeho druhá zkouška. Musíme počítat s maximálním využitím tohoto systému už jenom proto, že do něj bylo investováno hodně finan-čních prostředků.

 

Někteří odborníci navrhují, aby se testování posunulo o rok níže, tedy do 4. a 8. ročníků. Co si o tom myslíte?

Sama ČŠI uvažuje o tom, že by alespoň výběrové testování prováděla i v dalších ročnících. Celoplošné testování jsme si však definovali jako ověřování výstupů ze vzdělávání v jeho uzlových bodech. A nemám zatím dost důvodů k tomu, abych si myslel, že má ministerstvo uvažovat o nějaké změně.

LUKÁŠ DOUBRAVA

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_1_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz