archiv
Učitelské noviny č. 11/2013
tisk článku

Život v nejistotě

Zřizovatel tvrdí, že školu rušit nechce, jeho kroky takové podezření ale vyvolávají

Zazvonilo a chodby zatím tiché školy začaly žít. Dva kluci, tak osmá třída, hrají tříručně na starém poněkud rozladěném pianu celkem slušně nějakou písničku. O kus dál točí čtyři další ovládacími tyčemi stolního fotbálku. Mezi většinovými Romy je pár dětí z populace, která na této škole rozhodně majoritní není. Nevypadá to ale na nějaké kontroverze. Když přestávka končí, v učebnách je slyšet angličtina, matematické poučky a v suterénu kreslí děti slona. Má tahle škola směřovat ke svému konci?

Romská procenta

Základní školu v Grafické ulici na pražském Smíchově jsem navštívil zhruba před pěti lety. Je to škola „bez přívlastku“, vyučuje podle RVP ZV. Tehdy stavěla na rozvíjení komunitního systému. Právě komunitní centrum a v té době (a konečně ani dnes) ne zcela obvyklé školní poradenské pracoviště odlišovalo školu od ostatních v okolí. V komunitním centru se potkávali dospělí i děti romské i neromské, což bylo účelem. V lednu podle informace od ředitelky školy Ivany Rosové městská část ale škole vybudované komunitní centrum odebrala a nyní spadá do kompetence místostarosty Petra Lachnita (ČSSD), který má na starosti sociální oblast a bezpečnost.

Vždycky bylo v této škole hodně Romů – jejich podíl vyšplhal až na devadesát procent. Do půlky devadesátých let se ale jejich počet držel pod magickou hranicí 40 %. Pak ale byla zrušena škola ve Vltavské, kam také Romové posílali svoje děti, a ZŠ Grafická se pro ně tak stala logickou volbou. Právě tehdy počet Romů ve škole skokem překročil čtyřicetiprocentní hranici a následoval odliv neromských dětí. Tento trend trval až do roku 2009. V následujících letech začal počet neromských dětí ve škole zase pomalu růst. Zájem vyvolalo podle ředitelky školy Ivany Rosové zvolené zaměření školy – profilovala se podporou a rozšířením estetické výchovy. To platilo až do konce loňského roku, kdy zřizovatel – Městská část Praha 5 – rozhodl o zrušení zápisů do první třídy a o zákazu přijímat žáky i do vyšších ročníků. Fakticky se to rovná záměru postupné likvidace školy. Nakonec od tohoto zákazu městská část ustoupila a zápis proběhl, ale znejistění veřejnosti se v počtu zapsaných žáků zejména neromské části populace podle ředitelky školy odrazilo.

Nepravda? Neodpověď?

Když mluvím o zápisu, musím zmínit svoji komunikaci s městským úřadem Prahy 5 a jeho písemné odpovědi na otázky, které mu UN položily. Původně jsem chtěl hovořit se starostou městské části Miroslavem Zeleným (bez politické příslušnosti) přímo, termín se však tiskovému oddělení najít nepodařilo. Na rozdíl od křtu dvou pštrosů emu hnědých Emila a Emy, o němž web městské části informoval pochopitelně i s fotografií. Z historie mailové komunikace, kterou tiskové nechalo připojenou ke zprávě, již mi posílalo, jsem se dozvěděl, že „pan Šesták se s ním sejít nechce. Dáme řeč po radě, jak z toho elegantně ven ;-)“… (Michal Šesták, bez politické příslušnosti, má jako radní mimo jiné na starosti školství.) „Elegantně ven“ – z toho mám pocit, že i zdejší tiskové oddělení je postaveno tak, aby filtrovalo informace, co veřejnosti říci a co utajit.

Právě reakce na otázku související se zastavením příprav na zápis do první třídy ale zpochybňuje důvěryhodnost všech dalších odpovědí, v nichž se mimo jiné tvrdí, že městská část o zrušení školy neuvažuje. Ale třeba je to pravda, třeba skutečně otázky, které například opakovaně klade sociální odbor (a které podle názoru redakce sociálnímu odboru z větší části nenáleží) v souvislosti s fungováním a obsazením školního poradenského pracoviště a které samotná ředitelka školy považuje až za šikanózní, jsou motivovány snahou něco zlepšit. Třeba.

Redakce se v souvislosti se zápisy do první třídy ptala starosty M. Zeleného: Na konci loňského roku bylo ZŠ Grafická ze strany zřizovatele oznámeno, že nemá organizovat zápis, ani přijímat další žáky do vyšších ročníků, tato skutečnost byla i zveřejněna. Přestože se zápis nakonec uskutečnil, jaký je váš názor na tato opatření městské části? Domníváte se, že tím byla škola poškozena? Písemná odpověď z úřadu byla lakonická: O nevypsání zápisu nerozhoduje zřizovatel, ale vedení školy. Jenže redakce má k dispozici zápis z listopadu loňského roku z jednání ředitelky školy s odborem školství, v němž se jednoznačně říká, že „ředitelka bere na vědomí zrušení zápisu do 1. tříd … a zákaz přijímání žáků do vyšších ročníků v průběhu školního roku 2012–13“. Tedy – je odpověď starosty lží? Není, prostě jen konstatuje oficiální pravidla. Postupovala však městská část podle nich? Nepostupovala, ačkoliv si je jich evidentně vědoma.

Podmínky pro sociálně znevýhodněné

Vraťme se ale zpátky do školy. I. Rosová přiznává, že po roce, který vnímá jako rok útoků proti pověsti a existenci školy, už ubývají síly a nadšení. Přitom si pamatuji, že tady nadšení skutečně bývalo. Ta snaha vyrovnat se se situací, že prudce vzrostl počet romských žáků ve škole a že to vyžaduje vytvoření specifických podmínek, byla při mé poslední návštěvě evidentní.

Mimochodem – podmínky. Právě podmínky pro to, aby základní školy zvládly výuku žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, jsou kruciálním bodem současných velmi vyhrocených sporů mezi „divokými inkludátory“, jak je v UN označil docent pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Jan Michalík, a mezi příznivci základních škol praktických. Odhlédnu teď od speciálněpedagogicky scestných názorů, že je možné učit děti s lehkým mentálním postižením podle běžného vzdělávacího programu pro základní školu, byť třeba poněkud redukovaného. Ve sporu jde zejména o ty romské žáky bez mentálního postižení, kteří se dostávají do základních škol praktických, protože v požadavcích běžných škol selhávají. Kdysi při studiu speciální pedagogiky přednášející označovali situaci, kdy žáci požadavky běžné školy nezvládají z důvodu kvality prostředí, v němž žijí, jako „sociální debilitu“. Dnes je to už překonaný termín, jev ale přetrvává. Jistě, nemusí být všichni, kteří jsou do základních škol praktických nakonec zařazeni (při splnění všech zákonných podmínek), skutečně mentálně postižení, všichni ale prostě ve výkonových psychologických testech a hlavně v běžné škole selhávají.

Aby tomu tak nebylo, musely by pro ně základní školy vytvořit speciální podmínky, jež by reflektovaly zvláštnosti, které v této komunitě převládají. Připomeňme si alespoň ty nejdůležitější – nižší počty žáků ve třídě. Využívání speciálních metod práce. Speciálně edagogická péče, podpůrná práce psychologa a speciálního (event. i sociálního) pedagoga, nejlépe vytvoření školního poradenského pracoviště. Zapojení romských dospělých do vzdělávacího procesu ve škole – mimo jiné i proto, aby vytvořili pro žáky vzor, k němuž by se mohli upínat a který by podporoval jejich vztah ke vzdělání.

V základní škole v Grafické se podařilo tyto podmínky z větší části naplnit. Jistě, vysoký počet Romů v jedné škole není ideální, konečně, to se ukazuje i v podobné škole v Ostravě (ZŠ Přemysla Pittra), která je církevní. I proto asi kladla ředitelka takový důraz při rozhovoru na nastartovaný trend zvyšování počtu dětí z většinové populace. Budoucnost by ukázala, jestli jsou přijatá opatření úspěšná a dostatečná. Pokud se ale ve veřejnosti zpochybní pověst školy, pokud se zpochybní její budoucnost, bude obtížné naplňovat jakákoliv opatření.

Peníze? Peníze!

Vytvoření podmínek, o kterých jsem mluvil, je ovšem finančně výrazně náročné. Městská část Praha 5 by tedy měla být velmi pochválena za to, že doposud dofinancovávala školu nad rámec naprosto nedostatečné dotace, kterou poskytuje stát. Stát, který mluví o nezbytnosti podpory romských a dalších sociálně znevýhodněných žáků. Který ale nedokáže definovat tuto charakteristiku natolik, aby bylo možné navýšeným normativem pomoci školám, které se snaží, jako je tomu u jiných dětí se speciálními vzdělávacími potřebami.

Ano, ZŠ Grafická je prostě dražší škola, i když si výrazně vypomáhá dotacemi z různých projektů a de jure naplňuje svoji kapacitu na 100 % dětmi zapsanými ve zdejší škole, které ale navštěvují francouzské lyceum. Pokud by vyšší náklady, které dofinancovává, zřizovateli přišly neúnosné, má jistě možnost rozhodnout se takovou školu zrušit. Vznikla by otázka, zda skutečně dokážou i okolní školy poskytnout žákům sociálně znevýhodněným potřebné podmínky, a pokud ano, zda to bude lacinější.

Ale pak je přece zbytečné (jak to udělala městská část) otevírat, a vypadá to, že účelově, otázku segregace, zvlášť za již zmiňovaného trendu zvyšování počtu neromských žáků. Je zbytečné hovořit o sociálněpatologických jevech, když podle ředitelky školy I. Rosové právě v poslední době skutečně vážných problémů v této oblasti výrazně ubylo, a pomocí (sociálním odborem městské části jako by zpochybňovaného) školního poradenského pracoviště, ale i doložitelnou spoluprací s OSPODem jsou řešeny. Jestli je to hledání důvodů, není to doklad rozmyšleného a koncepčního přístupu. Možná je někde nějaká politická objednávka, jak zbavit Smíchov Romů, kteří se sem zčásti dostali i tak, že prostě obsadili squatterským způsobem domy vyklizené před lety při stavbě Strahovského tunelu, a jejichž migrace může vyvolávat problémy. Městská část ale tvrdí, že se nechce zbavovat sociálně vyloučených, ale sociálně nepřizpůsobivých – narkomanů, kriminálních živlů. Romy v odpovědi neuvedla, pokud nebyli skryti pod „atd.“.

 

      
ZŠ Grafická určitě není ideální škola. Představuje ale jednu z možností, jak řešit otázku vzdělávání romské komunity. Stát by měl pomoci starostům, kteří se rozhodnou takovou školu na svém území mít. Protože jinak dřív nebo později začnou přemýšlet o tom, co s takovou školou dál.     

Radmil Švancar

Z odpovědí M. Zeleného, starosty městské části Praha 5

(plné znění na webu UN)

Jaký je váš osobní názor na tuto školu a jaké je její místo v systému vzdělávání v Praze 5?

… Problém ZŠ Grafická je především dlouhodobě nízká naplněnost žáky, především v ročnících II. stupně. Pokud do jedné třídy chodí jen např. 5 žáků a do další 7, logicky musí městská část doplácet provoz takové školy, přičemž tyto peníze bychom mohli investovat do jiné školy, která má dětí dostatek. …

 

Na konci loňského roku bylo ZŠ Grafická ze strany zřizovatele oznámeno, že nemá organizovat zápis, ani přijímat další žáky do vyšších ročníků, tato skutečnost byla i zveřejněna. Přestože se zápis nakonec uskutečnil, jaký je váš názor na tato opatření městské části? Domníváte se, že tím byla škola poškozena?

O nevypsání zápisu nerozhoduje zřizovatel, ale vedení školy.

 

Jaké výhrady má zřizovatel, jehož zastupujete, k této škole? Proč se navrhuje její zrušení nebo proč se o něm uvažuje? …

Radní ani zastupitelé žádný návrh na zrušení ZŠ Grafická neprojednávali! Naopak radní pro školství, kulturu a sport Michal Šesták veřejně ujistil zástupce vedení školy i rodiče, že v tuto chvíli zřizovatel o zrušení školy neuvažuje. …

 

Pokud by byla škola zrušena, do kterých škol by přešli její žáci? … Byly by tyto školy schopny poskytnout žákům zejména ze sociálně znevýhodněného prostředí potřebná vyrovnávací a podpůrná pedagogická opatření?

… ZŠ Grafická není v učebních plánech a metodách vzdělávání nijak specifická, jde o běžnou obecní školu, tedy obdobný pedagogický přístup umí zajistit učitelské sbory i v ostatních školách.

 

Je součástí úvah i vytlačit (mj.) sociálně znevýhodněné z Prahy 5, jak se objevilo v předvolební kampani ze strany ČSSD?

Zřejmě máte mylné informace, kampaň ČSSD byla mířena proti sociálně nepřizpůsobivým (kriminální živly, narkomani atd.), nikoliv sociálně znevýhodněným.

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz