archiv
Učitelské noviny č. 09/2013
tisk článku

Podpora poradenství stále není dobrá, situace by se ale měla zlepšit

„Iniciativa pro tento rozhovor vyšla z mé strany z prostého důvodu – v Učitelských novinách vyšel rozhovor s panem profesorem Štechem. Neberu panu profesorovi jeho odbornost a znalost terénu, ale v době vzniku článku nevěděl o tom, jak chci vzniklou situaci řešit,“ tvrdí na úvod setkání ředitel Národního ústavu pro vzdělávání Václav Hořejší.

Ředitel NÚV V. Horejší hovoří o článku „Politické zasahování do práce psychologů je nebezpečné“ v UN č. 2/2013, v němž prorektor UK prof. Stanislav Štech mimo jiné kritizoval i kvalitu a obsah práce oddělení, které v NÚV vzniklo po zrušení IPPP. Profesor Štech si skutečně nebral servítky: „V čele sekce je bývalá učitelka chemie. Je dobře, že rozumí chemii, ale ochota spolupracovat na politicky motivované změně (a zrušení IPPP takovou politicky motivovanou změnou bylo) by neměla být zaměňována za odbornou kompetenci ke koncepčnímu směrování systému poradenství,“ říká. Kritizuje, že většina pracovníků v sekci nejsou psychologové ani speciální pedagogové, a pokud takovou specializaci mají, jsou mladí, začínající, a až na jednu výjimku bez zkušeností. Bývají to lidé, kteří třeba měli svoji užitečnou roli v některých předchozích projektech, ale nenahradili efektivněji alespoň základní funkci IPPP, což v souvislosti se změnou MŠMT slibovalo.“

Byla transformace šťastným řešením?

NÚV vznikl na půdorysu zrušených tří školských přímo řízených organizací – Výzkumného ústavu pedagogického, Národního ústavu odborného vzdělávání a právě Institutu pedagogicko-psychologického poradenství. Zejména proti zrušení poslední instituce se zvedlo i mezi odborníky z poradenství před rokem a půl (NÚV vznikl k 1. 7. 2011) hodně kritických hlasů. Tehdejší ministr školství J. Dobeš byl upozorňován, že jde o zařízení jiného typu, než je VÚP či NÚOV, ale na tyto oponentní názory nebyl brán zřetel.

Ptám se ředitele V. Hořejšího, jestli s odstupem času a zkušeností si myslí, že bylo zařazení IPPP do této optimalizace šťastným řešením. „Víte, tehdejší úkol byl velmi striktní,“ bere odpověď zeširoka. „Ušetřit třetinu nákladů i třetinu zaměstnanců. Jistě, nastoupil jsem odjinud, ale bylo mi jasné, že třetinu odborníků ušetřit nemohu. Mou snahou bylo snížením kvantity neohrozit kvalitu. Slučováním jsem ušetřil 50 procent v technicko – hospodářských profesích, nemusel jsem proto tolik sahat do profesí odborných,“ tvrdí V. Hořejší s tím, že v nich se snižoval počet pracovníků o 15 až 20 %. Podle jeho informací se v roce 2012 ušetřilo 26 milionů korun. Je otázka, zda těchto 26 milionů korun, což je zhruba 0,02 % školského rozpočtu, za to stálo.

V. Hořejší ovšem připouští, že zařazení IPPP do optimalizace nebylo nejšťastnějším krokem. „Snažil jsem se, aby bylo co nejvíce předchozích činností zachováno,“ tvrdí.

Nedostatečná komunikace

Zhruba po roce po optimalizaci se ale z terénu začaly ozývat varovné signály a v době, kdy článek prof. Štecha vznikal, už podle V. Hořejšího chystali první opatření na zlepšení situace. Vysvětluje, že nechal zpracovat analýzu činností uplynulého období od vzniku NÚV, která podle něho ukázala, co všechno se pro poradny udělalo a co se jim nabídlo. Jednal s předsedkyní Asociace pracovníků PPP Karolinou Homolovou a dohodli se, že největší problém je v nedostatku komunikace s terénem. „To lze napravit rychle, v březnu zorganizujeme společné setkání s řediteli poraden a s řediteli SPC, kde se chceme dohodnout na další spolupráci,“ říká. Kromě komunikace scházela i metodická podpora, účast na tvorbě legislativy, nabídka vzdělávání pro odborné pracovníky poradenství nebyla cílena přesně podle jejich potřeb.

„Chápu, že právě kvůli chybám v komunikaci se poradenství zmocnil pocit, že se ocitlo na vedlejší koleji, ačkoliv to tak nebylo. Že chybí jakási nadstavba, že schází podpora, na kterou bylo zvyklé z minulosti. Konečně i z analýzy vyplynulo, že přes poměrně široký přehled aktivit to byl oprávněný pocit, protože se informace o činnosti zmíněného oddělení NÚV k poradnám a SPC nedostala v plné míře,“ říká V. Hořejší.

Personální změny

Ředitel NÚV přiznává určité nedostatky v odborném obsazení oddělení, které na IPPP navazuje. Tam v běžném provozu pracovalo na dvacet odborných pracovníků, postupně se tento stav snižoval a po transformaci jich zbylo zhruba deset. V. Hořejší právě upozornil na to, že část pracovníků IPPP odešla v 1. pololetí roku 2011, ještě před sloučením, někteří další odešli v průběhu transformace. V rámci reorganizace řízení NÚV teď naopak počítá s posílením odborného zázemí tohoto oddělení a s jeho následným přesunem na úroveň sekce, vedené přímo příslušným náměstkem ředitele. Říká, že v lednu vyměnil vedoucí týmu, na toto místo se vrací bývalá ředitelka IPPP, zkušená psycholožka Jana Zapletalová. „Je mi jasné, že naše vztahy byly zatíženy tím, že jsem to byl já, kdo jí před více než rokem předával výpověď, ale zůstali jsme v kontaktu. Nejprve jsme obnovili spolupráci v rámci vypořádání připomínek k projektu VIP II a následně při realizaci projektu VIP III RAMPS. Jsem přesvědčen, že jsme si porozuměli, že jdeme za jedním společným cílem. Tehdy jsem prostě nemohl jinak, nebylo možné v nové organizaci – v NÚV – pokračovat s bývalými řediteli trasformovaných institucí a provádět podstatné změny,“ vysvětluje složitost situace.

Když namítám, že na odborné doobsazení oddělení „poradenství“ (oficiálně se oddělení jmenuje „pro rovné příležitosti ve vzdělávání, PPP a prevenci“) byl rok času, vysvětluje V. Hořejší, že minulé vedení MŠMT preferovalo hlavně střediska výchovné péče. „Řešení problémů oddělení poradenství prostě tehdy nebylo požadováno,“ volí opatrně slova V. Hořejší. Toto oddělení tak podle ředitele NÚV doplatilo na záměry bývalého vedení ministerstva školství. „Nechci se už k těmto věcem ale vracet, pro mě je důležité, aby se atmosféra i činnosti změnily tak, aby nově vytvořený systém fungoval co nejlépe,“ poznamenává V. Hořejší.

Podstatné podle něho je to, že po příchodu nového ministra dostalo oddělení rovných šancí klid na práci. „Chce po nás výsledky – a my je mít budeme,“ říká přesvědčeně V. Hořejší.

Ředitel NÚV doplňuje, že společně s dr. Zapletalovou už formulovali konkrétní kroky a cíle, kterým se bude nutné v krátké době věnovat. „To budou úkoly na dalšího půl roku,“ říká V. Hořejší. A připravují prý i dlouhodobější změny v oblasti legislativy a systému poradenství, aby fungoval co nejlépe. To by chtěl zvládnout v horizontu dvou let. „Jsem přesvědčený, že se v té době upevní postavení poradenských institucí. Připravíme dlouhodobý plán, se kterým samozřejmě veřejnost seznámíme,“ slibuje V. Hořejší.

K čemu se budou vracet

Když ředitel NÚV hovoří o nezbytnosti zlepšení komunikace – připomínám, že IPPP vydávalo odborný zpravodaj, ve kterém vycházely odborné stati a pravidelné informace o dění v poradenství. Po sloučení zmizel, asi ve víru zlevňovacích škrtů. Vrátí se NÚV k této praxi? „Zpravodaj nepřestal vycházet pouze kvůli financím, ale odešla i pracovnice, která ho měla na starosti. V současné době uvažujeme o podobě periodika. Záleží nejen na tom, co budou chtít ředitelé poraden, ale i na kapacitních i finančních možnostech ústavu. Nevylučuji v tomto směru spolupráci s profesními asociacemi. Periodikum nebude zřejmě tak rozsáhlé, současným podmínkám se přizpůsobí i jeho koncepce, každopádně ho však považuji ho za dobrý informační kanál,“ odpovídá V. Hořejší.

Připomínám slova dr. Mertina z nedávného rozhovoru, který upozorňoval, že v poradenství je pro udržení odbornosti práce s klienty nesmírně důležitá. Právě přímá práce s klienty byla oblastí, které se pracovníci Institutu věnovali a která se po zrušení IPPP omezila. Přitom dříve se uvažovalo i o tom, že by se z IPPP stalo supervizní pracoviště, které v systému poradenství schází. A to přesto, že NÚV se celým označením jmenuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. V. Hořejší ovšem dodává, že oddělení bylo schopné supervizi či revizi vyšetření poskytnout, zájem z praxe se prý ale neobjevil.

„Máte pravdu, že tato činnost není přímo součástí aktivit NÚV, ale pokud by se na nás kdokoliv obrátil, jsme schopni mu vyšetření zajistit v rámci oddělení NÚV, či mu ho zprostředkovat u některého z odborníků z praxe, kterému bychom pak dali dohodu o provedení práce,“ tvrdí V. Hořejší.

Hledání odborníků z praxe… Bývalé IPPP bylo obklopeno systémem odborných skupin, expertních týmů. Několik jich přežilo do současnosti, není to ale zásluhou aktuálního systému, spíš aktivitou několika jednotlivých pracovníků.

„Obnovení těchto týmů je součástí našich dlouhodobějších výhledů, protože expertní týmy chceme tvořit tak, jak si to vyžádá potřeba práce NÚV. Je to jedna z otázek, které jsme podrobně ještě ale neřešili. Nicméně opakuji – expertní týmy budeme mít všude, kde to bude potřeba,“ slibuje V. Hořejší s tím, že nová vedoucí nyní oddělení a ve výhledu sekce NÚV dostane dostatečné kompetence k tomu, aby byla odbornost této skupiny posílena. „Jsem přesvědčen, že se dostane na stejně vysokou odbornou úroveň, na jakou byly v té době zvyklé poradny a speciálněpedagogická centra,“ říká jasně V. Hořejší.

Slepá ulička to nebyla, ale…

Vnímám tato slova jako přiznání, že zařazení IPPP do restrukturalizace těchto přímo řízených organizací nebylo dobrým řešením a že transformace nebyla zvládnuta. Že to byla vlastně slepá ulička… „Slepá ulička… Je logické, že sloučení tří původně samostatných institucí, byť mu předcházela velmi pečlivá obsahová analýza všech činností, není bezproblémovou a jednoduchou záležitostí v mnoha rovinách. Pohybovali jsme se v systému a prostředí, které jsme nemohli při nejlepší vůli ovlivnit tak, jak bychom si přáli. Z tohoto pohledu není rok a půl dostatečně dlouhá doba na zhodnocení úspěšnosti tak náročné transformace. Uplynulé období bylo ve znamení vysokého pracovního nasazení mého i mých spolupracovníků, i to je spravedlivé připomenout. Pokud jsme některé činnosti nerealizovali v potřebné míře, alespoň z terénu máme takové ohlasy, musíme hledat cesty, jak situaci zlepšit, jak se vrátit k systému, který tehdy fungoval, a snažit se ho aktualizovat a zlepšovat,“ shrnuje V. Hořejší.

Z praxe se také ozývá, že schází systém zjišťování psychické způsobilosti pro nově nastupující pracovníky výchovných zařízení, ačkoliv je to věc, která je povinná ze zákona. Schází i systém certifikace pro jednotlivá pracoviště v poradenství, což je sice administrativní, ale na odbornost úzce navázaná činnost, kterou taky IPPP zajišťoval… Organizační a administrativní činností v rámci certifikací odborné způsobilosti programů primární prevence rizikového chování, zejména místních šetření, bude podle V. Hořejšího v NÚV obnoveno v průběhu tohoto roku. Zbývá pouze dořešit několik technických detailů. V roce 2010 byly certifikace pozastaveny, tyto kompetence se přesunuly na MŠMT. „Počítáme s tím, že jak příprava akreditovaného programu k oprávnění zjišťovat psychickou způsobilost podle § 18 a 18a zákona č. 109/2002 Sb., tak certifikace programů primární prevence budou součástí krátkodobých cílů, o kterých jsem se zmiňoval. Musíme se vrátit do stavu, kdy funguje všechno, co praxe potřebuje,“ konstatuje V. Hořejší.

„Co se organizace týká, nepočítám s tím, že po plánovaných změnách by byla oblast zabývající se pedagogickým poradenstvím pouze oddělením. Chtěl bych, aby šlo o samostatnou sekci pod vedením náměstka ředitele. Sledujeme tím posílení významu podpory školských a školních poradenských služeb v širokém spektru činností NÚV i stabilizaci odborné kapacity nové sekce. Počítám s rozšířením kompetencí a zvýšením počtu odborníků, kteří tu budou pracovat. Mým cílem je co nejvíce se přiblížit úrovni podpory poradenství, která existovala před rokem a půl, spolu s ministerstvem pracovat na koncepčních a legislativních změnách,“ vysvětluje V. Hořejší.

Další transformace

NÚV bude pravděpodobně procházet další transformací. Mluví se o tom, že převezme činnosti Národního institutu dalšího vzdělávání a Národního institutu dětí a mládeže. Dalo by se očekávat, že tedy bude mít víc pracovníků než dnes, přitom ale padla slova o dalším zeštíhlování NÚV. Očekává se úspora z tohoto sloučení okolo 350 milionů korun. Když to porovnáte s reálnými šestadvaceti miliony generovanými problematickým sloučením VÚP, NÚOV a IPPP…

„O tak vysoké částce nejsem informován, neznám její výši, ani její rozklad na jednotlivé položky. Pokud je vaše informace správná, pak by se zcela jistě její absolutní hodnota negenerovala pouhým sloučením zmiňovaných institucí. Jsem přesvědčen, mám i takové informace, že v úvodní fázi by nebyla prioritní výše úspory, ale optimalizace činností a zachování fungujícího systému,“ tvrdí V. Hořejší. Sloučením těchto institucí by se podle něho získaly dobré podmínky pro poskytování nabídky dalšího vzdělávání pedagogickým pracovníkům z jednoho centra, nebudou na to tři instituce jako doposud, došlo by k propojení tvorby kurikula s DVPP. Vše by bylo pod jednou gescí, ale s respektováním různých odborností, mezi tím i v systému poradenství. NÚV by tak získal krajskou síť vzdělávacích center i lidi, kteří ovládají potřebnou logistiku. „A podstatný by byl i kvalitní obsah, kterým bychom nabídku DVPP doplnili,“ slibuje ředitel NÚV.

A 350 milionů korun se tedy podle něho určitě pouhým sloučením NIDV a NIDM neuspoří – ledaže by se snad do této částky započítaly finance získané za prodej některých objektů, které dneska tyto instituce využívají. „Samotný proces sloučení by zcela jistě znamenal určité úspory – vypustily by se některé zbytné agendy, malých úspor se dá docílit v lidském potenciálu, uspořily by se mzdové prostředky, snížily by se celkové náklady na provoz budov a redukován by byl i počet technicko-hospodářského personálu. V této době nemám k dispozici vyčíslení možných úspor, veškeré možné další kroky MŠMT jsou zpracovávány ve variantách tak, aby konečné rozhodnutí bylo efektivní a neohrozilo plnou funkčnost nezbytných agend.“

Radmil Švancar

< zpět do čísla
banners/1598997600_uspesny-web_390x60.gif
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
1543878000_mikroskop.gif
dekra_125x125-s.jpg
1597960800_mascotte_125 x 125.jpg
ucebnice
1599602400_okentes.gif
anketa
Pomůže Strategie 2030+ změnit školství k lepšímu?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
40%
33%
27%
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz