archiv
Učitelské noviny č. 04/2013
tisk článku

REFORMA FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ POČÍTÁ S PEVNÝM OBOROVÝM NORMATIVEM

Ministerstvo školství zahrnuje připravovanou reformu financování regionálního školství do Strategie vzdělávací politiky do roku 2020. Není to první reforma tohoto typu, na které pracuje, zhruba před rokem se na toto téma také široce diskutovalo. O současné představě týkající se reformy financování regionálního školství jsme hovořili s náměstkem ministra školství Jindřichem Fryčem.

Navazujete ve změnách financování regionálního školství na představy z dob exministra Josefa Dobeše, který přišel například s myšlenkou „ideální školy“?

Vycházíme z toho dobrého, co bylo dosud připraveno. Cílem zamýšlených změn ve financování regionálního školství rozhodně není ušetřit v kapitole školství. Chceme lepší redistribuci finančních prostředků určených pro školství a jejich efektivnější využití. A nevycházíme z naplněnosti třídy, z ideální školy, ale prostě z počtu žáků ve škole, respektive v oboru vzdělání.

Jedním z cílů reformy je tedy snaha o stabilizaci rozpočtu a zajištění srovnatelné podpory škol v hlavní vzdělávací linii (tj. mateřských, základních, středních, vyšších odborných škol a konzervatoří) prostřednictvím jasně definovaných normativů.

Říkáte, že vycházíte z toho dobrého, co bylo… Co tedy bylo dobré?

Bylo správné, že i předchozí návrh reformy chtěl odstranit nerovnosti ve financování srovnatelných škol v České republice. S touto myšlenkou pracujeme i nyní.

O představě změny systému financování regionálního školství informoval ministr školství Petr Fiala představitele krajů…

Při zpracovávání pravidel reformy financování regionálního školství jsme připraveni vést otevřenou komunikaci s kraji, s asociacemi, místními samosprávami, Svazem měst a obcí, s odbory a s dalšími relevantními partnery. Naším cílem je, aby změny systému financování regionálního školství byly všeobecně přijímány. Základní principy těchto změn má již ministerstvo školství připraveny, stejně jako časový rozvrh realizace potřebných kroků. Jejich precizování a naplňování konkrétními údaji bude probíhat po konzultacích s partnery.

Jaká je filozofie reformy, s jakými principy přicházíte?

Jak už jsem řekl, cílem reformy není ušetřit finance v rozpočtu školství. Rádi bychom sjednotili úroveň financování vzdělávacího procesu v mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách a v konzervatořích prostřednictvím oborového normativu. Ten by byl shodný pro identický obor v každém kraji a byl by určen na platy pedagogických pracovníků a na takzvané ONIV. Oborové normativy budou pevně dané, kraj pouze zjistí počet žáků v příslušném typu škol a podle toho škole „přidělí“ příslušný objem finančních prostředků.

Školské služby, školská zařízení a nepedagogičtí pracovníci by měli být financováni formou krajských normativů, které kraje stanoví podle podobných pravidel, jako platí dnes. Bude tedy republikový normativ, na jehož základě určí své normativy podle konkrétních podmínek a potřeb škol kraje. S představiteli krajů a s dalšími partnery chceme diskutovat, zda má mít krajský normativ nějaké hranice, nějaké parametry definované ministerstvem školství a dané metodikou, nařízením nebo třeba vyhláškou.

Finanční prostředky ovšem nebude dostávat ředitel školy odděleně, budou to peníze, které se „slijí“ na krajském úřadě a škola je pak dostane v rámci jednoho rozpočtu. S tímto balíkem peněz bude moci hospodařit stejně jako letos, hranice mezi pedagogy a nepedagogy se nevrací.

Soukromé školy budou financovány stejným způsobem jako nyní, těch se tato reforma nedotkne. A církevní vlastně také, ačkoliv v tomto případě budeme muset v budoucnu jednat v souvislosti s církevními restitucemi.

Oborový normativ bude pro srovnatelné školy stejný po celé republice?

Ano, bude ministerstvem konstruován podobným způsobem, jako dnes kraje stanovují svoje normativy. Bude stejný pro mateřské školy, pro základní školy se bude lišit, pokud se jedná o 1. a 2. stupeň, pro málotřídky… Budeme respektovat charakteristiky určitých typů škol. U středních škol chceme vytvořit jednodušší strukturu oborových normativů, než je nyní. Počítáme s tím, že seskupováním oborů podle jejich finanční náročnosti vytvoříme skupiny oborů, které budou mít stejné oborové normativy.

Kdy by měla reforma vstoupit v platnost?

Nejbližší možnost je 1. ledna 2014. Pokud všechno půjde podle plánu… Musíme způsob financování regionálního školství upravit v zákoně, nastavit výši a rozčlenění normativů a parametry financování, projednat všechno s kraji a dalšími partnery… Není to tak, že by ministerstvo mělo připravený návrh změn, kde bude jen malý prostor pro komunikaci s partnery. Než věc nedostatečně prodiskutovat a vyladit, raději ať vstoupí v platnost třeba o rok později.

Jak podpoříte přechod ze současného systému financování regionálního školství na nový?

Počítáme s tím, že náběh reformy podpoříme ekonomicky. V prvním roce by kraj dostal (asi) 4 % objemu finan­čních prostředků na řešení problémů, které by mohl náběh nového financování v konkrétních případech způsobit. Z tohoto objemu peněz by školy mohly pokrýt i diference, které vznikají rozdílem mezi školním a fiskálním rokem a meziročním rozdílem výkonů té které školy. Na podporu malých základních škol by měli mít zřizovatelé ještě k dispozici „doplňující částku“.

Máte spočítané dopady reformy na školy? Kolik by jich zůstalo, kolik zaniklo…

Dosavadní kalkulace vycházejí ze zamýšleného nastavení systému financování, který bude v nejbližších dnech podrobně projednáván s představiteli krajů a ostatními partnery, se kterými chceme společně definovat parametry, aby byly finanční prostředky alokovány co nejlépe.

Počítáte s tím, že některé školy budou mít tak málo peněz, že zaniknou?

Velmi bychom přivítali, kdyby nový systém financování také motivoval zřizovatele k tomu, aby se nad sítí škol, které zřizují, zamysleli. Měl by je motivovat k optimálnímu nastavení škol pro zvyšování výkonů ve vzdělávání. Chceme podpořit i vznik svazkových škol (dnes existují dvě, pozn. red.), u kterých předpokládáme, že doplňující částka bude ještě o něco navýšena. Je to cesta k lepší efektivitě vzdělávání v mikroregionu.

Na začátku rozhovoru jste zmínil, že cílem reformy je mimo jiné stabilizace rozpočtu regionálního školství a že se díky jejím dopadům nemá rozpočet snižovat. Jenže střednědobý výhled školského rozpočtu počítá s poklesem o miliardy…

Příprava rozpočtu 2014 bude ještě předmětem vyjednávání letos na jaře. Za důležité v tomto směru považuji, že výkony, tedy počty žáků (díky počtu dětí, které vstupují a budou v nejbližších letech vstupovat do základních škol) celkově rostou. To je myslím jeden z důležitých argumentů pro toto vyjednávání.

Radmil Švancar

< zpět do čísla
banners/albert_390x60px_new.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz