archiv
Učitelské noviny č. 03/2013
tisk článku

COMENIA SCRIPT SE OPRAVDU OSVĚDČILO?

Ludwig Klages řekl: „Psací pohyb je výkonem lidského těla a v širším smyslu je jevem přírodním. Přírodní jevy jsou však jedinečné a neopakovatelné.“ Bude toto moct říct i človíček, o kterém se rozhodlo, že se bude učit novou formu písma než typickou školní předlohu?

V letech 2010 až 2012 se pilotně ověřovalo písmo Comenia Script na 33 základních školách. Toto písmo vyvolalo velké diskuze pedagogů, psychologů, grafologů a rodičovské veřejnosti. Nikdo z nás činných ve školství není proti inovacím, ale rychlost, s jakou bylo písmo uznáno, stojí za pozastavení. Možná by bylo vhodné zmínit, že pro ověření písma stačily pouhé dva roky, kdežto například podoba státní maturity není jasná ani po téměř 14 letech. Je k pousmání, že argumentem pro uznání tohoto písma jako alternativního ke klasické psací abecedě je důvod, že děti písmo baví. Ještě že je nezačala bavit třeba Morseova abeceda. Nyní vážně.

Jsou dvě věci, které stojí za posouzení. První je doba pilotování. Dva roky je velice krátká doba na to, aby někdo řekl, že toto písmo je alternativní možností, či nikoli. Písmo člověka se vyvíjí až do dospělosti. Mělo se tedy vyhodnocovat alespoň devět let, dokud první žáci a jejich rodiče nepoznají jeho přednosti při běžném užití písma než v hodinách psaní v prvních dvou třídách. Závěry a šetření by se měly průběžně konzultovat i s psychology a grafology. Navíc písmo CS je písmo, ke kterému běžně inklinuje přirozeným vývojem každý z nás při diktování nebo potřebě rychle si něco zapsat. Rychlost psaní a to, že se žák naučí dříve psát, jsou další důvody, proč se písmo zavádělo. Ale je třeba také pamatovat na přirozený psychický vývoj jedince a jeho projevy v písmu. Máme základní devítiletou docházku, tak proč stále více tlačit na urychlování výuky v rané školní docházce? Argument, že ulehčí psaní dysgrafikům a dyslektikům, není profesionální, protože příčiny těchto poruch učení se budou projevovat i při užívání písma CS. Navíc za dva roky se ani nemohlo ověřit, zda žákům se specifickými vzdělávacími potřebami vyhovuje. Druhou věcí jsou vynaložené finance za autorizaci písma. Ty se vyšplhají na mnoho milionů, což není v době, kdy je ve školství stále méně finančních prostředků, zrovna žádoucí. Navíc školy, které se rozhodnou jít cestou rozšířené nabídky písma pro své budoucí žáky, musí vynaložit velké peníze na školení pedagogů, učebnice, sešity a počítačové programy. Takže ani školy, ani rodiče žáků nebudou mít rovný přístup k volbě nového písma. Jenom doufejme, že nedojde k uznání práv jiného návrhu, např. písma tiskacího. 

Renata Petružálková

 

< zpět do čísla
banners/1598997600_uspesny-web_390x60.gif
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
1543878000_mikroskop.gif
1604012400_polar_125x125.jpg
linka-bezpeci_125x125.png
ucebnice
1599602400_okentes.gif
anketa
Pomůže Strategie 2030+ změnit školství k lepšímu?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
39%
34%
27%
janacek_2_240x100.jpg
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz