archiv
Učitelské noviny č. 02/2013
tisk článku

GYMNÁZIA PEČUJÍ O TALENTY, ALE ČASTO JEN NA PAPÍŘE

Gymnázia by z principu měla pečovat o nadané žáky více než jiné typy středních škol. Jenže teorie je jedna věc a praxe druhá. Podle analýz práce s nadanými i na gymnáziích trpí nesystematičností a nezkušeností učitelů. Výrazně lepší to snad ani být nemůže, vždyť 70 % učitelů ze základních a středních škol v jednom z průzkumů uvedlo, že se během své kariéry s mimořádně talentovaným žákem ani nesetkalo. Takže, co bychom vlastně chtěli!?

Právní předpisy samozřejmě školám všech typů ukládají jako povinnost vytvářet podmínky pro rozvoj talentů. Téma je ostatně rozepsáno prakticky ve všech školních vzdělávacích programech. Častokrát ale zůstává jen na papíře.

Ministerstvo školství už druhým rokem prostřednictvím programu excelence finančně podporuje středoškolské učitele, kteří se více věnují nadaným žákům, více do té míry, že jejich svěřenci dosáhnou předních pozice ve vybraných soutěžích. Loni si dvacet milionů korun vyčleněných na excelenci rozdělilo 291 středních škol, z nichž bylo 55 % gymnázií. Letos si stejnou částku mezi sebe rozdělí (a svým učitelům vyplatí) zhruba trojnásobek škol.

Jenže práce s nadanými nejsou jen soutěže. Jde o mnohem komplexnější věc, protože talenty se projevují různě (úředně může nadání potvrdit jen pedagogicko-psychologická poradna). Někteří se prosazují jako cílevědomé individuality, které běžná výuka i kolektiv žáků jen zbytečně zatěžují. Jsou autoritářští, nebo naopak své schopnosti ze strachu před okolím tají.

Školy mají k dispozici mnoho způsobů, jak nadané žáky podpořit: speciální třídou, zadáváním specifických úkolů, přeskokem do vyššího ročníku, vytvářením sofistikovanější nabídky volitelných předmětů či individuálním vzdělávacím plánem. Přesto pedagogové ani na gymnáziích, jak to UN potvrdil i předseda Asociace ředitelů gymnázií Jiří Kuhn, nemají práci s talenty, jejich identifikaci a následný rozvoj, zdaleka zažité.

Klíčový problém

Také ve dvou středočeských gymnáziích se pokoušejí podchytit nadané žáky. Cílem projektu je především vyškolit pedagogy pro práci s nadprůměrnými studenty a připravit půdu pro vědecko-výzkumný seminář v podobě volitelného předmětu.

Projekt vede Václav Liška, vedoucí katedry společenských věd Fakulty stavební ČVUT (o něm samém více na str. 2), a jeho partnery jsou Gymnázium J. A. Komenského v Novém Strašecí a Gymnázium F. Palackého v Neratovicích.

Impulzem k sepsání projektu byl podle V. Lišky neutěšený stav podpory talentovaných středoškoláků, s jehož důsledky se posléze musejí potýkat vysoké školy.

„Českou společnost v minulosti vždycky vedly silné osobnosti z politiky, techniky či kultury. Když dnes nebudeme takové kvalitní lidi vyhledávat a pečovat o ně, buď je najde v globálním konkurenčním prostředí někdo jiný, nebo o jejich talent přijdeme úplně,“ uvedl V. Liška.

Podle jeho slov se talentovaní žáci najdou na každém gymnáziu, v každé škole.

„Dnes je běžné přizpůsobovat výuku a vytvářet například individuální studijní plány pro sportovně nadané žáky či děti s různým hendikepem. To je samozřejmě v pořádku. Na druhé straně ale stejná intenzita péče není věnována těm, kteří projevují výjimečné předpoklady pro nějaký obor. Snad každý dobrý pedagog by měl být schopen identifikovat nadané žáky ve své třídě. Ne vždy mu ale zbývá čas a prostor se nadanému žákovi věnovat, rozvíjet jeho schopnosti a talent, vhodně ho motivovat a především – nebránit mu v rychlejším studijním tempu. Nadaný student potom bývá zpravidla vyučován v hlavním proudu s ostatními, průměrnými studenty, aniž by jeho schopnosti byly využity či usměrněny,“ upozornil V. Liška.

Před čtyřmi roky se problematice nadaných studentů věnovala i Česká školní inspekce a konstatovala více méně totéž co V. Liška – podpora a vzdělávání nadaných studentů jsou velice nesystematické a nejčastěji orientované pouze na zapojování studentů do školních soutěží a olympiád. Podle vyjádření inspekce převládá ve školách bezradnost, někdy i nezájem a neochota vyplývající z kontrastu mezi podmínkami společného vzdělávání všech studentů a potřebou speciálního vzdělávání studentů nadaných.

„To je onen klíčový problém. Copak je možné v české vzdělávací soustavě najít finanční prostředky na mentory anebo asistenty pro nadané studenty? Náš projekt vede školy mimo jiné k tomu, aby se takovým jedincům někdo věnoval nad rámec běžného studia, aby se jim usnadnil start i na univerzitě. Dost často se stává, že si dítě na střední škole zvykne, že ho okolí bere jako výjimečné, a najednou přijde do jiného kolektivu, kde je podobně výjimečných víc, a může vzniknout problém,“ poznamenal vedoucí V. Liška.

Přípravka mladých vědců

Projekt pod názvem „Příprava pedagogů na středních školách pro práci s nadanými studenty“ má, jak už bylo řečeno, připravit obsah volitelného předmětu „Vědecko-výzkumný seminář“, a to pro studenty třetího ročníku (popřípadě septimy).

„Studenti, kteří budou vytipováni, se v rámci tohoto předmětu dostanou na pracoviště univerzit a akademie věd, kde se seznámí s vědeckými postupy a naučí se lépe komunikovat a prezentovat sebe a výsledky své práce.“

Seminář by měl být podle V. Lišky organizován do tematicky různých bloků. Jednou by se studenti zabývali vědeckou „přípravkou“, jako jsou zásady psaní soutěžních, maturitních či seminárních prací, problematika citací, ale také umění prezentace i rétoriky. Podruhé by tématem mohly být například moderní metody zkoumání v archeologii a využití digitální fotografie pro vědecké účely. Zkrátka, schopnosti studentů by měly být rozvíjeny v oblastech, které tak či onak souvisejí s vědeckou prací. V semináři by se proto měli najít studenti rozmanitého nadání.

„V první fázi projektu věnujeme pozornost přípravě pedagogů a příslušných metodických materiálů pro jednotlivé bloky výuky. To je podstatné. Vím, jak klíčovou roli hraje školitel – docent, profesor – pro studenta v doktorském studijním programu na univerzitě. Úplně stejné je to s významem středoškolského učitele, který připravuje studenta třeba na matematickou olympiádu či hudební soutěž. Učitel musí umět řešit i problémy, které se V souvislosti s nadáním jeho studenta objevují – třeba složitější sociální integraci v třídním kolektivu.

Specifickou oblastí je samozřejmě otázka rozpoznávání talentu a projevů nadání. Ne každý, kdo nevítězí v olympiádách, je netalentovaný, a ne každý nadaný jedinec touží po tom projevovat své mimořádné schopnosti ve studentských soutěžích či získáváním nadprůměrných známek. Platí ale, že rodina a pedagog by měli být schopni ty opravdu mimořádné identifikovat. V projektu při vytipovávání vhodných studentů využijeme jednak zkušenosti samotných učitelů, jednak výsledky testování, které připravujeme s kolegy z Univerzity Karlovy.

Vybraní pedagogové absolvují pro tyto účely již akreditovaný kurz, který představuje v podstatě jeden blok z vědecko-výzkumného semináře věnovaný prezentaci moderních vědeckých metod, práci v terénu i dokumentaci získaných vědeckých poznatků v archeologii pomocí digitální fotografie. Součástí kurzu je i metodická příručka,“ dodal V. Liška.

Druhá část projektu, tedy samotné zavedení semináře do výuky, se zatím připravuje. Pokud půjde vše hladce a evropský projekt projde teď v lednu schvalovací procedurou, pilotáž by mohla odstartovat v obou gymnáziích už letos v září.

Na projekt ČVUT jsme pyšní

Gymnázium J. A. Komenského v Novém Strašecí je školou s pětapadesátiletou tradicí, která nabízí čtyřletý obor ve dvou paralelkách pro každý ročník. Gymnázium si získalo renomé díky svému individuálnímu přístupu ke studentům, a tak není divu, že projekt V. Lišky právě tady padl na úrodnou půdu.

„Na základě diagnostiky, především testové, nadané žáky vybereme a budeme s nimi dál pracovat, abychom je ideálně připravili ke studiu na vysoké škole. Rádi bychom poté studenty sledovali dál – to, jak jsou úspěšní ve studiu,“ řekl UN ředitel gymnázia Richard Spiegl.

Přiznal, že vybrat vhodné děti bude velice obtížné.

„Nesmírně záleží na složení přijatých žáků, které se samozřejmě rok od roku mění. Přísná přijímací kritéria nezavádíme, protože se snažíme naplnit třídy demografickému propadu navzdory – to ale neznamená, že bychom si nevybírali nejlepší,“ konstatoval.

Přínos projektu prý bude pro školu značný.

„Učitelé obecně nemají dostatek teoretických i praktických zkušeností pro práci s nadanými, jindy jim zase chybí čas. Projekt je pro nás příležitost, jak se zaměřit na chytré a šikovné žáky, o nichž jsme si běžně říkali, ti jsou v pohodě, ti vše zvládnou, proto žádnou zvláštní péči nepotřebují. Skutečnost je ale jiná. Nelze podporovat jen ty slabší, pomocnou ruku velmi často potřebují i nadaní,“ dodal R. Spiegl.

Pomoc by měla být systémovější

O komentář na závěr jsme požádali J. Kuhna, který je ředitelem Gymnázia v Nymburce, a jak už bylo řečeno, také šéfem Asociace ředitelů gymnázií. Podle něj se už jaksi automaticky předpokládá, že na gymnázia jdou z příslušného populačního ročníku opravdu jen ti nejnadanější, což je prý z drtivé většiny pravda. Jak ale s nimi pak dál gymnázia pracují, to je individuální. Proto spíš než za celou asociaci bude mluvit za sebe nebo za některá gymnázia ve Středočeském kraji, s nimiž také spolupracuje.

„Se třemi dalšími středočeskými gymnázii jsme požádali o evropský projekt, který je právě o práci s talentovanými dětmi. Jeho jádro spočívá v tom, že kaž­dá ze škol by podpořila ve formě týdenních soustředění talenty v jednom z přírodovědných předmětů: matematice, fyzice, biologii nebo chemii. Narazili jsme ale na zásadní problém – Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost je zaměřen zejména na vyrovnávání hendikepů. O podpoře talentovaných jako cílové skupině dětí, která má také svoje specifické problémy, třeba s komunikací, prosadit se, obhájit svou inteligenci atd., je v něm sotva jedna věta. Jsme zvědaví, jak uspějeme. Snažíme se, jak to jde. Bohužel nějakou plošnou podporu ze strany státu nevidím. Společnost kvůli tomu přichází o obrovskou devízu, protože cílenou podporou opravdových špiček, kterých je v populaci kolem dvou tří procent, by snáze získal třeba vědce do základního výzkumu. Na úrovni vysoké školy to už docela funguje, ale to je už pro řadu talentů pozdě,“ uvedl J. Kuhn.
Petr Husník

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz