archiv
Učitelské noviny č. 21/2012
tisk článku

PRVNÍ ŠKOLA ZŘIZOVANÁ SVAZKEM OBCÍ

Když se v roce 2004 objevil ve školském zákoně poprvé termín školská právnická osoba, mluvilo se v kuloárech o tom, že to bude spíš záležitost středních škol. Koho napadlo, že už k ní má nakročeno jedna vesnická základní škola? Pár kilometrů od Karlových Varů byl rok předtím založen Region Karlovarský venkov sdružující tři obce – Otovice, Sadov a Hájek. Právě tento svazek obcí se stal jako první v republice zřizovatelem školské právnické osoby, která sdružila dvě prvostupňové základní školy a tři školy mateřské. Dodnes našel jen jediného nástupce – ZŠ a MŠ Údolí Desné. Ekonomická situace teď nahrává tomu, že by nástupců mohlo být časem víc.

Dnes má svazek Karlovarský venkov stále tři mateřské a dvě základní školy, ta v Otovicích se ale rozrostla o 2. stupeň. Ve všech školních budovách je celkem 220 žáků navštěvujících základní školu a 70 dětí v mateřinkách. I s 12 nepedagogickými pracovníky zde působí 44 zaměstnanců. Ředitelkou je JIŘINA KLÍROVÁ, energická manažerka otevřená netradičním přístupům. Iniciátor a hybná páka v jedné osobě. Právě ona může za to, že tady škola v této podobě vznikla. Je místní, v Otovicích chodila do mateřské i do základní školy; tam ovšem jen dva roky, pak už děti musely dojíždět do Karlových Varů. V roce 1975 tu byla škola úplně zrušena. Když v roce 1999 hledali ředitelku pro málotřídku v sousedním Sadově, přihlásila se a uspěla. Mohla tu v relativním klidu působit dodnes. Jenže to by musela mít úplně jiné vlastnosti.

Z historie školy

Co přiměje ředitelku malé vesnické školy, aby začala uvažovat o tak výrazné proměně?

„Touha obnovit v Otovicích základní školu a zároveň skutečnost, že demografická křivka začala klesat. Obava, že se samostatná zařízení nemusejí udržet při životě, byla docela reálná. Podařilo se mi přesvědčit o své vizi otovickou starostku i tehdejšího starostu Sadova, bez toho by dnešní škola neexistovala.“

Napřed se sloučily školy v Sadově a v Otovicích, Hájek se připojil až později. K otovické mateřince přibyly třídy 1. stupně základní školy. V roce 2003 se J. Klírová sešla se starosty Otovic, Sadova a Hájku, aby debatovali o perspektivách školy. Vysvětlovala jim, že budoucnost bude jednou patřit svazkům obcí, že by bylo dobré, kdyby školu zřizovalo sdružení starostů. Zdejší svazek obcí tak byl vlastně založen za účelem podpory školy. Dnes už obce společně hospodaří.

„Dost odvahy bylo zapotřebí, když jsme se rozhodli rozšířit otovickou školu o 2. stupeň. Budovu jsme měli, ale všechny prostory nebyly připravené. Na půdě jsme rok po roce zřizovali další třídu. Ještě jsem se dost dobře nevyznala v legislativě, takže jsme školu budovali tak trochu na hraně zákona. Kontroly se tu střídaly jedna za druhou, pořád jsem byla s vyhláškami na štíru. Měla jsem štěstí, že na mé straně stál starosta a taky rodiče ze Sadova. Přáli si, aby děti nemusely dojíždět na 2. stupeň do města, ale měly k dispozici plně organizovanou školu v místě. Ten kousek do Otovic byli ochotni děti vozit.“

Prosadit myšlenku v obci, kde základní škola několik let nebyla a předtím vždycky jen prvostupňová, nebylo snadné. Ředitelka věděla, že z ekonomického hlediska samostatný 1. stupeň dlouho neudrží. Leckteří místní by radši vozili děti do Varů. Představa, že městská škola je a priori kvalitnější než venkovská, je bohužel příliš hluboko zakořeněná, a nejen tady.

„Bylo to rušné období, ale nepříznivým tlakům jsme odolali. V roce 2006 se sdružení přetransformovalo na svazkovou školu.“

Jednání se zřizovatelem

Vztahy mezi školou a obcí nejsou vždycky ideální. Každé volby znamenají pro ředitele velký otazník. Jak se jedná ředitelce školy zřizované svazkem tří obcí?

„O určitých věcech rozhoduje přímo rada starostů, svolává ji předseda svazku Josef Hrubý, bývalý místostarosta a současný zastupitel Otovic. Se školou spolupracuje od samého začátku, ví, o co nám jde a proč. To je pro vzájemné kontakty velice důležité. Pro tento účel může být zřízena samostatná instituce, která má školu na starosti, ale v našich podmínkách stačí jeden člověk. Starostové projednávají výroční zprávu školy i její strategický plán. Rozhodnou, co je na které škole momentálně prioritou,“ přiznává J. Klírová. Když ale potřebuje pomoc v některém z odloučených pracovišť, obrátí se přímo na příslušnou obec. „Je to nejrychlejší a nejúčinnější postup. Na začátku jsem musela ve všech obcích trpělivě vysvětlovat, o co nám jde, získat zastupitele pro záměry školy. I když to nebylo vždycky snadné, dnes už je souhra velká.“

Svazek obcí sdružuje prostředky na společné aktivity, největší položkou v jejich rozpočtu jsou peníze na provoz školy.

„Velké plus je, že se prostředky dají sdružit. O škole se uvažuje jako o celku, ale účetně financování pro střediska v jednotlivých obcích oddělujeme, aby starostové věděli, co se s jejich penězi děje. Taky se stane, že potřebuji financemi z jedné obce podpořit určitou investici v sousední. Není to problém, ale vždycky se předem s příslušným starostou domluvím. Z ekonomického pohledu jsme levná škola. Máme téměř stoprocentní naplněnost, prostory jsou využity efektivně. Díky tomu stačí, aby nám obce dávaly na žáka 6000 Kč, což je o polovinu méně, než by musely platit za žáky například v Karlových Varech.

Opravdu sloučení = úspora?

Diskuze na toto téma se rozvíjely hlavně v době, kdy některé obce začaly houfně slučovat mateřské školy. Často se ukázalo, že jedinou úsporou byly platy ředitelek.

„Když dobře promyslíte ekonomiku provozu, opravdu ušetříte. Ekonomika týkající se personálu vidět není, ale na věc se musíte podívat z jiné stránky. Ředitel by měl ve škole fungovat jako manažer ve firmě. Jeho práce je náročná, ať řídí malou, nebo velkou školu. Je neefektivní, když je v každé školičce člověk zatížený takovou spoustou práce. Jestliže mám fungovat jako manažer, pak nemůžu učit 13 a víc hodin týdně. Ano můžu být upachtěná ředitelka na malém zařízení, která má hlavu z toho, že musí být kvalitní učitelkou i ředitelkou. Ale to přece není trend! Po 12 letech ve funkci vím, že umím učit, ale vyprofilovala jsem se v dobrého manažera. Tu pozici ctím víc. Dnes mám za sebou tým, který jsem naučila spoustu věcí, tým pracuje a já ho řídím. Jsme sice malá, ale hodně aktivní škola. Spolupracujeme s výzkumným ústavem, s ministerstvem školství, podílíme se na revizi RVP ZV, v pedagogickém sboru máme lektory. Dobrovolně učím osm hodin týdně matematiku v 8. a 9.ročníku. Ale příští rok si svůj úvazek snížím na 6 hodin.“

Udržely by se školy, kdyby zůstaly v původním režimu?

„V roce 2000 rozhodně ne. Dneska jsou všechny naplněné, máme důvěru zřizovatele i rodičů. Důkazem je i to, že z mateřských škol přicházejí téměř všechny děti do základní školy v Sadově nebo Otovicích. Po 5. ročníku odchází jinam opravdu jen minimum žáků. V Hájku otevíráme další třídu mateřské školy.“

Chvilka otázek a odpovědí

Jak počítáte průměrný počet žáků na třídu?

„Normativ je stanovený na každé zařízení, základka a mateřinka zvlášť. Výhoda je, že současná legislativa dovoluje, aby odloučená pracoviště dotoval stát, nemusejí to financovat obce.“

Kdyby vešel v platnost návrh MŠMT na financování regionálního školství s průměrným počtem 24 žáků na třídu, jak byste dopadli?

„Nevím, možná při 22 dětech na třídu… Máme třídy hodně rozdílně naplněné. Někde je dětí 30, jinde 11. Ale kaž­dý normativ, který zajistí, aby v jedné třídě nebylo 32 dětí, je správný. Měl by zohlednit také strukturu školy. Ta naše má tři budovy ve třech obcích, musíme počítat s přejezdy pro školníka, vedoucí školní jídelny, pro vedení školy. Cestovné je jediné, co obec do financování personálu vkládá.“

Školník je v každé budově?

„Ne, na něco si najímáme firmy, také obce mají své údržbáře ochotné nám pomoci. Vedeme lidi k odpovědnosti za budovu. Všichni se starají o to, aby vše fungovalo a nic se neničilo.“

Děti jezdí do školy autobusem?

„Obecní linka má právě za sebou rekonstrukci, jezdí ráno v 7.00 ze Stráně přes Hájek, projede všechny vesničky okolo, až do Otovic. Na provoz se obce složily, rády by linku zařadily do základní dopravní obslužnosti jako školní autobus. Ještě počítáme se zřízením odpolední linky, která bude po 15.00 k dispozici hlavně žákům 2. stupně, kteří mají odpolední vyučování. V Otovicích je nejen družina, ale i školní klub, knihovna, nově středisko volného času.“

To také financuje svazek obcí?

„Jako školská právnická osoba máme jiné financování. Provoz hradí svazek, platy zaměstnanců kraj. Co si vymyslíme navíc, musíme také sami zaplatit z peněz, které dostáváme na platy. Souhra mezi ředitelkou a ekonomkou musí být proto stoprocentní. A my máme výbornou ekonomku a účetní v jedné osobě. Protože stále ještě jsme jediná škola tohoto typu v kraji, musela se naše ekonomka domlouvat s krajskou. Vůbec mezi školou a krajem musí být velice úzká spolupráce.“

Rada pro eventuální následovníky

Současná ekonomická situace školského rezortu, ale i obcí naznačuje, že časem by se svazkových škol mohlo objevit víc. Co by si měli potenciální následovníci ohlídat?

„Hlavně přístup ke sloučení škol v jeden celek. Nic se nesmí lámat přes koleno,“ tvrdí rozhodně J. Klírová. Zásadním předpokladem úspěchu je shoda všech zainteresovaných. Lidé se musejí domluvit na určitých normách – nejen zřizovatel a management školy, ale i pracovníci jednotlivých škol. Časem se budou muset dohodnout například na zastřešující podobě ŠVP, ale těch věcí je mnohem víc. Musejí mít také dost trpělivosti, protože nějakou dobu, minimálně čtyři pět let, potrvá, než se všechno sladí. Problém představuje i samotná transformace. Škola se musí zrušit a udělat nová, ale musí vzniknout v nových vazbách. Nejtěžší jsou ty ekonomické, i proto, že je překlápíte v průběhu školního roku z prosince na leden.

U nás je dobrá spolupráce také proto, že o sobě navzájem hodně víme. Jako členka kontrolního výboru zastupitelstva vidím do obecních problémů, snažím se nepřeceňovat zájmy školy. Někdy to jde těžko. Ale svazek obcí je jedna z cest jak udržet školu v místě. Obec o to ovšem musí stát. Pokud má zájem, aby se do ní přistěhovaly mladé rodiny s dětmi, pak je škola nezbytná.“

Zastupitelé o škole

Předseda svazku obcí Karlovarský venkov JOSEF HRUBÝ stál u vzniku školy od samého začátku. Jako člověk, který má na starosti kontakty mezi školou a starosty jednotlivých obcí, je pro vzájemné vztahy klíčovou osobností.

„Nejtěžší byl začátek, když jsme museli přesvědčit lidi, že taková škola bude pro všechny výhodná. Nikdo s tím neměl zkušenosti, nikdo nás taky nechtěl následovat. Báli se neznámého. Obavy byly i u nás. Utáhneme svazkovou školu ekonomicky? Bude mít dost žáků? Než si místní na školu zvykli, dojížděli do Otovic také žáci z okolí, často z Varů, většinou na doporučení PPP. Škola byla totiž od začátku nastavená na podporu hendikepovaných dětí. Založili jsme otovické noviny, v kterých jsme vysvětlovali naše záměry. Jsem rád, že jsme uspěli,“

Místostarosta Sadova LADISLAV LUDVÍK se právě přišel podívat, co sadovská škola potřebuje. „Jsme rádi, že ji máme. Dětí je pořád víc, je dobře, že mohou po 5. ročníku pokračovat v Otovicích. Hodně spolupracujeme. Sadovskou školu jsme zrenovovali, na půdě vznikly prostory pro družinu, přípravnou třídu a mimoškolní aktivity. Máme také nové hřiště pro školu i školku. Svazek funguje dobře, škola nás sbližuje, víc si rozumíme.“

„Škola je pro obec určitě přínos,“ říká starostka Otovic STEFANA ŠVECOVÁ. „Budova slouží svému původnímu účelu. Maminky mohou umístit děti do mateřské školy a jít do práce, starší děti nemusejí jezdit do školy do města. I kdyby v některé obci počet školáků poklesl, zůstanou mezi kamarády, protože se jen přemístí o pár kilometrů dál. Se školou jsem spokojena jako starostka i jako matka, chodí tam i moje dítě. Přístup učitelů k žákům je velmi dobrý, s vedením školy komunikujeme bez problémů. Oceňuji i to, že se škola věnuje dětem s různými zdravotními i vzdělávacími poruchami. Podle mého názoru je třeba školu v obci podporovat.“

„Než se škola dostala do dnešní podoby, užili jsme si své,“ vzpomínala ředitelka J. Klírová. „Všechno se dělalo na koleně – od ŠVP po postupné vybudování tříd. Neustále probíhaly změny – výukové, organizační, materiální. Až poslední dva roky jsme v pohodě.“

Zastupitelé i pedagogové jsou přesvědčeni, že úsilí se vyplatilo.
Jaroslava Štefflová

< zpět do čísla
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
1543878000_mikroskop.gif
1604012400_polar_125x125.jpg
ucebnice
polartraver.jpg
anketa
Měl by stát zavést minimální laťku úspěšnosti u jednotných přijímacích zkoušek na SŠ?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
37%
32%
31%
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2021 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz
Eğer isterseniz harika seks, sesli şişli escort söyler zorunda olacak. Her insan ve her cinsel ilişki farklıdır, En uzun süredir devam eden seks ve ilişki şişli escor ev sahipliği yapan, Taksim en şehvetli vücutlara taksim escort sahip en güzel ve en seksi telekızları bulun. Kişisel fantezinizi yaşamak istiyorsanız, profesyonel bir telekız ideal bir ortaktır. ​Kalbinizde hala gençseniz ve istanbul escort güzel bir bayan arkadaş arıyorsanız, beşiktaş escort gününüzü güzelleştirmek için seksi eskort istanbul kızlarımız tarafından alın. Mecidiyeköy escort model sitesi, beylikdüzü escort bayanları ve eskort modelleri online web sitesi. Gecelik veya saatlik escort bayanlara 7/24 sitemizden ulaşabilirsiniz. taksim escort model sitesi, mecidiyeköy escort bayanları ve eskort modelleri online web sitesi. Gecelik veya saatlik escort bayanlara 7/24 sitemizden ulaşabilirsiniz. Escort bayanları bulabileceğiniz mecidiyeköy escort web sitemiz istanbul escort. Web sitesinde mecidiyeköy escort bayanlar yer almaktadır. Erotik Shop - sex shop Oyuncak Mağazası sex shop erotik seks oyuncakları sitesi olan nokta shop, lisanslı markaları ile cinsel sağlık ürünleriyle hizmetinizde. en uygun fiyat erotik shop ürünler sex shop mağazası www.noktashop.org şişli escort bursa escort istanbul escort taksim escort ortaköy escort beşiktaş escort bebek escort mecidiyeköy escort beylikdüzü escort sex shop sex shop sex shop sex shop sex shop sex shop sex shop sex shop fethiye sex shop