archiv
Učitelské noviny č. 25/2010
tisk článku

NEZAMĚSTNANOST ČERSTVÝCH ABSOLVENTŮ ŠKOL KE KONCI DUBNA 2010

 

Od podzimu 2008 se v české ekonomice projevuje celosvětová hospodářská krize, která měla dopad i na domácí trh práce. Počet pracovních míst v ekonomice se v důsledku recese výrazně snížil a rostla celková nezaměstnanost. To se projevilo i v nezaměstnanosti absolventů jednotlivých skupin oborů v dubnu a září 2009 a ještě vyšší byly počty nezaměstnaných absolventů v dubnu 2010 u všech skupin oborů (kromě několika s nízkým počtem absolventů).  
Recesí postižený trh práce nebyl schopen dostatečně rychle absorbovat absolventy z roku 2008 a počet mladých nezaměstnaných byl v dubnu 2009 jen o málo nižší než v září předchozího roku. Od června 2009 začala na trh práce proudit nová vlna absolventů, hledajících uplatnění. Vzhledem k trvající recesi považoval tehdy NÚOV za důležité připravit stručnou zprávu, přinášející míru nezaměstnanosti absolventů škol v prvním roce po úspěšném ukončení studia (čili zkráceně – čerstvých absolventů)dle skupin oborů vzdělání a její meziroční porovnání. Podrobnější, každoročně zpracovávaná studie Nezaměstnanost absolventů středních a vyšších odborných škol (o rozsahu přibližně 60 stran) bude vydána jako obvykle v říjnu 2010.
Celkový počet nezaměstnaných mladistvých a absolventů, kteří úspěšně ukončili studium v posledních dvou letech, měsíční hodnoty
 
Pramen: Data - Portál MPSV, statistiky nezaměstnanosti, absolventi a mladiství celkem (tj. do 2 let od úspěšného ukončení studia), zpracování NÚOV.
Obrázek, převzatý z poslední publikace[1] a doplněný o nová data, ukazuje pro krizové období jednak prognózovaný průběh (tak mohl vývoj vypadat podle každoročního průběhu absorpce v předchozích letech), jednak skutečnost ukazující nárůst počtu nezaměstnaných absolventů. Poslední údaje ukazují prudký nárůst počtu nezaměstnaných absolventů s příchodem nové vlny absolventů v létě 2009. Na druhou stranu je možno konstatovat, že situace v roce 2005 byla ještě nepříznivější a rozhodující pro postavení absolventů bude průběh absorpce v následujícím období. Varující je ale skutečnost, že mezi zářím a dubnem 2010 klesaly počty nezaměstnaných absolventů oproti předchozím letům jen nepatrně a počty volných pracovních míst v ekonomice jsou velmi nízké – k 30. dubnu 2010 jich bylo evidováno 32 913 (z toho pro absolventy a mladistvé jen 4 537).
 
Počty nezaměstnaných čerstvých absolventů
Podkladem pro zpracování následujících částí této zprávy jsou údaje o počtech absolventů škol, kteří ukončili studium v uplynulých dvanácti měsících před okamžikem zjišťování a byli evidováni u úřadů práce k 30. dubnu příslušného roku (zdroj Portál MPSV – pololetní statistiky absolventů). Míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů je počítána jako podíl těchto nezaměstnaných absolventů na počtu absolventů z června 2009 (zdroj ÚIV – Ústav pro informace ve vzdělávání).
K 30. dubnu 2010 bylo evidováno 14 335 nezaměstnaných čerstvých absolventů středoškolského studia a 462 absolventů VOŠ. Z porovnání dubnových hodnot za poslední tři roky je patrné, že se postavení čerstvých absolventů na trhu práce zhoršuje. Nepříznivý vývoj, zejména u absolventů s výučním listem, je z grafu jasně patrný. 
Vývoj počtu nezaměstnaných čerstvých absolventů v období hospodářské krize
 
Pramen: Data - Portál MPSV, Nezaměstnanost, pololetní statistiky absolventů, „čerství“ absolventi .
 
Zatímco u čerstvě vyučených vylétla nezaměstnanost výrazně v dubnu 2009, čili v období krátce po nástupu krize, meziroční vývoj během uplynulého roku již nebyl tak dramatický. (Počty nezaměstnaných čerstvých vyučených meziročně stouply nejprve o 81 %, pak ještě o 34 %.) U absolventů nástavbového studia po vyučení a u absolventů středního vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem byl průběh odlišný, v prvním roce se počet evidovaných nezaměstnaných čerstvých absolventů zvýšil o 48%, v dalším období pak více. Nezaměstnaných vyučených i absolventů nástaveb je nyní evidováno 2,4krát tolik co v dubnu 2008, kdy se nezaměstnanost díky tehdejšímu několikaletému období ekonomické prosperity dostala na své dlouhodobé minimum.
Počty nezaměstnaných čerstvých absolventů se středním odborným vzděláním s maturitní zkouškou (bez odb. výcviku) narůstaly mírněji, o 38 %, a následně ještě o 34 %. Potíže při hledání pracovního uplatnění měli v uplynulém roce i nezaměstnaní gymnazisté, kterých je evidováno o 20 % víc než v předchozích letech.
Nejmenší zhoršení situace je v nezaměstnanosti čerstvých absolventů VOŠ, jichž bylo v dubnu 2010 úřady práce evidováno pouze o 13 % více než v předchozím roce.
 
Míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů dle kategorií vzdělání a skupin oborů
Míra nezaměstnanosti absolventů se středním vzděláním s výučním listem (kategorie E+H) a maturantů z oborů kategorie L (maturitní obory s praktickým výcvikem a nástavbové studium po vyučení) se v dubnu 2010 blíží dvacetiprocentní hranici (19,4 %). Oproti loňskému dubnu je to nárůst o 6 procentních bodů u vyučených a 7,5 procentních bodů u maturitních oborů kategorie L. Znamená to, že z těchto absolventů byl každý pátý v dubnu 2010 bez pracovního uplatnění.
Absolventi středního vzdělání s maturitní zkouškou bez praktického výcviku (obory kategorie M) měli míru nezaměstnanosti „pouze“ 10,6 %, absolventi gymnázií (kategorie K) 3,0 %. Je však nutno podotknout, že značná část absolventů odborného vzdělávání po maturitě pokračuje ve studiu, z gymnazistů téměř všichni, ať už na veřejné nebo soukromé vysoké škole nebo na VOŠ.  
Míra nezaměstnanosti absolventů VOŠ (bez konzervatoří) byla oproti loňsku o dva procentní body vyšší, dosáhla 8,9 %.
Tabulka: Přehled o nezaměstnanosti čerstvých absolventů, duben 2010
 
Sledování meziročních změn počtů nezaměstnaných absolventů jednotlivých skupin oborů vzdělání v rámci určité kategorie provádíme v této zprávě jen u skupin oborů s větším počtem absolventů (alespoň v řádu několika stovek). Podrobně zpracované údaje budou k dispozici v říjnu ve studii a pro jednotlivé obory vzdělání na www.infoabsolvent.cz.
Nezaměstnanost  absolventů, kteří dosáhli středního vzdělání s výučním listem (E + H)
Rozpětí hodnot míry nezaměstnanosti nejpočetnějších skupin absolventů středního vzdělání s výučním listem je menší než u oborů maturitních. Nejnižší míru nezaměstnanosti mají vyučení v oborech skupin 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika a 23 Strojírenství a strojírenská výroba.
Nezaměstnaností byli podle dubnových hodnot velmi výrazně postiženi čerstvě vyučení v oborech skupin 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie a 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus. Stavebnictví všeobecně sice patří i navzdory krizi k odvětvím, v nichž zkušení řemeslníci nalézají uplatnění relativně snadno, ale čerstvé absolventy znevýhodňuje nedostatek praxe.
Porovnání míry nezaměstnanosti absolventů středního vzdělání s výučním listem dle skupin oborů vzdělání
 
Nezaměstnanost absolventů, kteří dosáhli středního vzdělání s výučním
listem (E + H), duben 2010, řazeno podle meziročního nárůstu
 
V grafu i tabulce nejsou zobrazeny skupiny oborů vzdělání s počtem absolventů nižším než 400.
Abs - počet absolventů ze školních výkazů za rok 2009,
NZabs-čerst - nezaměstnaní absolventi, kteří ukončili studium v posledních 12 měsících (tj. po 1. 5. 2009),
mNZ - míra nezaměstnanosti (podíl NZabs-čerst a Abs),  
mNZ meziroční nárůst - rozdíl v míře nezaměstnanosti z dubna 2010 oproti dubnu 2009.                                            
Pramen: Portál MPSV, Nezaměstnanost, pololetní statistiky absolventů, „čerství“ absolventi
Nezaměstnanost  absolventů, kteří dosáhli středního vzdělání s maturitou a odborným výcvikem (L/0) a v rámci nástavbového studia po vyučení (L/5)
Vedle vysoké míry nezaměstnanosti ve skupině 69 Osobní a provozní služby začíná být problematické hledání uplatnění i pro absolventy nástavbového studia v oborech 64 Podnikání v oborech, v odvětvích, která je i co do počtu absolventů nejvýznamnější skupinou této kategorie vzdělání. Každý pátý absolvent byl v dubnu 2010 bez pracovního uplatnění.
Porovnání míry nezaměstnanosti absolventů středního vzdělání s maturitní zkouškou v oborech kategorie L dle skupin oborů vzdělání
 
V grafu nejsou zobrazeny skupiny oborů vzdělání s počtem absolventů nižším než 400.
Velký počet absolventů produkuje také skupina 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika a 23 Strojírenství a strojírenská výroba, jejichž míra nezaměstnanosti patří k nejnižším a oproti loňskému dubnu také nejméně stoupla.
Následující tabulka ukazuje, že k nejvyššímu nárůstu míry nezaměstnanosti čerstvých absolventů oproti loňsku došlo u skupiny 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus, která má v této kategorii pouze gastronomické obory, nejnižší nárůst je u skupiny 23 Strojírenství a strojírenská výroba, která vykazuje i nejnižší míru nezaměstnanosti.
Tabulka: Nezaměstnanost absolventů, kteří dosáhli středního vzdělání s maturitou a odborným výcvikem (L/0) a v rámci nástavbového studia po vyučení (L/5), řazeno podle meziročního nárůstu
 
Nezaměstnanost absolventů, kteří dosáhli odborného středního vzdělání s maturitní zkouškou (M)
V této kategorii vzdělání je rozpětí hodnot míry nezaměstnanosti dle skupin oborů vzdělání velmi široké, od 5,5 % ve Zdravotnictví po 16,2 % v Zemědělství a lesnictví.
Nejvyšší míra nezaměstnanosti a zároveň její nejvyšší meziroční nárůst nastal u již zmíněné skupiny 41 Zemědělství a lesnictví. Vysokou míru nezaměstnanosti vykazují obory zaměřené převážně na management, které jsou vyučovány ve skupině 64 Podnikání v oborech, v odvětvích.
Nejnižší hodnoty míry nezaměstnanosti vykazují skupina 53 Zdravotnictví a dále také skupina 78 Obecně odborná příprava (obory lyceí), jejichž absolventi většinou pokračují ve studiu na vyšších odborných nebo vysokých školách.
Navzdory krizi ani v letošním roce míra nezaměstnanosti čerstvé vlny absolventů skupiny 63 Ekonomika a administrativa nepřekročila průměr za kategorii, přestože se často ozývají názory, že trh práce je již poměrně nasycen (až přesycen) absolventy ekonomických oborů s maturitou. Tyto názory vycházejí ze skutečnosti, že nejvyšší počet nezaměstnaných absolventů je z této skupiny, to je však dáno tím, že jsou v této skupině i nejvyšší počty absolventů, takže v hodnotě míry nezaměstnanosti je situace těchto absolventů příznivá.
Zatímco v kategorii učebních oborů (E+H) a u maturitních oborů kategorie L byla míra nezaměstnanosti absolventů strojírenských a elektrotechnických oborů pod průměrem za kategorii, v rámci kategorie M patří tyto skupiny k těm s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti. Tento fakt ale nelze považovat za signál horší uplatnitelnosti na trhu práce, protože průměrná míra nezaměstnanosti absolventů oborů kategorie M vychází nižší díky širokému rozpětí hodnot za jednotlivé skupiny oborů. Míra nezaměstnanosti absolventů strojírenských a elektrotechnických oborů kategorie M je zhruba o 4 procentní body nižší než u zmiňovaných vyučených a maturantů v kategorii L.
Porovnání míry nezaměstnanosti absolventů středního vzdělání s maturitní zkouškou v oborech kategorie M dle skupin oborů vzdělání
 
V grafu nejsou zobrazeny skupiny oborů vzdělání s počtem absolventů nižším než 1000.
Nejvíce absolventů produkují obory Technické lyceum a Ekonomické lyceum, jejich míra nezaměstnanosti je blízká průměru (technické lyceum 6,7 %, ekonomické 5,2 %). Nejnižší míru nezaměstnanosti v rámci této skupiny oborů mají absolventi pedagogických lyceí (pouze 0,6 %). Nejvyšší je u malé skupiny absolventů oborů rodinných škol (17,0 %) a Waldorfského lycea (14,8 %).
Nezaměstnanost absolventů, kteří dosáhli odborného středního vzdělání s maturitní zkouškou (M), duben 2010, řazeno podle meziročního nárůstu
 
Nezaměstnanost absolventů, kteří dosáhli středního vzdělání s maturitní zkouškou v gymnaziálním vzdělávání (K)
Míra nezaměstnanosti absolventů gymnaziálních oborů je tradičně velice nízká, což je způsobeno především tím, že valná většina absolventů pokračuje ve studiu na vysokých nebo vyšších odborných školách, což odpovídá i charakteru a cílům všeobecné přípravy během středoškolského studia. Počty absolventů středních škol, kteří úspěšně pokračují ve studiu na terciární úrovni však nejsou pravidelně statisticky sledovány. Pokud by bylo možné počty nezaměstnaných gymnazistů vztáhnout pouze k těm absolventům, kteří přecházejí na trh práce, míra nezaměstnanosti by pro tuto kategorii vzdělání vycházela výrazně vyšší.
Tabulka: Nezaměstnanost absolventů, kteří dosáhli středního vzdělání s maturitní zkouškou v gymnaziálních oborech (K), duben 2010
 
Abs - počet absolventů ze školních výkazů za rok 2009,
NZabs-čerst - nezaměstnaní absolventi k 30. 4. 2010, kteří ukončili studium v posledních 12 měsících (tj. po 1. 5. 2009),
mNZ - míra nezaměstnanosti (podíl NZabs-čerst a Abs),  
mNZ meziroční nárůst - rozdíl v míře nezaměstnanosti z dubna 2010 oproti dubnu 2009,

Nezaměstnanost absolventů, kteří dosáhli vyššího odborného vzdělání (N)
V úvodu této kapitoly je nutno poznamenat, že tato kategorie produkuje poměrně nízké počty absolventů a výsledná míra nezaměstnanosti a její meziroční výkyvy jsou tudíž velmi citlivé i na malé úbytky či přírůstky nezaměstnaných.
Porovnání míry nezaměstnanosti absolventů vyššího odborného vzdělání dle skupin oborů vzdělání
V grafu nejsou zobrazeny skupiny oborů vzdělání s počtem absolventů nižším než 150.
 
Kromě Zdravotnictví, které trvale vykazuje velmi nízkou míru nezaměstnanosti, se v této kategorii poměrně snadno uplatňuje početná skupina absolventů oborů skupiny 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče a nízkou míru nezaměstnanosti má i 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus, nezaměstnaní pocházejí hlavně z oboru Cestovní ruch, který zároveň produkuje nejvíce absolventů.
Výrazně se zvýšila míra nezaměstnanosti absolventů 64 Podnikání v oborech, v odvětvích, nejvíce nezaměstnaných pochází z oborů zaměřených na management. Nejvyšší míru nezaměstnanosti v rámci početnějších skupin absolventů vykazuje skupina 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, nezaměstnaní pocházejí zejména z oborů zaměřených na IT a dále na telekomunikační techniku.
Nezaměstnanost absolventů, kteří dosáhli vyššího odborného vzdělání (N), duben 2010, řazeno podle meziročního nárůstu
 
Nezaměstnaných absolventů oborů skupiny 53 Zdravotnictví bylo stejně jako vloni pouze 43, díky čemuž je míra jejich nezaměstnanosti velice nízká. Trvale nízké hodnoty míry nezaměstnanosti absolventů zdravotnických oborů ukazují, že zdravotnictví je z pohledu šance na nalezení zaměstnání dlouhodobě perspektivní oblastí, a to i výhledově (vzhledem k demografickému vývoji lze téměř s jistotou tvrdit, že se poptávka po kvalifikovaném zdravotnickém personálu ještě zvýší).
Jedinou významnou skupinou (co do počtu absolventů, které produkuje), u níž se počet nezaměstnaných čerstvých absolventů meziročně snížil, je 63 Ekonomika a administrativa. Míra nezaměstnanosti vychází letos stejná jako vloni, absolventů bylo totiž letos zhruba o 14 % (150 lidí) méně.
Závěr
U všech skupin oborů platí, že absolventi s vyšší úrovní vzdělání vykazují nižší míru nezaměstnanosti. Platí to i pro většinu skupin oborů vzdělání s vyšším počtem absolventů (výjimku z tohoto zlatého pravidla tvoří pouze některé skupiny oborů kategorie L). Konkrétní hodnoty míry nezaměstnanosti a velikost meziroční změny jsou uvedeny v následující tabulce, kde jsou doplněny i počty absolventů z roku 2009 a počty těch, kteří byli k 30. dubnu 2010 evidováni úřady práce jako nezaměstnaní.
Hospodářská krize a následná recese vážně omezila zájem zaměstnavatelů o absolventy škol, který byl v době vrcholící prosperity přímo enormní. Absolventi škol zřejmě nejvíce doplácejí na nárůst nezaměstnanosti, protože pro zaměstnavatele je vždy jednodušší nepřijmout zájemce o zaměstnání než propouštět zaměstnance. Dalším doprovodným jevem krize je výrazný pokles nabídky volných míst, který šance absolventů na získání pracovního uplatnění ještě více snižuje.
Ekonomická krize se projevila v některých skupinách oborů výrazněji než v jiných, což odpovídá rozdílné citlivosti hospodářských odvětví na ekonomické výkyvy. I při vysokých hodnotách míry nezaměstnanosti absolventů škol se ukazuje stále zájem firem o strojaře a elektrotechniky, nejnižší míry nezaměstnanosti jsou zejména u vyučených, ale i u maturantů, ať z oborů s odborným výcvikem, či z klasických maturitních oborů. Jiná situace je u vyučených ve stavebních oborech, kde se teprve nyní s určitým zpožděním výrazně projevuje propad stavební výroby.
I v současné situaci je stále podporována příprava v uvedených, dříve nedostatkových oborech, ať již přímo zaměstnavateli nebo krajskými úřady. Po mnoha letech se podařilo zastavit pokles podílu přijímaných do učebních oborů. Nyní zůstává na odpovědnosti zaměstnavatelů, aby v oborech, kde měli v období ekonomického růstu velký nedostatek pracovníků a kam se jim podařilo postupně převést zájem žáků, nedošlo k jejich výraznému zklamání. Podstatné proto bude, aby žáci po absolvování skutečně získali zaměstnán.
 
Daniela Chamoutová, Jiří Vojtěch, Národní ústav odborného vzdělávání


 

 


[1] Chamoutová, D.: Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním – 2009, NÚOV, Praha 2009.
 
< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz