archiv
Učitelské noviny č. 25/2010
tisk článku

AKADEMICKÁ OBEC KRITIZUJE PLÁN FINANČNÍ POMOCI STUDENTŮM

 

Vláda na svém posledním květnovém zasedání projednala materiál, o jehož přípravách a důležitosti hovoří ministerstvo školství již řadu měsíců. Dokument nese název Plán implementace reformy finanční pomoci studentům a měl by podle MŠMT vytvořit lepší ekonomické podmínky pro studenty vysokých škol a být zároveň předpokladem pro možné zavedení školného na veřejných vysokých školách (VVŠ). Jak je proto možné, že ti, kterých se téma týká, tedy především studenti, ale i vysoké školy dostaly k připomínkování obrovského materiálu jen něco přes týden času?
 
 UK: MŠMT akademickými institucemi pohrdá
 Některé VVŠ, především Univerzita Karlova (UK) a pak také Studentská komora Rady vysokých škol (SK RVŠ) vyjádřily oficiálně svůj nesouhlas s tím, jak krátký čas jim ministerstvo školství poskytlo k možnému vyjádření připomínek k danému materiálu.
 UK obdržela 4. května od MŠMT dopis s žádostí o připomínky k materiálu s tím, že mu mají být zaslány do deseti pracovních dnů. Tento dokument je velice rozsáhlý. Jen jedna z jeho příloh čítá téměř sto stran textu!
 „Akademický senát (AS) UK vyjadřuje rozhodný nesouhlas se způsobem přípravy a projednávání Plánu implementace reformy finanční pomoci studentům. V průběhu přípravy materiál nebyl vůbec konzultován s vysokými školami a vzhledem k rozsahu materiálu byl dán vysokým školám naprosto nedostatečný časový prostor k vyjádření připomínek k tomuto materiálu. AS UK doporučuje vedení UK vyzvat Vládu ČR, aby odložila projednání předmětného materiálu až po řádném projednání s vysokými školami, a zejména se studentskou reprezentací vysokých škol. AS UK konstatuje, že MŠMT se snaží navodit dojem demokratických procesů, ale praxe ukazuje, že akademickými institucemi ve skutečnosti pohrdá,“ píše v prohlášení AS UK jeho předseda JAN HÁLA.
 Přesto UK v tomto šibeničním termínu zformulovala a zaslala své zásadní připomínky. Ministerstvo UK ale sdělilo, že její připomínky byly údajně doručeny pozdě, a proto je před jednáním vlády nezohlední. Tiskový mluvčí univerzity VÁCLAV HÁJEK uvádí, že toto tvrzení není pravdivé. „V této souvislosti rektor Václav Hampl požádal 28. května ministryni školství, aby materiál nebyl na vládě 31. května  projednáván, a paní ministryně panu rektorovi ještě tentýž den slíbila, že žádosti vyhoví a projednávání materiálu odloží.“ To se, jak víme, nestalo…
 Také SK RVŠ obdržela materiál 4. května a postupovala obdobně jako naše největší univerzita – snažila se rychle zformulovat klíčové připomínky. Přestože v případě studentské reprezentace ministerstvo zaslané připomínky přijalo, zástupci studentů jsou s tím, jak s nimi MŠMT naložilo a jak s komorou dále komunikovalo, nespokojeni. „Na uplatnění připomínek k materiálu o několika stovkách stran nám ministerstvo dalo lhůtu osmi pracovních dní. Ačkoliv studující jasně formulovali řadu věcných výhrad, MŠMT je z větší části bez diskuze odmítlo,“ sděluje HEDA ČEPELOVÁ, tajemnice a tisková mluvčí SK RVŠ. Navíc ministerstvo ani na výslovnou žádost komory neposkytlo zástupcům studentů konečnou verzi, která poslední květnový den putovala na jednání vlády, přestože i studentská komora ministryni požádala o stažení materiálu z jednání kabinetu. Stejné přání vyslovila i Česká konference rektorů.
 
 Danajský dar?
 Hlavním smyslem reformy finanční podpory studentů by mělo být vyrovnání podmínek v přístupu k vysokoškolskému vzdělání. MŠMT chce změnit současné legislativní chápání studenta, a to z nezaopatřeného dítěte na takzvanou samostatnou sociální jednotku.
 Ministerstvo nově navrhuje zavedení nevratné univerzální finanční podpory pro všechny studenty, kteří řádně plní své studijní povinnosti, takzvaný základní studijní grant. Ten by byl vyplácen měsíčně. „Tento grant ale není nevratný za všech okolností. V určité situaci by se grant mohl změnit v půjčku, přičemž z materiálu není příliš jasné, za jakých okolností k tomu může dojít, třeba při zhoršeném studijním prospěchu příjemce grantu, nebo se budou peníze vracet při překročení standardní doby studia či při jeho neúspěšném ukončení? Obáváme se, že zvláště neúspěšný student, který se tak může ocitnout v nelehké finanční situaci, bude muset ještě vracet nějaké peníze,“ říká MIROSLAV JAŠUREK, předseda SK RVŠ.
 Kde by se na tento za určitých okolností danajský dar měly vzít ve státní kase peníze? Jednou z možností je pouhé převedení slevy na dani na vyživované dítě, které dnes dostávají rodiče studujících. Takže stát nedá de facto posluchačům peníze navíc, pouze je převede z kapes rodičů přímo do jejich rukou. „Ze stávající podpory bezpodmínečné se tak stane podpora podmíněná na základě výkonu, který není blíže specifikován. Navíc by se mělo vytvořit centrum, které by tyto finanční toky koordinovalo, čímž musejí zákonitě vzniknout další náklady, byť ministerstvo tvrdí, že budou nízké,“ dodává M. Jašurek.
 Jde o zřízení Centra správy financování pomoci studentovi, které UK rezolutně odmítá: „Z jeho definování a ze zkušeností s fungováním státní správy v ČR, i ze zkušeností v zahraničí lze očekávat vznik byrokratického aparátu s nemalými nároky na státní rozpočet.“
 Ministerstvo školství v kontextu změny pravidel podpory studentů chce také zrušit věkovou hranici šestadvaceti let, do které je na základě legislativy na mladého člověka pohlíženo jako na nezaopatřené dítě. O zrušení této věkové hranice SK RVŠ již dlouhodobě usiluje. „Ano, zrušení této hranice vítáme – délka studia se dnes prodlužuje. Navrhovaný systém se ale bude tvářit, že studenti jsou zcela samostatné ekonomické jednotky, což je druhý extrém oproti dnešku. V praxi je to tak, že mladé studenty většinou stejně částečně živí rodiče. Myslíme si, že grant na studium by měl jednoduše kopírovat podmínky, jež studentovi umožňuje na VVŠ zdarma studovat, tedy standardní dobu délky studijního programu plus případně rok navíc,“ komentuje M. Jašurek.
 Také UK odmítá zavedení základního grantu, který by se v případě studijního neúspěchu změnil na podporu vratnou. Považuje za nepřijatelné, že vlastně až dle budoucího prospěchu daného studenta by bylo určeno, jaký charakter tato finanční operace má. „UK konstatuje, že se materiál nedostatečně vypořádává se sociologickým konceptem studenta. Chápe ho jen ve vyhrocených extrémech: buď jako nezaopatřené dítě zcela závislé na rodičích, nebo jako zcela samostatnou sociální a ekonomickou jednotku. Úplně se tak opomíjejí alternativy mezi těmito extrémy.“
 
 Dluh může zůstat na bedrech daňového poplatníka
 Dalším klíčovým bodem navrhovaného systému finanční podpory studentů je zavedení státem garantované (nebo poskytované) půjčky. Ta by měla být určena všem studentům vysokých škol (tedy i soukromých) na pokrytí jejich nákladů spojených se studiem. Z ní by si student pak případně hradil i školné. Pracovně se uvažuje o tom, že posluchač by si mohl půjčit maximálně 54 tisíc korun ročně. Půjčku by začal splácet hned po nástupu do zaměstnání, a to procentní srážkou z příjmu. Návrh počítá také s tím, že kdyby absolvent své závazky nehradil extrémně dlouhou dobu (25 let), dluh mu může být odepsán.
 „Nejsme proti systému zavedení výhodných studentských půjček. Určitě jsou zde skupiny mladých lidí, které by tuto možnost uvítaly. Je ale potřeba ošetřit to, aby systém nebyl rizikový. Zrovna v této otázce by bylo potřeba dát dost času na prodiskutování možných variant. Nabízejí se totiž různé možnosti, jak by se na půjčkách podílel komerční sektor nebo jaká by byla úloha státu – byl by jenom garantem, nebo by je i dále vyplácel?“ analyzuje M. Jašurek a pokračuje: „Půjčka by pro nás byla přijatelná jedině tehdy, když by byla nízko úročená, nezatěžovala studenty během jejich studia, ani bezprostředně po jeho absolvování. To znamená, že mezi námi a představou ministerstva, pokud jde o zájmy studentů, v tomto bodě žádný nesoulad není. (Součástí implementace by však mělo být zvýšení informovanosti o rizicích zadlužování a následného vymáhání dluhu.) Jinou otázkou je, jak dalece by tento systém zatěžoval státní rozpočet. Pokud by došlo ke skutečně velké krizi na trzích práce, jediným garantem tohoto systému zůstane stát. O tom se ale také nediskutovalo…“
 Také UK souhlasí se státním zvýhodněním účelových úvěrů na vzdělávání, ovšem vyjadřuje obavy, že snaha o zavedení systému půjček a grantů může být chápána jako předstupeň pro zavedení školného, aniž by byla navržena jeho konkrétní podoba. „Pohled na tyto navrhované instrumenty a jejich hodnocení jsou na zavedení školného přímo závislé. To je také silný důvod pro odložení zavedení půjček a grantů na dobu, kdy bude jasná shoda na provázanosti celého systému finanční pomoci studentům,“ uvádí se ve stanovisku UK.
 I SK RVŠ, která školné dlouhodobě odmítá, je přesvědčena, že urychlené přijetí materiálu má především sloužit jako nutný předpoklad pro zavedení platby za studium na VVŠ.
 
 Zapojeni mají být i zaměstnavatelé
 Další formou pomoci by mělo být zavedení takzvaného zvláštního režimu pro zaměstnávání studentů. Má jít o zvýhodnění příležitostné práce a praxe studentů, která by měla být jasně legislativně zakotvena.
 Pamatuje se také na studenty, kteří by nezískali nárok na státní finanční pomoc, tedy na ty, kteří studují v kombinované formě studia. Pomoci by jim mohl jejich zaměstnavatel. Kromě daňového zvýhodnění zaměstnavatele by mohl být využit i motivační příspěvek zaměstnavatele studentovi na živobytí.
 „V našem systému se může tento způsob platby stát předmětem značného zneužívání – zaměstnavatel studentům, které zaměstnává, jednoduše sníží mzdu o výši vypláceného příspěvku. Tím dojde k výpadku v odvodech vůči státu a jediný, komu to pomůže, bude zaměstnavatel,“ míní M. Jašurek.
 Se samotným principem podpory zaměstnávání studentů však předseda SK ČR souhlasí: „Zvýhodněné zaměstnávání studentů podporujeme, a to i proto, aby mohli získávat potřebnou praxi, která se pak vyžaduje při hledání zaměstnání po absolvování vysoké školy. Nechceme ale, aby to u nás dopadlo jako v Německu, kde zaměstnavatelé nejen studenty, ale i absolventy univerzit zaměstnávají několik let prostřednictvím takzvaných praktik, kde dostávají mzdu, která nepokrývá ani jejich základní náklady. Tím mají zaměstnavatelé zajištěnou mnohem levnější pracovní sílu, než kdyby absolventy standardně zaměstnávali. Nejlepším systémem jsou podle nás daňové úlevy pro zaměstnavatele zaměstnávající studenty.“
 
 Návrhy v právním vakuu
 SK RVŠ i UK vadí, že ministerstvo školství není konzistentní v souvislosti se svými předešlými kroky, ani se stávající legislativou.
 V případě studentské reprezentace je to odkaz na nedávný výzkum finanční situace studentů, který měl být podle SK RVŠ ještě dále analyzován, a to proto, aby v něm byly vyjasněny některé diskutabilní závěry. „Z výzkumu například přesvědčivě nevyplývá, kolik studentů se skutečně dostává do finančních problémů, které ohrožují jejich další studium. Ani se neobjevila nějaká zásadní korelace mezi tím, že studenti své studium přerušují kvůli nedostatku peněz. Výsledky výzkumu jsou interpretovány účelově a povrchně. Žádnou zevrubnou analýzu dat MŠMT nezveřejnilo. Dodnes ministerstvo ani uspokojivě nevysvětlilo takový základní rozpor, jako že výdaje respondentů značně převyšují jejich příjmy. Interpretace, že jde o skrytý deficit, je více než odvážná,“ podotýká M. Jašurek.
 UK považuje za nepřijatelné, že se v textu materiálu předpokládá existence zákona o terciárním vzdělávání. „Náš právní systém dosud takovouto právní normu nezná. Materiál také v mnoha bodech explicitně vychází z tezí Bílé knihy terciárního vzdělávání, která nebyla vládou schválena a byla silně kritizována, a to zdaleka nejen akademickou obcí.“
 Jak zástupci studentů, tak UK se podivují nad tím, proč byly jako inspirace pro náš model finanční pomoci studentům brány v potaz modely zemí spíše vzdálenějších od našich hranic (Velká Británie, Finsko nebo dokonce Austrálie a Nový Zéland), a nikoliv systémy geograficky, ale hlavně kulturně bližší, například v Německu. 
 Vládou schválený plán má však zatím jen povahu strategie, která má sloužit příštímu kabinetu vzešlému z voleb jako podklad pro návrh věcného záměru zákona. Nová právní norma by pak měla zásadně ovlivnit životy zhruba tří set tisíc studentů vysokých škol.
LUKÁŠ DOUBRAVA
< zpět do čísla
banners/lesany_konkurz_390x60.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz