archiv
Učitelské noviny č. 28/2003
tisk článku

Dětské organizace chtějí záruky po státu

Potřebuje tento stát zákon o práci s mládeží? Na to se názory různí. Skalní liberálové (kteří však většinou s dětmi nepracují) považují zákon za zbytečný. Naopak levicověji orientovaní, ale především ti, kdo vedoucími jsou, ho považují za potřebný. Původní návrh starý půl druha roku však nyní doznává značných změn. Změnil se i jeho název. Ze zákona o podpoře práce s dětmi a mládeží se stal zákon o práci s mládeží.



Od kosmetických vad k věcné kritice
Návrh zákona byl více než před rokem již téměř připraven na svou pouť do parlamentu. Měl ještě před schválením kabinetem projít jeho legislativní radou. Ovšem to bylo již těsně před volbami. Nové vedení ministerstva školství si pak na základě připomínek rady vzalo návrh zpět k přepracování. Z pohledu laika šlo o detaily. Tak třeba vládní legislativci upozornili na to, že v návrhu není dostatečně přesně řečeno, že zákon se nebude vztahovat na výchovu dětí v rodině. "Obsahově se nic nezměnilo. Šlo jen o formulační nedostatky v právnickém jazyce a o upřesnění v souladu s jinými zákony. Například odbor kompatibility Rady vlády považoval za zbytečné legislativně upravovat věkovou hranici nad 18 let, protože se jí nezabývá právo EU," informuje JINDŘICH FRYČ, ředitel odboru pro mládež MŠMT.
Po vychytání těchto právnických špeků by se mohlo zdát, že novému zákonu nebude již nic bránit ve sněmovním projednání. Ovšem stal se opak. Zvláště pravicově orientovaní členové vlády začali zpochybňovat některá jeho navržená ustanovení. Důvod? Zákon je prý moc svazující. Návrh totiž po vedoucím požaduje, aby byl bezúhonný, zdravý a měl základní odbornou přípravu. Mezi kritiky z řad vlády konkrétně patří úřady Petra Mareše, Vladimíra Mlynáře a pak také Grossovo Ministerstvo vnitra. Tomu také vadí, že tímto novým zákonem by vznikly další povinnosti krajům a obcím, a to zvláště finanční. "Tyto nesrovnalosti s Ministerstvem vnitra se ale myslím podaří odstranit. Návrh totiž neurčuje, v jaké výši má samospráva sdružení dotovat. Navíc kraje tuto finanční podporu poskytují dobrovolně již dnes. Jejich zástupci budou proto podle našich informací naopak rádi, když jejich postup určí i zákon," sděluje ředitel Fryč.
Postoj MŠMT podporuje i Česká rada dětí a mládeže (ČRDM) sdružující největší organizace pracující s dětmi a mládeží. "Čím níže se posune rozdělování peněz sdružením, tím bude celé financování průhlednější. Toky financí bude možné lépe kontrolovat, a při využívání dotací se lépe zohlední místní potřeby dětí a mládeže. Organizace pak budou moci svými projekty na ně lépe reagovat," tvrdí JANA VOHRALÍKOVÁ, předsedkyně ČRDM.

Sdružení vedení MŠMT moc nevěří
V dalších bodech patří však ČRDM naopak také k dalším z řad kritiků návrhu zákona o práci s mládeží. "Tento nový postoj ČRDM je pro mě překvapující," říká Fryč. "Při prvním projednávání návrhu zákona měla ČRDM jedinou zásadní připomínku, a to že by hlavní vedoucí musel být starší 21 let. Podmínku jsme proto zrušili."
"Ve své původní podobě šlo o návrh zákona, který prakticky nic neošetřoval. Byl pouze deklarativním. Nebylo tam proto nic, co by se dalo rozporovat. Navíc bylo těsně před volbami a bylo jasné, že nová vláda ho znovu dostane na stůl. Nemělo proto smysl vyvíjet nějaké velké aktivity," myslí si Jana Vohralíková a pokračuje: "Nebylo to však tím, že by ho MŠMT špatně připravilo nebo proto, že v přípravné fázi bychom se k návrhu nevyjadřovali. Naopak, obě strany na něm dlouho pracovaly, ale po připomínkách ostatních rezortů v návrhu nic podstatného nezůstalo. Například postavení dobrovolníka a ošetření dobrovolné služby. Původní návrh zákona nám nic nebral, ale také nedával. Navíc minulé vedení ministerstva školství bralo sdružení dětí a mládeže mnohem více jako partnery. (Když říkám vedení, mám na mysli úroveň nadřazenou odboru pro mládež. S ním máme již tradičně vynikající vztahy.) Dohody, které vznikají mezi námi a odborem pro mládež, vedení rezortu často zruší. Například oproti původní dohodě bylo rozhodnuto o tom, že zástupci sdružení nebudou ve výběrových komisích pro projekty. Trend u ostatních rezortů je naprosto opačný! Proto nyní chceme, aby navrhovaný zákon naše práva určoval co nejpřesněji."
Sdružení také nelibě nesou onu již zmíněnou změnu názvu návrhu zákona. V nové verzi se již nehovoří o podpoře práce s dětmi a mládeží, dikce se podle nich přesunula spíše do rovin povinností pro dětské organizace. Vykládají si to tím, že v současné finanční krizi státu se kabinet zalekl toho, že z dotací mládežnickým sdružením by se defacto mohl stát mandatorní výdaj. A to v době drastických škrtů jaksi nejde. Nostalgicky tedy sdružení hledí na dobu, kdy byl za minulé vlády přijat zákon o podpoře sportu...

Pojistka kvůli penězům
Co však ČRDM vadí nejvíce, je absence formulace, že práce s dětmi a mládeží je veřejně prospěšná činnost. "Chápu požadavek sdružení, ale jde jen o proklamaci, která nemá žádný věcný dopad. Osobně nejsem vůbec proti, ale právníci Rady vlády toto znění odstraní, protože ho budou považovat za bezpředmětné. Cestu vidím ve věcném naplnění slov veřejně prospěšná činnost v některých ustanoveních tohoto zákona," vysvětluje Jindřich Fryč.
Jana Vohralíková je naopak přesvědčena, že praktický dopad by klauzule o veřejně prospěšné činnosti měla. "Je vázána na přijetí zákona o sdružování, o kterém se nyní znovu diskutuje. Na základě této formulace by šlo o činnost, kterou nevládní organizace pracující s dětmi a mládeží reagují na potřeby státu. Jinak řečeno, poskytují mu službu, kterou by jinak musel zaplatit. Mohlo by se pak stát, že podle uvažovaného zákona o sdružování by ostatní než veřejně prospěšné organizace nemusely mít nárok na daňové úlevy nebo na dotace od státu."
Dále přišla sdružení s požadavkem proplácení nákladů na pojištění odpovědnosti osob, které pracují s dětmi a mládeží. S touto dotací MŠMT doposud nepočítalo a v současném napjatém rozpočtu asi nebude tomuto požadavku zvláště dvakrát nakloněno.
Financí se také týká výše daňové úlevy. V návrhu zákona se uvažuje o odečtení 5 tisíc korun z daňového základu pro jednu osobu, která pracuje s dětmi. Limitem by měla být buď pobytová akce s dětmi v trvání nejméně 10 dnů, nebo pravidelná činnost nejméně dvakrát za měsíc v rozsahu alespoň 5 hodin. Anebo samozřejmě obojí. Sdružení však považují tuto daňovou úlevu za nízkou.

Je kurz pro vedoucí zbytečný?
Některá ze sdružení považují povinný kurz pro vedoucí v rozsahu 40 hodin za svazující. Někteří si myslí, že je jako takový vůbec zbytečný, druzí jsou toho názoru, že toto minimální penzum je nedostatečné - aby takovéto školení mělo nějaký smysl, musí trvat nejméně jeden semestr. "Problém je v tom, že takto dlouhým kurzem bychom dobrovolné pracovníky s dětmi a mládeží odrazovali od této činnosti," reaguje Jindřich Fryč. Na druhou stranu povinné kurzy nemusejí být pro některé dětské organizace jenom přítěží. Zvláště ty větší a tradiční, jako jsou Junák, Pionýr či YMCA, si mohou přijít i k nějakým penězům. Návrh totiž předpokládá, že vybraná sdružení získají od MŠMT akreditaci na vykonávání kurzů včetně peněz na jejich realizaci. Kurz pak nemusí být určen jen budoucím vedoucím dané organizace, ale potřebnou kvalifikaci zde mohou obdržet i zájemci z jiných skupin pracujících s mládeží. (Dotace na přípravu vedoucích dostávají sdružení od rezortu již dnes, ale nejde o právně závaznou povinnost.) Financování akreditovaných kurzů se však bude vztahovat jen na nezisková sdružení. Soukromé organizace žádnou dotaci dostávat nebudou. Někteří skeptici se přesto obávají, aby nakonec vše nedopadlo tak, že i neziskové organizace by si musely akreditace nakupovat. "Nevěřím, že k něčemu takovému dojde. Kdyby třeba takový Junák nedostal akreditaci, vyvolá to v celé společnosti velkou bouři nevole," míní Vohralíková.
Diskuze se také vede nad dobou platnosti akreditace. MŠMT navrhuje 5 let, někteří prosazují dobu neomezenou. "Kdyby převážil druhý názor, bude zaveden mnohem represivnější systém kontrolující činnost sdružení. Větší organizace (vyjma Pionýra) se proto přiklánějí spíše k době neurčité, menší sdružení jsou pro hranici pěti let," objasňuje Jana Vohralíková.
Pakliže bude kurz uzákoněn, sdružení by chtěla, aby ho stát uznával jako rekvalifikační. "Této myšlence jsem nakloněn a budu se snažit získat pro ni podporu," souhlasí ředitel Fryč.

Trestní bezúhonnost je základní podmínkou
Některá sdružení považují také za zbytečné, aby pracovník s dětmi a mládeží měl výpis z rejstříku trestů. Po diskuzi v ČRDM však nakonec převládl názor, že jde o důležité opatření. Ovšem celá věc je ještě trochu složitější. Zatím se v návrhu zákona hovoří o tom, že by se o organizovanou mládež nemohl starat ten, kdo se dopustil úmyslného trestného činu. Ministerstva spravedlnosti a vnitra však požadují rozšíření na jakýkoliv trestný čin, tedy i nedbalostní. Tady by i skalní zastánci trestní bezúhonnosti vedoucích chtěli, aby se mohla organizace sama rozhodnout, zda konkrétní provinění z nedbalosti je takového charakteru, že dočasně neumožňuje odsouzenému, ale i obviněnému, aby pracoval s dětmi. Důvodem je především to, že práce naší justice je velice zdlouhavá...
A současný časový harmonogram projednávání návrhu zákona?
Pokud během srpna proběhne připomínkové řízení, MŠMT chce do konce října návrh zákona předložit vládě. Do té doby musí vyjasnit nesrovnalosti vůči partnerům ve vládě i se sdruženími dětí a mládeže. "Myslím, že se to podaří. Obavu mám pouze z toho, že i když vyjdeme kritikům návrhu maximálně vstříc, filozofie takzvaného liberálního přístupu se nezmění. V základní rovině nelze již ustupovat - nemůžeme říci, že pracovník s dětmi a mládeží může být nemocný, že nevadí, že byl soudně trestán, a je jedno, kdo ho vyškolil," uzavírá Jindřich Fryč.

LUKÁŠ DOUBRAVA

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_1_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
feuerstein_125x125.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz