archiv
Učitelské noviny č. 28/2003
tisk článku

SIPVZ bylo svou realizací znehodnoceno

Nejvyšší kontrolní úřad provedl v loňském roce kontrolu hospodaření s finančními prostředky, které dostalo MŠMT od vlády a parlamentu na grandiózní projekt internetizace českého školství. NKÚ se zaměřil zejména na roky 2001 a 2002. A již v průběhu šetření probleskovaly zprávy, že naráží na velké prohřešky.
Hovořili jsme na toto téma s JUDr. ELIŠKOU KADAŇOVOU, členkou NKÚ, která tuto kontrolní akci řídila. Navazujeme nyní na rozhovor z června 2003, kdy ještě byla vázána mlčenlivostí a mohla mluvit o jejím průběhu, nikoliv však o výsledcích. Nyní je však již kontrolní závěr zveřejněn…


Pokud byste porovnala chyby, na které jste při kontrole narazily - byl projekt SIPVZ něčím mimořádný?
Celý projekt byl nestandardní, šlo o mimořádně velký projekt s obrovskými objemy prostředků. Při takových akcích jsou pochopitelně vysoké nároky na jejich realizaci. A při tom došlo k řadě pochybení.

Je to tedy akce, která se nepovedla?
Ani jeden projekt, ani tři základní (vzdělávání, software a hardware), ani čtvrtý podpůrný neproběhl tak, jak vláda schválila, nebyl naplňován tak, aby byl skutečným přínosem pro školy. Jakoby byl sledován jiný záměr než skutečně vyhovět školám.

O jakém zájmu mluvíte?
O snaze utratit finanční prostředky, které byly státem na tuto akci uvolněny.

K jakému došlo ze strany MŠMT největšímu pochybení?
Plán nebyl dostatečně detailně a závazně rozpracován - a to platí o všech projektech. Každý z nich má svá úskalí a měl být specificky rozepsán ve spolupráci se školami - tak, aby právě jim vyhovoval. Měl být lépe uskutečněn pilotní projekt, který by zjistil, co školy opravdu potřebují. Ve skutečnosti to pak vypadalo tak, že se školám něco nabídlo a ty tuto nabídku buď využily, nebo ne. Pokud jim ale nevyhovovala, nedostaly nic, byly znevýhodněny. Vzpomeňte na "softwarový balíček", konečně nikdo se jich ani neptal, zda chtějí právě takové programy, které byly v nabídce. Školy by třeba rády získaly i levnější počítače vhodnější pro jejich účely. Nešlo to. Málo se po celou dobu projektu se školami komunikovalo.

Byl tedy projekt špatně připraven?
Samotný projekt byl úžasný. Myšlenka vybavit v krátké době všechny školy výpočetní technikou, připojit je na internet a nabídnout informační portály je obdivuhodná. Tento záměr byl ale svou realizací znehodnocen. A školy se pochopitelně ozývaly, nebyly spokojeny, že dostávají něco, za co ministerstvo školství platí obrovské sumy, a oni to nepotřebují - nebo pouze z nepatrné části.

Když mluvíte o realizaci, myslíte i systém generálního dodavatele a generálního auditora?
Tento systém je možné uskutečnit, pokud si zadavatel uvědomí rizika, která přináší. A to se tady nestalo. Z jeho strany scházela podstatně přísnější kontrola, jak se nakládá s finančními prostředky, neměl bez vlastní kontroly spoléhat na služby generálního auditora.

Projekt se ale od okamžiku, kdy ministerstvo přesunulo skoro 700 milionů do rezervního fondu a se souhlasem MF je využilo na mzdy pedagogů, potýká s nedostatkem prostředků.
V tomto případě šlo podle nás o účelově určené prostředky, se kterými bylo nakládáno jako s prostředky, které takto určeny nejsou. MF nebylo v tomto případě kontrolováno, v jiné kontrole mu však právě tento postup v tomto případě byl NKÚ vytýkán.
Chyba ale byla od samého počátku v tom, že nebyl dodržován zákon o rozpočtových pravidlech a že i z hlediska vynakládaných finančních prostředků nebyl projekt podrobně rozpracován. Ministerstvo se ke svěřeným penězům chovalo velmi volně. Smlouvy byly uzavírány velmi rámcově, vše se pohybuje ve velmi velkorysých záměrech, mnoho věcí nebylo jasně definováno.

Do hry ale vstupovala přece i vláda, ministerstvo financí, sněmovna i tehdejší ministr bez portfeje Březina…
Nicméně pro nás bylo kontrolovaným subjektem MŠMT, které jako správce kapitoly rozhodovalo o čerpání finančních prostředků, podávalo vládě návrhy, obhajovalo svůj způsob řešení projektu a také za to nese zodpovědnost.

Nevytvořil způsob řešení projektu nebezpečí vzniku korupčního prostředí?
Tam, kde se nedostatečně kontroluje, tam, kde jednotlivci koncentrují ve svých rukou rozhodování o všech významných otázkách - nejen o dílčích rozhodnutích, tam takové nebezpečí je. Když není jasně řečeno, za jakou práci, za jakou službu či produkt byly peníze vydány, jistě toto nebezpečí vzniká. Jestli ale ke korupci skutečně došlo, to nezjišťuje NKÚ, to musí zjistit orgány činné v trestním řízení. Právě proto, aby se podobným úvahám a nebezpečím předcházelo, doporučuje nám Evropská unie, aby existovaly funkční kontrolní mechanizmy - ne nové kontrolní úřady, ale systém kontroly uvnitř již existujících úřadů. A takový systém na MŠMT v oblasti SIPVZ nebyl.

Zjišťovali jste i osobní zodpovědnost za objevené chyby?
My při kontrolách postupujeme striktně na základě předložené dokumentace, na základě zjištěných faktů. Nemáme za úkol zjišťovat pochybení jednotlivých osob.

Podali jste trestní oznámení - na koho a na jakou skutkovou podstatu?
Podle našich zjištění se zdá, že byla porušena povinnost při správě cizího majetku. Jsme přesvědčeni, že kdyby se jednalo o prostředky osob, které rozhodovaly, nikdy by nepřistoupily na podmínky, které jsou ve smlouvách napsány. Trestní oznámení směřuje na "neznámého pachatele", jeho zjištění je na orgánech činných v trestním řízení.

Zodpovědnost leží na lidech, kteří jsou pod smlouvami podepsáni a kteří rozhodovali o vydávání finančních prostředků?
Zjednodušeně se to tak dá říci. Jistě budou zkoumány i okolnosti, za kterých byla tato rozhodnutí učiněna.

Ve své zprávě jste zpochybnili už výběrové řízení…
Podle podkladů, které jsme měli k dispozici, byli někteří uchazeči o projet vyloučeni z výběrového řízení z čistě formálního důvodu - například že chyběla v jednom ze dvanácti pare jedna kopie jednoho listu. Přitom ani vítězný uchazeč nedodržel zadání - v něm byl určen maximální počet stan a on tento rozsah výrazně překročil. A protože to bylo součástí vyhlášených podmínek, jde podle nás o jejich porušení. Nicméně - zabýval se tím Úřad pro hospodářskou soutěž a ten dospěl k závěru, že k pochybení nedošlo.

Co se skrývá za 884 miliony korun, které byly podle vás využity nehospodárně a neúčelně?
Například se jedná o již zmíněných 670 milionů korun, které původně byly určeny pro SIPVZ, pak ale jako neúčelové byly přesunuty do rezervního fondu a využity na jiný účel. Nebo si z těchto peněz MŠMT uhradilo svůj vlastní správní web, čímž odčerpalo zhruba půl milionu. Úhrada za pasivní porty byla zase vyšší oproti nabídce. Některé smlouvy byly uzavřeny tak, že obsahovaly více služeb a nebylo možné vůbec zjistit, co za co bylo vyplaceno. Sběr informací, které prováděl generální dodavatel, neměl být vůbec z prostředků SIPVZ hrazeno, v zadávací dokumentaci bylo dokonce jednoznačně řečeno, že toto MŠMT hradit nebude a GD se zavázal, že tuto práci udělá ve své režii. A najednou se objevilo vyplacených téměř 150 milionů za provádění sběru a zpracování dat.

Znamená to, že člověk, který podepisoval takovou smlouvu či dodatek neznal zadávací dokumentaci nebo si na ni nechtěl vzpomenout…
Těžko říci, co to znamená.

Ve zprávě hovoříte o nedostatečné odbornosti pracovníků, kteří měli SIPVZ na starosti. Jak jste ji zkoumali?
Ověřili jsme si, že byly uzavřeny smlouvy tak nevýhodné, že jsou pochybnosti o tom, že tomu někdo na ministerstvu rozuměl. Vždyť nebyly respektovány ani připomínky právního odboru MŠMT.

Bývalý ministr Eduard Zeman zpochybnil objektivitu vašeho šetření. Nakolik je tedy vaše kontrola objektivní?
Právě kvůli objektivitě, jak jsem říkala, nesledujeme osobní odpovědnost. Vycházíme striktně z podkladů, které nám poskytne kontrolovaný subjekt, opakovaně jsme v některých případech žádali MŠMT o doplnění podkladového materiálu, abychom mohli skutečně zjistit pravý stav věci. AutoCont nám dokonce nabídl vysvětlení k některým problémům. Nás ale vysvětlení nemohou nezajímat, my musíme zkoumat stav vyplývající z dokumentace. Napsali jsme pouze to, co jsme na základě této dokumentace zjistili. Nevím tedy, z čeho bývalý pan ministr Zeman soudí, že jsme neobjektivní. Možná má nějaké ústní informace a věří jim. My musíme mít vše písemně podloženo a ověřeno.

RADMIL ŠVANCAR

 

Z Vyhodnocení Kontrolního závěru NKÚ
Kontrolou bylo zjištěno, že v letech 2001 a 2002 docházelo ke změnám oproti vládou schváleným podmínkám v neprospěch plnění cílů jednotlivých projektů, aniž by se vláda těmito změnami zabývala.
NKÚ na základě provedené kontroly spatřuje příčiny tohoto stavu především v následujících skutečnostech:

  • Plán I. etapy realizace Státní informační politiky ve vzdělávání nebyl závazným způsobem rozpracován (ani v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech, ani interními opatřeními v rámci MŠMT).
  • Do přípravy ani do realizace Státní informační politiky ve vzdělávání nebyly v dostatečné míře zapojeny školy, tj. subjekty, kterých se koncepce a jednotlivé projekty především týkaly a týkají.
  • Na MŠMT nebylo rozpracování a sledování projektů dostatečně personálně a odborně zajištěno.
  • Zakázky byly zadávány externím spolupracovníkům a dodavatelům a poradenským firmám. Často se jednalo o zakázky, které bezprostředně nesouvisely se Státní informační politikou ve vzdělávání, nebo o zakázky, jejichž výsledky nebyly využity.
  • Kvalitu a rozsah plnění MŠMT nekontrolovalo, v některých případech ani kontrolovat nemohlo, protože ustanovení smluv nebyla formulována jednoznačně. To se týkalo i ustanovení vymezujících předmět plnění a jeho cenu.
  • Odbor legislativní a právní MŠMT upozorňoval na vady smluv, přesto byly takové smlouvy uzavřeny a úhrady na základě nich provedeny.
  • Způsob zajištění realizace pomocí tzv. generálního dodavatele a generálního auditora nepřinesl předpokládané výhody.
  • MŠMT uzavřelo s generálním dodavatelem a generálním auditorem takové smlouvy, v nichž připustilo nedostatečnou konkretizaci předmětu plnění a přistoupilo na vyšší než nabídkové ceny. Navíc ceny nebyly ani v těchto případech dostatečně specifikovány.
  • Generální auditor měl pro MŠMT vykonávat především kontrolu činnosti generálního dodavatele. MŠMT neověřovalo kvalitu a rozsah činnosti generálního auditora.

Kontrolou bylo dále zjištěno, že část prostředků určených na realizaci státní informační politiky ve vzdělávání byla použita neoprávněně nebo nehospodárně, popřípadě nebyla použita na krytí nezbytných potřeb. Tímto způsobem bylo vynaloženo nejméně 884 mil. Kč. Další část neoprávněně použitých prostředků nebylo možné v rámci této kontrolní akce vyčíslit, protože některé smlouvy nedostatečně specifikovaly rozsah a cenu plnění a MŠMT si nezajistilo dostatek podkladů pro sledování a ověření plnění zakázek.

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_1_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
feuerstein_125x125.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz