archiv
Učitelské noviny č. 29/2004
tisk článku

Nové mantinely pro zvláštní školy

Vzniká rámcový vzdělávací program pro žáky s mentálním postižením

Struktura žáků ve školách se v souvislosti s dlouhodobě klesajícím počtem žáků mění. Základní školy častěji integrují děti s lehčím postižením, speciální školy se častěji starají o stále více postižené žáky. Na tento trend si asi školy musejí zvyknout a legislativa a vzdělávací programy ji musejí respektovat. Právě o rámcovém vzdělávacím programu pro žáky s mentálním postižením jsme hovořili s EVOU BRYCHNÁČOVOU, která má ve Výzkumném ústavu pedagogickém jeho tvorbu na starosti.


Naším zadáním bylo původně vytvořit RVP, který bude vycházet z RVP pro ZV a pouze zdůvodní odlišnosti v jednotlivých částech, kde žáci s mentálním postižením nezvládají nároky RVP ZV. Problém ale byl, že pro tyto děti jsou odlišné jak cíle, tak metody a prostředky, kterými se těchto cílů dosahuje. Bylo tedy nutné vypracovat zcela samostatný RVP pro žáky s mentálním postižením, který bude samostatnou přílohou RVP ZV.

Školský zákon však hovoří pouze o těžce mentálně postižených, všichni ostatní by měli navštěvovat základní školu…

Oborem vzdělání pro základní školu je „základní vzdělávání“ a dosažený stupeň vzdělání je „základní vzdělání“. Pro žáky s těžkým MP (pro žáky s více vadami a také s autismem) by podle návrhu školského zákona měl být dosažený stupeň vzdělání „základy vzdělání“. Tito žáci by se měli vzdělávat v základní škole speciální (jde o současné pomocné školy a rehabilitační třídy PŠ).

Návrh školského zákona však naprosto opominul skupinu žáků s lehkým a středně těžkým postižením. Tito žáci by podle něho navštěvovali základní školu. Jeho dikce by v důsledku znamenala faktický konec speciálního vzdělávání této skupiny dětí s postižením.

Když jsme tedy na VÚP měli začít pracovat na RVP pro MP, naráželi jsme na mnoho komplikací. Bylo nutné hledat způsob, jak situaci vyřešit. Proto byla iniciována změna v návrhu školského zákona a odstranění slova „těžce“ mentálně postižený.

Návrh, jak jsem říkala, zní, že by RVP pro MP byl součástí RVP pro ZV, výstupem pro všechny tři kategorie mentálně postižených (lehce, středně i těžce) by byly „základy vzdělání“ a všichni by navštěvovali základní školu speciální. Měli by však možnost využít prostupnosti pro do středního proudu vzdělávání - do speciálních středních škol (učilišť, odborných učilišť) i s možností integrace do běžných středních škol.

RVP MP jako samostatná příloha RVP ZV by měl tři části. Struktura by byla stejná jako v RVP pro ZV, ale obsahovala by specifika tří úrovní mentálního postižení. Vše ale závisí na zmiňované drobné změně v novém školském zákoně – základní škola speciální tak nebude pouze pro „těžce“ mentálně postižené, ale pro všechny úrovně mentálního postižení. Zvláštní škola by se transformovala na ZŠ speciální, ale s modernějším obsahem a náplní učiva.

Jak se liší RVP ZV a RVP MP?

RVP pro MP se ve struktuře vzdělávacích oblastí a vzdělávacích oborů od RVP pro ZV neliší. Rozdíly jsou na úrovni obsahu těchto oborů. Vzdělávací proces se přizpůsobuje sníženým rozumovým schopnostem žáků. Původně jsme uvažovali o tom, zda by nebylo lepší, aby RVP pro MP například neobsahoval cizí jazyk, který je pro většinu žáků s MP nad hranicí jejich schopností. Chtěli jsme, aby byl pouze doplňujícím vzdělávacím oborem. Přijali jsme však názor, že škola by měla mít možnost vzdělávání v cizím jazyce i těmto žákům nabídnout a umožnit jim zvládnout alespoň jeho základy. Konzultovali jsme tento trend s pedagogy ze škol – a ti právě o výuku základů cizího jazyka mají skutečně zájem. Dokonce docházíme k tomu, že (sice jako nepovinná) bude tato nabídka i v pomocné škole, i když třeba jen na úrovni pojmenování některých předmětů…

Není formalismus hovořit o cizím jazyce v pomocné škole, kde žáci leckdy nezvládnou ani jazyk vlastní?

Právě proto chceme tuto oblast zařadit jako „doplňující obor“, který může být nabídnut žákům, kteří o to budou mít zájem. Nebude povinností. A to je také jeden z rozdílů mezi RVP pro ZV a RVP pro MP.

Může škola zůstat u standardních předmětů, jak je známe, nebo musí vytvářet nové „předměty“ podle vzdělávacích oblastí?

Obě cesty jsou možné. Na rozvrhu se tedy může objevit například vzdělávací oblast „Člověk a příroda“, která bude obsahovat informace z fyziky, biologie, chemie a zeměpisu, nebo se škola může rozhodnout pro dnešní klasické dělení předmětů. Z jednoho vzdělávacího oboru může být vytvořen jeden vyučovací předmět nebo více předmětů.

RVP pro MP vychází z RVP pro ZV, mají tedy stejnou strukturu. Kde však začíná rozdíl mezi nimi?

Tento rozdíl nenajdeme mezi vzdělávacími oblastmi (Jazyk a jazyková komunikace, Člověk a příroda….), ale na úrovni vzdělávacích oborů a hlavně v jejich naplnění. Je například pochopitelné, že u žáků s mentálním postižením se klade důraz zejména na pracovní dovednosti a návyky. Lišíme se v metodách, formách, prostředcích, lišíme se i v kvalitativní úrovni cílů, které u žáků s MP prostě není možné definovat striktně. RVP pro MP definuje cestu, jak daleko se ale podaří dítěti na této cestě dojít, záleží na jeho schopnostech a možnostech daných úrovní mentálního postižení.

Jak se mohou školy, které postaví svůj školní program na RVP pro MP, vzájemně odlišovat?

Na základě cílového zaměření vzdělávacích oblastí daných RVP pro MP si školy ve svém ŠVP vzdělávací obsah jednotlivých vzdělávacích oborů rozčlení do vyučovacích předmětů a rozpracuje do učebních osnov. Prostor odlišit se mají hlavně v metodách, formách a prostředcích – mají možnost výběru tradičních i alternativních speciálně pedagogických metod (musí ale mít příslušně vzdělané pracovníky), závisí to i na množství prostředků, které se jim podaří získat a jak díky nim školu vybaví. Nejdůležitější bude, aby škola dokázala svůj vzdělávací program upravit podle schopností a možností žáků.

Změna související s RVP pro MP prý speciální školy nezaskočí. Postupně se integrují do větších celků, aby pokryly větší šíři postižení i věku žáků, vytvářejí si náplň pro výuku podle pravidel, se kterými se počítá i v novém RVP pro MP. Integraci předmětů už znají, umějí a velmi často i používají. Kromě nové cedule s nápisem (asi) Základní škola speciální by mělo být hlavní změnou, že budou mít větší volnost při pedagogickém rozhodování.

RADMIL ŠVANCAR

< zpět do čísla
banners/lesany_konkurz_390x60.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz