archiv
Učitelské noviny č. 30/2004
tisk článku

Školský zákon sněmovna schválí

je přesvědčena P. Buzková


Nová vláda, nové priority. Budete, paní ministryně, nyní ve své funkci postupovat nově, nebo prostě navazujete na své snahy ve Špidlově vládě?

Když si přečtete kapitolu o vzdělávání v Programovém prohlášení vlády, zjistíte, že se neliší od toho předchozího. Z toho vyplývá, že skutečně nehodlám nějakým zásadním způsobem přehodnocovat politiku MŠMT. Některé úkoly už byly splněny. Proto se znovu nepsaly do Programového prohlášení nové vlády. V jiných se bude pokračovat. Dá se říci, že je to kontinuální proces.

Co z toho již splněného považujete za nejhlavnější?

Dokončenou školskou legislativu.

Školský zákon se vrátil ze senátu zpět do sněmovny. Projde?

Jsem přesvědčena, že na nejbližší schůzi poslanecké sněmovny školské zákony projdou.

Pořád se mluví především o školském zákoně. O tom druhém, o zákoně o pedagogických pracovnících, nikdo nediskutuje. Co si od toho nediskutovaného zákona osobně slibujete?

Tento zákon má velkou šanci na schválení, protože je podpořen širší částí politického spektra než školský zákon. Já mu dávám velkou váhu, protože je to poprvé, kdy učitelské povolání je definováno a upraveno zákonem. A jsou kladeny jasné požadavky na toto povolání. A učitelům je dán kariérní řád. Tento zákon se zabývá tím, jak se učitelé budou vzdělávat, což bude mít vliv na to, jak se rychleji budou pohybovat v rámci platových tarifů. Hovoří i o specializačních příplatcích pro učitele, kteří se budou zaměřovat na určité odborné činnosti. Tento zákon zlepší pracovně právní podmínky pro práci učitelů. Jsem přesvědčena, že je to jeden z kroků pro zatraktivnění učitelského povolání.

Pan premiér Gross ve svém vystoupení před hlasováním o poslanecké důvěře vlády kladl důraz především na podporu vysokých škol. Podobný akcent lze vyčíst i z Programového prohlášení nové vlády. Nemá se regionální školství cítit tak trochu odstrčeno? 

Na jednu stranu by se odstrčeno cítit mohlo, ale v regionálním školství pracují natolik inteligentní lidé, že nevěřím tomu, že by se odstrčeni skutečně cítili. Bylo by to zbytečné, protože značná část úkolů pro regionální školství byla splněna v prvních dvou letech fungování sociálně demokratické vlády. Navíc je nutné vnímat, že v regionálním školství jsou zřizovateli škol obce a kraje, což znamená, že jejich řízení ministerstvem školství je řízení především metodické. Naopak co se týče vysokých škol, tam se zatím nepodařilo dotáhnout do konce reformu financování veřejných VŠ. To znamená, že diskuze o ní se dostává do popředí.

Ministerstvo na regionální školství už nedosáhne tolik, jako dřív. Co uděláte, paní ministryně, s vesnickými školami, které od MŠMT nedostaly výjimku na počet žáků, a přesto zahájily nový školní rok?

Jde většinou o neudělení výjimky pro druhý stupeň těchto základních škol. Ministerstvo si při tomto procesu dávalo záležet, aby i v malých obcích zůstaly školy s prvním stupněm. Pokud školy výjimku nedostaly, nebudou financovány.

Porušily školy, které od ministerstva nedostaly výjimku, a přesto učí, zákon?

Školy nemůžou existovat mimo síť. Ztrácejí tím právo veřejnosti.

Smí tedy taková škola naplňovat zákon o povinné školní docházce?

Škola, které nebyla povolena výjimka pro druhý stupeň, bude zapsána v síti škol jako neúplná základní škola. Bude státem podle toho dotována. Otevře-li i třídy na druhém stupni, nebudou ani financovány, ani oficiálně uznány.

Víme o škole, která přes neudělení výjimky otevřela i druhý stupeň. Hrozí žákům druhého stupně, že letošní rok docházky do této školy jim nebude uznán?

Je zjevné, že zřizovatel této školy porušil zákon. Ministerstvo školství samozřejmě jako vždy udělá vše pro to, aby děti nebyly postiženy kvůli tomu, že někdo jiný porušil zákon. Ale je samozřejmé, že nemůžeme financovat či jinak podporovat školu, která de facto funguje mimo zákon.

Takže tuhle situaci si musí finančně vyřešit starosta obce?

Ano, ale ten druhý stupeň prostě neexistuje.

Kolik škol neuposlechlo k prvnímu září vašeho pokynu?

Víte co, to není neuposlechnutí pokynu. Ministerstvo má právo udílet výjimky ze zákona. Pakliže výjimku neudělí, jde v případě škol, o kterých hovoříte, o mimozákonné jednání. U nás mohou poskytovat vzdělání jen školy, které jsou zapsány v síti škol, ať jde o školy veřejné, soukromé či církevní, prostě školy jakýchkoli zřizovatelů. Není-li škola v této síti, je mimo zákon.

Vraťme se k vládnímu prohlášení. Říká se v něm, že vláda vytvoří a posílí instituce, které poskytnou školám a rodičům pomoc při potlačování šikany. Jaké to budou instituce?

Nemluvila bych okamžitě o institucích. V první fázi je nejdůležitější, aby byla šikana rozeznávána v samém zárodku. Tady mají nezastupitelnou úlohu právě učitelé. Co se týká otázky, jak jim může ministerstvo institucionálně pomoci – rozhodně počítáme se školením učitelů. Aby byli schopni rozeznávat už základy takového chování dětí. Když se pravidelně opakuje, že jednomu chlapečkovi lámou tužky a berou svačiny, je nutné si toho všimnout a zabránit, aby se to nerozvíjelo dále. A přivolat psychologa. Mně by se samozřejmě líbilo, kdyby každá škola mohla mít svého psychologa. To se ale pravděpodobně z finančních důvodů ještě dlouho nepovede. Ale je možné, aby pro několik škol pracoval jeden psycholog.

Jaký je váš názor, paní ministryně, na zřízení velice přísných zařízení pro děti a mladistvé, kteří vraždí?

To je složitá otázka. MŠMT nyní spravuje výchovné ústavy. Režim v nich nemůže být takový, že dětem bude odebráno například právo vycházky. Tvrdší režim tam zavést nelze. Existuje pouze jeden tak zvaný uzavřený výchovný ústav na Ostravsku. V legislativní radě vlády je v současné době novela zákona o ústavní výchově. Ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti dopracováváme část tohoto zákona, která se týká právě zřízení takového typu výchovného ústavu, o kterém se teď ve veřejnosti hodně hovoří. Bylo by to zařízení spadající pod rezort školství, ale fungovalo by na rozhraní mezi školstvím a ministerstvem spravedlnosti. To by se týkalo opravdu těch nejtěžších případů dětí a mladistvých. Víte, ono se nejedná o nějaká strašná čísla. Do podobného přísného zařízení bychom teď potřebovali umístit asi dvanáct dětí a dvanáct mladistvých. Takový ústav by měl přísný režim, což je ovšem potřeba zakotvit v zákoně.

Vůbec nám nepomáhá, když se dostáváme do věčných střetů s úřadem ombudsmana. Jde například o to, že ve výchovných ústavech ve veřejných prostorách, což jsou chodby a vstupy do těchto zařízení, se používá kamerový systém. Jsem člověk, který vždy byl spíše pro prevenci. Jsou ale určité případy, kdy skutečně je třeba přísně zajišťovat bezpečnost. Nejde přece o snahu omezovat práva těchto dětí a mladistvých. Jde konec konců i o jejich vlastí ochranu. A o ochranu jejich okolí, včetně vychovatelů.

Takže názory z úřadu ombudsmana vás neovlivní?

My jsme se v této záležitosti nedohodli. Ta nedohoda je jasná. Když je nedohoda mezi členem vlády a ombudsmanem, může ombudsman přijít s touto záležitostí do vlády a požádat kabinet o nějaké rozhodnutí. Nastane-li tato situace, budu ve vládě trvat na stanovisku ministerstva školství.

Vraťme se k programu nové vlády. Píše se v něm, že za další vzdělávání učitelů bude sdílet odpovědnost stát. Není v této souvislosti trochu protisměrné rozhodnutí MŠMT o zrušení pedagogických center?

Protisměrné to určitě nebylo. Kvůli čerpání prostředků z evropských fondů se institucionálně musela řešit otázka dalšího vzdělávání učitelů. Proto jsme vytvořili jeden úřad se sídlem v Praze, který má detašovaná pracoviště ve všech krajích. Název Pedagogické centrum Praha je poněkud nešťastný, nicméně okamžitě po schválení zákona o pedagogických pracovnících budeme mít šanci tento úřad nejen přejmenovat, ale vytvořit z něj institut, který se bude podobat zařízení, které znají lékaři. Tato centrálně řízená organizace s detašovanými pracovišti v jednotlivých krajích bude naprosto bez problémů schopna zvládat celý proces dalšího vdělávání učitelů, včetně čerpání peněz z evropských fondů.

Lidé, kteří v těchto centrech pracovali, pracují a hodlají pracovat i nadále, se nějak nedozvěděli o tom, že nejsou „ohrožený druh“. Bojí se, že je ministerstvo vykáže z budov, kde dosud sídlí, že jim sebere počítače…

Bavíme-li se o majetku, tedy například o budovách, kde pedagogická centra dosud sídlí, jde často o velmi lukrativní nemovitosti. Pokud by se jich MŠMT vzdalo, nemohlo by je jen tak převést na kraj. Muselo by je nejdříve nabídnout ostatním rezortům. Proto tuto věc raději řešíme dlouhodobými zápůjčkami krajům. V dalších případech převádíme tento majetek na Českou školní inspekci, která teď v řadě případů sídlí v drahých pronájmech. Tyto budovy prostě hodláme uchovat pro školství, čímž míním i detašovaná pracoviště pedagogického centra.

Programové prohlášení vlády říká: „Vláda se zavazuje zlepšovat podmínky pro práci pedagogů v souladu se současným úsilím OECD a EU, a to včetně podmínek platových.“ Takový závazek lze ale splnit i přidáním padesátikoruny za rok…

Ad absurdum to může být i ta vaše padesátikoruna za rok, ale na druhou stranu, když se podíváte, jak v posledních dvou letech rostly platy pedagogů, tak rozhodně nešlo o padesátikorunu. V posledním roce narostly platy pedagogů více než o 12 procent, a v současné době je průměrný plat učitele základní a střední školy na sto jedenácti procentech průměrného příjmu v této zemi. Já se těmi průměry nechci příliš ohánět, protože průměry jsou vždy ošidné. Ale je z toho vidět, že ten progresivní nárůst platů pedagogických pracovníků tady jasně je. Kromě toho se v loňském roce podařilo, a to jsem velmi ráda, dobrým způsobem zařadit pedagogické pracovníky do šestnáctitřídní tarifní tabulky. To znamená, že kdykoli se přidají finanční prostředky na platy v rozpočtové sféře, tak to budou právě pedagogičtí pracovníci, kterých se to bude týkat a polepší si. A to tak, že nárokově.

Pedagogové ale říkají, že si reálně, jako vždy, zase moc nepolepšili, protože přidání v tarifu doprovodilo snížení příjmu ve složkách netarifních.

Ministerstvo školství letos, stejně jako v minulých letech, rozeslalo finance na nadtarifní složky s mírným navýšením. Bohužel ne s takovým, jaké bych si přála. Ale v žádném případě jsme do této důležité kolonky nedali míň, než dřív. Problém je podle mne v tom, jak se chovají krajské úřady, které tyto peníze rozdělují. Možná šetří a čekají na druhé pololetí. MŠMT dalo krajům pokyn, aby tyto peníze byly vypláceny po celý rok ve zhruba průměrné výši. Ministerstvo dnes nemá možnost zaručit to, že přestože odešleme na kraje určitý objem finančních prostředků, který se skutečně oproti loňsku nesnížil, dostanou lidé ve školách to, co oprávněně očekávají.

Musí dál ubývat učitelů, aby si ti zbylí mohli z daného měštce víc ukrojit?

Samozřejmě. Nicméně počítáme s tím, že teď k prvnímu září se s problémem „přebytečných“ učitelů vyrovnáme lépe, než k začátku kalendářního roku. Školy žijí od září do června.

Ono je to ošidné, propouštět pedagogy…

Víte, v českém školství je tolik penzistů a nekvalifikovaných, že kdyby v souvislosti s financemi byli propouštěni pouze oni, zbyla by ještě velká rezerva.

Dobře, ale jak má malá škola propouštět? Má vyhodit raději aprobovaného matematika, nebo češtináře? Nejsou tyto centrální statistiky na nic, když řídíte malou školu?

Nejde o to, aby se propouštěli učitelé z jednotlivých škol, kde jsou potřeba. Škol je pořád moc. A nejedná se o ty malé v malých obcích. Teď jde spíš o města. O velká města.

Paní ministryně, hned z kraje nového školního roku jste poněkud vyděsila pedagogickou veřejnost svým výrokem, že se pustíte do nepopulárních opatření. O co jde?

Mrzí mě, že jsem spoustu lidí vyděsila. Řekla jsem, že budu pokračovat v některých nepopulárních krocích. V principu jsem měla na mysli, že ať se mi to líbí, či nelíbí, budu muset i nadále pokračovat v optimalizaci počtu škol. To za prvé. A pro některé učitele není populární například zavádění rámcových vzdělávacích programů a některé další změny, které přijdou s novou školskou legislativou. Tím výrokem jsem neměla na mysli nic nového.

A jsme na začátku našeho rozhovoru. V nové vládě prostě hodláte důsledně dotáhnout do konce to, co jste v té předchozí rozjela.

Přesně tak.

Připravil JIŘÍ FREY

< zpět do čísla
banners/lesany_konkurz_390x60.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz