archiv
Učitelské noviny č. 30/2004
tisk článku

Učitelé chtějí vrátit 13. platy

Na schodech budovy Ústavního soudu bylo 1. září dopoledne těsno. Sešla se tu skupina učitelů Jihomoravského kraje, kteří protestovali proti trendu odměňování ve školství. Iniciátorka akce, předsedkyně jihomoravského KROS pracovníků školství Růžena Šalomonová, stojí v čele skupiny, za zády nápis Ústavní soud ČR, mluví o neutěšeném stavu odměňování ve školství. Televizní kamery na ni míří, fotoaparáty cvakají.


Je deset hodin. Skupina devětadvaceti učitelů vchází do budovy a pak po jednom, každý sám za sebe, podávají stížnost na stát v improvizovaném pracovišti podatelny (jakoby tu na podobné hromadné podávání stížností nebyli zvyklí). Razítko podatelny tluče do papíru, na kterém je psáno, že si každý jeden za všechny učitele stěžuje na nesplnění veřejného slibu Špidlovy vlády. Ta totiž ve svém programovém prohlášení napsala: „Vláda se zavazuje zvýšit platy pedagogických pracovníků na úroveň relativně srovnatelnou se zeměmi Evropské unie…“ Otázka je, zda po těchto kulatých slovech tento právní útok nesklouzne.

„Očekáváme, že nám Ústavní soud vyhoví. Když vyhověl svým kolegům a nikdo to nenazval střetem zájmu, očekáváme, že nám soud vyhoví taky. Pokud žijeme v právním státu…“ říká R. Šalomonová pro UN. A vysvětluje svůj pohled na věc: „Chápeme vládní prohlášení jako veřejný příslib. A i členové vlády by měli své sliby splnit, ukázat, že to nebyla pouze volební vějička!“ Tvrdí, že snížením dalších platů vláda popřela své sliby o srovnatelnosti platů u nás a v EU. To by měl Ústavní soud podle ní napravit. „Když mohou mít srovnatelné příjmy soudci, soukromí lékaři, finančníci a bankéři, letečtí dispečeři – proč ne učitelé? Proč ti by měli být mezi vysokoškoláky pořád na chvostě? Proč radši přidávat policistům a dělat tak z naší republiky policejní stát?“ bouří odborářka.

Není spokojena ani s formulacemi, které ve svém vládním prohlášení použila nová vláda. („Vláda se zavazuje zlepšovat podmínky pro práci pedagogů v souladu se současným úsilím OECD a Evropské unie, a to včetně podmínek platových…“ kap. 6.2. Školství a vzdělávání) „Je ve vztahu k odměňování učitelů vágní, z toho usuzujeme, že vláda radši nic neslibuje, aby po ní nebylo možné nic vymáhat, a o školství nemá zájem,“ tvrdí R. Šalomonová.

Učitelé, kteří podávají žádost, by podle odborářky jen chtěli, aby vláda dodržela slib 130 % průměrného platu a 6 % HDP pro školství. Nicméně aktuálně by prý stačilo zrušení vládního nařízení, kterým byl v podstatě zrušen 13. plat, což pro řadu zaměstnanců ve školství znamenalo pokles reálných příjmů. Chtějí, aby pak byl 13. plat vyplacen zpětně ve výši 100 %. Nejen kantorům. Celé státní správě. „Nezajímá mě, kde vláda peníze najde,“ říká R. Šalomonová. „Ale najde je lehce. Když může kupovat gripeny, když může platit miliardy za arbitráže, na platy policistů a soudců, nevěřím, že nenajde peníze pro učitele. Pokud bude chtít. Bojím se ale jejich nevůle. Zkoušeli jsme jednat. Zkoušeli jsme stávkovat. Nic nevedlo k cíli. Lidi jsou naštvaní, proto jsme se rozhodli postupovat právní cestou. Věříme, že nezůstaneme osamoceni, že se individuálními žalobami přidají i další učitelé z různých míst naší republiky.“

Ivana Solanská ze ZŠ Vyškov si svůj první učitelský den v pedagogické kariéře za katedrou neužila. Požádala vedení školy o uvolnění a stala se jedním z jihomoravských pedagogů, kteří podali ústavní stížnost na postup vlády.

Do školy nastoupila s 11. platovou třídou, tedy s necelými dvanácti tisíci hrubého. „Učitelství je skutečně velmi špatně ohodnoceno,“ říká. To ale není podle ní hlavní důvod, proč se k stížnosti k Ústavnímu soudu připojila. „Nechci děti učit jen svůj předmět. Chci je vychovávat k aktivitě. Nemůžu být proto sama pasivní v situaci, kdy vláda neplní, co slíbila,“ vysvětluje své pohnutky.

Předsednictvo ČMOS PŠ podle předsedy Františka Dobšíka se s myšlenkou stížnosti u Ústavního soudu, která vzešla z jihomoravských školských odborů, zcela neztotožnilo, nechce však tuto aktivitu odsuzovat. Vedení odborů se již touto stížností zabývalo na konci loňského školního roku, kdy předseda F. Dobšík pověřil právníky ČMOS PŠ, aby se vyjádřili k naději na úspěšnost této stížnosti. „Z jejich pohledu je šance minimální.“ I to byl důvod, proč nechtěl F. Dobšík z pozice předsedy odborů doporučit členům účast na této akci. Nicméně připouští, že jiní právníci mají na možnost úspěchu této stížnosti jiný názor. „Jistě, akce bude mít mediálním efekt, ale myslím, že nejde o to, aby se odbory zviditelňovaly za každou cenu. Odbory by se měly ubírat jiným směrem.“

Z věcného hlediska však má i podle F. Dobšíka stížnost pravdu. Upozorňuje, že snížení 13. platu znamenalo propad reálných příjmů nepedagogických pracovníků i například některých středoškolských učitelů, přičemž růst u učitelů základních škol zdaleka nebyl takový, jak ministryně slibovala. Slova vládního prohlášení o srovnatelnosti platu učitelů u nás a v EU tedy naplněna opravdu nebyla.

Poslední razítko, poslední záběr televizních kamer. Vstupní aula brněnské budovy Ústavního soudu ČR se vyprazdňuje, učitelé spokojeně odcházejí. Od pracovníků Ústavního soudu zjišťuji cestu stížností. Potrvá několik měsíců, než se dostane na řadu jejich projednávání. V současné době se dokonce projednávají některé kauzy z roku 2002… Budou mít učitelé tolik trpělivosti?

RADMIL ŠVANCAR

< zpět do čísla
banners/un_390x60_rmj.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz