archiv
Učitelské noviny č. 31/2003
tisk článku

Kariérní systém pedagogických pracovníků

STANISLAV KARABEC,
vrchní ředitel sekce správních činností a rozvoje lidských zdrojů MŠMT


Fenomén zvaný „kariérní růst“, „gradace profesní dráhy učitele“ či „kariérní systém“, jak je nejnověji definován v návrhu zákona o pedagogických pracovnících, připomíná pověstný horký brambor, který si postupně přehazují jednotliví ministři školství už hodně dlouhou dobu.Z koncepcí, které Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy během posledních deseti let v této oblasti postupně zpracovalo, je odborné veřejnosti znám především program z let 1996-1997 nazvaný pracovně „Učitel“. Ve své době šlo o promyšlený a kompaktní materiál, který byl v rámci rozsáhlého připomínkového řízení podroben kritice jak laické, tak zejména pedagogické veřejnosti. Přestože došlo postupně ke shodě v principech mezi ministerstvem a těmi, kdo formulovali zásadní připomínky, úspěšná realizace navrženého „kariérního systému“ ztroskotala, neboť systém požadoval nemalé finanční prostředky. Kariéra byla založena jen a pouze na vzdělávání bez vazby na vykonávané činnosti. Po několik dalších let vznikaly na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy návrhy, které se do širšího povědomí pedagogické veřejnosti vůbec nedostaly. Zásadní obrat nastává v současné době, neboť problematiku kariérního systému pedagogických pracovníků obsahuje návrh zákona o pedagogických pracovnících, který byl 1. září předložen k posouzení vládě.
Zákon o pedagogických pracovnících obsahuje pochopitelně jen základní principy kariérního řádu. Podmínky pro zařazení pedagogických pracovníků do jednotlivých stupňů kariérního systému stanoví až návrh prováděcího předpisu, tj.vyhláška o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků a kariérním systému pedagogických pracovníků.
Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy navržený kariérní systém pedagogických pracovníků jistě není dokonalý a rozhodně neznamená zásadní průlom do jejich odměňování. Je nutno zdůraznit, že při stanovení principů kariérního systému muselo ministerstvo vycházet ze dvou zásadních předpokladů:

  • respektovat zákon č.143/1992 Sb., o platu, a tudíž i na něj navazující katalog prací s 16ti třídní tabulkou odměňování zaměstnanců společnou pro státní a veřejnou správu, ve které je pro pedagogické pracovníky vyčleněno rozpětí pouze mezi 8. – 13. platovou třídou, do 14. platové třídy bude možné pedagogické pracovníky zařadit jen zcela výjimečně (5. kariérní stupeň)
  • respektovat platný zákoník práce

PROČ KARIÉRNÍ SYSTÉM VZNIKL

Již dlouhou dobu je pro platový postup ve školství určující tzv. „věkový automat“, který pedagogickým pracovníkům zaručuje pravidelné pozvolné zvyšování platů po celou dobu jejich profesní dráhy. Tento model je běžný i ve vyspělých evropských zemích, postupové intervaly jsou však až o polovinu kratší. Zkrátit český „věkový automat“, jehož rozpětí činí 32 let, a který má svůj historický původ, není snadné. Jednak je uplatňován v celé státní a veřejné sféře, jednak by jeho zkrácení znamenalo vysoký jednorázový finanční požadavek na státní rozpočet.
Probíhající i chystané změny ve výchovně vzdělávacím procesu kladou na pedagogické pracovníky výrazně vyšší nároky a požadavky, takže je nezbytné vytvořit právní rámec, který jim zajistí zlepšení podmínek a pozmění systém odměňování tak, že nebude založen jen na délce praxe, ale i na kariérním růstu. Tím pedagogická činnost a zejména učitelské povolání získá na prestiži a stane se i atraktivnějším a perspektivnějším pro mladé pedagogy.

CO SE KARIÉRNÍM SYSTÉMEM ROZUMÍ

Kariérní systém je podle návrhu zákona o pedagogických pracovnících tvořen souborem činností vyjmenovaných ve výše zmiňované vyhlášce o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků a kariérním růstu pedagogických pracovníků, dále soustavou odborné kvalifikace (tj. zákonem požadovaného vzdělání pro jednotlivé kategorie pedagogických pracovníků) a dalšími kvalifikačními předpoklady. Kariérní systém umožní pedagogickým pracovníkům postup v tzv. kariérních stupních (4 – 5 podle jednotlivých kategorií), ocení výkon některých činností specifických ve školství a vytvoří perspektivu růstu také pro školský management.
Kariérní stupně jsou ve vyhlášce uvedeny pro jednotlivé kategorie pedagogických pracovníků a jsou určeny především odbornou kvalifikací, dále činnostmi, jež budou muset pedagogičtí pracovníci v příslušném kariérním stupni vykonávat (náročnější, specializovaná, metodická, metodologická nebo řídící činnost), systémem hodnocení a dalšími kvalifikačními předpoklady, kterými se rozumí pedagogická praxe a osvědčení o způsobilosti k výkonu výše uvedených činností či postupu do vyšší platové třídy.
Popis činnosti charakteristické pro příslušný kariérní stupeň a podmínky zařazení pedagogického pracovníka do kariérního stupně jsou stanoveny pro jednotlivé kategorie pedagogických pracovníků vyhláškou.

Z ČEHO PRINCIPY KARIÉRNÍHO SYSTÉMU VYCHÁZEJÍ

Do kariérního systému se mohou zapojit všichni pedagogičtí pracovníci, neboť je budován na principu rovného přístupu.
Další, neméně důležitou zásadou, kterou kariérní systém požaduje, je povinná certifikace (tj. vydávání osvědčení o absolvování vzdělávacího programu) a povinné poskytování informací o ní do informačního systému Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Zavedení tohoto požadavku zajišťuje úplnou centrální evidenci osvědčení vydaných v souvislosti s kariérním systémem, dále zajistí jednotu při uznávání osvědčení na území celé ČR a poskytne přehled o vynakládaných finančních prostředcích.
Zařazení pedagogických pracovníků do jednotlivých stupňů kariérního systému vychází rovněž z principu nejvyššího dosaženého vzdělání požadovaného zákonem. Tato zásada se promítá zejména do kariérního systému těch kategorií pedagogických pracovníků, kteří získávají odbornou kvalifikaci nejen vysokoškolským vzděláním, ale i vyšším odborným či úplným středním vzděláním.

KOHO SE KARIÉRNÍ SYSTÉM TÝKÁ

Zákon o pedagogických pracovnících definuje pedagogického pracovníka jako fyzickou osobu, vykonávající přímou vyučovací, přímou výchovnou, přímou speciálně pedagogickou nebo přímou pedagogicko-psychologickou činnost ve školách, na pracovištích praktického vyučování a v zařízeních sociální péče. Za pedagogického pracovníka jsou podle zákona pokládáni: učitelé, vychovatelé, speciální pedagogové, psychologové, pedagogové volného času, asistenti pedagoga a trenéři, včetně pedagogických pracovníků vykonávajících vedoucí funkce.
Vyhláška popisuje kariérní systém u 8 kategorií pedagogických pracovníků:

  • učitelů mateřských škol
  • učitelů všeobecně vzdělávacích, odborných a odborných uměleckých předmětů. 2. stupně základní školy, základní umělecké školy, střední školy, konzervatoře, vyšší odborné školy a učitele 1. stupně základní školy
  • učitelů praktického vyučování a praktického výcviku
  • vychovatelů
  • speciálních pedagogů
  • pedagogů volného času
  • psychologů
  • řídících pedagogických pracovníků

Uvedené kategorie netvoří uzavřený a konečný výčet. Jsou vyjmenovány ve vyhlášce proto, aby při předpokládané potřebě jejich rozšíření nebylo nutné měnit zákon, ale novelizovat pouze vyhlášku, což je snadnější legislativní proces.
Jako konkrétní příklad z navrhované vyhlášky o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků a kariérním systému pedagogických pracovníků je uvedena kategorie, do níž spadá převážná většina pedagogických pracovníků ve školách (učitel všeobecně vzdělávacích, odborných a odborných uměleckých předmětů, základní školy, základní umělecké školy, střední školy, konzervatoře, vyšší odborné školy), kterým zákon umožňuje získat odbornou kvalifikaci různými stupni vzdělání. Podobně jsou konstruovány kariérní systémy u všech kategorií pedagogických pracovníků.

ZÁVĚR

Přes úskalí, která s sebou návrh kariérního systému pedagogických pracovníků nese, tj. jeho konstrukce je limitovaná jednak respektováním zákona č. 143 /1992 Sb., o platu, jednak stávajícím zněním zákoníku práce a nového katalogu prací s 16ti třídní stupnicí, je třeba konstatovat, že jde poprvé o skutečně reálný systém, který je možné okamžitě a bez větších problémů a bez vysokých požadavků na státní rozpočet uskutečňovat v praxi.

Příklad 1:
§12
Kariérní systém učitele všeobecně vzdělávacích, odborných a odborných uměleckých předmětů 2.stupně základní školy, základní umělecké školy, střední školy, konzervatoře, vyšší odborné školy a učitele 1. stupně ZŠ
Kariérní systém je tvořen 5 kariérními stupni.

kariérní stupeň činnost požadovaná délka pedagogické praxe požadovaná kvalifikace
1. kariérní stupeň
výchovně vzdělávací činnost podle školních vzdělávacích programů ve spolupráci s učitelem – metodikem
0 roků vzdělání požadované pro učitele podle § 7, 8, 9 odst. 1 a 2, § 10, 11, 12 zákona č..../2004 Sb.
2. kariérní stupeň
tvorba návrhů vlastních učebních dokumentů, aplikace nových, netradičních a speciálně pedagogických metod výuky
1 rok vzdělání požadované pro učitele podle § 7, 8, 9 odst. 1 a 2, § 10, 11, 12 zákona č..../2004Sb. a absolvování uvádění podle § 8 vyhlášky (osvědčení o způsobilosti)
3. kariérní stupeň
výkon specializovaných, metodických a metodologických pedagogických činností
jednotlivé činnosti viz příloha č. 1 vyhlášky vzdělání viz 2. kariérní stupeň a absolvování specializačního studia podle § 3, 6 a 7 vyhlášky (osvědčení o způsobilosti) – viz příloha č.1 vyhlášky
4. kariérní stupeň
stanovování koncepce rozvoje studijního oboru nebo výchovně vzdělávacího programu nebo specializovaná metodologická činnost v oblasti pedagogiky a psychologie
5 roků vzdělání viz 2. kariérní stupeň a absolvování studia podle § 3 a 7 vyhlášky (osvědčení o způsobilosti)
5. kariérní stupeň
tvorba koncepce celostátních nebo mezinárodních programů vzdělávání
5 roků vzdělání viz 2. kariérní stupeň a absolvování studia podle § 3 a 7 vyhlášky (osvědčení o způsobilosti)

Komentář k tabulce:
1.  do 1. kariérního stupně jsou zařazováni nastupující učitelé (s požadovanou odbornou kvalifikací) bez předchozí pedagogické praxe (11. platová třída)
2.  zpravidla po 1 roce „uvádění“, jehož průběh, ukončení a další náležitosti definuje vyhláška, získává učitel osvědčení o způsobilosti, které je předpokladem k postupu do 2. kariérního stupně (12. platová třída)
3.  kariérní stupeň mohou získat učitelé, kteří vykonávají specializované, metodické a metodologické pedagogické činnosti, pro které získají osvědčení o způsobilosti a kteří splňují požadavek délky pedagogické praxe uvedené v příloze vyhlášky (12. platová třída a specializační příplatek ve výši 1 500 – 2 000 Kč)
-  jedná se především o způsobilost k výkonu funkce výchovného poradce, ICT koordinátora, specialisty pro environmentální výchovu, specialisty pro prevenci sociálně patologických jevů, dále o výkon funkcí uvádějícího učitele, fakultního učitele, předsedy metodického sdružení a vedoucího předmětové komise nebo uměleckého oboru
4.  pro 4. a 5. kariérní stupeň je předpokládáno speciální proškolení (vysokoškolské studium v rozsahu cca 4 semestrů) zakončené vydáním osvědčením o způsobilosti (13. platová třída, výjimečně 14. platová třída.)

< zpět do čísla
banners/albert_zdrava_5.gif
reklama un


reklama

aspektzs.gif
ucebnice
grevin-panmat-04.gif
anketa
Je český vzdělávací systém připraven na rozsáhlou inkluzi?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
25%
60%
15%
1498082400_wifi 3.gif
kores.jpg
cesko-nem_fond.gif
etridy_240x100.gif
© Copyright 2010 - 2016 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: diversite.cz