archiv
Učitelské noviny č. 33/2004
tisk článku

Kam kráčí reforma vysokých škol

MŠMT PŘIPRAVUJE NOVOU KONCEPCI

Ministerstvo školství připravuje od začátku tohoto roku koncepci reformy vysokých škol. Na základě připomínek České konference rektorů (ČKR), Rady vysokých škol (RVŠ), Vysokoškolského odborového svazu a dalších jedenácti vládních rezortů vznikl obsáhlý materiál, který jednak popisuje aktuální stav, jednak přichází s návrhem reformy. Podívejme se blíže na onu druhou z obou částí dokumentu, který brzy poputuje na jednání vlády.


Do podoby studia by měli mluvit i zaměstnavatelé

Jako první z priorit reformy vysokoškolského systému v ČR uvádí ministerstvo školství potřebu dokončení úplného přechodu na strukturovaný model třístupňového akademického vzdělání. Konkrétně řečeno to znamená, důsledně rozdělit studium na stupeň bakalářský, magisterský a doktorský.

MŠMT považuje za nutné, aby VŠ přepracovaly celé studijní programy, a to včetně náplně jednotlivých předmětů. Přednášky, semináře i laboratorní cvičení u přírodovědných a technických oborů by se měly zmodernizovat. Ministerstvo podotýká, že právě tato část reformy VŠ si vyžádá nemalé finanční náklady na její uskutečnění.

„V mnoha případech došlo k přechodu na strukturovaný model studia jen formálně. Některé studijní programy by měly být zásadně změněny i po obsahové stránce, aby například nedocházelo k překrývání bakalářského a magisterského studia,“ sděluje FRANTIŠEK JEŽEK, předseda RVŠ.

Koncepce počítá také s daleko větším vlivem zaměstnavatelů budoucích absolventů VŠ. Jejich názor na podobu studia by měla doplňovat i případná kritika absolventů.

Kvalitní VOŠ by měly naplnit své ambice

„Peníze na reformu potřebujeme, ale nestačí to,“ řekl IVAN WILHELM, rektor Univerzity Karlovy a předseda ČKR na diskuzním semináři pořádaném RVŠ kvůli připravované reformě. „Musí se také změnit struktura VŠ. Stát by měl určit konkrétní podobu těchto změn a vyčlenit peníze určené na vznik nových neuniverzitních veřejných VŠ, které by se transformovaly z několika současných VOŠ.“ 

O doplnění struktury VŠ o veřejné neuniverzitní školy hovoří také hned druhý bod navrhované reformy. V materiálu se jasně říká, že současný proces vzniku neuniverzitních škol je příliš pomalý. MŠMT uznává, že některé VOŠ mají zcela oprávněné ambice stát se veřejnou neuniverzitní VŠ, avšak zároveň upozorňuje na to, že ruku v ruce s tím bude muset dobře fungovat prostupnost těchto nových neuniverzitních škol s univerzitami. Nesmí se stát, že absolvent bakalářského studijního programu z transformované VOŠ bude mít při splnění běžných předpokladů potíže pokračovat v magisterském studijním programu na univerzitě.

Hodnocení má být co nejkomplexnější

Již v rámci prvního uvedeného reformního kroku se materiál dotýká hodnocení kvality studia na dané škole – názory zaměstnavatelů a absolventů. Podle MŠMT by mělo být hodnocení kvality VŠ postaveno na rozmanitých hlediscích. Mělo by se při posuzovaní dané školy vycházet zejména z toho, jak si vede management, jak zde funguje mezinárodní spolupráce, jak je postaráno o studenty, jak VŠ spolupracuje s regionem; zaměstnavatelé by kromě zmíněného obsahu studia měli posuzovat i profil absolventa, a také studenti by se měli průběžně vyjadřovat k tomu, jak jsou spokojeni s tím, co jim akademická půda poskytuje. Výsledky takovéhoto komplexního hodnocení by pak měly sloužit k porovnávání kvality mezi obdobnými studijními programy, případně celými fakultami.

Budoucí magistři by se měli podílet na vědě

V dalších bodech se koncepce reformy zabývá zejména vědeckou činností VŠ. Kromě zmínky o potřebě učinit atraktivnějšími a efektivnějšími doktorské studijní programy klade materiál důraz na to, že se musí rozšířit výzkumná činnost VŠ, do které budou zapojeni i studenti. Podle Ivana Wilhelma by to však nemělo být záležitostí jen doktorandů: „Participace studentů magisterských studijních programů na vědecké práci by se měla stát povinnou součástí akreditace.“ 

MŠMT v této oblasti dále zdůrazňuje, že je potřeba brát vždy v úvahu vytyčené cíle a možnosti jednotlivých VŠ, a to především neuniverzitních. Proto je nutné v přijatelné obecné rovině vyjádřit obsah pojmu tvůrčí činnost. Tvůrčí a vědecký potenciál by se měl podle ministerstva využívat na základě podpory individuálních rysů dané VŠ. Obecné srovnávání škol by prý mohlo vést spíše k demotivaci některých z nich, než k efektivnímu využití všech kapacit. To ovšem neznamená, že nebudou podporovány veškeré aktivity školy, které povedou k dosažení excelence v určitých oblastech vědy a výzkumu.

„Na Univerzitě Karlově jsme se již vydali cestou podpory selektivního modelu výzkumu. Stát by svými finančními dotacemi měl tento proces podporovat,“ podotkl Wilhelm.

Je potřeba využít možnosti, jež nabízí EU

Nemálo peněz si také vyžaduje zvýšení podílu VŠ na celoživotním vzdělávání občanů. Projekty, které budou chtít školy v této oblasti realizovat, by mohly být v současné době do značné míry financovány z Evropského sociálního fondu. VŠ by tak získaly potřebné finanční prostředky na rozvinutí kombinované a distanční formy vzdělávání. Ty, aby mohly být dostatečně efektivní, musejí využívat moderních technologií, a to zvláště v oblasti komunikace.

Využívání evropského prostoru se však netýká jen získávání finančních prostředků, ale také obousměrné mobility studentů a akademických pracovníků. Ministerstvo tím však nemyslí jen mobilitu v rámci EU, ale také hovoří o potřebě podporovat nadané studenty a kvalitní učitele z rozvíjejících se zemí. Efekt má pak mít dvojí dopad – naše VŠ se více stanou mezinárodními institucemi a finanční podpora ekonomicky méně rozvinutých zemí se české ekonomice může v budoucnu vyplatit. Mobilita by měla směřovat k trendu, který by stále více vyrovnával počty vyjíždějících učitelů a studentů s přijíždějícími, kterých je o poznání méně. Proto je potřeba VŠ motivovat k realizaci nových studijních programů v cizích jazycích.

VOŠ jsou součástí terciéru

Zvláštní důraz klade ministerská koncepce na maximální možné odstranění administrativních omezení a regulace v přístupu k vysokoškolskému vzdělávání, a to nejen pro domácí zájemce, ale i pro uchazeče ze zemí EU a vůbec dalších států. Proto je podle MŠMT potřeba rozšířit a rozrůznit nabídku vzdělávacích příležitostí. Týká se to nejen již zmíněné potřeby vzniku neuniverzitních veřejných VŠ, ale i orientace zájemců o studium v terciárním sektoru na další možnosti – studium VOŠ a různých kurzů celoživotního vzdělávání. V souvislosti s tím je potřeba systematicky pracovat na tom, aby uchazeči o studium i zaměstnavatelé neposuzovali jenom dosažené formální vzdělávání a nejvyšší akademické stupně, ale aby uměli zhodnotit i další znalosti oceněné diplomy a různými certifikáty.

Dotace nebudu dostávat koleje, ale přímo student

Koncepce se také zabývá řešením sociální problematiky, jež souvisí se studiem na VŠ. Jde zejména o otázky týkající se způsobu přidělování finančních dotací na ubytovací služby pro studenty. Záměrem MŠMT je převést nepřímé dotace v oblasti ubytování na poskytování stipendií, což může podle ministerstva v dlouhodobější perspektivě přispět k vyřešení nedostatku míst v kolejích. Jinými slovy řečeno to znamená, že pokud projde nyní připravovaná reforma přidělování dotací na ubytování, příspěvek by již nebyl napříště poskytován vysokoškolské koleji, ale každému studentovi, jenž na ni má nárok. Ten by se pak mohl rozhodnout, zda příspěvek na bydlení použije pro ubytování na koleji, nebo na privátě.

Problematika kolejí úzce souvisí i s menzami. MŠMT proto zvažuje možnost navýšení dotace na stravování, případně přistoupí též ke změně formy, jakou je dotace poskytována. Zde se problém týká především rozdílných podmínek jednotlivých VŠ, které tak mohou doplácet na studenty ve své menze, kteří se přicházejí stravovat z jiných škol.

Ministerstvo školství považuje také za důležité zabývat se sociální problematikou jednotlivých skupin studentů, například doktorandy, kteří již překročili 26 let věku.

Změna pravidel financování

Celá koncepce vychází i z toho, že je nutné prosadit některé legislativní změny, které by zjednodušily pravidla pro financování VŠ, a to jak v oblasti vzdělávání, tak zejména v oblasti výzkumu a vývoje.

Například by měla být legislativou a daňovými pravidly maximálně podpořena možnost vícezdrojového financování VŠ. Tyto změny by se měly dotknout zejména zjednodušení podmínek pro tok peněz z podnikatelské sféry.

„Konkrétní návrhy legislativních kroků nepřísluší ministerstvu školství, ty bude muset zpracovat Rada pro výzkum a vývoj. Představa EU je, že tři procenta HDP by měly jít na výzkum a vývoj, ale z toho dvě procenta by se měla získávat ze soukromých zdrojů. Legislativní úpravy se budou proto týkat toho, aby pro soukromé subjekty bylo vůbec možné a do jisté míry i výhodné na tyto aktivity poskytovat peníze,“ vysvětluje Ježek.

V oblasti financování výzkumných záměrů je objem požadovaných finančních prostředků VŠ více než dvojnásobný oproti střednědobému výhledu státu. Tento nárůst požadavků není způsoben jen rozvojem výzkumu na akademické půdě, ale především tím, že dosavadní výzkum prováděly veřejné VŠ z peněz, které jsou určeny mimo jiné na vědeckou činnost spojenou s realizací akreditovaných studijních programů. Proto se financování výzkumných záměrů na VŠ má stát jedním ze základních nástrojů reformy. Toto jednoznačné institucionální financování výzkumných záměrů by mělo podle MŠMT do budoucna ještě více prohloubit rozdíly mezi VŠ podle jejich vědeckých výstupů.

A ještě učitelé

Posledním bodem diskutované koncepce reformy VŠ je téma samozřejmě obzvláště zajímavé pro UN. Hovoří se zde v obecné rovině o potřebě reformy přípravy učitelů VŠ. Zvláštní pozornost by měly VŠ věnovat nejen přípravě učitelů v základních studijních programech, ale i dalšímu vzdělávání učitelů základních i středních škol. V této věci se koncepce odkazuje zejména na realizaci nové školské legislativy.

„Náměstek ministryně školství pro VŠ a vědu Petr Kolář ustavil před necelým půl rokem odbornou skupinu, která připravuje srovnávací materiál zabývající se přípravou učitelů. Došlo již ke shodě, jaké modely přípravy učitelů základních a středních škol by se daly použít,“ uzavírá František Ježek.

Nakonec ještě naše čtenáře upozorňujeme, že jde o materiál MŠMT, který není zatím uzavřený. Stále se do něj zapracovávají nejrůznější připomínky a změny. Proto jsme vás seznámili jen s tou nejzákladnější strukturou připravované reformy VŠ.

LUKÁŠ DOUBRAVA

< zpět do čísla
banners/1598997600_uspesny-web_390x60.gif
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
1543878000_mikroskop.gif
1604012400_polar_125x125.jpg
linka-bezpeci_125x125.png
ucebnice
1599602400_okentes.gif
anketa
Pomůže Strategie 2030+ změnit školství k lepšímu?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
39%
34%
27%
janacek_2_240x100.jpg
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz