archiv
Učitelské noviny č. 34/2004
tisk článku

Absolventi ztrácejí automatický nárok na „podporu“

O důsledcích nového zákona o zaměstnanosti

Počínaje 1. říjnem tohoto roku vstupuje v platnost nedávno schválený nový zákon o zaměstnanosti. Mimo jiné z něj plyne, že absolvent školy by napříště neměl dostávat podporu v nezaměstnanosti, pokud si v předcházejících třech letech, tedy v době svých studií, neodpracoval aspoň jeden rok. Zákon de facto i de jure škrtá ze svých stěžejních pasáží pojem absolvent školy, a tím srovnává podmínky pro všechny uchazeče o zaměstnání bez ohledu na to, zda právě dostudovali.


Jen pro pilné

Pěkně tvrdý je absolventský chlebíček. Mladí lidé přicházejí na trh práce bez valných zkušeností a požadované praxe, což je oproti jiným, zkušenějším uchazečům o práci diskvalifikuje. Jaký div, že se na celkové nezaměstnanosti podílejí zhruba deseti procenty. A teď by měli navíc přijít i o to poslední, co je v nouzi nejvyšší drželo nad vodou – o podporu v nezaměstnanosti. Určitě ne každý byl tak pilný (třeba při studiu medicíny...) a mohl brigádničit (třeba v Mostě s nejvyšší nezaměstnaností) - a na svou případnou budoucí nezaměstnanost si „vydělat“.

Zákon totiž říká, že nárok na podporu v nezaměstnanosti má každý uchazeč o zaměstnání, který vykonával v délce alespoň 12 měsíců v rozhodném období (poslední 3 roky před zařazením do evidence nezaměstnaných) zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost zakládající povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Ještě v září přitom platilo, že absolvent základní, střední nebo vysoké školy získával podporu automaticky, protože se mu do rozhodného období započítávalo doba studia. S tím je ale od října konec.

O podporu navíc přijdou i ti absolventi, kteří byli zapsáni do evidence nezaměstnaných již před tímto datem a nesplňují podmínku předchozího ročního zaměstnání. Pracovníci několika oslovených úřadů práce potvrdili, že takových případů bude vysoké, byť zatím nevyčíslené procento. Upozornili zároveň, že sociální a zdravotní pojištění za tyto občany (i za nově „zapsané“ absolventy s brigádnickou minulostí i bez) bude nadále platit stát. Tato výhoda zůstala nedotčena.

Přísnější metr na vyplácení podpory se zavádí podle ministerstva práce z několika důvodů. Hlavně prý ale proto, že absolventi jsou rizikovou skupinou na trhu práce, neboť se dají snáze zlákat zahálkou, čímž jim hrozí dlouhodobá nezaměstnanost. A snadná dostupnost sociálních dávek tento zlozvyk jen prohlubuje. Jinými slovy, kdo brigádničí, neleniví.

Potvrzují to ostatně i zkušenosti z některých zemí EU, kde absolventi škol nemají automatický nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Horká kaše se asi servírovat nebude

Jenže pozor, jak se říká, každý rub má i líc. Mnozí zákonem dotčení absolventi škol si budou moci vydechnout - peníze, o které přijdou na podpoře, se řadě z nich obratem vrátí na sociálních dávkách.

Podle vyjádření několika pracovníků úřadů práce značná část absolventů škol, kteří nesplňují podmínku odpracovaného roku, bez peněz nezůstane. Platí totiž, že absolventi současně s podporou v nezaměstnanosti obvykle pobírají i různé sociální dávky pro to, aby se nedostali pod hranici životního minima. Sociální odbory těmto lidem zvýšením sociálních dávek prakticky dorovnají měsíční šek na původní sumu. Takže dalo by se říci: nula od nuly pojde. Nicméně na tomto místě úřady práce upozorňují, že přiznání dávek – na rozdíl od „automatické“ podpory ze zákona - podléhá přísným kritériím, které například nutí jedince k hledání práce. A tady jsou už slova o motivaci na místě.

Další plus pro absolventy

Nový zákon však na absolventy úplně nezapomněl, i když jim tak neříká – kromě případu týkajícího se vysokoškoláků. Například „fyzické osoby do 25 let“ a „absolventi VŠ“ získávají nárok na individuální akční plán pro zvýšení šance na uplatnění, který jim zpracuje příslušný úřad práce.

Novinkou je také zrušení míst pro odbornou praxi absolventů, která s finančním přispěním státu zřizovali zaměstnavatelé. Šlo o fungující systém, který vygeneroval tisíce nových míst a absolventi díky němu získali v průběhu jednoho roku tolik potřebnou praxi v oboru, který vystudovali. Peníze vydané státem za tímto účelem se navíc obratem vracely do rozpočtu v podobě daní.

Náhradou za odborné praxe zákon absolventům otevírá dveře k tzv. společensky účelným místům, které už nějakou dobu fungují. Jejich výhodou je fakt, že nejsou časově omezena jedním rokem jako místa pro odbornou praxi (jen věkem výše zmíněné „fyzické osoby“). Nevýhodou pak je, že nejsou striktně vázána na profesi, kterou absolvent vystudoval. Také výše příspěvku pro zaměstnavatele může být o něco menší než u dřívějších míst pro odbornou praxi.

Jak účinná a efektivní jsou opatření zavedená novým zákonem o zaměstnanosti vůči absolventům škol bude podle vyjádření oslovených úřadů práce zřejmé pravděpodobně až ke konci tohoto roku.

PETR HUSNÍK

K 31. 8. 2004 bylo registrováno 51 457 nezaměstnaných absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých, což je o 6767 více než v předchozím měsíci a o 6368 méně než ve stejném období roku 2003. Na celkové nezaměstnanosti se tak podílejí 9,6 % (srpen 2003 - 11,0 %, červenec 2004 – 8,4 %). (Zdroj: MPSV)

< zpět do čísla
banners/albert_390x60px_new.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz