archiv
Učitelské noviny č. 19/2004
tisk článku

Vyhláška umožňující lidovou tvořivost

ČŠI nemůže dostatečně kontrolovat pedagogickou způsobilost


Již zhruba pět let upozorňuje inspekce na nedostatky a na nejasný výklad několika nařízení, jež obsahuje vyhláška o odborné a pedagogické způsobilosti (OPZ). Vyhláška MŠMT 139 z roku 1997 nebyla nikdy upravena, přestože rok co rok se na konci výroční zprávy ČŠI uvádí seznam jejích nedostatků.


Leckdo může učit všechno?

V zásadě jde o tři roviny, které dělají při naplňování vyhlášky problém školám a inspekci zase při její kontrole. První oblastí je situace, kdy znění vyhlášky je jasné, ale vedení školy není schopno nalézt učitele s odpovídající kvalifikací pro daný předmět. Toleruje se tedy často praxe, jež je v rozporu s předpisem. Druhou rovinou je výčet nedostatků, které jsou zapříčiněny tím, že vyhláška příslušnou problematiku vůbec neřeší. Za třetí je zde několik sporných bodů, jež umožňují různorodý výklad. 

„Jde o oblasti, na které nemůže ředitel školy přijmout adekvátní opatření. Vyhláška je komplikovaná,“ tvrdí HANA ŽUFANOVÁ, ředitelka odboru metodiky ČŠI. „Osobně největší problém vidím u učitelů, kteří vystudovali odbornost, ne učitelský směr, a teprve poté si doplnili vzdělání dalším pedagogickým studiem. Speciálně u inženýrů je přesně určeno, co může takový kantor vyučovat. Většina inženýrů má pedagogické minimum pro školy střední, ale často vyučují matematiku v základních školách, přestože pro tuto výuku nejsou kvalifikováni.“

Také u učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů pro školy druhého cyklu není uvedena specifikace. To znamená, že učitel s touto kvalifikací je oprávněn učit jakýkoliv ze všeobecně vzdělávacích předmětů. Přestože má doložku na matematiku a fyziku, je věcí výkladu, zda je způsobilý vyučovat češtinu. Kvalifikace vypovídá tedy o tom, jakou má odbornost, nikoliv jakou aprobaci vystudoval.

„Vyhláška nemá ustanovení o příslušné aprobaci,“ potvrzuje EVA GALUŠKOVÁ z oddělení péče o pedagogické pracovníky a správních činností MŠMT a pokračuje: „Ano, pokud se vyhláška vezme doslovně, učitel s kvalifikací pro všeobecně vzdělávací předměty může na druhém stupni učit cokoliv. Najít učitele, který ve své aprobaci může učit jenom například biologii a chemii, která je málohodinová (navíc když půjde o nevelkou školu a vyskytnou se tam dva takoví učitelé) zákonitě musí vyučovat ještě jiný předmět. V případě, že by existoval předpis, který by naopak učitelům svazoval ruce, bylo by to spíše opatření proti nim.“

Aprobace, nebo odbornost?

MŠMT komplikovanost vyhlášky dlouhodobě obhajuje tvrzením, že musí mapovat historii různých forem vzdělávání, které určovaly odbornou a pedagogickou způsobilost v minulosti.

„I přesto by šlo vyhlášku udělat jednoznačněji. Někdy se slovem nebo rozlišuje odborná a pedagogická způsobilost, jindy se nebo týká uceleného vzdělání. Je zde proto hodně prostoru pro jakousi lidovou tvořivost,“ myslí si Hana Žufanová.

V principu neproblémová situace by měla být u určení kvalifikace učitele pro první stupeň: Musí mít pedagogické vzdělání pro tuto počáteční část povinné školní docházky. Znamená to tedy, že učitel s OPZ pro druhý stupeň by neměl učit na stupni prvním. „Toto ustanovení se odvíjí od vysokoškolské přípravy učitele. Současné trendy jsou nastaveny tak, aby učitel na druhém stupni mohl dalším studiem získat kvalifikaci i pro první stupeň,“ vysvětluje Eva Galušková.

Nicméně i zde vidí ČŠI problémy: „Někteří učitelé prvního stupně mají například tělesnou výchovu jako doplněk. V takovém případě by ji mohl učitel vyučovat na druhém stupni, nikoliv pouze na prvním. Tento problém se týká zejména výchov,“ vysvětluje Žufanová.

Ani v dalších etapách našeho vzdělávacího systému neustupuje podle vyhlášky OPZ ve prospěch odbornosti:

„Zvláště poslední dva ročníky střední odborné školy by měly preferovat odbornost před OPZ, což vyhláška neumožňuje,“ říká ředitelka Žufanová.

Nejzávažnějším nedostatkem vyhlášky je podle ČŠI situace učitelů VOŠ. Kvalifikovanost učitelů těchto škol totiž  vyhláška výslovně vůbec neřeší. Inspektoři jsou nicméně toho názoru, že jde v rámci vzdělávací soustavy o typ škol příslušející ke školství střednímu. Pokud by se tedy ČŠI striktně držela vyhlášky, na VOŠ by správně neměl učit žádný kantor, který nemá OPZ pro střední školu. Jak ovšem víme, v praxi je situace zcela opačná, podobná kvalifikovanosti na vysokých školách. „Jestli jsme někde opravdu benevolentní, tak je to v této oblasti. Jsme totiž přesvědčeni, že na VOŠ by měla být cílem odbornost učitele, nikoliv jako v rámci pravidel středních škol dodržování povinnosti mít pedagogické vzdělání,“ sděluje Žufanová.

Zajímavé je, že MŠMT má výklad zcela opačný. Podle něj se OPZ „vošek“ vůbec netýká: „Vyhláška ve vztahu k zákonu, až na konzervatoře, problematiku VOŠ neřeší,“ upřesňuje Galušková.

Umění a jazyky

Až poněkud kuriózní je situace v případě uměleckých škol. Ve vyhlášce se totiž říká, že jako alternativní kvalifikace učitele ZUŠ stačí „vysokoškolské vzdělání neučitelské doplněné pedagogickým studiem“. Doslova vyloženo to tedy znamená, že vyhláška říká, že nejen učitel ovládající třeba pouze hru na trubku může učit i na kytaru, ale také že například inženýr elektrotechnik, který si udělal pedagogické minimum, může učit na klavír! ČŠI však naštěstí nezná žádné takovéto extrémní případy v rámci nejasného znění OPZ. Neví o tom, že by někde v ZUŠ pracoval učitel bez jakéhokoliv příslušného hudebního vzdělání.

„Jde o stejnou situaci jako u všeobecně vzdělávacích předmětů, protože ve vyhlášce není uvedena příslušná aprobace. Záleží na řediteli ZUŠ,“ uvádí problém do příslušného kontextu Eva Galušková.

Své zcela výjimečné postavení mají učitelé jazyků. „U jazyků je složité určení OPZ, protože MŠMT každý rok vydává seznam škol, jejíž absolventi mohou jazyky učit. Jde ale vlastně o výjimku ve vztahu k OPZ,“ objasňuje Hana Žufanová.

„Nyní platí seznam škol až do roku 2006. Mimořádné opatření funguje už od roku 1989, dokdy převažovali ruštináři. Protože stav není stále doplněn, mohou učit i kantoři, kteří nemají požadovanou učitelskou způsobilost s uvedením toho, jaké mohou mít ještě jiné vzdělání,“ doplňuje Galušková.

Ředitelé potřebnou OPZ často nemají

ČŠI se také setkává s tím, že na vedoucích místech na základních školách jsou ředitelé s titulem inženýr, kteří sice mají rozšiřující pedagogické studium, ale to je pro střední školy, někdy dokonce jenom pro některé vybrané předměty. To ale vyhláška nedovoluje. A ani naopak: V případě ředitele střední školy by se nemělo stávat, že takový ředitel má pedagogické vzdělání pro druhý stupeň základní školy. „Pokud narazíme na takovéto případy, vůbec nic s tím nemůžeme udělat, protože jde o rozhodnutí zřizovatele,“ informuje Žufanová.

Také Eva Galušková je toho názoru, že dochází k porušování vyhlášky: „Vyhláška uvedené možnosti nepřipouští. Zřizovatel v takovém případě vyhlášku obchází.“

Nabízí se však otázka, zda sedm let stará vyhláška v této věci podstatně nezaspala dobu. Se změnou řízení státní správy i samosprávy se ředitel stává stále více managerem na úkor pedagogické práce. Zdá se, že návrh zákona o pedagogických pracovnících tento posun zohledňuje.

Co ještě vyhláška neřeší?

Vyhláška neřeší otázku oborů, pro které neexistuje možnost odpovídajícího vysokoškolského studia. Jde o obory na středních odborných školách a učilištích, například management nebo výpočetní technika. „Škola velice těžko získává učitele, který vystudoval výpočetní techniku a zároveň má doplňující pedagogické studium,“ dodává Žufanová.

„U odborných předmětů je věcí ředitele, jakého uchazeče o daný předmět pověří výukou,“ sděluje Galušková.

Vyhláška se také nezabývá postavením asistenta učitele ve speciálních školách. Též pracovníci pedagogicko psychologických poraden a speciálních pedagogických center nemají stanoveno, jakou OPZ by měli mít. Eva Galušková ve všech těchto bodech odkazuje na návrh zákona o pedagogických pracovnících, který se momentálně nachází v parlamentu.

„Zákon o pedagogických pracovnících bude obsahovat kvalifikační předpoklady všech pedagogických pracovníků. Měli bychom se tedy spíše zajímat o to, jestli zákon pojímá všechny mezery, které vznikly v době platnosti dosavadních předpisů,“ míní Galušková.

Vyhláška stále platí…

I když to vypadá, že navrhovaný zákon by mohl začít platit od následujícího školního roku, není zdaleka jisté, že parlamentem projde a především kontroverzní vyhláška 139 je pořád závazná.

„Stále upozorňujeme na to, že vyhláška není v pořádku. Snažíme se postup inspektorů přesto sjednotit, ale není to zcela možné. Každý ředitel inspektorátu má na vyhlášku trochu jiný názor,“ přibližuje situaci v ČŠI Hana Žufanová a pokračuje: „Někteří ředitelé reagují na situaci s OPZ s úsměvem, protože je jim jasné, že situaci řešit nemohou. Ke konfliktům mezi inspektory a řediteli škol nedochází, protože obě strany v této věci dávno rezignovaly.“

Inspekce se však ještě zhruba před rokem a půl pokusila situaci s MŠMT řešit. ČŠI pozvala zástupce MŠMT na poradu ředitelů inspektorátu a inspektoři jednali právě s Evou Galuškovou, říká Hana Žufanová: „Autoři vyhlášky s námi problém vůbec nechtějí řešit. Můžeme tedy jen nadále monitorovat situaci a upozorňovat na nedostatky.“

Na to reaguje Eva Galušková: „Nejsem si vědoma toho, že se mnou někdo z ČŠI před rokem a půl takovýmto způsobem jednal. Navíc nejsem člověk, který by mohl rozhodovat o takovýchto zásadních věcech, jako je novelizace nějakého předpisu, zejména ne v době, kdy už byl ke schválení připraven zákon o pedagogickém pracovníkovi."

Lukáš doubrava

< zpět do čísla
banners/un_390x60_rmj.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz