archiv
Učitelské noviny č. 18/2004
tisk článku

Ředitelé mohou být v problémech nevinně

Některé krajské úřady porušily závazné zásady rozpisu financí dané MŠMT

Krátce poté, kdy MŠMT vysvětlovalo, že i při snížených dalších platech roste plat učitelům základních škol o 10 %, jsme hovořili s vrchním ředitelem ekonomické sekce MŠMT ZDEŇKEM BERNARDEM o rozpisu finančních prostředků z MŠMT na kraje a z krajů na školy a o problémech, o kterých mluví ředitelé škol.


Jak jste letos došli k závazným zásadám rozpisu financí z krajských úřadů na krajské a obecní školy?

Když jsme s krajskými vedoucími odborů školství diskutovali o způsobech rozpisu rozpočtu, objevily se dvě rozdílné představy. Jedni hovořili o tvrdě normativní metodě, jiní si přáli využít měkčí pravidla loňského roku. Do závazných zásad jsme proto dali obě cesty – možnost začít s normativním rozpisem finančních prostředků školám a školským zařízením hned na začátku roku, nebo povinnost začít rozdělovat striktně normativně od září. Druhá varianta vycházela z toho, že někteří nechtěli zavádět razantní změnu v polovině školního roku – ačkoliv je nutné říci, že všichni (ředitelé i starostové obcí) byli na nastartování reformy veřejných financí a na snížení počtu zaměstnanců o dvě procenta upozorněni již v době, kdy připravovali letošní školní rok.

Kolik krajů se přiklonilo k striktnímu normativnímu rozpočtu od ledna a kolik jich využilo možnost rozdělovat peníze podle pravidel loňského roku do září?

Podle našich informací se asi třetina krajů přiklonila k normativnímu rozpočtu od ledna tohoto roku, mezi nimi byl i Jihomoravský kraj jako největší v republice. Praha zvolila hybridní model. Jiní se rozhodli pro normativ až od září. Je to zcela na jejich rozhodnutí a zodpovědnosti. Museli si spočítat, zda potřebují na zvládnutí snížení počtu zaměstnanců celý rok, nebo zda si myslí, že jim stačí pouze třetina roku od září do prosince.

Stanislav Minařík z OŠ KÚ Zlínského kraje pro UN v č. 16/2004 řekl, že MŠMT chce po krajích, aby zavedly normativy, což se ministerstvu nepodařilo po řadu let.

Zdá se, že nepronikl jako bývalý ředitel školy do pravidel hry, která dříve při rozpisu rozpočtu platila. Normativní metoda se objevila v roce 1992 v plné míře začala působit po sestavení velké sady normativů v roce 1995. Tehdy školské úřady dostaly přesně podle počtu žáků, studentů, stravovaných… a podle systému příplatků sumu peněz. Je možné diskutovat o tom, jak je dále rozdělovaly školám a školským zařízením. Neměly je sice přerozdělovat podle svého, některé to ale dělaly. Chybu bych viděl v tom, že nebyly důsledně kontrolovány. Protože se neobjevovaly zásadní problémy, nevěnovala se asi kontrole potřebná pozornost. Normativní rozpis rozpočtu na školské úřady však fungoval a pravidla pro jejich rozdělování byla již tehdy v podstatě shodná s dnešními. MŠMT musí trvat na spravedlivém rozdělování peněz, což je jedině podle počtu žáků, a nikoliv podle počtu učitelů, velikosti školy apod.

Jak kraje hodnotily množství peněz, která jim MŠMT dalo?

Nezaznamenal jsem výraznější negativní postoje. Podle dosavadních informací můžeme říci, nakolik kraje dodržely předepsanou metodu. Výsledky rozpisu z krajů bude možné zveřejnit, až budeme mít zpracována data, tedy ke konci května. Nyní například nevíme, jestli ten který kraj skutečně snížil počet pracovníků tak, jak měl. Právě proto, že kraje mohly letos volit ze dvou cest, je teď obtížné říci, kdo bude mít s financováním problémy, komu se podařilo snížit dostatečně počet zaměstnanců, komu ne.

Zpracovat sadu krajských normativů bylo zcela na krajích. Samy rozhodovaly o jejich počtu, struktuře a výši. I proto jsou tato čísla v různých krajích různá. Konečně, už ani loni nedostávaly kraje od MŠMT žádné doporučení, jak normativy sestavit. Měly pouze informaci, jak by si MŠMT představovalo rozdělení financí pro obecní a krajské školství. Letos je i tato hranice smazána.

Co byste řekl nespokojenému řediteli ZŠ, který si stěžuje, že dostal rozpočet vlastně příkazem a nikdo se s ním nebaví o problémech jeho uvedení do praxe?

Problém může být ve spolupráci pověřených obcí a kraje. Například v Moravskoslezském kraji jsem slyšel, že by bylo lepší, kdyby pověřené obce neměly žádné pravomoci a vše si řídil a dohadoval kraj i s každou základní školou. Jiné kraje zase říkají, že by rozpis bez pověřených obcí nezvládly… Pokud někde dohadovací řízení neproběhne, je to jednoznačně porušení závazných pravidel.

A držely se krajské úřady vašich závazných zásad?

Je pravda, že některé kraje tyto zásady skutečně porušily (např. Jihočeský, Karlovarský, Liberecký či Pardubický). V těchto případech budeme oslovovat ředitele krajského úřadu a budeme na tento problém upozorňovat.

Řada ředitelů si také stěžuje, že nemá na další platy…

Velmi jasně jsme řekli, že rozpis rozpočtu pro letošní rok zatím s penězi na 13. a 14. plat nepočítá, že tyto peníze teprve dostanou. Některé kraje či pověřené obce to ale ředitelům nesdělily. Právě tito ředitelé si často stěžují, že nemohou s rozpočtovanou částkou vyjít, protože porovnávají celý rozpočet z loňska s tím, co zatím dostali – místo aby loňský rozpočet „očistili“ od dalších platů. Nicméně – při dohadovacím řízení by se tento rozpor měl okamžitě odhalit a vyřešit.

Ale co ředitelé, kteří tvrdí, že mají taktak na holé tarify, ačkoliv počet pracovníků, který mají předepsán, plní, nebo ho ani nedosahují?

Kraje dostaly pokyn (a trvám na tom, že správný), aby nastartovaly vyrovnávání neodůvodněných disproporcí v odměňování nenárokovými složkami ve školách srovnatelného typu a kvality. Existuje ZŠ, kde mají učitelé 28 % nenárokových složek platu, nepedagogové dokonce až 3300 korun! Pro takovou školu bude ono vyrovnávání disproporcí znamenat úbytek peněz na nadtarifní složky platu, jiným se zase přidá. Ovšem kraj nebo pověřená obec to s řediteli takových škol musí projednat a vysvětlit jim například, že krajský průměr nenárokových složek platu je cca 1900 korun u ZŠ a 2900 korun u krajských škol.

Důvod může být i ve špatně provedeném rozpisu. Některé kraje rozepsaly finanční prostředky normativně, ale počet pracovníků stanovily podle aktuálního stavu. V takovém případě je v problému ředitel školy nevinně, chyba je jednoznačně na krajském úřadu.

V Jihomoravském kraji prý plná třetina škol má s rozpočtem problémy, ve kterých musejí nadtarifní složky výrazně snižovat, leckde nemají ani na tarif. Není to mnoho?

Tam skutečně nastartovali naprosto striktně normativní rozdělování peněz – možná ředitelé nebrali upozorňování na to, že takový stav nastane, zcela vážně. Je to ale zodpovědnost krajského úřadu, který si musí svou představu rozpisu se školami vyříkat.

Nenechaly si kraje zbytečnou rezervu?

Podle závazných pokynů si mohly nechat 1,5 % v rezervě. Zanedlouho budeme vědět, zda tento limit dodržely. Ale nemyslím, že by právě to bylo příčinou problémů v některých krajích.

RADMIL ŠVANCAR

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz