archiv
Učitelské noviny č. 15/2004
tisk článku

Školy bojují s rozpočtem

Tarify jsou většinou pokryty, na osobní ohodnocení je peněz málo

Školy se vyrovnávají s letošním rozpočtem. Ředitelé jeho výši již znají – a často jsou zděšeni. Zjišťují, na co v letošním roce nebude, a počítají, jak vysoké osobní ohodnocení budou moci učitelům a dalším pracovníkům nechat – jestli vůbec nějaké. Nevychází jim to, ačkoliv podle svých slov nemají přezaměstnanost a ačkoliv MŠMT tvrdí, že rozdělilo krajům na nadtarifní složky přibližně stejně jako v loňském roce.


JAROSLAVA DĚDKOVÁ, ředitelka ZŠ Linecká v Českém Krumlově (Jihočeský kraj), dostala rozpis rozpočtu zatím do konce srpna. V lednu snížila všem osobní ohodnocení stejným dílem (pod průměr loňského roku). „Měla jsem obavy – a ty se naplnily,“ říká J. Dědková. Tarify by sice měly být pokryty, osobní ale nebude moci vrátit na původní výši.

Na novém platovém systému jsou prý biti nejvíc mladí a šikovní. Není možné jim dát hned vysoké osobní, zvlášť když jsou tu starší a zkušenější učitelky. „Mladší si moc nepomohli tarifem a ještě mají snížené osobní ohodnocení.

Budeme ještě čekat, zda dostaneme peníze potřebné na těchto 10 %. Pokud ne, budeme muset dál snižovat osobní ohodnocení.“

VLADIMÍR CHRAMOSTA, ředitel ZŠ E. Beneše v Bystřici (Středočeský kraj), by chtěl zachovat osobní a dát nějakou odměnu. Nemůže. Rozpočet nezohlednil to, že ve škole má starší pedagogy. U učitelů jsou tarify pokryty, u vychovatelek ale ne. „Na začátku roku jsem s osobním ohodnocením nehýbal. Pokud ale nedostanu ještě nějaké navýšení rozpočtu, budu muset po dohodě s odboráři úpravu osobního asi udělat,“ tvrdí.

Desetiprocentní další plat? „To snad ani nemusejí dávat,“ ušklíbne se ředitel. Kdyby museli dál osobní seškrtat, vyšli by horko těžko. Nejhůř na tom jsou vychovatelky v družině a pracovnice školní jídelny.

O dva dny později říká: „Ani po jednání s krajem jsme nedostali nic navíc. Nebude to sice znamenat propouštění, ale pojedeme na doraz. Odměny nebudou určitě, s osobním ohodnocením přece jen počkám do pololetí a pak uvidím – myslím, že ho pak budu muset snižovat. V porovnání s jinými školami ho máme nízké, lehce přes 1000 korun, už není moc kam snižovat. Možná zkusíme ještě požádat o příspěvek obec, už jednou pomohla.“

RICHARD NEKULA, ředitel ZŠ Šumná (Jihomoravský kraj), říká, že normativy nejsou špatně nastaveny. Problém je v tom, že někde prostě nejsou děti.

„Naše škola se skládá ze ZŠ a MŠ v Šumné a také v Horním Břečkově, máme dvě družiny, jednu kuchyň a dvě školní výdejny. Každá se počítá samostatně,“ vysvětluje ředitel.

Škola v Šumné je na tom podobně jako loni – podařilo se běh školy uzpůsobit tak, aby se do přidělených prostředků vešli. Učitelé na tom příští rok v Šumné prý nebudou hůř, ostatní si zachovají loňskou příjmovou úroveň. Osobní neměnil (je to u učitelů průměrně zhruba 1200 korun), rezervu na odměny má taky. Do rozpočtu dostali víc peněz než loni.

Jiná situace je v Horním Břečkově. „Tam je 23 žáků na dvě třídy a to fungovat nemůže. Je třeba změnit organizaci – spojit hodiny, zkrátit družinu (tak jsem ušetřil zhruba 0,3 úvazku). A domluvit se s obcí, aby v případě, že školu chce mít, přispěla na provoz. Do konce prázdnin schází asi 60 000 korun, celkově jde o víc než 100 000 korun. Tolik peněz z ostatních součástí školy do Břečkova přesunout nemůžu. Musel bych omezit osobní na Šumné. K tomu ale nemám ani morální právo. Tady učí učitelé až 25 žáků, v Břečkově jen 10. Zase tam mají příplatky za spojené ročníky (až 1800 korun). Osobní ale nemají. Nicméně, v celé škole by kromě uklízeček nikdo neměl jít pod loňský průměrný plat,“ říká R. Nekula.

JAN DARSA, ředitel ZŠ Velké Březno (Ústecký kraj), bude mít na škole nenárokové složky nižší než byl loňský průměr. Tedy jestliže loni bylo přes 1000 korun, letos pod tuto hranici klesne. Záleží ale na dalších platech, teprve ty rozhodnou o úrovni ročních platů. A aby měli na jejich vyplacení, bude potřebná rozpočtová změna. Pokud by k ní nedošlo, z osobního ohodnocení v řádu stokorun by se dostali do řádu desetikorun. „Přesto si myslím, že pokles pod příjem roku 2003 u nás učitelům nehrozí. Při 10% osobním by zůstávali přibližně na stejné úrovni, možná velmi lehce by jej překročili. Na rozdíl od správních zaměstnanců,“ vypočítává J. Darsa.

EVA JEŽOVÁ ze ZŠ Šafaříkova z Valašského Meziříčí (Zlínský kraj), tvrdí, že na tarify pro učitele mají, pro vychovatele ale peníze nestačí. Museli snižovat stav zhruba o necelou půlku úvazku. Čekají, zda obec škole pomůže. Stejně vychovatelé dostávají pouze tarifní plat, nadtarif nemají.

Osobní ohodnocení učitelů kleslo skoro o 60 %. Na člověka to znamená snížení o více než 2000 korun. Nyní dosahuje zhruba 1000 korun. Škola letos dostala asi o 500 000 korun méně než loni, přestože tarify s přechodem na 16ti třídní tabulku výrazně rostly. Kdyby měli vyplatit další plat z toho, co mají, nezbylo by jim ani na tarifní platy.

Při snížení osobního to vypadá, že učitelé přibližně zůstanou celoročně po navýšení tarifu na stejné úrovni jako loni. Při nižších dalších platech se může stát, že i učitelé půjdou pod úroveň loňského příjmu.

LADISLAV HAVELKA, ředitel ZŠ Komenského v Náměšti na Hané (Olomoucký kraj), odpovídal na anketu UN již v únoru. Tehdy řekl, že výši osobního ohodnocení ponechal, protože ke snížení neměl důvod - neznal totiž rozpočet. „Dnes jsem již s výší rozpočtu seznámen a ke snížení osobního ohodnocení důvod mám,“ píše. Přestože škola má podle normativu limit 28,13 úvazku, ve skutečnosti má jen 27,77 úvazku. „Dal by se tedy čekat spíše přebytek peněz (za předpokladu, že je pravda to, co o výši osobního ohodnocení tvrdilo MŠMT a paní ministryně), skutečnost je ale opačná,“ upozorňuje ředitel. S účinností od dubna je nucen snížit osobní ohodnocení všech zaměstnanců téměř na nulu, a to včetně svého osobního příplatku. „O jeho snížení požádám zřizovatele,“ píše s tím, že bude mít osobní ohodnocení čtyři stovky. Na měsíc pro celou školu má pět tisíc oproti 31 tisícům, které vyplácel dřív!

Pokud by nedostali další peníze na další platy, museli by krátit nadtarifní složky, které už teď ovšem činí šestinu předešlého stavu! „Mám obavy, že při desetiprocentním dalším platu půjdou pod úroveň loňského roku i učitelé,“ obává se ředitel. Přes zvýšení tarifů dostal totiž letos o 120 tisíc nižší rozpočet! Příčinu vidí v normativním rozdělování peněz, které odčerpávají školy „na výjimku“, kterých je příliš mnoho. Tam se prý vytváří problém přezaměstnanosti.

RADMIL ŠVANCAR

< zpět do čísla
banners/lesany_konkurz_390x60.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz