archiv
Učitelské noviny č. 15/2004
tisk článku

Byl bych dobrým učitelem?

Neuměl jsem. Něco jsem popletl, nepochopil jsem správně otázku, už si ani nepamatuji, co se tehdy stalo. Ale moc dobře si pamatuji káravý pohled - téměř až znechucený, nepříjemný tón hlasu, kterým mi paní učitelka vytýká mou neschopnost. Tehdy mi ta chvíle přišla hrozně nepříjemná a cítil jsem nespravedlnost. Jenže chvíle pominula, paní učitelka si už určitě nic nepamatuje, jak by také mohla při takovém množství žáků, ale moje myšlenky k té chvíli sem tam zabloudí.

Proč? Začal jsem přemýšlet, jak bych se choval na té druhé straně. Na straně, jak říkávala moje babička, "za katedrou". Pocházím z učitelské rodiny, i když ne tak úplně. Moji rodiče nejsou učitelé, ale moji prarodiče a praprarodiče učitelé byli, dokonce i některé tety učily. Moje maminka si s myšlenkou "učitelování" nějakou dobu pohrávala, ale jak sama několikrát prohlásila "neměla na to nervy". A tak jsem se nad sebou zamyslel: Byl bych dobrý učitel, zdědil jsem nějaké pedagogické geny? Maminka tvrdí, že dovedu dobře vysvětlovat, že dovedu najít správné příklady, když mladší bratr potřebuje s něčím pomoci. Byl bych ve svém zaměstnání učitele úspěšným? Nic by mě nevytočilo, nevyvedlo z míry? Byl bych trpělivý, vstřícný, stále klidný a připravený vysvětlit nepochopené? Byl bych otevřený a vždy schopný vcítit se do kolektivu třídy i jednotlivce? Byli by žáci mými partnery? Chápal bych toto zaměstnání spíše jako poslání bez ohledu na čas a finance? Nebo by to bylo pro mě opravdu jen zaměstnání, které mě psychicky a fyzicky vyčerpává a do školy bych chodil už s představou hloupých, nevychovaných, nesympatických protivníků? Při této představě mi naskakuje husí kůže. V tom případě bych určitě nebyl dobrým učitelem. Nenachází se snad kvalita vyučování v rukou učitele, nerodí se z jeho pedagogických schopností, z jeho lidského chování a jednání, z jeho osobnosti?

Kdybych se jednou rozhodl, že budu učit - a je jedno jestli děti v základní škole, nebo vrstevníky – něčemu, co já ovládám a oni ne, snažil bych se, abychom se navzájem respektovali. Snažil bych se o vzájemnou komunikaci. Více než postavení učitele, se mi líbí postavení mistra svého řemesla. Mistr musí při výkladu dokázat, že je mistr a musí podat výklad přijatelnou formou podle toho, komu je určen. Když pro děti, tedy formou určenou dětem, a pak může řídit činnost těchto dětí, organizovat ji, zadávat úkoly, vysvětlovat a hlavně komunikovat. Tahle myšlenka není z mé hlavy, to Jan Amos Komenský napsal, že škola je dílnou lidskosti a učitel v ní má dělat mistra.

Kdybych se tedy rozhodl být učitelem, chtěl bych být dobrým učitelem. A co to je "dobrý učitel"? Určitě to není jen oblíbený nebo hodný učitel, ale učitel-partner, který dovede hodně naučit, a je jedno v jakém oboru.

Jakub David,
deváťák ze ZŠ Starý Jičín

< zpět do čísla
banners/un_390x60_rmj.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz