archiv
Učitelské noviny č. 41/2004
tisk článku

Peripetie okolo studentských brigád

Od letošního 1. října platí nový zákon o zaměstnanosti, který kromě jiných důležitých věcí vůbec poprvé upravuje činnost pracovních agentur. Některým studentům, kteří služeb těchto institucí hojně využívají, může zákon na jedné straně snížit výdělek, na straně druhé ale také dát určitou jistotu. Pro ostatní studenty však nemusí znamenat prakticky nic.


Konec výhodným smlouvám!?

Na začátku října se objevily protesty několika skupin studentů proti zákonu o zaměstnanosti, který podle nich zdraží jejich práci, čímž se automaticky sníží i jejich odměna. „Nemorální“ stát totiž po nich chce, aby byli řádně zaměstnaní, platili, stejně jako jejich zaměstnavatelé, kromě daní i sociální a zdravotní pojištění - což dosud, až na pár výjimek, neplatilo. S klasickými brigádami sjednanými přes pracovní agentury na dohodu o provedení práce, z nichž se neodvádí ani zdravotní ani sociální pojištění, a do určité výše výdělku ani daň z příjmu, je konec...

Z větší části mají vlastně pravdu. Podle vyjádření ministerstva práce a sociálních věcí je zaměstnávání studentů přes pracovní agentury od 1. října podmíněno tím, že pracovněprávní vztah, který mladý člověk s nějakou agenturou uzavře, musí zakládat účast na sociálním pojištění.

Student tedy s agenturou může uzavřít buď klasický pracovní poměr, nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Obě totiž zakládají povinnost (jemu i jeho zaměstnavateli) odvádět sociální pojištění. Dohody o provedení práce (DPP) již nesmí agentury se studenty uzavírat.

Mimochodem, Asociace poskytovatelů personálních služeb (sdružení několika významných agentur) upozorňuje, že DPP nesměly agentury využívat ani v minulosti – k tomu ale později.

Ministerstvo práce studentům vzkazuje, že do obou „přípustných“ pracovních smluv je možné zapracovat ustanovení, které si studenti mohou s agenturami individuálně dohodnout – například minimální rozsah pracovní doby, flexibilní formy zaměstnání, práci doma, příležitostné nebo nepravidelné zaměstnání nebo jiný rozvrh pracovní doby.

Napříště nejčastější smlouvou bude zřejmě DPČ - i proto, že tolik nezvyšuje náklady zaměstnavatele na pracovní sílu (zaměstnanec například nemá nárok na dovolenou). Navíc tato smlouva může být podle ministerstva práce uzavřena maximálně na polovinu normální týdenní pracovní doby, přičemž touto polovinou či jinými slovy stropem je 20 hodin týdně. Student tedy může pracovat nerovnoměrně a nepravidelně. Jeden týden třeba 10 hodin, druhý 15 hodin.

Z logiky věci plyne, že důsledkem těchto smluv je automatické zdražení pracovní síly, a to o částku rovnající se součtu daní a pojištění odvedených studentem i jeho zaměstnavatelem. Blízká budoucnost ukáže, jestli toto břemeno na sebe vezmou zaměstnavatelé, nebo studenti v podobě nižší mzdy. (Budiž řečeno, že v tomto případě je zaměstnavatelem míněn subjekt, u něhož student fyzicky pracuje a který vše platí. Oficiálním zaměstnavatelem je totiž agentura, která studenta na práci firmám dočasně přiděluje.)

Oklika

Pokud se student bude chtít vyhnout daňové zátěži, může obejít služby pracovních agentur a domluvit se přímo s konkrétní firmou. Samozřejmě na DPP. Tuto smlouvu může student uzavřít na maximálně 100 hodin ročně v jednom kalendářním roce, což může být v řadě případů jinak než podvodem obtížně řešitelný limit. Sto hodin totiž představuje jen necelých třináct osmihodinových pracovních směn ročně! Jestliže na to ale student přistoupí, zákon o zaměstnanosti a problémy s daněmi mu mohou být v tu chvíli ukradené.

Mohou, ale v budoucnu na to také může doplatit. Jak bylo uvedeno, DPP nezakládá účast na sociálním pojištění, a to podle nového zákona znamená, že až se z brigádníka stane absolvent, vyrazí do života bez nároku na podporu v nezaměstnanosti. Na tu má totiž nárok jen ten absolvent, který si v uplynulých třech letech odpracoval minimálně rok v zaměstnání, z něhož bylo odvedeno sociální pojištění. Doba studia se totiž již nezapočítává do vzorce pro stanovení podpory v nezaměstnanosti (viz UN č. 34/2004).

Ještě větší oklika

Podle prezidenta Asociace poskytovatelů personálních služeb a ředitele agentury Start MARTINA ŠTEFÁNKA se uzavírání DPP rozšířilo tak masivně proto, že dříve neexistovala jakákoli úprava činnosti pracovních agentur. Ty mohly využít pouze zákoníku práce, kde se mluví o zapůjčení pracovníků jedné firmy firmě druhé, když první nemá přechodně pro zaměstnance práci. To ale bylo hodně kostrbaté řešení. Navíc u studenta to předpokládalo mít uzavřený klasický pracovní vztah.

Proto si agentury (i na doporučení finančních úřadů) musely, tentokrát v souladu s obchodním zákoníkem, zřizovat živnostenské listy na činnost, kterou provozoval jejich klient. Studenty pak ke klientovi vysílaly jako své zaměstnance, pracující na DPP. Agentury jako takové, tedy bez této okliky v podobě desítek živností, však nikdy nesměly dočasně přidělovat studenty na práci na základě DPP.

Martin Štefánek říká, že nejlepší by bylo, kdyby z českého práva zmizely všechny formy mimopracovních smluv (DPČ i DPP) a zůstal jen klasický pracovní poměr, byť flexibilněji pojatý. Ve vyspělejší části Evropy se podle něj i na studenty pohlíží jako na ostatní pracovníky. Mimo jiné tím odpadá - u nás velmi časté - obcházení zákona, na které mohou doplatit jen studenti.

PETR HUSNÍK

„Cílem nového zákona o zaměstnanosti je především zajistit lidem, kterým agentury zprostředkovávají nebo které přímo zaměstnávají a „zapůjčují“ je firmám, takové pracovní a mzdové podmínky, jaké mají stálí zaměstnanci těchto firem,“ tvrdí ministerstvo práce a sociálních věcí.


 

Zprostředkování práce agenturou se podle nového zákona rozumí uzavření pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti mezi fyzickou osobou a agenturou práce za účelem výkonu práce u uživatele (podniku atd.). Agentura práce může svého zaměstnance dočasně přidělit k výkonu práce pro uživatele jen na základě písemné dohody o dočasném přidělení zaměstnance uzavřené s uživatelem.


 

Nárok na podporu v nezaměstnanosti má podle nového zákona uchazeč o zaměstnání, která vykonával v délce alespoň 12 měsíců v rozhodném období zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost zakládající povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
< zpět do čísla
banners/lesany_konkurz_390x60.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz