archiv
Učitelské noviny č. 12/2004
tisk článku

Posouzení vlivu osobnostních charakteristik studenta VOŠ na jeho studijní výsledky

Následující článek hledá odpověď na otázku, zda existuje nějaká obecná příčina úspěchu či neúspěchu při studiu na Vyšší odborné škole. Porovnává dvě přibližně stejně početné skupiny studentů z hlediska osobnostního a z hlediska znalostí středoškolské matematiky. Jednu skupinu studentů tvoří ti, kteří uspěli při studiu v 1. ročníku a postoupili do 2. ročníku a druhou skupinu tvoří studenti, kteří z důvodu neprospěchu, absence či přerušení studia do druhého ročníku nepostoupili.


Pro exploraci osobnostních charakteristik byl použit dotazník „Gordonův osobnostní profil“, který kombinuje dva nástroje – GPP (Profil) a GPI (Inventorium). GPP měří čtyři aspekty osobnosti, které jsou významné pro každodenní fungování člověka: Převahu, Zodpovědnost, Emocionální stabilitu a Sociabilitu. GPI měří čtyři doplňkové rysy: Opatrnost, Originální myšlení, Osobní vztahy a Ráznost. Navíc suma skóre GPP poskytuje míru Sebedůvěry.

Gordonův osobnostní profil (GPP) je tvořen osmnácti soubory čtyř popisných výroků (každý z těchto souborů je nazýván tetráda). Každý ze čtyř osobnostních rysů, které GPP zkoumá (Převaha, Zodpovědnost, Emocionální stabilita a Sociabilita), je reprezentovaný položkou v každé tetrádě. Tetrády byly vytvořeny tak, že dvě ze čtyř položek jsou typickými jedinci považovány za stejně lichotivé, dvě za stejně nelichotivé.

Pro lepší představu uvádíme příklad tetrády:

popisný výrok
osobnostní rys
povaha výroku
v sociální oblasti lépe vychází s ostatními sociabilita lichotivý
má nedostatek sebevědomí převaha nelichotivý
je důsledný v kterékoli práci, do které se pustí zodpovědnost lichotivý
má tendenci být emotivní emocionální stabilita nelichotivý

Respondenti mají za úkol označit jednu položku v každé tetrádě, která se jim nejvíce podobá a jednu položku, která se jim podobá nejméně. Tím vlastně tvoří trojúrovňové hodnocení v rámci každého souboru čtyř položek.

popisný výrok
NV
NM
v sociální oblasti lépe vychází s ostatními    
má nedostatek sebevědomí    
je důsledný v kterékoli práci, do které se pustí    
má tendenci být emotivní emocionální    

Předpokládá se, že tento formát nucené volby je méně citlivý na zkreslení u jedinců, kteří mají motivaci udělat dobrý dojem, než formát jednotlivých položek, běžně používaný při normálních testech.

Odpovědi v tetrádách jsou bodově hodnoceny následovně:

1.  Příznivá odpověď, označená jako „nejvíc“, přinese respondentovi 2 body.

2.  Příznivá odpověď, označená jako „nejméně“, nepřinese respondentovi žádný bod.

3.  Neoznačená příznivá odpověď přinese 1 bod.

Protože GPP obsahuje 18 tetrád, bude se skóre pohybovat v rozpětí od 0 do 36. 

Na konkrétní tetrádě demonstrujeme bodové hodnocení osobnostního rysu popsaného lichotivým (resp. nelichotivým) výrokem.

Pro hodnocení sociability (lichotivý výrok) je rozhodující 1. řádek, protože obsahuje výrok popisující sociabilitu. Jestliže respondent označí položku „nejvíce“, započítají se mu do skóre pro sociabilitu 2 body. Jestliže respondent označí položku „nejméně“, nezapočítají se mu do skóre pro sociabilitu žádné body. V případě, že respondent neoznačil v prvním řádku žádnou položku, započítá se mu do skóre pro sociabilitu 1 bod.

Skórování pro každý rys se provádí spočítáním označení viditelných v příslušných sekcích čtyř šablon profilu. Tento součet je hrubé skóre. Součet všech čtyř hodnot skóre (Převaha, Zodpovědnost, Emocionální stabilita a Sociabilita) určuje navíc míru Sebedůvěry.

Hrubé skóre je možné pomocí tabulky norem převést na percentily. Získá se tak číslo, které udává procenta jedinců v referenční skupině, kteří skórují stejně nebo níže jako konkrétní respondent. Při převodu jsme používali percentilové normy pro vysokoškoláky v případě studentů a percentilové normy pro vysokoškolačky v případě studentek.

Příklad šablon pro výpočet hrubého skóre ve výše uvedené tetrádě:

osobnostní rys

sociabilita

převaha

zodpovědnost

emocionální stabilita

šablona

     
     
     
     
     
     
     
     
     
     
     
     
     
     
     
     

Gordonovo osobnostní inventorium (GPI) měří čtyři doplňkové rysy a to: Opatrnost, Originální myšlení, Osobní vztahy a Ráznost. Průběh testování a hodnocení je shodný s testováním a hodnocením GPP. Jediný rozdíl je v tom, že GPI je tvořeno dvaceti tetrádami, tudíž hrubé skóre se bude pohybovat od 0 do 40 bodů.

Gordonův osobnostní profil (resp. inventorium) je relativně spolehlivý, samostatně administrovatelný a jednoduše skórovaný. Respondenti jej obyčejně vypracují za 20 – 25 minut. Může být administrovaný a skórovaný zacvičenými asistenty. Interpretace výsledků však spadá výhradně do kompetence odborného psychologa.

Gordonův osobnostní profil (resp. inventorium) je možné aplikovat při výběru, odhadování, odborném vedení, personálním poradenství, vzdělávání, tréninku manažerů a výzkumu. Hlavními přednostmi jsou jeho stručnost, relativní odolnost proti zkreslení, jeho přijatelnost u respondentů. Přesto, že test zahrnuje velmi osobní obsah, respondenti ho velmi dobře akceptují. Uspořádání tetrád jim dává pocit relativní svobody výběru, protože musí označit jen dvě z osmi možných odpověďových alternativ v souboru.

Do prvního ročníku nastoupilo 109 studentů. V průběhu zimního semestru test provedlo 86 studentů. Z těchto studentů postoupilo do druhého ročníku 42. Tím se skupina studentů rozdělila na dva přibližně stejně velké soubory, které byly dále posuzovány dle individuálních rozdílů v hodnotách pro osobnostní faktory Převaha, Zodpovědnost, Emocionální stabilita, Sociabilita, Opatrnost, Originální myšlení, Osobní vztahy a Ráznost.

 

Pro porovnání obou statistických souborů byla získaná data roztříděna do pěti intervalů a vypočítány následující charakteristiky: vážený aritmetický průměr ( ), rozptyl (σ2), směrodatná odchylka (σ) a variační koeficient (Vx). Vypočítané hodnoty jsou uvedeny v tabulce 1. V prvním řádku jsou hodnoty popisující soubor studentů, kteří postoupili do druhého ročníku a ve druhém řádku jsou hodnoty popisující soubor studentů, kteří do druhého ročníku nepostoupili.

 

σ2

σ

Vx

         

Převaha

45,7

867

29,5

64%

 

39,5

954

30,9

78%

 

Zodpovědnost

36,7

641

25,3

69%

 

37,3

729

27,0

72%

 

Emocionální

38,6

612

24,7

64%

stabilita

38,6

735

27,1

70%

 

Sociabilita

39,0

785

28,0

72%

 

41,4

680

26,1

63%

 

Opatrnost

43,8

657

25,6

59%

 

45,0

820

28,6

64%

 

Originálnost

45,7

867

29,5

64%

myšlení

44,5

825

28,7

64%

 

Osobní

49,0

894

29,9

61%

vztahy

45,9

829

28,8

63%

 

Ráznost

49,0

666

25,8

53%

 

42,7

802

28,3

66%

tabulka 1

Další možnou příčinou neúspěchu by mohla být nízká úroveň znalostí ze středních škol. U probandů porovnávaných skupin jsme měli k dispozici výsledky přijímacích zkoušek z matematiky (statistickým znakem byl počet získaných bodů, maximálně bylo možné získat 50 bodů). Opět byly vypočítány charakteristiky: vážený aritmetický průměr ( ), rozptyl (σ2), směrodatná odchylka (σ) a variační koeficient (Vx). Vypočítané hodnoty uvádíme v tabulce 2

 

σ2

σ

Vx

         

postoupili

28,3

127,0

11,3

40%

nepostoupili

25,3

162,8

12,8

51%

tabulka 2

Závěr

Z grafů a vypočítaných charakteristik polohy a variability je vidět, že se porovnávané skupiny v žádném zkoumaném aspektu osobnosti výrazně nelišily. I z výsledků přijímacích zkoušek z matematiky vyplývá, že úroveň znalostí je v obou skupinách srovnatelná. Vysoký bodový zisk dokonce naznačuje, že do prvního ročníku přichází nezanedbatelné množství studentů, kteří mají dobrou úroveň znalostí středoškolské matematiky a přesto ve studiu na Vyšší odborné škole neuspějí. Na druhé straně přichází do prvního ročníku studenti, kteří u přijímacích zkoušek z matematiky získají nízký počet bodů a ve studiu uspějí. Příčinou tohoto jevu může být různá úroveň výuky matematiky na středních školách, ale také predikační hodnota získaných bodů v přijímacím testu z matematiky jako kritéria výběru. Nelze však opomenout ani skutečnost, že zdrojem neúspěchu může být i nízká adaptace našich studentů na aplikovaný způsob vysokoškolského studia.

Práce rovněž nepotvrdila výraznější vliv explorovaných osobnostních charakteristik na zvládnutí studia. Za pozornost však stojí součet hodnot všech čtyř škál Profilu jako determinant Sebedůvěry (SE). Index nízké sebedůvěry byl stanoven převodem přinejmenším tolika nepříznivých alternativ jako příznivých. To se odráží v SE skóre nižších nebo rovných 72, což odpovídá percentilovým ekvivalentům 10 a níže.V tomto percentilovém pásmu skórovalo 21 studentů z našeho souboru, kteří do dalšího ročníku nepostoupili. Střední pásmo je zastoupeno oběma skupinami relativně vyváženě a nevykazuje relevantní diskrepance. Index vysoké sebedůvěry (90. percentil) zahrnuje paradoxně vyšší počet studentů, kteří nepostoupili (13), oproti skupině pokračující ve studiu (4). Nabízí se domněnka, že příliš vysoká míra sebedůvěry (susp. neodpovídající osobnostním předpokladům a znalostem) má vliv na nereálné ambice i v oblasti vzdělávacího cíle.

Práce naznačila potřebu hledat další osobnostní atributy jako prediktory studijního úspěchu. Jako určující činitel efektivní činnosti se nabízí motivace. Kromě motivu výkonu anebo úspěšnosti přichází v úvahu i motiv vyhnout se selhání. Pokud školní (studijní) situace signalizuje pozitivní afektivní stav, povzbuzuje angažovanost a snahu být v činnosti úspěšný. Negativní signalizace podporuje snahu ze situace uniknout. Tomu ostatně nasvědčuje i skutečnost, že do výzkumu se odmítlo zapojit 23 studentů, z nichž do 2. ročníku postoupil jen jeden.

Jana Borůvková, Eva Půlkrábková, VOŠ Jihlava

< zpět do čísla
banners/lesany_konkurz_390x60.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz