archiv
Učitelské noviny č. 11/2004
tisk článku

Poučíme se z chyb?

Ukvapené zavedení plošných testů do 5. a 9.ročníků bude mít pro český vzdělávací systém řadu negativních důsledků

České republice se stejně jako ostatním komunistickým zemím vyhnul testový boom, který zachvátil řadu vzdělávacích systémů v severní Americe a v západní Evropě ve druhé polovině 20. století. Velká výhoda této skutečnosti spočívá v tom, že se nyní, když o zavádění testů do našeho vzdělávacího systému začínáme uvažovat, můžeme poučit ze zkušeností těchto systémů a vyhnout se chybám, kterým se ony vyhnout nedokázaly.


Schopnost poučit se z chyb a využít zkušeností zahraničních kolegů k hledání optimálních řešení týkajících se testování však vyžaduje alespoň elementární poučení v oblasti měření výsledků vzdělávání a té se v Česku bohužel nedostává ani pedagogickým odborníkům, ani tvůrcům školské politiky. Hrozí tak nebezpečí, že budeme opakovat všechny chyby našich předchůdců a za 10, 20 let budeme pracně objevovat skutečnosti, které jsou již nyní dobře zdokumentovány v zahraničních publikacích i v učebnicích zabývajících se měřením výsledků vzdělávání. Cílem tohoto textu je upozornit na některé důsledky, které přinese testování našemu vzdělávacímu systému.

Jaká nebezpečí představují plošné testy pro pedagogy

Práci učitelů a ředitelů škol patrně nejvíce ovlivní skutečnost, že se výsledky testů jejich žáků stanou nejdůležitějším kritériem pro posuzování kvality jejich práce. Tento důsledek je nevyhnutelný. V situaci, kdy budou mít zřizovatelé škol k dispozici jednoduchý číselný výstup, nebudou se obtěžovat se sháněním komplexnější informace o fungování a práci školy, jejích záměrech a podmínkách. Učitelé budou nuceni s dětmi nacvičovat ty vědomosti a dovednosti, které budou předmětem testování, neboť budou cítit zodpovědnost za hodnocení své školy i za osud svých žáků – testy budou zároveň sloužit jako přijímací zkouška na střední školu. Většina z nich to nicméně bude pociťovat jako devalvaci své práce, neboť si dobře uvědomují, že práce učitele zahrnuje řadu daleko důležitějších vzdělávacích a zejména výchovných aspektů, než prosté osvojení faktů a rutinních dovedností.

Omezení testů na fakta a rutinní dovednosti bude do značné míry vynuceno skutečností, že zkouška má kromě poskytování informace zřizovateli plnit rovněž úlohu přijímací zkoušky na střední školu. Máme-li rozhodovat o osudu jednotlivce, musíme použít objektivní nástroj. Do takového nástroje například nemůžeme zařadit úlohu, ve které budou žáci prezentovat a obhajovat své stanovisko, protože její vyhodnocení bude nutně obsahovat jistou míru subjektivity. Tato míra subjektivity, která nám nebude vadit při hodnocení školy nebo třídy (ve větším souboru se nejednotnost jednotlivých hodnotitelů vyruší), bude v případě jednotlivých žáků nepřijatelná.

Proto i zpětná vazba, kterou škola plošným testováním získá, bude velmi omezená a málo vypovídající. Zatímco nestátní agentury (např. Kalibro) již začínají hledat cesty, jak poskytnout školám bohatší zpětnou vazbu založenou na samostatné tvůrčí práci jejich žáků, vazba poskytnutá státem bude velmi úzce zaměřená a postihne jen malý výsek malé části vyučovaných předmětů. Kdyby školy samy volily cestu ke zjišťování kvality své práce, našly by prostředky, jak to udělat lépe. A beze stresu, protože zpětná vazba získaná od agentur poskytujících takové služby, by sloužila pouze jim jako podklad pro zamyšlení a ne jako nástroj represe.

Další nevýhodou navrhovaného modelu je akutní nebezpečí nespravedlivého hodnocení jednotlivých škol, které spočívá v záměru zařadit do testu složku ověřující studijní předpoklady žáků. Žádné výzkumy dosud nedoložily, do jaké míry škola ovlivňuje studijní předpoklady měřené testem, a tak hrozí reálné nebezpečí, že školy budou hodnoceny na základě toho, jak nadaní žáci jim nastoupili do 1. tříd.

Jaké negativní důsledky bude mít zavedení testů pro vývoj českého vzdělávacího systému

Nejvážnějším důsledkem zavedení testů bude rezignace na plánovanou kurikulární reformu představovanou Rámcovými vzdělávacími programy. O to se postará mimo jiné i skutečnost, že testy mají být zavedeny do systému ještě před spuštěním reformy a tudíž vyvinuty na základě současných osnov. Tento důsledek rozhodně nemůžeme brát na lehkou váhu. Plánovaná kurikulární reforma představovala velkou naději, že začneme konečně odstraňovat nedostatky, na které řadu let upozorňují výsledky mezinárodních srovnání a posudky zahraničních expertů a vykročíme stejnou cestou jako vzdělávací systémy vyspělých zemí. Součástí reformy je oslabení důrazu na faktografické vědomosti a posunutí těžiště na takové aspekty vzdělávání, jako jsou aplikace získaných poznatků, rozvoj samostatného myšlení žáků, kreativita, komunikační dovednosti, týmová spolupráce, výchova k toleranci či budování občanských postojů. Naučit se hledat cesty, jak tyto aspekty rozvíjet a hodnotit, vyžaduje značnou dávku úsilí. To teď bude nahrazeno cvičením dětí podle „katalogů cílových požadavků“. Místo reformy tak dojde pouze ke konzervaci současného stavu.

Dalším důležitým záměrem reformy bylo posílení autonomie škol a delegování větší míry zodpovědnosti za priority a obsah vzdělávání na školy a učitele. Tato cesta umožňuje školám přizpůsobit svoji práci svým podmínkám a potřebám lokální komunity a představuje účinnou metodu, jak vrátit prestiž učitelské profesi a posílit úlohu školy v obci. Vyžaduje rovněž aktivní účast pedagogů při promýšlení a formulaci vlastních vzdělávacích cílů. Při výstupním testování na promýšlení vzdělávacích cílů nedojde, neboť budou školám předepsány obsahem testů. Tato skutečnost povede k další demotivaci tvořivých a aktivních učitelů a jejich odchodu z pedagogické profese.

Již v současné době se český vzdělávací systém vyznačuje velkou selektivitou. Zavedení testování tento jev ještě posílí. Zahraniční zkušenosti hovoří o tendenci škol zbavovat se slabých žáků, kteří jim kazí průměry v testech, čímž dochází k rostoucímu dělení škol a dětí na dobré a špatné, úspěšné a neúspěšné. Tento jev jistě nemine ani Českou republiku a bude mít za následek naprostý odklon od myšlenek Bílé knihy, jejímž ústředním tématem bylo vzdělanostní nerovnosti eliminovat, nikoli posilovat.

Je třeba se vzdělávat

Zavádění plošných testů do systému má příliš mnoho rizik, než aby bylo možno k němu přistoupit narychlo bez řádné rozvahy a poučení. Než se začít bezhlavě pouštět do nejistého experimentu, jehož očekávané důsledky nejsou dobře definovány, bylo by vhodnější napřít všechny síly do řádné realizace nastartované kurikulární reformy. Důležitou náplní osvěty a vzdělávání, které ji budou provázet, se musí stát rovněž problematika evaluace.

Jedním z hlavních cílů kurikulární reformy je nahrazení důrazu na faktické vědomosti důrazem na rozvoj dovedností. Realizace tohoto cíle vyžaduje systematickou přípravu. Pedagogové se potřebují naučit, jak rozvíjet cílové dovednosti ve vyučovaných předmětech a jak formulovat kritéria pro hodnocení míry jejich dosažení. Musí se seznámit s typy nástrojů pro objektivní hodnocení, musí získat praxi v jejich vytváření i výběru z nabídky agentur a externích konzultantů. Učitelé se také potřebují poučit o nástrojích, které jim umožňují hodnotit další aspekty jejich práce, jako je například klima školy nebo komunikace s žáky a rodiči.

Potřeba vzdělávání se samozřejmě netýká jenom učitelů a ředitelů škol. Pracovníci České školní inspekce se potřebují naučit, jak hodnotit práci školy ve vztahu k jí stanoveným cílům a lokálním podmínkám, jak při hodnocení vycházet z informací, které jim škola předloží o reflexi svojí práce a přijatých opatřeních. Náklady a úsilí, které vynaložíme na vzdělávání inspektorů, aby byli schopni tento úkol řádně plnit, se vrátí v profesionální práci inspekce se školami.

Intenzívní vzdělání v oblasti evaluace potřebují v neposlední řadě i tvůrci školské politiky. Aby někdy, v budoucnu, pocítí-li potřebu plošného testování, mohli zahájit k této problematice seriózní diskusi, která povede k nalezení optimálního řešení odpovídajícího aktuálním potřebám českého vzdělávacího systému

Jana Straková

< zpět do čísla
banners/lesany_konkurz_390x60.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz