archiv
Učitelské noviny č. 44/2004
tisk článku

Děti se rády učí, nejsou rády poučovány

Ve dnech 29. 10. – 1. 11. 2004 proběhla v Praze mezinárodní konference Montessori. Pořádala ji mezinárodní společnost Montessori Europe a sešli se na ní zástupci většiny evropských zemí. Mezinárodní účast podpořili i zájemci z USA. Záměrem toho, že místem konání tohoto setkání se stala právě Praha, bylo podpořit rozvoj škol typu Montessori a jejich filozofie v České republice i zemích bývalé tzv. východní Evropy.


Když italská lékařka Marie Montessori formovala svoji pedagogiku pro děti z nejchudších italských rodin, měla jediný cíl: umožnit i těmto dětem vzdělávání a to na úrovni, která je pro ně přijatelná. Vycházela z přímého pozorování dětí a naplňování jejich individuálních potřeb a možností učení. Podmínkou je však připravenost prostředí pro spontánní učení. Takové, které dítěti zpřístupní samostatné učební aktivity. Důraz se tedy klade na individuální proces učení, které je založeno na osobních předpokladech každého žáka. S tím souvisí i hodnocení a posuzování výkonu. Místo známek či bodového hodnocení učitelé sledují pokrok žáka v jeho individuálním procesu učení. Je to princip hodnocení bez tlaku na výkon. Marie Montessori dala tak světu neocenitelný dar - místo zneužívání mysli dětí, kdy jsou nuceny osvojovat si pouze fakta, otevírala jejich mysl a srdce a tím se jí dařilo překročit hranice lidské omezenosti.

V dnešním pojetí jsou školy typu Montessori chápány jako vzdělávací instituce s alternativní metodou, kde si děti díky používaným důmyslným učebním pomůckám snadněji osvojují učební látku.

Méně je vnímáno, jak zaznělo z vystoupení účastníků konference, že toto vzdělávání je založené na svobodě dítěte. Svobodě, která je však spojená s odpovědností a která se liší od současného chápání vzdělávání: vyšší investice do vzdělávání přinesou více kvalifikovaných pracovníků a s tím i růst hospodářství. Společnost tedy preferuje finanční praktičnost a mezinárodní hospodářskou soutěž. Jde tady především o pracovní kvalifikaci, která umožní jednotlivým zemím dostat se na vrchol hospodářského růstu. Školy, které nesou jméno Montessori, mají poněkud odlišný filozofický přistup. Právě ten byl hlavním tématem konference. Vzdělávání by mělo mladým lidem dát šanci vyvinout se jako členové společnosti, kteří jsou odpovědni za společenství a především sami za sebe.

Profesor Ashok K. Gangadean, ředitel Institutu globálního dialogu v USA, logik, fyzik a filozof, hovořil o potřebě globální filozofie ve světě. Ve svém referátu zdůraznil, že učení Marie Montessori považuje za její důležitý článek. V rámci celosvětového vývoje jsme stále svědky setkávání se s radikálními rozdíly a s odlišnostmi. Každý jiný způsob chápání a zkoumání světa nás znepokojuje, stresuje a vyvolává v nás pocit zranitelnosti. Jedině tehdy, když dokážeme vstoupit do cizího světa, můžeme dojít k transformaci – cestou empatie si uvědomíme, že okolo nás existují jiné světy, jiné formy života a jiné pohledy. Jsme pak  otevřeni pluralitě a pevným změnám ve vnímání sebe samého. Marie Montessori se touto cestou vydala od samého počátku: založila školy na nové technologii myšlení. Její pedagogika je přijímána po celém světě právě pro svoji vůdčí myšlenku, že dítě může být tvůrcem sebe sama. Základem všech jeho aktivit je právě svoboda a spontánnost. K tomu musí mít dítě odpovídající podmínky a hlavně připravené prostředí, aby se mohlo rozvíjet ve svobodného a samostatného člověka. Princip sebevýchovy je klíčem této pedagogiky a je vystiženo krátkým motem: „Pomoz mi, abych to mohl udělat sám“. Smyslem práce pedagoga pak je, aby dítěti pomáhal, jak se naučit samostatně jednat, samostatně myslet a samostatně chtít.

V referátech zazněly také myšlenky, které bortí mnohé mýty o vzdělávání: Pedagog sleduje učební a rozvojové potřeby dítěte a to je vedoucí silou pedagogického myšlení. Jde o holistickou výchovu ve vzájemném propojení mentálních a fyzických aktivit dítěte. Přitom se bere v úvahu i to, že žák, který je zaujat svojí činností, dokáže pracovat velmi dlouho, aniž by byl unaven. Zavádění pravidelných přestávek může mít na děti i negativní dopad.

Na celém světě se počet zařízení typu Montessori stále zvyšuje. Jejich počet se od devadesátých let minulého století zdvojnásobil. Velký růst zaznamenalo sousední Německo, kde existuje na 950 Montessori zařízení (dětské domovy a předškolní zařízení, základní školy i školy sekundární úrovně), v Nizozemsku je okolo tří set zařízení. Rozvoj této pedagogiky zaznamenává také naše republika. Za posledních deset let vzniklo osm předškolních zařízení, tři základní školy a více jak 25 dalších škol a zařízení pracuje s prvky Montessori pedagogiky.

Potěšující je, že základy pedagogiky Montessori se stávají běžným tématem v systému dalšího vzdělávání učitelů a začínají pronikat i do pregraduální přípravy učitelů.

Poslední den konference byl věnován návštěvě škol Montessori typu v Praze a na Kladně.

Závěry konference se promítly do závěrečné deklarace, která je adresovaná politikům, vzdělávacím pracovníkům, partnerům dětí a mladým lidem, Montessori školám a zařízením a je výzvou, aby přijali obsah této deklarace a zpřístupnili ho rodičům, vládním organizacím a dalším institucím.

Magdalena Lautnerová

Z deklarace:

Děti se rády učí, nejsou rády poučovány.

  1. Každé dítě má právo učit se v atmosféře svobody a spontaneity. Každé dítě a mladý člověk má právo volit si aktivity odpovídající jeho vlastnímu stupni rozvoje.
  2. Každé dítě a mladý člověk má právo naplnit svůj plný učební potenciál samostatným učením podle stupně svého vývoje.
  3. Každé dítě a mladý člověk má právo učit se holisticky prostřednictvím stálých a soudržných činností v rámci fyzických a mentálních aktivit.
  4. Každému dítěti a mladým lidem má být umožněno, aby byla respektována jejich rozdílnost. Dospělí jsou jejich partnery v učení.
  5. Každý dospělý, který se zabývá výchovou, by měl přijmout a respektovat Úmluvu o právech dítěte.
< zpět do čísla
banners/albert_390x60px_new.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz