archiv
Učitelské noviny č. 10/2004
tisk článku

Předškolní zařízení (MŠ) - začleněné do kategorie činností podle zákona o požární ochraně

Břetislav Kroupa, PREVENTA, Mladá Boleslav

V poslední době jsem se setkal s názorem, že předškolní zařízení - mateřskou školu - není potřeba zařazovat do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím, ve smyslu § 4 odst. 2 písm. h) zák. č. 133/1985 Sb., o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoPO“). Protože se jedná o velmi citlivou záležitost, kde ve hře jsou životy dětí, je nutné v takových případech velmi opatrně a velmi rozvážně postupovat.

I. Co říká legislativa

Podle § 4 odst. 2 písm. h) ZoPO se za provozované činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím považují, mimo jiné, stavby, které jsou na základě kolaudačního rozhodnutí určeny pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace. V dikci tohoto ustanovení je poznámka pod čarou č. 1h, s odvoláním na § 2 písm. b) vyhlášky č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. S účinností od 15. prosince 2001 je tato vyhláška nahrazena vyhláškou č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.

Shodou okolností v obou právních předpisech se shoduje odvolávka na § 2 písm.b) jehož nové znění je:

Pro účely vyhlášky se rozumí „osobami s omezenou schopností pohybu a orientace - osoby postižené pohybově, zejména osoby na vozíku pro invalidy (dále jen "vozík"), zrakově, sluchově, osoby pokročilého věku, těhotné ženy a osoby doprovázející dítě v kočárku, dítě do tří let, popřípadě osobu s mentálním postižením.“

Kdo si přečte výše uvedený text, zdá se mu být jasné na první pohled a první přečtení, že provozování mateřské školy rozhodně do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím nepatří. A to s ohledem na to, že děti v mateřské škole jsou zařazovány od tří let věku. Tento pohled je ale chybný. Proč? Protože v případě rozhodnutí o začlenění podle § 4 odst. 2 písm. h) ZoPO meritum věci spočívá v určení stavby, nikoliv ve věku dítěte.

Jestliže zákon o požární ochraně v textu stanovuje, že do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím patří … stavby, které jsou na základě kolaudačního rozhodnutí určeny pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace … pak musí být vzato v úvahu ustanovení § 1 odst. 1 písm. f) vyhl. č. 369/2001 Sb., protože podle tohoto předpisu se stavby citované v ZoPO kolaudují:

„Podle této vyhlášky se postupuje při zpracování a pořizování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů, při navrhování, umísťování, povolování nebo ohlašování, provádění a kolaudaci staveb … škol, předškolních zařízení a školských zařízení.“

V praxi to znamená, že uvedená školská zařízení se kolaudují podle vyhlášky č. 369/2001 Sb., dříve vyhl. č. 174/1994 Sb. a ještě předtím podle vyhl. č. 53/1985 Sb., vyhláška Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu.

Směrodatné, pro začlenění mateřské školy (ale i dalších školských zařízení) bude vždy kolaudační rozhodnutí. V případě starších objektů, kde nebude nalezeno kolaudační rozhodnutí, se postupuje podle § 104 odst.1 zák. č. 50/1976 Sb., stavební zákon ve znění pozdějších předpisů:

„Nejsou-li zachovány doklady (především ověřená dokumentace), z nichž by bylo možno zjistit účel, pro který byla stavba povolena, platí, že stavba je určena k účelu, pro který je svým stavebně technickým uspořádáním vybavena. Jestliže vybavení stavby nasvědčuje několika účelům, má se za to, že stavba je určena k účelu, ke kterému se užívá bez závad.“

Toto ustanovení je velmi důležité pro majitele starších objektů, kteří například získali stavbu zpět v restituci zcela bez dokladů. V každém případě, půjde-li o školské zařízení a použije se § 104 stavebního zákona, bude na stavbu nahlíženo jako na zkolaudovanou ve smyslu kolaudace podle vyhlášky pro tato zařízení – tedy v současné době podle vyhlášky č. 369/2001 Sb.

II. K poznámce pod čarou

Poznámku pod čarou, která odkazuje jen na některá ustanovení nelze považovat za pravidlo s normativním odkazem. Poznámky nikdy neobsahují novou úpravu, nýbrž odkazují aplikující subjekt na již existující právní předpis, který související nebo navazující pravidla chování upravil.

Ústavní soud se v ustálené judikatuře řídí pravidlem chování subjektů uvedených „nahoře nad čarou“ ve vlastním textu právního předpisu. Pokud by v tomto textu bylo výslovně stanoveno, že uvedená poznámka je součástí právního předpisu, pak je závazná jako samo paragrafované ustanovení. Jako příklad lze použít přílohu právního předpisu, na kterou se právní předpis odvolává.

Poznámky pod čarou či vysvětlivky nejsou normativní, přesněji nejsou závaznou součástí pravidla chování. K poznámce přihlédneme jen jako k možnému interpretačnímu záměru, kterým zákonodárce v duchu daného právního předpisu (e ratione legis) poukazuje na souvislost s dalším předpisem *).

______________________________

*)Uvedený výklad k poznámce pod čarou vychází z judikátů nálezů Ústavního soudu ČR:

- Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu sv.9, č.115,

- Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu sv. 1, č. 25,

- Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu sv. 4, č. 83

Nález Ústavního soudu (I. senát) ze dne 13. října 1999 sp.zn. I. ÚS 119/98

Nález Ústavního soudu (II. senát) ze dne 30. listopadu 1999 sp.zn. II. ÚS 485/98

Nález Ústavního soudu (III. senát) ze dne 22. října 1996 sp.zn. III. ÚS 277/96

V případě začlenění činností podle § 4 odst. 2 písm. h) ZoPO jednoznačně platí, že provozovaná činnost se zvýšeným požárním nebezpečím bude vždy ve stavbách, které jsou na základě kolaudačního rozhodnutí určeny pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace. Podle § 1 odst.1 písm f) vyhl. č. 174/1994 Sb. to byly jedním slovem školy, podle § 1 odst.1 písm.f) vyhl. č. 369/2001 Sb. to jsou školy, předškolní zařízení a školská zařízení.

III. ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb. Nevýrobní objekty

Tato harmonizovaná technická norma, ve vztahu k provedení povrchových úprav konstrukcí objektů podle čl. 8.14 má uvedenou poznámku č.15 k čl. 8.14.3 písm. b):

Osoby s omezenou schopností pohybu a orientace jsou pro účely této normy osoby se sníženou sluchovou schopností vnímání, osoby se sníženou pohyblivostí, popř. odkázané na částečnou pomoc jiných osob (např. invalidé, pacienti v sanatoriích, rehabilitačních léčebnách, v ambulantních zdravotnických zařízeních apod.), děti od 3 do 6 let nebo osoby starší 60 let (mateřské školy, dětské domovy, domovy důchodců, domovy s pečovatelskou službou apod.).

Osoby neschopné samostatného pohybu jsou osoby se sníženou zrakovou schopností vnímání, osoby nepohyblivé ( imobilní, jejichž únik je výlučně závislý na pomoci jiných osob, pacienti v nemocnicích upoutaní na lůžko), děti do 3 let (kojenecké ústavy, jesle) a osoby pod dozorem (psychiatrické léčebny, nápravná zařízení).“

Na rozdíl od poznámky pod čarou v právním předpisu, tato poznámka je technickou poznámkou doplňující orientaci při zpracování technické zprávy požární ochrany. Velmi dobře je zde precizován pohled na jednotlivé skupiny osob, které mají určité omezení – a to ve vztahu k bezpečnému opuštění objektu v případě ohrožení požárem – při evakuaci. Poznámka č. 15 v citované normě pamatuje na situace, kdy ze stavby budou unikat osoby s omezenou schopností pohybu a orientace a osoby neschopné samostatného pohybu, a stanovuje přísnější kriteria pro omezení použití stavebních konstrukcí, které by mohly rychle šířit plamen po svém povrchu.

I když technická norma není závazným obecně platným předpisem, je harmonizovanou českou technickou normou ve smyslu § 4 zák. č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů ve znění pozdějších předpisů. Splnění harmonizované normy nebo určené normy a v případech vyplývajících z mezinárodní smlouvy též splnění zahraniční technické normy přejímající harmonizovanou evropskou normu se v rozsahu jejího obsahu považuje za splnění požadavků stanovených nařízením vlády, k němuž se tyto normy vztahují.

Toto ustanovení má zejména význam v případě, že výrobce vyrábí výrobek, který není stanoveným výrobkem ve smyslu tohoto zákona, kde v prohlášení o shodě deklaruje dodržení harmonizované normy.

Je-li dbáno požadavků normových hodnot konkrétní normy, která se na danou problematiku vztahuje, považuje je zákon za splněné.

IV. Závěr

Zpracovatel dokumentace požární ochrany pak nesmí opomenout ustanovení § 18 písm. e) a písm. f) vyhlášky č. 246/2001 Sb., o požární prevenci, kde jsou kogentně stanoveny objekty, ve kterých jsou složité podmínky pro zásah - v objektech a zařízeních administrativních, školských a zdravotnických provozů a ve stavbách, které jsou určeny pro ubytování osob s omezenou schopností pohybu a orientace.

< zpět do čísla
banners/lesany_konkurz_390x60.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz