archiv
Učitelské noviny č. 09/2004
tisk článku

Otazníky uprostřed projednávání

Do 16. dubna probíhá veřejná diskuze k návrhu RVP ZV

Základní informace o návrhu programu, na jehož základě by si měly v příštích letech základní školy vytvářet školní vzdělávací programy (ŠVP), jsme přinesli v UN č. 7. Učitelé teď mají možnost vstoupit do diskuze a připojit k dokumentu, který výrazně ovlivní jejich práci, své připomínky. Abychom objasnili některé momenty, s nimiž se při rozhovorech s pedagogy setkáváme, požádali jsme o rozhovor JaroslavA jeřábka, ředitele VÚP v Praze

V současné době ministerstvo školství pracuje na evaluačních nástrojích. Učitelé se často ptají, zda budou brát v potaz očekávané výstupy, které RVP ZV stanoví pro 5. a 9. ročník.


Podle informací, které mám, by měl být systém evaluace nastaven tak, aby hodnotící kritéria korespondovala s očekávanými výstupy formulovanými v RVP. Předpokládá se, že technickou stránku bude zajišťovat odborné pracoviště, dnešní cermat, ale my jako zpracovatelé RVP bychom se na formulaci kritérií měli podílet. Kontinuita by tedy měla být zachována.

Další obava: opravdu nebudou očekávané výstupy ve 3. ročníku závazné? Například pro waldorfské školy by to mohl být závažný problém.

Skutečně jsou pouze orientační. Vnímáme 1. – 5. ročník jako logický celek s vnitřní návazností. Dovedu si představit, že některé ŠVP mohou očekávané výstupy určené pro jednotlivé ročníky posunout – třeba z 3. ročníku do 4. nebo do 5. Některé školy nedělí ve svých ŠVP 1. stupeň striktně na trivium a další dva ročníky, ale koncipují ho jako ucelený program, byť členěný na ročníky. Podstatné je, aby se pokusily dosáhnout výstupů na konci 5. ročníku, kdy žáci přecházejí na 2. stupeň, nebo odcházejí na víceleté gymnázium. Nikdo nemá zájem blokovat kvalitní ŠVP. Naopak RVP ZV by měl všem školám umožňovat maximum. Na druhé straně není možné ponechat obsah a organizaci vzdělávání na absolutní libovůli. Proto je tu pojistka např. v podobě očekávaných výstupů.

Druhá verze RVP ZV počítala se srovnáním počtu vyučovacích hodin s nižším stupněm víceletých gymnázií. Platí to nadále?

Týká se to především 2. stupně ZŠ, idea platí i nadále. Předběžné rozhodnutí porady vedení MŠMT počítá s tím, že se bude snažit najít každý rok v rozpočtu finance, které by pokryly posílení učebního plánu o jednu hodinu. Po roce 2006 by mohlo být masivnější. Ve školním roce 2008-2009 by měly mít všechny školy poskytující základní vzdělání plně pokrytý nárůst hodinové dotace na 1. stupni o 4 hodiny a na 2. stupni o 7 hodin. 

Budou mít školy k dispozici manuál, o kterém se hovořilo?

Předpokládám, že bude k dispozici v září. Měla by ho dostat každá škola, v první fázi možná po internetu…

Přesto - tak závažná proměna bude vyžadovat rozšíření a prohloubení dalšího vzdělávání učitelů.

Bezesporu. Především bude třeba rozjet systém dalšího vzdělávání ředitelů jako garantů tvorby ŠVP; pochopitelně i učitelů, kteří se musí na tvorbě ŠVP podílet. Mělo by to být cíleně zaměřené vzdělávání, aby se během dvou let školám dostalo od státu maximální pomoci. Často jsou slyšet připomínky, že školy nejsou na tvorbu ŠVP připraveny, že si nedokáží poradit. Osobně tato rizika tak výrazně nevnímám, ale chápu, že je třeba udělat všechno pro to, aby školy měly k dispozici co nejvíc materiálů, které by jim problém pomáhaly řešit.

Další vzdělávání budete strukturovat vy nebo vzdělávací centrum?

Každopádně bychom chtěli připravit návrh, jak by DVPP mělo vypadat. Vnímám ho velmi výrazně jako vzdělávání zaměřené na to, jak na základě rámcového programu vytvořit kvalitní školní program. To by mělo být ústřední téma.

Zkušenosti pilotních škol říkají, že dřív, než začne škola vytvářet svůj program, musí se pedagogické sbory naučit pracovat v týmu. S tím by mohly začít už teď.

Jistě, tohle téma je pro vzdělávání budoucích tvůrců ŠVP velmi důležité. Další vzdělávání neznamená jen svolat učitele jednotlivých předmětů a vysvětlovat jim, jak jsou míněny očekávané výstupy. Obecných témat je řada, kromě zmiňované týmové práce, také schopnost analyzovat, poznat sám sebe. Dřív než začne vznikat ŠVP, musí si škola provést analýzu – v čem je dobrá, v čem je slabší, co se nedaří, jaké je její personální složení, co od školy očekávají rodiče, zřizovatel, region. Jaké má škola zázemí, jaké sociální a kulturní podmínky… To všechno s tvorbou programového dokumentu bezprostředně souvisí. Řada vzdělávacích agentur už dnes tuto problematiku nabízí. Školy mají na koho se obrátit.

Někdy se objevují pochybnosti, zda stát chce RVP skutečně přijmout, jestli by se radši nevrátil zpátky k jednotné škole.

Jednoznačně máme zájem na pozitivním přijetí konceptu dvoustupňového kurikula. Je to model výrazně založený na spolupráci státu a těch, kteří vzdělávání realizují. Tedy i na důvěře vůči těm, kdo konkrétní vzdělávací programy vytvářejí. Domnívám se, že by prvků reglementace mělo být minimum i za cenu, že napoprvé se všem školám nepodaří optimální švp vytvořit. Stejně jako RVP ZV je otevřený dokument, který bude periodicky aktualizován, musí mít i školy stejnou možnost do svého ŠVP vstupovat. Každý populační ročník s sebou přináší svá specifika, může se změnit profilace školy. Proto budou školy potřebovat naši permanentní podporu.

Máte už představu o její podobě?

Chceme vytvořit metodický internetový portál zaměřený na implementaci RVP do praxe. Měly by v něm být články komentující jednotlivé části RVP ZV tak, aby školy věděly, jak s nimi pracovat, jaká je úloha klíčových kompetencí, jak by měly prolnout do ŠVP. Učitelé by zde měli najít vysvětlení, proč se zde najednou objevily oblasti vzdělávání. Že neznamenají hrozbu zániku vzdělanosti, ani předmětů a oborů. Čím je podmíněna integrace předmětů a jak ji chápat. Měli by tu najít také informace o zahraničních kurikulích, ukázky z národních i školních programů, aby bylo vidět i že i jinde v Evropě se myšlení ubírá podobným směrem. Rádi bychom portál dovedli až do roviny textů, které by mohly být chápány jako e-learningové učebnice, ale také projekty k jednotlivým oborům vzdělávání, k průřezovým tématům. Nabízí se příležitost představit na něm evaluační kritéria, eventuálně i evaluační nástroje. Konečně – mohla by to být platforma pro výměnu zkušeností, pro inspiraci… Záměry máme velké.

Kdy by měl být portál přístupný?

Když půjde všechno dobře, pak by pilotní ověření mělo být zahájeno na podzim. Postupně by byl portál doplňován.

Setkala jsem se i s tím, že některé školy se na tvorbu ŠVP necítí, že si nechají program vyrobit od agentury…

Tuto možnost nevylučuji, ale nepovažuji to za rozumné. Vlastní proces tvorby je pro pracovní kolektiv důležitý. Byla by škoda zbavit se šance projít při tvorbě ŠVP procesem týmové práce, který může být – a pilotní školy to potvrzují – velmi inspirativní.

JAROSLAVA ŠTEFFLOVÁ

OČIMA PILOTNÍCH ŠKOL

Zajímalo nás, jak vidí třetí verzi RVP ZV ředitelé pilotních škol, které si podle druhé verze vytvořily vlastní školní vzdělávací program a od září podle něj pracují. Několika z nich jsme se zeptali

Jaká je podle vašeho názoru 3. verze rvp v porovnání s druhou? Co na třetí verzi vítáte a co jí vyčítáte?

Zdeněk brož, J. Malíka, Chrudim

Především - díky za RVP ZV jako takový, nicméně 2. verze mnohem důkladněji vysvětlovala záměr a smysl změn, které by RVP ZV měl do škol přinést. Za pozitivum 3. verze považuji, že průřezová témata jsou závazná a že v nich osobnostní a sociální výchova stojí na prvním místě. Tady ale klady končí. Mrzí mne, že veřejnosti byla předložena až tato podoba RVP. Jako by se autoři projektu zalekli míry autonomie a pedagogické svobody, které by se školám dostalo v případě realizace 2. verze RVP. Také se obávám, že stručný úvod k 3. verzi dostatečně neobjasní, o co v RVP ZV jde.

Bohužel, téměř beze změn zůstal učební plán, přitom právě k němu jsme měli zásadní připomínky. Nemyslím si, že je nutné přidávat vyučovací hodiny, které automaticky znamenají odpolední vyučování, a tím mimo jiné i další dozory pro kantory. Škola by měla především využít efektivně současná maxima hodin pro 1. a 2. stupeň. Rozhodně je třeba – i při zachování současného počtu vyučovacích hodin - posílil počet disponibilních, zejména v 8. a 9. ročníku, kdy se žáci připravují na svoji profesní dráhu. V této souvislosti nám vadí i to, že všechny předměty musí být zastoupeny v učebním plánu každého ročníku. Speciálně hudební a výtvarnou výchovu bychom v 9. ročníku ponechali na úrovni volitelnosti.

Obávám se, že současný návrh RVP ZV neumožní školám profilaci, jakou předpokládaly. Učivo je opět rozepsané po ročnících, výstupy v 5. a 9 ročníku jsou příliš limitující. I když VÚP říká, že výstup ve 3. ročníku je pouze doporučený, mnozí jej uchopí jako závazný. Mám pocit, že 3. verze RVP ZV dopřála sluchu spíše zastáncům klasické, nejlépe jednotné školy. Těm, co se lekli, že by pro ně program znamenal další intenzivní vzdělávání a práci navíc a pravděpodobně také odborníkům a teoretikům, kteří neznají současnou praxi moderní školy.

Jaroslav Kotal, ZŠ Londýnská, Praha 2

Znovu chci opakovat některé věci, RVP je chvályhodný čin. Rozhodně je to velký skok dopředu, ale stále se domnívám, že i 3. verze má rezervy. Nesmí se stát, že školy do RVP ZV "nevlezou". Waldorfové, Daltonský plán, ale i my máme problémy. Není možné už nyní dávat výjimky. Proto zdůrazňuji, že stále vidím matematiku jako součást bloku Člověk a příroda. Ano, matematika má svůj specifický jazyk, ale nemusí být zvýrazněna zvlášť. Líbí se mi ve 3. verzi pojmenované učivo, velmi stručně pojmenované. Třeba Řecko úplně stačí; někomu se to zdá málo, ale nechme na učiteli, čemu se bude věnovat. Jsem skeptický k tomu, že školy budou samotně vytvářet ŠVP. Obávám se, že budou opisovat ze starých osnov, učebnic, které jasně říkají: elektřina až v 8. ročníku. Budou se snažit vidět v učivu cíl. Ale možná se mýlím. My jsme se vydali cestou integrace předmětů a za to děkujeme právě tomu jednomu kroku VÚP a MŠMT.

Karel Bárta, ZŠ Turnov, Žižkova

Třetí verze RVP je oproti předcházející v úvodní části stručnější a konkrétnější. Přehledněji je prezentován systém kurikulárních dokumentů. Srozumitelněji jsou též zpracovány vzdělávací cíle, klíčové kompetence a vzdělávací oblasti.

Diskutovat bude zřejmě třeba o funkčnosti rozdělení výstupů jednotlivých vzdělávacích oblastí na 1.stupni na 1. a 2. období, zda toto rozdělení nepřinese školám spíše komplikace. Mantinely očekávaných výstupů jsme velmi úzké, což způsobí velké problémy alternativnímu vzdělávání, např. waldorfským školám.

Třetí verze neodstranila zásadní problém v návrhu rámcového učebního plánu. Po konzultacích s řadou kolegů jsem přesvědčen, že druhý cizí jazyk nemá být povinný pro všechny žáky, ale má být jako povinná nabídka školy již od 6. ročníku. To by umožnilo rozvoj talentovaným žákům a odstranění stresu žáků se slabším prospěchem. Druhým závažným problémem v učebním plánu je vysoká hodinová dotace povinné části, která nevytváří dostatečný prostor pro nabídku volitelných a nepovinných předmětů, v návrhu na 1. stupni 9 hodin, na 2.stupni pouze 10 hodin. To neumožňuje rozvoj zájmu žáků, profilaci škol a rozšířenou výuku jednotlivých oblastí.

št

< zpět do čísla
banners/albert_390x60px_new.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz