archiv
Učitelské noviny č. 08/2004
tisk článku

Málotřídky bojují, ministerstvo školství vysvětluje, J. Štefflová, UN č. 5/2004

J.Štefflová, UN č. 5/2004


Od září jsem ředitelkou trojtřídní vesnické školy. Když jsem nastupovala, říkala jsem si, dokud platí zákon…. Dnes už si říkám, dokud platil starý pokyn. Tak tedy, dokud platil starý pokyn k udělování výjimek školám, rostl počet žáků podle počtu tříd ve školách s 1. stupněm následovně: 13, 26, 39, 52, 75. Dobrá, mezi posledními dvěma čísly byl velký rozdíl. Podle nového pokynu, který vychází kupodivu ze stejného zákona, roste počet žáků takto: 13, 26, 51, 68, 75. Rozdíl mezi 2. a 3. číslem stojí za zamyšlení. Nemohl by existovat pokyn, který bude pro změnu vycházel ze stejného zákona, ale minimální počet žáků pro různé typy málotřídních škol by v něm byly rozloženy rovnoměrněji? Návod, jak tento pokyn vytvořit, nám dali sami pánové S. Pohořelý a J. Kronus z odboru základního školství MŠMT. Stačí, když bude pokyn vymezovat „případy hodné zvláštního zřetele“ ve volnějších mezích tak, jako pokyn z roku 1997. Má opravdu smysl rychle bez jakýchkoli konzultací dát v platnost nový pokyn v době, kdy se vedou jednání o novém školském zákoně? Anebo jde právě o to pročistit síť škol tam, kde to umožňuje nedostatečná legislativa?

V čem spatřuji nedostatečnou legislativu? Zákon č. 29 z roku 1984 byl mnohokrát novelizován. Bohužel si však zřejmě nikdo neuvědomil, a ani to nebylo nutné, že pro první stupeň tvořený pěti ročníky již nemůže stačit uspořádání do jednotřídních a dvojtřídních škol. Má-li málotřídní škola vyhovovat nynějšímu systému vzdělávání a připravovaným školním vzdělávacím programům, měla by zajišťovat výuku žáků buď pro 1. až 3. ročník, nebo pro 1. až 5. ročník ZŠ. Zde však již dvojtřídní škola nestačí. Právě rozdíl mezi odchodem žáků z málotřídní školy po 5. nebo 4. ročníku, ke kterému jsme novým pokynem tlačeni, považuji z pedagogického hlediska za zásadní.

Jaké změny by nám mohl přinést nový školský zákon? V návrhu zákona není minimální počet žáků pro jednotlivé typy škol uveden. Zákon nás v paragrafu 23 odkazuje na vyhlášku, jejíž navrhované znění jsem ale nikde nenašla. Ve stejné kapitole zákona jsou také stanoveny podmínky pro udělování výjimek školám. Zřizovatel podle tohoto návrhu zákona může mnohem samostatněji rozhodovat o udělení výjimky své škole, pokud se zaváže uhradit zvýšené výdaje na vzdělávací činnost školy. Opět se nabízí otázka, zda nemá pokyn z konce loňského roku zrušit anebo alespoň omezit existenci mnoha škol ještě před schválením nového zákona?

Se zájmem jsem si ve stejném čísle UN přečetla také dopis ministryně školství, ve kterém nás ujišťuje, že nový pokyn nemá žádným způsobem poškodit málotřídky. Jak si mám tedy vysvětlit prohlášení představitele odboru školství Libereckého kraje R. Gamby, který na jednání 6. ledna 2004 prohlásil: „Domnívám se, že průměr 17 dětí pro trojtřídní a čtyřtřídní školu je záměrem, který má do budoucna zrušit jejich existenci.“ Jasno tedy do hry vnesou až krajské normativy. Jsem opravdu zvědavá, komu dají zapravdu.

Nechci tvrdit, že trojtřídní a čtyřtřídní školy jsou ty jediné správné a nepostradatelné. Myslím si však, že jejich existence má své opodstatnění. Průměr 17 žáků pro třídy se spojenými ročníky vnímám jako ránu pod pás.

Nic víc a nic míň.

Alexandra Bufáková,
ZŠ Dětřichov

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz