archiv
Učitelské noviny č. 08/2004
tisk článku

Degenerativnímu trendu je nutné čelit

(z příspěvku předneseného na konferenci ZUŠ)

Pravoslav Kohout, předseda Umělecké rady ZUŠ ČR


Od roku 1989 se nejen ZUŠ, ale celé naše umělecké školství několikrát nacházelo v zásadně klíčových momentech či křižovatkách dalšího vývoje. Tyto situace korespondovaly s pohyby a trendy vývoje celospolečenského, tedy s vývojem především politického a ekonomického prostředí. Zatím se vždy podařilo v těchto situacích obstát a obhájit věcnými argumenty naše odborná stanoviska i před těmi, kteří užitečnosti, potřebnosti a požadavkům uměleckého školství původně nerozuměli či nechtěli rozumět. Tato snaha a náročná argumentační práce, kterou každý z nás aktivních vykonává nad rámec svých pracovních povinností a úkolů, není však přes všechny dosavadní výsledky zdaleka u konce.


V současné době se právě nacházíme v obzvlášť závažném a kritickém bodu vývoje, který svými nároky možná překonává předchozí situace. Vyplývá z důsledků špatně a zbrkle připravené, v detailech značně zmatené reformy státní správy.

Již dříve jsme měli dost práce a starostí s potřebnou a nezbytnou úřední komunikací při pouhé existenci jen jednoho ministerstva a jednoho rezortního řízení. Časem jsme si však vytvořili poměrně pružné a efektivní mechanizmy, které nakonec tento problém slušně zvládaly, a na jejichž základě fungoval oboustranně respektovaný odborný dialog a partnerská spolupráce.

Nyní, zjednodušeně řečeno, máme 14 krajských ministerstev, na které z dálky úkosem a vcelku bezmocně zahlíží ministerstvo celostátní. Krajská miniministerstva se zatím značně liší jak v chápání vlastní funkce, tak v chápání pod jejich správu předaných kompetencí a institucí, včetně názoru na jejich ošetření. Toto se ve velké míře týká samozřejmě i ZUŠ.

V některých krajích, např. v Praze, Jihomoravském či Jihočeském kraji, navázaly příslušné úřady s našimi školami a Asociací příkladnou spolupráci, chápou význam našich škol, mají zájem o odborné názory a projevují snahu o co nejrozumnější a nejúčinnější pojednání činnosti a rozvoje ZUŠ.

V některých jiných krajích je však situace značně odlišná. Úřady příliš pochopení a zájmu neprojevují, mají sklony k diletantsky direktivním řešením, vyvolávají na školách stres, strach a obavy o budoucnost téměř ve stylu normalizačně bolševického papalášství.

Přesto však nevěřím, že i v těchto místech jsou všichni zodpovědní činitelé zlovolně nadutí či tupí. Spíše jsou ve stresu z laviny nových a nezvyklých kompetencí a problémů, a bylo by chybou nás všech, kdybychom se nesnažili jak sami, tak s pomocí Asociace ZUŠ a především ve spojení se sympatizující rodičovskou veřejností navázat s krajským zřizovatelem patřičný oboustranně potřebný a konstruktivní kontakt, a to i za cenu asi často nepříjemného překonávání neochoty ke spolupráci, či různých vlastních reziduálních obav.

Je též třeba vědět a dávat neurážlivě najevo, že úřad a úředník jsou tu poměrně slušně placeni z našich daní proto, aby se snažili co nejlépe vniknout do svěřeného problému a co nejlépe jej řešili. Nesmíme připustit pseudofeudální zpupnost a nekomunikativnost kohokoli, byť se cítí být neúměrně nabobtnán ve svěřeném zodpovědném křesle. Jinak nám, místo zamýšleného pozitivního procesu decentralizace a předávání rozhodovacích kompetencí na nižší stupně demokratické samosprávy, vznikne 14 suverénních feudálních lén s množstvím klanových zemanství na místě obecních úřadů.

Z mnoha důvodů proto pokládám za důležité apelovat na všechny kolegy, aby se aktivně účastnili práce Asociace ve svých krajích, a v rámci své působnosti se snažili ovlivnit další pozitivní vývoj ZUŠ, popřípadě zabránit nedomyšleným nápadům, jako je např. plošné direktivní převádění ZUŠ pod obce, rušení současné možnosti volby a plurality zřizovatelské funkce, atp. Naše ojedinělá struktura uměleckého školství, talentované děti si zasluhují veškeré nasazení našich snah pro kontinuální pokračování a vývoj tak dlouhé a skvělé tradice, kterou naše země a kultura má. Pozoruji, že tendence nekulturnosti, pohrdání vzděláním, vědou a uměním, podceňování a účelová bagatelizace obecných lidských mravních principů jsou agresivnější, a snaží se získat prostor od nejnižších po nejvyšší místa v naší dosud nestabilní společnosti. Pokud tomuto degenerativnímu trendu všichni, kteří jsou si toho vědomi, dle svých sil a postavení nebudou aktivně čelit, tak neblahý trend zvítězí. Ničivá entropie je vždy o to silnější, oč slabší je proud aktivní tvůrčí energie, což platí univerzálně i pro lidskou společnost. 

Naše umělecké školství, zvláště pak naše základní umělecké školství, je však částí naděje a částí záruky, že tomu tak zdaleka nemusí být. Když si všichni včetně našich kolegů ve zřizovatelských institucích uvědomíme, že naše školy navštěvuje přibližně 20% školou povinné populace, že zájem rodičů a žáků přes všechny ekonomické potíže neutuchá, když se vstřícně a s pochopením společně postavíme ke všem kreativním činnostem našich dětí, tak pozitivní tvůrčí duch lidské energie nakonec v naší zemi úspěšně zvítězí.

< zpět do čísla
banners/un_390x60_rmj.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz