archiv
Učitelské noviny č. 07/2004
tisk článku

Milé čtenářky a čtenáři UN, P. Buzková, UN č. 5/2004

P. Buzková, UN č.5/2004


Vážená paní ministryně,

Váš článek v Učitelských novinách č. 5 k výjimkám z počtu žáků je zcela mylný v tom, že Váš pokyn nepostihne málotřídní školy. Tím, že jste zvýšila průměrný počet žáků u škol trojtřídních a čtyřtřídních na 17, jste způsobila obrovské problémy mnoha těmto školám. Pokud musíme žádat o výjimku, obec je povinna uhradit nadnormativní výdaje. Problémy s financováním školství tak přenášíte z ministerstva na obce. Změnou počtu žáků se mění i krajský normativ pro uvedené typy škol a ne každá obec může školu vzhledem ke svému rozpočtu financovat. Změna pokynu, v němž jste využila nedostatku v zákoně č. 29/1984 § 6, nás existenčně ohrožuje. Školy trojtřídní a čtyřtřídní jsou stejným typem venkovských škol jako jednotřídní a dvojtřídní. V zákoně nejsou uvedeny patrně proto, že tvůrci zákona nebyli dostatečně obeznámeni se situací v českém školství. Nedostatek byl nahrazen předchozím pokynem a změna pravidel bez jakékoli diskuse a bez jakékoliv logiky zákonitě vyvolává náš odpor.

Paní ministryně, Váš pokyn ohrožuje existenci trojtřídních a čtyřtřídních škol a tím i rozvoj našeho venkova. S pokynem zásadně nesouhlasím a chtěla bych Vás poprosit, zda byste v Učitelských novinách mohla blíže specifikovat svůj názor, že pokyn málotřídním školám neublíží.

Předem Vám mnohokrát děkuji.

JANA SMETANOVÁ,

ZŠ Ostřetín 

 ***

Jsem ředitelem čtyřtřídní málotřídní školy. S hrůzou jsem si přečetl článek paní ministryně, v kterém reaguje na "rozhořčenou" diskuzi o jejím pokynu o udělování výjimek školám. Z článku vyplývá, že ředitelé a starostové obcí zřejmě neumějí číst. To by však nebyli způsobilí vést obce ani školy. Je hezký zájem paní

ministryně o málotřídní školy, chápe jejich význam pro obec a hlavně pro děti. V článku doslova píše :"V žádném případě nebylo záměrem ministerstva školství jakýmkoliv způsobem poškodit málotřídky a pokyn je také nijak nepoškozuje." Jak si máme tedy vysvětlit článek 2, odstavec 3 b) Pokynu ministryně o udělování výjimek školám, který říká, že o výjimku z počtu žáků musí žádat základní školy tvořené třemi nebo čtyřmi třídami prvního stupně, pokud je průměrný počet žáků ve třídě menší než 17 (dosud 13!).

Připomínám průměrné počty žáků na třídu - dvojtřídní škola 13, trojtřídní a čtyřtřídní 17, škola tvořená pěti třídami 1. stupně 15, plně organizovaná škola 17. Málotřídní trojtřídní a čtyřtřídní školy jsou tedy nově postaveny na úroveň plně organizovaných škol. Výjimku ministerstvo povolí, jestliže se obec zaváže k dofinancování rozdílu výdajů mezi normativem a skutečnou potřebou školy. Jedná se o přibližnou částku 250 000 Kč. Tyto prostředky však obce nemají. Dojde tedy ke slučování tříd. Z těchto škol se  většinou stanou školy dvojtřídní, což bude znamenat větší nebo menší odchod žáků do městských škol. Časem takto malé školy nebudou moci přežívat a postupně zaniknou.

Pokud se pokyn nezmění, zdá se, že právě to je záměrem ministerstva. Jestliže paní ministryně tvrdí, že pokyn nepoškozuje málotřídní školy tak buď neví, že trojtřídní a čtyřtřídní školy jsou málotřídní nebo záměrně zamlžuje skutečnost. A proto ta hrůza na začátku.

Martin Lukeš,

ředitel ZŠ Mikulovice 

***

Dovolte mi, abych touto cestou reagoval na dopis paní ministryně, který uveřejnily Učitelské noviny č.5 dne 3. 2. 2004. Jde o dopis, ve kterém paní ministryně zahání strach a emoce spojené s ministerským pokynem o udělování výjimek školám. který velmi pobouřil především naše málotřídky. Ty ve svém dopise uklidňuje a malé plně organizované školy naopak velmi silně zneklidňuje.

Píši Vám jako ředitel malé venkovské školy v obci na vrcholcích Krušných hor kdesi poblíž města Litvínova, školy, která funguje na výjimku z počtu žáků. Paní ministryně nezastírá, že hlavním problémem jsou právě plně organizované malé školy na českém venkově. Předesílám, že naše škola má 100 žáků, součástí je integrovaná mateřská škola s 20 dětmi, máme školní družinu, školní klub, školní jídelnu pro 80 strávníků. Bude jednoduché toto zařízení transformovat do málotřídky s prvním stupněm, jak tvrdí paní ministryně?

Rád bych reagoval na slova, že takto organizovaná škola je citelnou položkou státního rozpočtu. Chtěl bych upozornit, že je především citelnou položkou rozpočtu obecního, protože je to právě obec, která jako zřizovatel musí dát škole potřebné chybějící prostředky. Stát dává škole jen to, na co má skutečný nárok dle předepsaných normativů jako jiné - třeba městské - školy. Víc vůbec nic. Pak je to opravdu jen a jen obec, kdo musí finančně přispět. A když skutečně obec chce a má všechno pro to, aby si svou školu, často jedinou a poslední kulturněspolečenskou instituci v místě, udržela, proč ji má ministerský pokyn toto mnohdy složité snaženi komplikovat.

Další reakci si nemohu odpustit v souvislosti se zmínkou o nízké kvalifikovanosti na našich školách. Ačkoli paní ministryně píše, že nechce paušalizovat a nechce se nikoho dotknout, tak naší školy se významně dotýká. Na naší horské škole pracuje odpovídající a erudovaný pedagogický tým, ve kterém je z 10 pedagogů 7 plně kvalifikovaných, ostatní učitelé pracují ve školství více něž 20 let. Není tak procento kvalifikovanosti na dobré úrovni? Je to na velkých městských školách snad jinak?

Zdá se že paní ministryně asi neví, v jakýchže odlehlých koutech země se stále snaží kolektivy nadšených lidí vést a realizovat výchovu a vzdělávání na té pokud možno nejmodernější úrovni, a to za každou cenu. A třeba i lépe než kdekoliv jinde. Zřejmě vůbec netuší, a to bez větších emocí, co konec školy způsobí a k čemu pád školy odsoudí obyvatele všech věkových skupin i v těch zdánlivě nejodlehlejších oblastech naší republiky. V tuto chvíli však nejde už jen o problém českého školství.

Pokud mají obce jako zřizovatelé škol podle pokynu ministryně hradit veškeré nadnormativní výdaje, ať mají také možnost si ponechat trvale to výsadní právo rozhodovat o osudu své školy. Vždyť to mají úředníci od "zeleného" stolu k nám tak daleko! Nevím, zda se tento dopis drží v rámci debaty věcné roviny, jak si přeje paní ministryně, ale rozhodně se bije za školy, které jsou v současné době díky stále klesající demografické křivce a ubývajícímu počtu žáků těmi bezesporu nejohroženějšími. Proč nekopíruje předepsaný počet žáků skutečnou situaci našeho demografického vývoje? Omlouvám se, pokud má reakce byla jen emotivním výbuchem, kterým, věřte, skutečně být neměla. Držím všem malým a nepřehlédnutelným školám a jim oddaným kantorům palce, všem zřizovatelům takových škol přeji střízlivou mysl, tu nejlepší spolupráci a dostatek tolik chybějících financí.

JAN NOVÁK,

ředitel ŽŠ a MŠ Hora Svaté Kateřiny

< zpět do čísla
banners/un_390x60_rmj.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz