archiv
Učitelské noviny č. 26/2004
tisk článku

Nemudrují a konají

Pravidelně žehráme na absenci toho či onoho zákona, regule či nařízení, aniž domyslíme, že ke svému úmyslu v řadě případů žádnou direktivu vlastně ani nepotřebujeme. Chce to jen chtít, nic víc. V případě vznikajícího zákona o celoživotním vzdělávání to platí dvojnásob.

Jedni říkají, že se bez něj nepohneme z místa, druzí ho bagatelizují. Hovoří mezi sebou, přou se na diskuzních fórech více než deset let, a jak se zdá, stále je to baví a naplňuje. Ani jim snad nevadí, že dokola vydávají energii bez hmatatelného výsledku.

Ale zatímco se odborníci přou o vznešené ideje, plné dezinfikovaných slov o úsilí, zefektivnění, zintenzivnění, nutnosti a zabezpečení, anebo o novém rozdělení pravomocí, aby už bylo konečně všem jasné, který ministr či fond má „v oblasti celoživotního vzdělávání“ své korýtko jisté, jiní nemudrují a konají.

Například v Tachově se několik firem domluvilo na zřízení společného fondu, z něhož se budou mimo jiné hradit výdaje na celoživotní vzdělávání, které nabídne zdejší odborná škola (viz str. 9). Tachovští předběhli událostem – v tom dobrém. Bez pomoci zákona, bez oficiálních pravidel. Prostě se mezi sebou domluvili. O fondovém financování, do kterého by šla třeba část zaměstnaneckých daní, se v celostátním měřítku zatím jen potichu spekuluje. Tady už ho vlastně mají.

Určitě měl pravdu jeden z nadšenců, kteří v některých krajích spojují odborné školy do sítí s nabídkou celoživotního vzdělávání, když řekl, že jim „dole“ je to podstatné jasné. Vědí, co mají dělat. Rozsvítit by si měli konečně ti nahoře.

Právě příklad Libereckého a Moravskoslezského kraje, kde se za podpory NÚOV ze „sítí“ odborných škol i gymnázií pomalu stává „systém“, je hoden pozornosti. S daňovými úlevami pro lidi a podniky investující do celoživotního vzdělávání asi nic nezmůže, na to jsou opravdu jiní, ale může být už dosti věrným předobrazem budoucnosti.

Jestli blízké, nebo vzdálené, to nikdo neví. Ale když nic jiného, určitě zabrání tříštění sil, v němž se zbytečně utápí dost peněz. Většina odborných škol se touží stát regionálními centry celoživotního vzdělávání, což je samozřejmě dobře. Jenže než se v konkurenci vytříbí ty nejlepší školy, bude to něco stát. Zatím dva kraje vlastní poměrně jednoduchý návod, jak problém řešit. Místo omílání prázdných slov se rozhodly pro akci.

PETR HUSNÍK

< zpět do čísla
banners/un_390x60_rmj.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz