archiv
Učitelské noviny č. 05/2006
tisk článku

Méně tabulek, lepší tarify

Najde se dobrá vůle a čtyři miliardy korun?

V současné době najdete v nařízení vlády 330/2003 Sb., které se každý rok novelizuje, čtyři tarifní tabulky. To by se mohlo do budoucna změnit. Navrhuje to ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a odbory se příliš nebrání. Za určitých podmínek by v tomto nařízení mohly být tabulky pouze dvě. Otázka ale je, koho by se která týkala. Na konci roku se na podmínkách představitelé těchto institucí nedohodli. A protože se v rámci této partie hraje výrazně i o platy ve školství, o platy nepedagogických i pedagogických pracovníků, zeptali jsme se zainteresovaných stran, co si o možnosti změn v systému tarifních tabulek myslí.


Směr – vyšší tabulky

Předseda školských odborů FRANTIŠEK DOBŠÍK říká, že má předsednictvem daný mandát k jednání postupně s ministryní školství i s premiérem. „Chceme pokračovat v naší kampani za výraznější zvýšení mezd pracovníků ve školství – například v podobě postupu pedagogů mezi pracovníky s výraznějším zvýšením základního tarifu. Máme legitimní právo žádat ne zvyšování tarifu po procentech, ale skokem ze současného 14% zvýšení základního tarifu na pětadvacetiprocentní zvýšení základního tarifu. A co se týká provozních a správních zaměstnanců, ti by měli zároveň postoupit do tabulky právě se 14% zvýšením základního tarifu. Tak by bylo možné zrušit současnou základní tabulku tarifních platů. Tvrdím, že současná relace odměňování vysokoškolsky vzdělaných profesí ve školství neodpovídá odměňování vysokoškolsky vzdělaných profesí v jiných rezortech, kde lidé mívají průměrně o šest, sedm tisíc vyšší plat. A práce nepedagogických pracovníků je prostě zaplacena špatně.“

MPSV loni při jednání o nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců s návrhem zrušení základní tabulky ale přišlo, někteří odboráři však byli proti… „Diskuze nad touto otázkou byla složitá, to je pravda. Nakonec ale bylo naše stanovisko společné. Jak jsem tedy říkal, souhlasili jsme s tím pod podmínkou přesunu pedagogických pracovníků do vyšší tabulky. Základní tabulka by byla zrušena a profese, které jsou podle ní odměňovány, by postoupily do dnes “pedagogické“ tabulky. K dohodě nedošlo. Vláda nenašla odvahu k tomu, aby řekla, že je nutné narovnat relace odměňování právě například pedagogů. Tarify pro rok 2006 pak vzrostly všem jen o pět procent.

Myslím však, že tlak na tuto změnu bude sílit. Na nás bude záležet, jak se nám podaří svoje návrhy vyargumentovat. A na vládě bude upravit finanční zdroje tak, aby bylo možné takovou zásadní systémovou změnu zafinancovat,“ vysvětluje F. Dobšík.

25 % je kompenzační příplatek

Skutečnost, že by se pedagogové podobně jako zdravotníci dostali do tabulky, podle které jsou odměňováni státní úředníci, se příliš nelíbí ALENĚ VONDROVÉ, předsedkyni odborového svazu státních orgánů a organizací, která upozornila také na ekonomický zádrhel těchto změn. Dnešní základní tarifní tabulku označila za diskriminující. A to ve vztahu k tarifní tabulce zvýšené o 14 %, která za odborné pracovníky považuje pouze vymezený okruh pracovníků určitého profesního zaměření. „Je nepochybné, že za odborného pracovníka je nutné považovat například také ekonoma a jiné obdobné profese, které jsou nyní odměňovány podle základní tarifní tabulky. Pokud by se tito zaměstnanci, a to se týká také některých správních zaměstnanců ve školách, v souvislosti se svým zařazením obrátili na soud, museli by svůj spor vyhrát,“ tvrdí.

Prosazuje proto zrušení základní tarifní tabulky a přesunutí zaměstnanců odměňovaných podle této tarifní tabulky do tarifní tabulky zvýšené o 14 %, a to od 1. 1. 2007. Podmínkou však je, aby návrh státního rozpočtu pro rok 2007 tuto změnu předpokládal a kromě finančních prostředků na běžnou valorizaci platů ostatních zaměstnanců  zajistil také finanční prostředky na zabezpečení tohoto přesunu. Podle odhadu MPSV se jedná o cca 1,5 - 1,8 miliard korun nad rámec finančních prostředků na běžnou valorizaci platů pro ostatní zaměstnance. „Při očekávané inflaci cca 3 % v roce 2007 a s ohledem na střednědobý výhled státního rozpočtu, který i pro rok 2007 předpokládá růst objemu prostředků na platy ve výši 4,5%, nelze tuto změnu provést bez dodatečného finančního krytí. Jako mluvčí OS ROPO jsem již v této věci jednala s ministrem financí i ministrem práce,“ říká. K požadavku ČMOS školství, který v této souvislosti současně požaduje, aby odměňování pedagogických pracovníků se řídilo podle tarifní tabulky zvýšené o 25%, konstatovala, že by se v podstatě jednalo o politické rozhodnutí, které by si vyžádalo cca 4 - 4,5 miliard korun. Upozornila, že tarifní tabulka zvýšená o 25% měla od počátku, to je od roku 1992, kdy vstoupil v účinnost zákon o platu, kompenzovat zvýšené povinnosti a omezení některých zaměstnanců (především z oblasti veřejné správy) uložené jim zákoníkem práce (§ 73 odst.2), případně dalšími zákony. Tento kompenzační charakter však byl narušen nařízením vlády, které nabylo účinnosti 1. 9. 2005, podle něhož jsou podle této tarifní tabulky odměňování zdravotničtí pracovníci. „Pokud by tedy vláda rozhodla, že podle této tarifní tabulky budou odměňováni také pedagogičtí pracovníci, musela by současně rozhodnout, jakým způsobem bude nadále kompenzovat rozšířené povinnosti a omezení zaměstnanců původně odměňovaných podle této tarifní tabulky. (Zákon o státní službě, který by měl nabýt účinnosti od 1. 1. 2007, se bude vztahovat pouze na část těchto zaměstnanců). Nepochybně by řešení této situace vyvolalo potřebu dalších finančních prostředků, a to ne malých. Neřešení této situace by naopak znamenalo v demokratickém státě nepřípustnou diskriminaci těchto zaměstnanců,“ upozorňuje A. Vondrová.

Všichni do jedné tabulky

Předsedkyně odborového svazu státních orgánů a organizací připomněla, že ke státním úředníkům se do „jejich“ tabulky už dostali i zdravotníci. Jak tedy šarádu s tarifními tabulkami vidí předseda odborového svazu zdravotnictví a sociální péče JIŘÍ SCHLANGER?

„V jednotném systému odměňování zaměstnanců veřejné správy a služeb nemá existence více tabulek pro odměňování opodstatnění. Jsme si vědomi, že tato deformace vznikla ve zdravotnictví, ale nebylo to z naší iniciativy. Považovali jsme to za přechodné řešení před přijetím rozhodnutí o šestnáctitřídním systému platů a před inovací katalogu prací upraveného podle zákonů o způsobilosti k výkonu zdravotnických povolání. Protože se doposud nepodařilo deformaci systému (existenci více tabulek) narovnat, bylo našim úmyslem postupovat po jednotlivých krocích, z nichž první by bylo zrušení základní tabulky a dále by následovalo zrušení "prostřední" tabulky, až by nakonec zůstala pouze ta s 25% navýšením a stala se v podstatě tabulkou základní. Argumentujeme i tím, že velké množství zaměstnanců je zařazeno ve stávajících tabulkách tak, že jejich odměna je pod výší minimální mzdy a my bychom chtěli, aby minimální mzda byla i pro veřejné zaměstnance minimálním tarifem. Dalším argumentem je, že dosavadní valorizace platů procentuálním navýšením prospívá více zaměstnancům s vyššími příjmy. Slušelo by se tedy podpořit zaměstnance s nejnižšími příjmy, a to jsou právě ti požívající platy podle základní tabulky. Jsme rádi, že MPSV a ministr práce a sociálních věcí osobně jsou stejného názoru a doufáme, že se první kroky ke znovusjednocení systému odměňování podaří uskutečnit brzy. Do tohoto rámce pak zapadají i návrhy dalších odborových svazů na přesunutí skupin zaměstnanců nebo odvětví do „vyšší" tabulky. Znamená to, že jak nepedagogičtí, tak pedagogičtí pracovníci školství by v budoucnu požívali základní plat podle jedné, v současné době nejvyšší tabulky. Chápeme, že takové změny mají rozpočtové souvislosti. Vidíme však také, jak se v mnoha případech rozdělují veřejné finance neefektivně a nevíme, proč by měla tato neefektivita mít přednost před odměnou za práci veřejných zaměstnanců a proč má nadále část veřejných zaměstnanců mít dokonce (a je tomu už po léta) tarifní plat nižší než je minimální mzda. Vadí nám, že vláda nevyhověla naší společné iniciativě s ministrem práce a sociálních věcí, když jsme chtěli odměňování srovnat od 1. ledna 2006 alespoň v sektoru zdravotnictví, kde prostředky na platy nejdou ze státního rozpočtu.“

Předseda odborového svazu zdravotnictví upozornil na další ze zásadních problémů – v polovině roku, po přijetí vyšší minimální mzdy (7955 korun) by se totiž více než 15 % tarifních platů v prvních dvou tabulkách (týkajících se i pracovníků školství) dostalo pod úroveň minimální mzdy.

Vláda by měla peníze najít

O vyjádření jsme požádali i vedení Českomoravské konfederace odborových svazů. Její místopředseda JAROSLAV ZAVADIL UN řekl: „ČMKOS plně podporuje přesun pedagogických pracovníků do vyšší tabulky, protože současné tabulkové zařazení pedagogů neodpovídá náročnosti a významu tohoto povolání a dostatečně neodráží jejich kvalifikaci. Základní tarifní tabulka by měla být zrušena, protože již neodpovídá realitě. Tento krok bude znamenat i větší finanční náročnost a ČMKOS je přesvědčena, že na spravedlivé, ohodnocení pedagogů by vláda měla najít prostředky, protože se k výraznější podpoře učitelů zavázala i ve svém programovém prohlášení.“

Mlčící mluvčí

Zatím záhadou je názor MPSV. Dotazy na toto téma si přesouvali jako horký brambor a jediná odpověď zněla – ještě se o tom bude jednat. Z mlžení tiskového oddělení to vypadá, že nikdo na MPSV neví, zda se uvažuje o zrušení základní tarifní tabulky, proč se o jejím zrušení uvažuje a jestli na to například nemá vliv zvyšování minimální mzdy. Připomeňme si proto alespoň slova, která napsal na konci loňského roku ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach v předkládací zprávě k novele už zmiňovaného nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců: „Nepodařilo se realizovat původní záměr Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým bylo zrušení základní stupnice platových tarifů, a to z důvodu nedostatečného finančního zabezpečení a přetrvávající nejednotnosti stanovisek odborových svazů zastupujících zaměstnance ve veřejných službách a správě. Realizace tohoto záměru by významně přispěla ke snížení počtu platových tarifů, které svou výší nedosahují úrovně minimální mzdy a odstranila by dlouhodobě prohlubování rozdílů ve výši platových tarifů mezi jednotlivými skupinami zaměstnanců ve veřejných službách a správě u jednoho zaměstnavatele. MPSV proto považuje za nezbytné se k tomuto problému v počátku roku 2006 znovu vrátit.“

A školství souhlasně kývá

Splnit úkol nebude pro předsedu školských odborů F. Dobšíka jednoduché, ale není to nereálné. Opřít se může o postoj ministerstva školství. ONDŘEJ GABRIEL z tiskového oddělení MŠMT potvrdil UN, že jim je představa o zařazení nepedagogických pracovníků do vyšší tabulky se 14% příplatkem a pedagogických s příplatkem 25% velmi blízká. Ministerský odhad nákladů na tuto změnu se blíží odhadu, o kterém mluvila A. Vondrová – 2,8 miliardy na platy, miliardy na odvody – dohromady tedy přibližně čtyři miliardy korun.

RADMIL ŠVANCAR

Jak by se tedy mělo změnit odměňování pracovníků školství

 

Současný stav

Představa školských odborů

Základní tabulka

Všichni nevyjmenovaní v dalších odstavcích nařízení vlády, tedy i nepedagogičtí pracovníci

Zrušena

Tabulka zvýšená o 14 %

Pedagogičtí pracovníci, odborní pracovníci galerií, muzeí, zoologických zahrad, sociální pracovníci, silničáři…

Kromě jiných i nepedagogičtí pracovníci

Tabulka zvýšená o 25 %

Úředníci, zdravotníci…

Kromě jiných i pedagogičtí pracovníci

Tabulka zvýšená o 40 %

Policisté, pracovníci vězeňské služby, BIS, hasiči, celníci

Řešeno jinými zákony

Jak by se změnily tarify?

Spíše než procenta si člověk představí sumu na výplatní pásce. Tedy:

Nepedagogický pracovník, dnes zařazený do 5. platové třídy po 14 letech praxe (tedy v 7. platovém stupni) má tarifní plat 8 940 korun.

V případě zrušení základní tabulky by tentýž pracovník měl ve stejné době tarifní plat 10 460 korun. Tedy o 1520 korun víc, to představuje 17 % původního tarifu.

Kvalifikovaný učitel zařazený do 12. platové třídy má v současnosti například po čtrnáctileté praxi (7. platový stupeň) tarifní plat 18 520 korun.

V případě zrušení základní tarifní tabulky bez dalších změn by mu tento plat zůstával.

V případě zrušení základní tarifní tabulky a zároveň při přeřazení pedagogů do vyšší tarifní tabulky (s 25% zvýšením) by dostával 20 630 korun. Měl by o 2110 korun víc, to znamená, že by tarifní plat narostl asi o 11 %.

< zpět do čísla
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
1543878000_mikroskop.gif
1572822000_stredoskolak_125x125.jpg
ucebnice
ucitelske_noviny_1_8_2019.gif
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
termaly_losiny_10-19.jpg
freecinema_240x100b.png
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2019 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz