archiv
Učitelské noviny č. 04/2004
tisk článku

Rozhodnou o existenci škol čísla, nebo kvalita? K. Kovář, UN č. 3/2004, ohlas na UN č. 45/2003

K. Kovář, UN č.3/2004, ohlas na UN č. 45/2003


Vážený pane kolego, nerada vyvolávám žabomyší války. Ani s Vámi ji nechci vést, protože tím bychom společně prestiž školství snižovali. Myslím, že to není ani Vaším zájmem. Nechci tedy rozebírat počet žáků v jednotlivých třídách v různých školách a v různých oblastech naší republiky, protože jsou to věci individuální místo od místa.

Chci jen připomenout několik věcí, které Vám zřejmě unikly při čtení článku o škole v Droždíně (UN č. 45/2003) a pokynu o udělování výjimek:

- článek správně ve své poznámce okomentovala sama autorka a nelze než souhlasit.

- pokyn o udělování výjimek v každém případě je paradoxní

Mám na mysli nyní to, že škole jedno a dvojtřídní škole dává průměrný počet žáků 13, trojtřídní a čtyřtřídní 17, ale pětitřídce již zase počet menší – 15. Proto se trojtřídky a čtyřtřídky ozývají. Proč by měly být diskriminovány, když ostatní málotřídky mají počet menší? Když bude stanoven stejný počet jako škole se všemi pěti ročníky nebude jistě nikdo nic namítat. Myslíte, že je efektivní vyučovat ve dvojtřídce 46 dětí, kdy v jedné třídě máte sice průměrně 23 dětí, ale žáky třech ročníků prvního stupně? Ekonomicky jistě ano, ale jsem zvědavá, co byste si počali na druhém stupni s absolventy takovýchto tříd.

Na závěr cítím povinnost Vám sdělit, že se nemusíte cítit jako větší škola nijak diskriminováni. Ani já nemám koho poslat suplovat, protože jsme tři a všechny celý den učíme. No a s tím, jak máme rozděleny funkce zdravotníků, metodiků prevence, dopravní výchovu, environmentální vzdělávání, správu kabinetu, správu počítačové sítě, učitelské nebo žákovské knihovny, preventisty BOZP a PO a CO… bych Vás jistě nepřekvapila.

Na jak velké osobní příplatky nebo odměny na naší škole jsme zvyklí, se můžete mých kolegyň zeptat sám. Srdečně Vás zvu na návštěvu naší školy. Přijeďte a můžete si výhody ředitele nebo učitele málotřídní školy vyzkoušet. Rádi Vás uvítáme.

Jana Sehnalová,

ředitelka ZŠ Vysočany, býv. okr. Blansko

 * * *

Pan ředitel se cítí se svým kolektivem učitelů na skoro plně organizované škole diskriminován vůči málotřídním školám, protože u nich na 1. stupni mají ve čtyřech třídách 97 žáků s průměrným počtem 24 dětí na třídu. Ať nezoufá! Na naší málotřídní škole budeme mít za několik let dvojtřídku s počtem zhruba 45 - 50 žáků. Počty žáků ve třídách budou např. 19 pro 2 ročníky a 31 pro 3 ročníky. Z toho několik dětí s vývojovou poruchou učení, mentální retardací s individuálním učebním plánem. Jedna učitelka bude skoro na každou hodinu psát 4 a více příprav. To se nám podle demografického vývoje v obci může stát, pokud nepožádáme o výjimku, protože na zavedení trojtřídky budeme stále podlimitní. Učím skoro celou praxi na málotřídní škole, proto vím, jak je znát každé dítě ve spojených ročnících nad počet 20, asi jako v jedné třídě s jedním ročníkem nad 25.

Zdá se vám to absurdní? Mně také. Jistě bych se to snažil vyřešit po svém ve prospěch žáků i učitelů. Jenže ředitel má ke svému zřizovateli pouze poradní hlas. O organizaci školy v obcích (všeobecně) rozhodují jiní specialisté na školství. Takže mám jeden sen. Učit 24 žáků v jedné třídě s jedním ročníkem jako v ZŠ Morašice.

Pozn.: Se zřizovatelem vycházíme dobře, jenže to nemusí trvat věčně. Co když jiné zastupitelstvo zvolí pro obec tu nejlevnější cestu ?

Jiří Němec,

Masarykova základní škola v Čermné nad Orlicí

< zpět do čísla
banners/un_390x60_rmj.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz