archiv
Učitelské noviny č. 04/2004
tisk článku

A. Štěrbová: Návrh školského zákona je pro kraje nepřijatelný

Zástupkyně hejtmana Kraje Vysočina a předsedkyně Komise pro školství Rady Asociace krajů ČR ALENA ŠTĚRBOVÁ (US-DEU) hodnotí návrh školského zákona, který by měla projednávat vláda.


Asociace krajů v minulosti vystupovala vůči návrhu zákona velmi kriticky, jak se k němu staví v této chvíli?

Stále stejně čili odmítavě. Naposledy loni v srpnu Komise pro školství Rady Asociace krajů zdůraznila některé body návrhu, které jsou pro ni nepřijatelné. Tehdy to bylo například ustanovení o tom, že soukromé školy budou financovány z rozpočtu krajů, zatímco školy zřizované kraji z rozpočtu ministerstva školství. V závěru roku sice vypadla povinnost financovat soukromé školy, ale ve financování krajských škol zůstalo při starém, s čímž nesouhlasíme. Trváme na tom, aby přímé výdaje na krajské školy byly hrazeny z krajského rozpočtu.

To je nejvážnější výtka z vaší strany?

Vůbec ne, důležitých konkrétních výtek je celá řada, ale uvedu dvě nejviditelnější. Spoustou paragrafů se prolínají další a další finanční nároky, aniž by bylo řečeno, jak budou hrazeny v rámci veřejných rozpočtů. Například jde o financování posledního ročníku předškolní docházky, zajištění dopravy dětí školou povinných ze vzdáleností větších než 4 kilometry anebo zrušení školného na vyšších odborných školách. Druhou výtkou, která hraje opravdu velkou roli v postoji krajů, je nárůst administrativy, a to na všech stupních veřejné správy týkajících se školství. Podle návrhu se vše, často i naprosté detaily, soustřeďuje v rukách ministerstva školství, které také jako konečná instituce vše schvaluje. Bude spravovat dva rejstříky – škol a školských právnických osob, jejichž smysluplnost není nikomu jasná, bude rozhodovat o kapacitě oborů či zaměření krajských škol…

Takže jde proti decentralizaci…

Ano, domníváme se, že cílem přesunu zřizovatelských kompetencí z centra na kraje má být rozvoj středního školství na úrovni regionů a ve spolupráci s regionálními partnery. Návrh školského zákona však decentralizaci a smysl reformy veřejné správy zcela popírá a například počítá s množstvím dalších vyhlášek a nařízení, které vydá ministerstvo školství - jen na okraj, za poslední dva roky nemáme s kvalitou těchto předpisů zrovna nejlepší zkušenosti… Když to shrnu, nechápu paní ministryni, proč předkládá vládě zákon, o němž Legislativní rada vlády uvedla, že zůstává nevypořádaných 40 zásadních připomínek, o němž kraje i školské asociace prohlásily, že je pro ně nepřijatelný.

Jaký by tedy měl školský zákon být, aby byl pro vás přijatelný?

Potřebujeme moderní zákon, který zjednoduší všechny procesy řízení ve školství, bude respektovat princip autonomie škol a princip decentralizace, zákon otevřený dalšímu vzdělávání. Mám problém s tím, jak ministerstvo školství návrh zákona líčí jako něco, co způsobí radikální změnu k lepšímu ve vyučovacích postupech a metodách a přinese školám nečekané možnosti. Vyzývám všechny ředitele škol a odborníky, aby se s textem návrhu seznámili, protože je ve skutečnosti o něčem jiném. Jen pro ilustraci - školská právnická osoba je formulována asi v 17 paragrafech, kdežto rámcové programy ve dvou a nejsou specifikovány tak, jak úřad uvádí ve svých tiskových zprávách.

Tiskové zprávy ale také říkají, že zákon podporuje většina ředitelů škol – byť jejich asociace jsou proti.

Pokud chceme vést dialog, nemůžeme hovořit najednou s tisíci řediteli. Jsou tu asociace, které připomínky svých ředitelů sumarizují, a myslím, že to dělají dobře. Ti ředitelé, kteří přečetli zákon do konce a v souvislostech, museli zjistit, že budou třeba v oblasti povinné dokumentace svazováni mnohem víc než dnes. Jestliže ministerstvo školství hovoří o posílení úlohy ředitelů, vztahuje se to k paragrafu, který stanoví, že kraj může ředitele odvolat pouze, pokud přesáhl 65 let věku, anebo porušil nějaký právní předpis. Naprostá většina ředitelů škol jsou skvělí lidé, ale i mezi nimi jsou jednotlivci, kteří nedokážou školu rozvíjet a přinášet nápady. Máme čekat, až zestárnou, nebo poruší vyhlášku? To jde proti přání pedagogů, aby škola byla institucí otevřenou a pružnou.

Ministerstvo ale chce posílit roli ředitelů v novém právním subjektu určenému výhradně pro vzdělávací instituce – školské právnické osobě. Například tím, že ředitel bude mít širší kompetence při nakládání s majetkem.

Tvůrci zákona zapomínají, že díky reformě veřejné správy získaly kraje od státu majetek, o němž nemůže rozhodovat ředitel organizace, ale jen krajské zastupitelstvo, jak je uvedeno v zákonu o krajích. Tento princip musí být respektován ve všech příspěvkových organizacích i v jiných oblastech.

Návrh zákona počítá s tím, že zřizovatelé majetek na š.p.o. jednoduše převedou. Udělali byste to?

Pokud bychom chtěli dát volnost v tomto smyslu nějaké příspěvkové organizaci, uděláme to. Například tak, že zrušíme dotyčnou příspěvkovou organizaci a vytvoříme z ní obchodní společnost, jejímž stoprocentním vlastníkem je kraj. Š.p.o. je nadbytečná.

Zmínila jste se, že návrhu zákona chybí otevřenost vůči dalšímu vzdělávání. Jste spíš pro zapracování tohoto tématu do školského zákona, anebo, jak se před dvěma roky vládní koalice dohodla, pro samostatný zákon o dalším vzdělávání?

Klidně může existovat samostatný zákon o dalším vzdělávání. Ale v tomto zákonu chybí návaznost na další formy vzdělávání a absence získat stupeň vzdělání jinou cestou než tradičním vzděláváním ve škole, což uzavírá cestu pro celoživotní vzdělávání. Vidím jako velkou chybu, že koaliční vláda nediskutovala věcný záměr školského zákona. Nebyl na úplném začátku diskutován ani s odbory, zaměstnavateli, kraji a školskými asociacemi. Bohužel ministerstvo školství stejným způsobem postupuje v případě zákona o dalším vzdělávání. Účastním se jednání Rady hospodářské a sociální dohody pro vzdělávání na MŠMT a Rady vlády pro rozvoj lidských zdrojů. Nikdo z členů těchto rad zatím netuší, co má být obsahem zákona o dalším vzdělávání, jen se doslýcháme, že ho tvoří jedna odborná úřednice na ministerstvu školství. Jestli to takto půjde dál, dostane se nám do rukou opět až paragrafové změní návrhu zákona, a to je mi velmi líto.

Ministryně školství naopak vyčítá nulovou spolupráci - nad školským zákonem - místopředsedovi vlády P. Marešovi. Myslíte si také, že předsedu US-DEU nebylo v této souvislosti příliš vidět?

Interpretaci paní ministryně odmítám a zdá se mi nefér. Místopředseda vlády na problémy v návrhu zákona upozorňuje po celou dobu jeho přípravy, připomínky z jeho úřadu zůstaly mezi těmi 40 nevypořádanými, navíc závažného charakteru. Je pravda, že to dříve nebylo z jeho strany medializováno, ale musíte si uvědomit, že návrh zákona ještě nebyl ani oficiálně projednáván ve vládě a pan místopředseda předpokládal, že diskuse s paní ministryní včetně diskuse s ostatními partnery nad závažnými připomínkami bude probíhat dál. Ale paní ministryně, jak se zdá, chce v každém případě zákon do vlády co nejdříve předložit.

PETR HUSNÍK

< zpět do čísla
banners/un_390x60_rmj.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz