archiv
Učitelské noviny č. 03/2004
tisk článku

Školská právnická osoba - pro a proti

Jedna z nejspornějších a také nejobsáhlejších částí návrhu nového školského zákona se týká tzv. školské právnické osoby (š.p.o.) neboli speciálního útvaru určeného výhradně vzdělávacím subjektům. Jde o nic neřešící výmysl ministerstva školství, anebo o účinnou formu právní subjektivity, která školám usnadní život?


MINISTERSTVO - Š. P. O JE JEN FAKULTATIVNÍ NABÍDKOU

Před několika týdny podrobila š.p.o. poměrně tvrdé kritice Legislativní rada vlády, aby nakonec přece jen doporučila vládě i s tímto právnickým novotvarem školský zákon ke schválení (zákon by měla vláda projednávat tento týden).

A právě nad připomínkami legislativní rady jsme začali rozhovor s PAVLOU KATZOVOU z legislativního odboru MŠMT.

Co radě vadilo na š.p.o. nejvíc?

Připomínky se týkaly především š.p.o., která by byla zřizována církevními a soukromými zřizovateli. Některým členům rady se nelíbily značné kompetence zřizovatele při samotném fungování subjektu, a proto chtěli, abychom š.p.o. v tomto ohledu přiblížili obecným zvyklostem, které známe u jiných forem právnických osob. Š.p.o. by tedy po svém vzniku měla být autonomní a nezávislá na svém zřizovateli, podobně jako například v s.r.o., kde se zakladatel může měnit v jednatele. Námitce jsme vyhověli, i když to znamenalo podstatný zásah do znění zákona, a většinu kompetencí jsme přesunuli na nový orgán, který jsme nazvali „rada“.

Podobně jako legislativní rada brojí proti š.p.o. i soukromé školy, které v ní vidí snahu o zavedení nechvalně známé Jednotné školy.

Připusťme slovo jednotná a dodejme - jak v čem. Pokud jde o řízení š.p.o. jménem zřizovatele, tam diference být přímo musí. U „veřejné“ š.p.o. musí mít hlavní slovo, pokud jde o právní existenci, zřizovatel – kraj nebo obec nesou odpovědnost za vzdělávání ve svém regionu, kdežto v případě soukromých zřizovatelů bude právnická osoba jednat sama za sebe. V otázce neziskovosti š.p.o., jejího hospodaření, nebude diference skoro žádná. Půjde o neziskovou právnickou osobu, která vznikne zápisem do školského rejstříku, který by měl také zavést nový školský zákon. To bude platit pro všechny zřizovatele a to je také smysl š.p.o. - sjednotit oblasti, které není důvod diferencovat.

Některé kraje považují š.p.o. - dnes, kdy všechny školy právní subjektivitu mají - za zcela nadbytečnou věc…

S tím nesouhlasíme. Š.p.o. je pro školství nejvýhodnější právní formou. Navíc, tím, že ji stavíme jako fakultativní, říkáme, že žádného zřizovatele nebudeme nutit, aby na ni přešel. Proto nevidíme žádnou bariéru proti jejímu zavedení.

Ale rozdíl mezi š.p.o. a stávající příspěvkovou organizací je jen nepatrný. Slova o nadbytečnosti se pak přímo nabízejí.

Možná na první pohled, ale rozdílů najdete celou řadu. Š.p.o. by měla reagovat na dnešní vady příspěvkové organizace. Tak například, hlavní činností školy jako příspěvkové organizace může dnes být cokoli, na co si její zřizovatel vzpomene. U š.p.o. to bude výhradně vzdělávací činnost či školské služby. Podobně jednoznačně definujeme orgány školy. Pojetí příspěvkové organizace v podstatě umožňuje, aby statutárním zástupcem školy nebyl ředitel, ale třeba prezident. Usilujeme také o zjednodušení vzniku školy jako právního subjektu. Dnes musejí být školy po složení poměrně značného finančního obnosu zapsány v obchodním rejstříku. My navrhujeme spojit proces vzniku právního subjektu (zápis do rejstříku š.p.o.) se zápisem do sítě (školského rejstříku) do jednoho řízení na základě jedné žádosti. A konečně – prostřednictvím š.p.o. chceme dát svazkům obcí právo zřídit jeden subjekt a napomoci tak samosprávě vyřešit problémy spojené s optimalizací. Opakuji, že jde jen o nabídku, nikoli o povinnost.

Počítat s potleskem samospráv na tuto nabídku příliš nelze, nicméně církevním školám by mohla vytrhnout hodně velký trn z paty. Až to vypadá, že ji chcete zavést jen kvůli nim?

Řešení právního postavení církevních škol je jen jedním z důvodů, a nikoli tím z nejpodstatnějších. Je faktem, že stávající církevní právnická osoba definovaná církevním zákonem není použitelná a jiné právní formy nejsou zase akceptovatelné církvemi.

Jak přesvědčíte samotné školy o výhodách š.p.o.?

Například výrazným posílením kompetencí ředitele školy v oblasti hospodaření. Uvolňujeme podmínky v nakládání s fondy, rušíme některé podmínky předchozího souhlasu zřizovatele k vybraným úkonům a také konečně činíme školu – š.p.o. normálním vlastníkem majetku, s nímž bude oprávněna podle obvyklých pravidel samostatně nakládat. To je dnes obrovský problém. Necháváme přitom na zřizovateli, aby zvážil, zda škole majetek převede do vlastnictví, či jí ho pronajme anebo předá do výpůjčky – půjde už ale o standardní majetkové vztahy podle občanského zákoníku.

KRAJ VYSOČINA: Š.P.O. NEMÁ V ZÁKONĚ MÍSTO

Ostrého odsudku se š.p.o. dočkala v krajích. Náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina ALENA ŠTĚRBOVÁ ve vyjádření pro UN ideu nového právního subjektu odsoudila jako zdroj další byrokracie.

„Zatím mi nikdo nedokázal říci, z jakého důvodu by se měla zavést další právní forma. Od loňska jsou všechny školy zřizované obcemi a kraji příspěvkovými organizacemi. Nebyl to převod nijak jednoduchý a školy administrativně velmi zatížil. Š.p.o. má v zákoně naprosto výjimečné postavení. Popisuje ji asi 17 paragrafů, kdežto obsah výuky jen paragrafy dva, a nadto se plánuje zřízení dalších dvou rejstříků – jednoho pro š.p.o. a druhého jako rejstříku škol. Je to nesystémové a administrativně náročné řešení. A co je administrativně nadbytečné, nemá v zákoně místo,“ odmítla š.p.o. Alena Štěrbová.

Ani ona a prý ani mnozí starostové a kolegové z ostatních krajů nevidí jediný důvod, proč by měli využít nabídky ministerstva školství a transformovat své školy na š.p.o.

„Většinu zřizovatelů tvoří samosprávy, které kromě škol zřizují další příspěvkové organizace, jež vykazují jedním způsobem a řídí se shodnými pravidly. Š.p.o. představuje pouze komplikaci a další úředníky navíc. Školám by spíš prospělo, kdyby jako příspěvkové organizace dostávaly peníze z jednoho místa. Ubyly by jim nejméně dvě třetiny administrativy, která je dnes zahlcuje. Myslím si, že ministerstvo školství lituje decentralizace v řízení školství a ztráty školských úřadů – a právě zřízení š.p.o. by jim otevřelo cestu zpátky,“ dodala zástupkyně hejtmana Kraje Vysočina.

PETR HUSNÍK

< zpět do čísla
banners/lesany_konkurz_390x60.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz