archiv
Učitelské noviny č. 05/2010
tisk článku

VÝCHODISKA Z KRIZE

 

Politika vlády v krátkodobém a střednědobém horizontu
 
(Z dokumentu, který předkládali zástupci vlády Jana Fischera při jednání tripartity. Představitelé odborů a zaměstnavatelů k němu ale měli zásadní výhrady. Právě o tomto materiálu hovoří F. Dobšík, předseda školských odborů – viz str. 7 UN.)
 
Znalostní společnost
Politika vlády v této oblasti bude méně restriktivní než v jiných oblastech. Zaměří se na snížení výdajů pouze v případě zjevných nehospodárností. Primárně bude přístup založen na zvýšení efektivnosti vynakládaných prostředků. V případě růstu hrubého domácího produktu vláda přistoupí k posílení rozpočtu.
V podmínkách současné globalizace a bezprecedentní intenzity konkurence závisí ekonomický úspěch společnosti (efektivní a široké zavádění a uplatnění nových technologií a rychlé inovace) i jednotlivce (schopnost najít ekonomické uplatnění), a zároveň i soudržnost společnosti na obecném posílení znalostí napříč celou společností. Vysokou prioritou vlády bude proto zvyšování kvality vzdělávání a důraz na kvalitu na všech stupních vzdělávacího systému. Východiskem bude analýza a následná optimalizace systému financování školství, aby stát měl v rukou účinné nástroje motivace k modernizaci vzdělávání, tlaku na kvalitu a na inkluzivitu. Systém vzdělávání musí fungovat tak, aby každému člověku umožnil co nejvíce rozvinout vlastní potenciál.
Stát bude motivovat k vyšší mobilitě studentů a pedagogů ve vzdělávání (části studijních programů absolvované v zahraničí, stáže v zahraničí, zapojení zahraničních pedagogů a studentů do vzdělávání na českých školách, spolupráce škol se zahraničními), a to v první fázi zejména na úrovni terciárního školství. V dalších fázích podle rozpočtových možností stát posílí i motivaci k vyšší mobilitě na ostatních stupních vzdělávání.
Nastavení vládních cílů a měřítek výzkumu. Vláda bude i nadále podporovat výzkum. Musí však být zaměřen konkrétněji než na pouhé zlepšování vědeckých znalostí. Je nutné, aby výsledky výzkumu a vývoje obstály v celosvětovém srovnání, musí dojít k určení priorit, na které se výzkum soustředí. Finanční podporu je třeba zaměřit podle toho, jak daný výzkum umožňuje tyto priority naplňovat. Dalším hlediskem by měl být počet pracovních míst vytvořených daným výzkumem a zlepšení životního standardu.
Soustředění na lepší přenos technologií. Vládě, Akademii věd a univerzitám pomůže silnější program přenášení technologií pro vládou financovaný výzkum. Cílem přenosu technologií je komerční realizace a rozvoj významných výsledků výzkumu. Komerční realizace může mít významný finanční přínos jak pro výzkumníky, tak i pro jejich instituce. Po vzoru jiných evropských zemí vláda bude v zájmu dosažení vyšší efektivnosti vynakládaných prostředků podporovat proces integrace (fúzování) vysokých škol a výzkumných institucí.
Program vynikajících učenců. Aby se Česká republika mohla stát výzkumným centrem světové třídy, musí mít silnou základnu výzkumu světové třídy. Země by měla soutěžit s ostatními evropskými zeměmi o nejlepší výzkumné pracovníky v oborech, které si stanovila jako prioritní. Je třeba vytvořit program spolupráce veřejného a soukromého sektoru pro získávání a odměňování takových výzkumných pracovníků, jejichž hodnota by byla neocenitelná, také pokud jde o vzdělávání nové generace českých vědců.
Peníze z EU na jedinečné technologie. Prvotřídní a finančně úspěšná výzkumná střediska tvoří především technologie, a nikoli budovy. Střediska s nejmodernějším vybavením lákají ty nejlepší vědce a výzkumné pracovníky i ty nejlepší společnosti v oboru. Proto by Česká republika měla peníze z EU soustředit do těchto projektů přinášejících jedinečné výzkumné příležitosti.
U projektů podporujících nové kapacity vědy a výzkumu je nutno velmi důkladně zvážit jejich dlouhodobou udržitelnost, včetně financování obnovy zařízení. Před rozhodnutím o financování vyhodnotit ekonomický přínos pro tuzemskou ekonomiku.
Ze střednědobého až dlouhodobého hlediska je nutné vytvoření komplexní politiky zajišťující přechod České republiky ke znalostní ekonomice a její dlouhodobý rozvoj. Úkol je to o to těžší, že nejde o rezortní úkol.
 
Některé další výňatky z materiálu Východiska z krize,
které se mohou dotknout oblasti vzdělávání
 
Čerpání strukturálních fondů
Současná situace v čerpání strukturálních fondů vykazuje značné rozdíly v čerpání jednotlivých operačních programů. Z části se jedná o objektivní důvody, ale z části je to dáno rozdílnou schopností žadatelů prostředky čerpat. S ohledem na to, že původní alokace byly navrženy a schváleny ve zcela jiné ekonomické situaci, jeví se dnes účelné přezkoumat a případně přehodnotit alokace finančních částek pro jednotlivé programy. Zároveň je třeba připravit účinné finanční nástroje a projekty, které zmírní negativní dopady krize a budou kompenzovat propad investic…
Ke změně alokací v rámci OP by mělo dojít v případě vysokého rizika nevyčerpání alokovaných prostředků. Vždy by však mělo být doloženo, že změny alokace jsou v souladu s potřebami dané oblasti a přispějí k naplnění strategických cílů programu…
Zvýšení efektivity projektů a jejich účinnosti. Vzhledem k širokému zaměření oblastí podpory a vzhledem k dosavadní určité nerovnováze v realizaci intervencí v různých OP je třeba mnohem důsledněji vyhodnocovat přínos jednotlivých intervencí i jejich budoucí udržitelnost, a to ve dvou ohledech:
1) přínos (a zdůvodnění projektu) pro cílové skupiny, resp. pro příslušný region, a to nejen kvalitativně, ale i kvantitativním způsobem, např. formou CBA;
2) přínos a zdůvodnění projektu v kontextu cílů OP a NSRR kvalitativním a kvantitativním zdůvodněním smyslu a očekávaných výsledků projektu.
Z hlediska udržitelnosti projektů je totiž důležité čistě finanční vyhodnocení buď návratnosti projektu, nebo hodnocení reálnosti financování projektu ve fázi udržitelnosti (údržba, opravy, provoz, zejména tam, kde tyto náklady představují výraznou zátěž pro veřejné rozpočty, mohou nastat vážné problémy s udržitelností projektů…
Státní rozpočet
Z důvodu úspory výdajů státního rozpočtu budou prodloužena některá opatření z úsporného balíčku ze zimy 2009 v oblasti výdajů z doby určité (rok 2010) natrvalo. Na prvním místě je třeba zmínit snížení procentní výměry nemocenského od 31. dne jeho poskytování na 60% vyměřovacího základu.
Ve sféře běžných a investičních výdajů kapitol vláda přistoupí v letech 2011 až 2013 ke každoročnímu plošnému snížení výdajů o 3%, které musejí kapitoly pokrýt úsporami, bez omezení rozsahu agend.
Ve sféře mzdových výdajů kapitol vláda přistoupí v letech 2011 až 2013 ke každoročnímu plošnému snížení výdajů o 1%, které musejí kapitoly pokrýt racionalizací, bez omezení rozsahu agend. Shodný postup vláda doporučí pro územní samosprávné celky.
Vláda provede z centrální úrovně revizi vykonávaných agend jednotlivými rezorty s vyčíslením odpovídajících nákladů a po analýze zruší některé agendy zcela, v jiných případech omezí jejich rozsah či navrhne jiný způsob jejich financování. Stanovený cíl meziročního snížení výdajů v letech 2011 až 2013 činí vždy 30 mld. Kč.
V rámci dalších úspor zavede vláda postupně centralizované nákupy některých komodit, zejména s využitím elektronických tržišť a nástrojů elektronického zadávání veřejných zakázek.
< zpět do čísla
banners/puskin-v2.jpg
reklama
ac_un_banner_19.gif
ucebnice
ucitelske_noviny_1_8_2019.gif
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
bitozeves-word.jpg
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2019 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz